Sláva českých průmyslových závodů upadá a mezi nimi a designéry zůstává propast, jejíž překročení by pozvedlo tuzemské estetické i tržní hodnoty. Tvůrčí uskupení Netoliko oživuje tradici a tyto propasti přemosťuje. Jejich minimalistický porcelánový servis SOLO v kooperaci s porcelánkou Rudolf Kämpf získal na loňském Designbloku ocenění Nejlepší novinka výrobce.
Ačkoli se české závody v minulém století pyšnily kvalitou tradiční průmyslové výroby, v současnosti jejich sláva upadá a s ní i možnosti produkce a uplatnění na trhu. Mezi velkovýrobnami a designéry zůstává propast, jejíž překročení by pozvedlo tuzemské tradiční, estetické a tržní hodnoty. I přes mnoho složitostí, které zmíněnou spolupráci doprovází, se do ní před několika lety projekt Netoliko pustil a snahy jeho autorů přináší první ovoce. „Platformu Netoliko vnímám jako kreativního managera. Ze všeho nejvíc mě baví samotný proces, vymýšlení, tvoření a přemosťování tradičních řemesel do současnosti,“ vysvětluje Lukáš Kubec, zakladatel projektu. Jejich nejnovější příspěvek, porcelánový servis na kávu SOLO, získal na loňském Designbloku ocenění Nejlepší novinka výrobce. V čem se ukrývají složitosti spolupráce designérů a tradičních řemeslných velkovýroben a jak využít jejich síly v současném produktovém designu?
SOLO - konvička s dripperem ve velikostech S / L a sadou šálků | Foto: archiv Netoliko
Na loňském Designbloku jste představili nový minimalistický servis SOLO, na kterém jste spolupracovali s porcelánkou Rudolf Kämpf. Propojení nezávislých designérů a velké manufaktury je v mnoha ohledech v českém prostředí neobvyklé. Šlo vše hladce již od začátku?
LUKÁŠ: S Antonínem Tomáškem se známe již od studií, a protože se mi vždy jeho věci líbily, oslovil jsem ho před pěti lety, zda bychom nepřipravili pro český trh porcelánový set na filtrovanou kávu. Takovou první vlašťovku jsme představili na Designbloku 2016, ale poté se nám příliš nedařilo držet projekt při životě. Až po třech letech o spolupráci projevila zájem porcelánka Rudolf Kämpf.
Podařilo se nám propojit s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a získat na zavedení do výroby inovační voucher. Celý set prošel velkými změnami a zároveň se rozšířil o variabilní komponenty pro přípravu čaje. Prostor dostal také David Síla, student z ateliéru Design keramiky v Ústí nad Labem, který vede právě Antonín Tomášek.
Spolupráce s porcelánkou byla od začátku založená na velké důvěře, které si nesmírně vážíme. Je to pro ně symbolické vykročení na novou cestu směrem k mladším zákazníkům.
Dvojice french pressů ve velikostech S / L. | Foto: archiv Netoliko
Mladší cílové skupině jste přizpůsobili i celou komunikaci…
LUKÁŠ: Určitě. Proto jsme spolupracovali s dalšími zajímavými odborníky: od fotografií V.oid pictures přes grafickou úpravu studia Bušek & Dienstbier až po texty od Evy Slunečkové. Šlo nám především o zprostředkování řemeslné tradice v současnosti a to se, doufám, povedlo. Velmi si vážíme zájmu porotců na loňském Designbloku a jejich ocenění za Nejlepší novinku výrobce!
Návrh servisu se skládá z komponentů dvou designérů, tedy Antonína Tomáška a jeho studenta Davida Síly. Z jakých inspirací a tvarů autoři vycházeli?
LUKÁŠ: Antonín a David se zaměřili na jednoduchost tvarů. Chtěli vytvořit čistou, minimalistickou a variabilní sadu s důrazem na kvalitně zpracovaný detail pro různé příležitosti. Odtud se zrodil i název SOLO, který je zkratkou pro Small Object a Large Object. Souvisí to se dvěma variantami velikostí, ale i s tím, že dokážou dobře fungovat zcela samostatně nebo v jakékoli vzájemné kombinaci.
Jde si tedy zakoupit pouze některé kusy a vytvořit si servis dle vlastních potřeb?
LUKÁŠ: Přesně tak. Každý si vytvoří svůj set přímo na míru. Všechny prvky velikosti S na sebe pasují a vy si můžete vybrat, jestli chcete jen konvici či kombinaci s některým ze šálků, čajovým sítkem nebo třeba filtrem na kávu a stejně to funguje i u velikosti L. Antonínovým mottem pro přístup k navrhování setu se stalo „jako když to důvěrně znáte, ale vidíte to poprvé“. Cílem je nabídnout sortiment za rozumnou cenu, ke kterému si člověk vytvoří vztah a o který bude mít chuť pečovat tak nějak automaticky.
Konvičku můžete mixovat s dripperem na kávu nebo čajovým sítkem. | Foto: archiv Netoliko
K celému projektu přistupujete hodně konceptuálně – místo propagace samotného produktu se soustředíte na okolní aspekty: otevíráte pohled do zákulisí výroby, vyprávíte osobní příběhy pracovníků a řemeslným pomůckám z dílny přisuzujete hodnotu artefaktu. Co vás k takovému způsobu práce vede?
LUKÁŠ: Celá situace v porcelánovém průmyslu (nejen u nás) není vůbec růžová. Mnohdy výrazně upadá i řemeslná kvalita výrobků, kaolínová surovina ubývá a není tak kvalitní. Platební podmínky zaměstnanců mohou být silně podhodnocené a do toho všeho vstupuje ještě Čína se svou levnou prací. Hned na začátku jsme si uvědomili, že pokud chceme opravdu kvalitní produkt, musíme začít u řemeslníků ve fabrice a snažit se jim ukázat, že to je nejenom pro porcelánku, ale i pro ně samotné možnost, jak najít nové směřování i do budoucna. Od toho se začal odvíjet celý koncept kampaně pro prémiové uvedení produktu na Designbloku a následně na trhu.
Řemeslné pomůcky si nás samozřejmě získaly hned napoprvé a staly se vděčným motivem pro tvorbu jakýchsi zátiší. Jejich vizuální hodnota je úžasná a ukrývá určitou míru tajemství, do kterého je zahaleno každé dobré řemeslo.
Jak na to reagují potenciální zákazníci?
LUKÁŠ: Na portréty zaměstnanců máme zatím skvělou vazbu od publika na sociálních sítích. Zdá se, že tohle odkrývání zákulisí lidi hodně baví a dokážou ho ocenit.
Projekt Netoliko se ale nesoustředí čistě na porcelán ani designérskou činnost. Přelévá se z designérské do konceptuální a manažerské roviny. Věnujete se různým aktivitám a neustále přicházíte s novými podněty. Kromě současného projektu SOLO jste vydali krásnou knihu o včelaření a do budoucna se chystáte na textilní produkci. Co je hlavním pojítkem, základním rysem vašich aktivit?
LUKÁŠ: U knihy Včelaření pro každého od Abbé Emille Warrého to bylo přirozené vyústění mého velkého zájmu o včelařství a vše s tímto úžasným společenstvím spojeným. Kniha mohla vzniknout jen díky společné práci několika přátel a velmi důležitou byla i crowdfundingová kampaň, díky které jsme mohli knihu realizovat v krásném knihařském zpracování. Různorodost našich projektů spojuje hlavní téma – tradiční postupy a autoři, kteří s nimi dodnes pracují, inovují je a snaží se je přiblížit současnému životnímu stylu. Rádi je v tom podporujeme!
Abbé Émille Warré, Včelaření pro každého, 1. české vydání | Foto: archiv Netoliko
Většina tuzemských výrobních závodů již neprosperuje a Česká republika tak přichází o lokální tradiční řemeslné výrobce. Spolupráce s mladými designéry a vizuální kultivace jejich produktů by prospěla všem zúčastněným stranám. V čem si myslíte, že je hlavní zádrhel, a co by se mohlo udělat pro jejich propojení?
LUKÁŠ: Ona ta spolupráce není vůbec jednoduchá. Zavést do zaběhlé výroby nový produkt je otázka velkých investic, jak finančních, tak časových, ale i schopnosti motivovat zaměstnance a předat jim výhody těchto změn. Taková snaha běžně trvá minimálně rok, a nakonec nemusí přinést úspěch na trhu. Tlak na cenu je v dnešní době zkrátka veliký. Je to risk a zároveň i příležitost se odlišit od ostatních, posouvat se kupředu a nezaspat v minulosti. Nicméně si myslím, že tady vzniká celá řada pěkných příkladů, jak taková spolupráce může fungovat. Výrobci naštěstí začínají chápat, že takové spojení je pro ně čím dál větší nutností, jak se stát konkurenceschopnými nejen na českém, ale i evropském trhu, a že určitá míra flexibility je nevyhnutelná.
V případě servisu SOLO se na rozdíl od většiny designérských počinů jedná o sériovou výrobu. Jak a přes jaká místa tento produkt zamýšlíte distribuovat?
LUKÁŠ: Bohužel se nám uvedení na trh značně zpozdilo jak v souvislosti s nelehkou pandemickou situací, tak problémy způsobenými zánikem dodavatele hmoty. Porcelánka musela v krátkém čase obnovit výrobu porcelánové hmoty ve svém vlastním provozu. V tuto chvíli je možné porcelán zakoupit na stránkách www.netoliko.cz a rudolfkampf.cz.
Hlavní část produktů z kolekce se bude vyrábět do konce roku, a když půjde vše dobře, další ji budou následovat. Velkou ambicí pro porcelánku je určitě i prorazit na zahraniční trh, jinak bude využívat svých stávajících distribučních možností. Naším úkolem zůstává propojení produktu s mladými zákazníky a prostředím, na které by firma běžně nedosáhla.
Co vás na propojení tradičních řemeslných postupů a současného designu přitahuje nejvíce?
LUKÁŠ: Jelikož platformu Netoliko vnímám především jako kreativního managera, je to vždy ten proces, vymýšlení, tvoření a přemosťování tradičních řemesel do současnosti, které mě na tom všem baví ze všeho nejvíc. Neustále objevuji a získávám nové teoretické znalosti a praktické dovednosti a zároveň mě těší, že zaběhlá výroba nebo produkt ověřený časem nachází nové uplatnění i dnes.
Jak už jsme nakousli výše, v dalším projektu se chcete od porcelánu přesunout k textilnímu průmyslu. Z jakého záměru v tomto případě vycházíte?
LUKÁŠ: Přitahuje mě na tom už samotný materiál tkaného textilu. Navíc se dobře doplňuje s porcelánem, keramikou, dřevem, ale i sklem, kterým bychom se rádi věnovali i nadále. V čele s tak inspirativními osobnostmi, jako byli Jan Kybal, Slávka Vondráčková nebo Božena Pošepná se české textilní výtvarnictví v minulosti vyznačovalo opravdu vysokou úrovní. Pro Krásnou jizbu pracovali nejlepší čeští umělci, architekti a designéři. Vznikala tak celá řada krásných motivů pro potahové látky nebo bytový textil. Když se dnes podívám na nové realizace, jak ve veřejné či soukromé architektuře, něco takového postrádám a jsem přesvědčený, že je tady velký prostor pro navázání takové spolupráce.
Máte nějaké další zajímavé plány a vize, kam se v budoucnu posunout?
LUKÁŠ: Na letošní Desinblok připravil Antonín Tomášek pro porcelánovou manufakturu Rudolf Kämpf instalaci s názvem ISLAS FORTUNATE (Ostrovy Štěstěny), v rámci které představil další produkt z rozrůstající se rodiny SOLO. Ani téma kolem včel nezůstane bez povšimnutí. Dcery slunce je název řady produktů, která by měla vznikat v našem vlastním včelařství.
Láká nás i tkaný bytový textil, na který se v příštím roce určitě zaměříme! Bohužel současná situace ve světě způsobená pandemií koronaviru nepřináší žádné dobré vyhlídky ani pro tuzemské výrobní závody, z nichž se někteří už nyní nachází ve složité situaci. Byli bychom moc rádi, kdyby naše snahy aspoň trochu přispěly k udržení jejich tradiční výroby a pomohly jim najít nové uplatnění na trhu.
