Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Za každým projektem stojí precizně zformulovaná soutěžní pravidla. | Foto: Simona Velechovská Za každým projektem stojí precizně zformulovaná soutěžní pravidla. | Foto: Simona Velechovská

Proč chtít soutěž organizovanou týmem odborníků? Co vše obnáší práce našich projektových manažerů prozradila Kateřina Matějková Žáková z Czechdesign

Kateřina Matějková Žáková, projektová manažerka v organizaci Czechdesign, která mimo dalších aktivit momentálně pracuje na jedné z vůbec největších organizovaných soutěží v historii působení naší organizace – na Mezinárodní soutěži jednotného informačního systému hlavního města Prahy (JIS) – v rozhovoru pro denik.cz prozradila, v čem práce poradenství a organizování soutěží spočívá a pro koho jsou naše služby vhodné. Otázky pokládal redaktor Jaroslav Balvín.

Investovat do designu se vyplatí

Kolik soutěží na vizuální identitu měst a samospráv už Czechdesign organizoval a kolik jich aktuálně běží? V jakém roce byla první taková soutěž organizována a o jakou vizuální identitu šlo? 

KATEŘINA: Máme za sebou více než 70 úspěšně zorganizovaných soutěží pro veřejný i soukromý sektor, ať už na vizuální identitu, nebo třeba produktový design. Loňský komplikovaný rok se nám podařilo dokončit osm soutěží na nové vizuální identity českých měst a institucí, které měly odvahu investovat do sjednocené komunikace. Patří mezi ně například Humpolec, Chrudim, Centrum kultury a vzdělávání Blatná nebo Muzeum umění Olomouc. V letošním roce se chuť a možnosti vkládat finance a energii do sjednocené komunikace a designu obecně naštěstí navrátila ve větší míře, a tak aktuálně pracujeme hned na několika zajímavých projektech. 

Logo města Humpolce v rámci nové vizuální identity od studia Svéráz | Zdroj: SvérázLogo města Humpolce v rámci nové vizuální identity od studia Svéráz | Zdroj: Svéráz

Vizuální identita města Chrudim od Markéty Steinert | Zdroj: Markéta SteinertVizuální identita města Chrudim od Markéty Steinert | Zdroj: Markéta Steinert

Nový vizuální styl Prahy 3 | Zdroj: Jakub Vaněk StudioNový vizuální styl Prahy 3 | Zdroj: Jakub Vaněk Studio

Aktuálně žije Czechdesign přípravou soutěže na novou vizuální identitu pro město Ústí nad Labem, na kterém si se zastupiteli města i vybraných příspěvkových organizací a akciových společností definujeme potřeby a očekávání od nové vizuální identity. Tu pro krajské město vytvoří vítěz otevřené designérské soutěže, do níž se může kdokoliv přihlásit, a kterou vyhlásíme již tradičně na našem webu v září. Vítěze a autora nové tváře Ústí nad Labem budeme znát do konce roku. Více se dočtete v tiskové zprávě na webu města Ústí nad Labem.

Naším největším letošním projektem je ale bezesporu organizace designérské soutěže na jednotný informační systém pro Hlavní město Prahu. Chystáme mezinárodní soutěž, a to za účasti nejen zahraničních studií, ale také světových odborníků na městské orientační systémy, kteří zasednou v nezávislé porotě. Soutěž bude vyhlášena letos v srpnu a její výstupy redefinují podobu navigace pohybu ve veřejném prostoru české metropole. Více se dočtete v tiskové zprávě na našem webu.

Je i jiná organizace v ČR, která se něčemu takovému věnuje? 

KATEŘINA: Czechdesign je největším organizátorem designérských soutěží v České republice, vizuální identity jsou naší specialitou, máme ale zkušenosti i s produktovým designem, architekturou či designem služeb. Naší hlavní devizou je ale rozkročení do dalších dvou platforem, Czechdesign magazín a Czechdesign Shop. To nám umožňuje přivést k českému designu nejširší veřejnost a vzájemně posilovat naše dílčí aktivity. V tomto ohledu jsme v českém prostředí jedinečnou organizací.

Proud wall – naši stěnu ve Vojtěšské 3, kde sídlí kancelář organizace, plníme plakáty vizuálních identit vzešlých ze soutěží organizovaných Czechdesignem. | Foto: Simona VelechovskáProud wall – naši stěnu ve Vojtěšské 3, kde sídlí kancelář organizace, plníme plakáty vizuálních identit vzešlých ze soutěží organizovaných Czechdesignem. | Foto: Simona Velechovská

Je takové zprostředkování běžné na Západě, byl nějaký přímý vzor ze zahraničí? 

KATEŘINA: Dlouhodobým vzorem a inspirací je pro nás organizace Design Council ve Velké Británii. Stejně jako my se zaměřují na propojování designu se širokou veřejností, zejména ale s institucemi a firmami, mají také výjimečnou pozici vládního poradce pro design.

Proč to vlastně Czechdesign dělá?  

KATEŘINA: Věříme, že kvalitní design má kouzelnou moc zlepšovat každodenní život, a to ne jen hrstce vyvolených, ale každému z nás. Naším cílem je ukázat široké veřejnosti, v čem je síla řemesel, která mají v našem prostředí tak silnou tradici. Snažíme se přinášet osvětu široké veřejnosti, pomáhat veřejným institucím férově nastavit přístup k zadávání zakázek a výběru dodavatelů, otevírat českým designérům cestu do veřejného prostoru a podporovat tak blahodárný koloběh, který kultivuje naši společnost.

Zasedací místnost, kde probíhají setkání s klienty, grafickými designéry, workshopy nebo každodenní meetingy s kolegy. | Foto: Simona Velechovská Zasedací místnost, kde probíhají setkání s klienty, grafickými designéry, workshopy nebo každodenní meetingy s kolegy. | Foto: Simona Velechovská

V čem se soutěže liší?

Kolik grafiků či grafických studií se v průměru hlásí do těchto typů soutěží organizovaných Czechdesignem? 

KATEŘINA: Do otevřených soutěží se nám hlásí řádově desítky designérů. Samozřejmě velice záleží na konkrétním projektu, například do otevřené soutěže na vizuální identitu městské části Praha III se přihlásilo téměř 100 uchazečů, do projektu pro město Humpolec pak asi třetina. Důležité je ale zdůraznit, že hlavní roli hraje kvalita, nikoliv kvantita. Naší devizou je fakt, že se do námi organizovaných soutěží pravidelně hlásí renomovaná grafická studia, u kterých je kvalita zpracování jakéhokoliv projektu zaručena, čas od času se nám ale z přihlášek podaří vytipovat „soutěžního nováčka, který nám vyrazí dech a stane se novým černým koněm. Jedním z takových příkladů je duo Miroko Maroko a Jan Matoušek, kteří vloni připravili vítěznou podobu vizuální identity Národní kulturní památky Vyšehrad.

Jsou účastníci jen z ČR, nebo i ze zahraničí?

KATEŘINA: I tady záleží na konkrétním zadání, v jednom z aktuálních projektů pro soukromého zadavatele na podobu „pamětních bankovek pro evropské zoologické zahrady soutěží mimo jiné ilustrátorka z Maďarska. Připravovaná mezinárodní soutěž na informačně-orientační systém Prahy počítá s účastí zahraničních týmů.

Jaká jsou nejvýraznější a nejpovedenější loga samospráv, která v těchto soutěžích vznikla a obstála v hodnocení? Která se líbila nejvíce vám osobně? 

KATEŘINA: Přirozeně jsme hrdí na všechny projekty, na kterých jsme se mohli podílet, výběrem vítězného návrhu ale projekt pro zadavatele zdaleka nekončí, a tak máme radost z každé vizuální identity, kterou se podařilo zažít a plní svůj úkol tak, jak jsme si se zadavatelem na začátku vymezili. Mezi města, kterým se to podařilo, patří například Litoměřice nebo Kadaň, která získala ocenění Zlatý lajk 2021 za nejlepší Instagram účet mezi českými městy nad 10 000 obyvatel.

Vizuální styl Kadaně | Zdroj: ColmoVizuální styl Kadaně | Zdroj: Colmo

Vizuální styl Centra kultury a vzdělávání Blatná | Zdroj: Jakub Vaněk StudioVizuální styl Centra kultury a vzdělávání Blatná | Zdroj: Jakub Vaněk Studio

Jaké vedení města se ukázalo nejosvícenější, když například přijalo kontroverzní nebo neobvyklé logo, s nímž původně zástupci samosprávy zpočátku bojovali?

KATEŘINA: Musíme uznat, že máme štěstí na zadavatele s otevřenou hlavou, důkazem je ostatně i jejich odvaha investovat do vizuálu měst, který je obecně stále ještě vnímám jako nadstavba, i v turbulentním covidovém období, které pohled na design jako na něco zbytného přirozeně posílilo.

Pokud bychom ale mohli veřejně pochválit pouze některé z našich partnerů, bylo by to určitě Centrum kultury a vzdělávání v Blatné a město Humpolec, ale také vizuální styl Prahy |||, která byla pro Blatnou i Humpolec vzorem. Před blatenskými smekáme za jejich odvahu vybrat si lehce kontroverzní růžový vizuál zahrnující přejmenování CKVB na „Plantáž, který ale městu růží padne jako ulitý, a věříme, že mu bude dlouhé roky přinášet pozornost okolí a hrdost místních. Druhé speciální uznání putuje mluvčí města Humpolec Anetě Slavíkové, která je doslova naším vysněným parťákem, projektu skutečně věří a aktivně se podílí na jeho dosavadním úspěchu. Ačkoliv je Humpolec teprve na začátku implementace nového vizuálního stylu, vykročil rozhodně tou pravou nohou. 

Nový vizuální styl Muzea umění Olomouc | Zdroj: Anežka Hrubá Ciglerová, Nikola Wilde a Richard WildeNový vizuální styl Muzea umění Olomouc | Zdroj: Anežka Hrubá Ciglerová, Nikola Wilde a Richard Wilde

Byla nějaká soutěž, která se týmu Czechdesign nepodařilo vykomunikat se všemi aktéry nebo neproběhla správně implementace vizuální identity města apod.? 

KATEŘINA: Snažíme se vždy najít řešení, ale zaseklo se to už mnohokrát. Na něčem se to vlastně zasekne skoro vždycky, ale daří se nám nacházet cesty, jak projekty s úspěchem dotáhnout. Zatím jedinou výjimkou byla spolupráce s Muzeem hlavního města Prahy asi před třemi lety, podmínky byly zadavatelem nastaveny tak, že jsme si nebyli jisti schopností zaručit kvalitní výsledek.

Vybavíte si za poslední rok nebo posledních pár let nějaké těžko akceptovatelné podmínky, které grafikům stanovily samosprávy, když veřejně vyhlásily soutěž o logo nebo o vizuální identitu? 

KATEŘINA: Těch je celá řada, obecně se v nich opakují stále stejné neduhy. Jde hlavně o špatně definované požadavky, které neřeší následnou implementaci projektu, dále podhodnocené odměny nebo dokonce úplnou absenci skicovného, často také chybí zapojení odborníka na grafický design v hodnocení návrhů. To jsou všechno aspekty, které designéry od projektu odrazují. Když k tomu přidáme ještě absenci kvalitní komunikace projektu, nepřihlásí se ani nadějní grafici „nováčci a často pak proto „není z čeho vybírat.

Projektová manažerka Kateřina Matějková Žáková | Foto: Klára KudláčkováProjektová manažerka Kateřina Matějková Žáková | Foto: Klára Kudláčková

Každá soutěž je, předpokládám, jiná. Jako laik bych jmenoval otevřené pro všechny zájemce, uzavřené pro oslovené grafiky, jednokolové, dvoukolové, je to tak?

KATEŘINA: Je to přesně tak, jak naznačujete. Každý projekt je specifický a snažíme se k němu tak i přistupovat. Na začátku je aktivní komunikace s klientem, kdy se snažíme definovat konkrétní potřeby a cíle s přispěním našich zkušeností. V naprosté většině spoluprací ukončujeme první vyjednávací fázi workshopem, na který zveme pokud možno všechny zapojené aktéry a přimějeme je k otevřenému dialogu. Za ta léta už víme, jak a na co se ptát, abychom dokázali vystihnout vše podstatné a odkrýt i případné kameny úrazu. Díky tomu dostávají účastníci soutěže detailní zadání, které výrazně zvyšuje pravděpodobnost vytvoření jedinečného řešení. Například brief pro designéry v místě, pro které se vizuální identita tvoří, napomáhá jednak nasát atmosféru města nebo instituce a jednak se seznámí se zadavateli zakázky. Právě v přípravné fázi zakončené workshopem definujeme, zda půjde o soutěž otevřenou či uzavřenou, jednokolovou nebo dvoukolovou, co všechno mají designéři v soutěži připravit a co bude obsahem následné zakázky. 

A jak je to se skicovným a odměnami?

KATEŘINA: Skicovné je vždy odvozeno od typu soutěže, náročnosti zadání i rozsahu následné zakázky.

Další články