Přezdobený gigantický přístřešek, nebo sofistikované řešení? Jaký mají na kontroverzní návrh nové budovy hlavního nádraží názor odborníci?

Viizualizace úpravy hlavního nádraží - vstupy do metra. | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy / Ladislav Jackson, Milota Sidorová, Jakub Klaska | Zdroj: archiv autorů Viizualizace úpravy hlavního nádraží - vstupy do metra. | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy / Ladislav Jackson, Milota Sidorová, Jakub Klaska | Zdroj: archiv autorů

Je to dřevěný „altán“ za dvě miliardy, ozývají se kritici návrhu na rekonstrukci hlavního nádraží v Praze. Část veřejnosti dokonce podepisuje petici na jeho přepracování. Takové reakce vzbudila vítězná podoba Šťastného Hlaváku dánských autorů ze studia Henning Larsen Architects. O výsledku informoval minulý týden Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Jaká úskalí v něm vidí architektonická a designérská obec a v čem naopak vnímají jeho přidanou hodnotu? Zeptali jsme se produktového designéra, architekta, urbanistky i historika umění.

Dánské studio Henning Larsen Architects v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze zvítězilo se svým návrhem Šťastný Hlavák. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy. Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů. Návrh počítá i s vysázením nové zeleně, která se lépe adaptuje na budoucí změny klimatu. Řešení Vrchlického sadů také povede k přehlednému vedení uživatelů parku k dalším městským cílům, například ve směru na Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.

Dánští architekti promění pražské hlavní nádraží na Šťastný Hlavák | Zdroj: Henning Larsen ArchitectsDánští architekti promění pražské hlavní nádraží na Šťastný Hlavák | Zdroj: Henning Larsen Architects

Filip Mirbauer

Produktový designér, navrhl například kovové regály značky Fleysen. 

Designér Filip Mirbauer a jeho stolek OVALE.  | Foto: archiv autora / Foto: Anna PleslovaDesignér Filip Mirbauer a jeho stolek OVALE. | Foto: archiv autora / Foto: Anna Pleslova

Jak se vám líbí nová podoba budovy hlavního nádraží, která byla minulý týden představena?

FILIP: Podobu návrhu vnímám jako velmi nešťastnou. Připadá mi jako bezduchá exhibice, bez ohledu na potřeby místa a lidí, kteří ho využívají. Prostředí hlavního nádraží dobře znám a jako hlavní problémy vnímám špatnou údržbu objektu, nedostatečnou kapacitu prostoru „u tabulí“, kudy musí každý po cestě k vlaku projít, a také nevhodný výběr obchodů a služeb uvnitř haly. Ničemu z toho nový návrh nijak nenapomáhá. Naopak zmenšuje uzavřený prostor nádražní haly a klade ještě větší nároky na úklid a údržbu prostoru. Co by si naopak zasloužilo změnu zcela radikální, je okolí nádraží. Oceňuji tramvajovou zastávku přímo před hlavním vstupem, ale zdá se, že zbytek nechvalně známého „Sherwoodu“ zůstane funkčně prakticky nezměněn. Tento prostor by potřeboval dostat i jinou náplň, než je pouze zeleň a lavičky. Také bych očekával, že součástí návrhu bude zlepšení přístupnosti nádraží ze směru od Žižkova a Vinohrad, ani to však návrh nezohledňuje, místo toho nabízí pouze neužitečnou přezdobenou plochu gigantického přístřešku.

Nová podoba hlavního nádraží s okolím. | Vizualizace: Henning Larsen ArchitectsNová podoba hlavního nádraží s okolím. | Vizualizace: Henning Larsen Architects

Kritici namítají, že není dostatečně vhodně řešené navázání na starou budovu nádraží, souhlasíte?

FILIP: Ano, s tím souhlasím. Nerozumím především tomu, proč navržená struktura vůbec nerespektuje podobu historické budovy ani prostředí Prahy, ale přichází s jakýmsi zdobným orientálním stylem. Navíc ještě svou zbytečnou monumentalitou historickou budovu při pohledu z parku zakrývá.

Bylo potřeba budovu podle vás vůbec bourat?

FILIP: Spodní budova je podle mého názoru kvalitně a velkoryse navržena, nedávno prošla rekonstrukcí a dobře plní svou funkci. Stačilo by ji pouze lépe udržovat, očistit ji od vizuálního smogu a zlepšit průchodnost několika úzkými místy. Nedokážu posoudit její technický stav, kterým nyní CAMP začal obhajovat nutnost jejího zbourání, ale bylo by lepší (a pravděpodobně i levnější) ji zachránit, než postavit navrhovanou náhradu.

Ladislav Jackson

Historik umění, architektury a designu.

Ladislav Jackson působí jako odborný asistent a proděkan na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. | Foto: archiv Ladislava JacksonaLadislav Jackson působí jako odborný asistent a proděkan na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. | Foto: archiv Ladislava Jacksona

Jak se vám líbí nová podoba budovy hlavního nádraží, která byla minulý týden představena?

LADISLAV: Jestli se mi líbí, nebo nelíbí, je jedno. Důležité je její funkční zpracování, vztah k místu a environmentální dopad. Bořit fungující objekt a stavět místo toho nový není v současnosti hodnotově neutrální volba – takové rozhodnutí musí být velmi opodstatněné, protože cenu za jakékoli novostavby zaplatí příští generace. Návrh má jisté kvality, hlavně co se týká vyřešení předprostoru, parku a napojení na tramvajovou linku. O této potřebě nikdo nepochybuje. Kvality novotvaru i jeho funkce mi připadají diskutabilní: zmenšují prostor pro komunikaci (už ve stávající nové hale je křižování komunikačních cest často problematické), zmenšují uzavřený a temperovaný prostor pro čekání. Čekal jsem, že se lépe vyřeší odříznutí staré Fantovy budovy od nové haly a Vrchlického sadů, to ale návrh nijak neřeší. Neumím si také představit údržbu nových prvků – dřevěných žeber, skleněných výplní i celkového neuzavřeného předprostoru. Na vizualizacích to vypadá krásně, chtěl bych ale vidět vizualizace po patnácti letech běžné údržby. 

Pohled na kompletní novou podobu hlavního nádraží. | Vizualizace: Henning Larsen ArchitectsPohled na kompletní novou podobu hlavního nádraží. | Vizualizace: Henning Larsen Architects

Kritici namítají, že není dostatečně vhodně řešené navázání na starou budovu nádraží, souhlasíte?

LADISLAV: Ano, „nová“ odbavovací hala a Fantova budova se ze zveřejněných podkladů, které proběhly médii, nijak lépe, než tomu je dnes, nenapojuje. V situaci, kdy komunikace probíhá pod úrovní, bude stará budova vždy trochu izolovaná (dokud bude stát magistrála tam, kde stojí) a je otázka, jestli by se jí neměly hledat nějaké další funkce.

Bylo potřeba budovu podle vás vůbec bourat?

LADISLAV: Hlavně to úplně nejde. Zadavatel nabyl z nějakého důvodu dojmu, že se památková ochrana týká jen staré Fantovy budovy, ale není tomu tak. Stanovisko MK ČR je jasné: památková ochrana se vztahuje i na novou odbavovací halu od architektů Aleny Šrámkové, Josefa Dandy, Jana Bočana, Jana Šrámka, Julie Trnkové a Zdeňka Rothbauera. Její architektonické kvality jsou výjimečné. Aby mohlo dojít k realizaci vítězného projektu, bude nutné z nové odbavovací haly sejmout památkovou ochranu, což není úplně jednoduché, a jak jsem zatím zaznamenal z řad svých kolegů a kolegyň, historiků a historiček architektury, rozhodně to nemáme v plánu usnadnit. Myslím, že tam funguje i jakýsi vzpomínkový pesimismus, kdy zvlášť v devadesátých a nultých letech byla nová hala opravdu zanedbaná a stahovaly se tam různé negativní sociální jevy. Jakkoli se mi příčí přeměna nové haly v posledních dvou rekonstrukcích na v podstatě shopping mall, myslím, že v současnosti funguje bez větších problémů, je čistá, funkční, pěkná, osobně ji využívám několikrát týdně. Politická reprezentace nemůže na jedné straně stříhat pásky na výstavách a polévat šampaňským opulentní knihy o doceňování poválečné architektury, a současně druhou rukou se účastnit jejího ničení.

Současná podoba – vstup hlavního nádraží z Vrchlického sadů.  | Zdroj: Vlakem jednodušeSoučasná podoba – vstup hlavního nádraží z Vrchlického sadů. | Zdroj: Vlakem jednoduše

Jakub Klaska

Jakub Klaska vystudoval architekturu pod vedením Evy Jiřičné, pracoval mimo jiné v ateliéru Zaha Hadid.

Architekt Jakub Klaska. | Zdroj: archiv autoraArchitekt Jakub Klaska. | Zdroj: archiv autora

Jak se vám líbí nová podoba budovy hlavního nádraží, která byla minulý týden představena?

JAKUB: Velkou radost mám z materiálové základny projektu. Dlouhodobě, zejména ve svém akademickém působení, jsem zastáncem použití dřevěných konstrukcí v architektuře veřejných budov a staveb velkých měřítek. Myslím, že vstup dřevěných konstrukcí do našich měst má ohromný transformační potenciál, nejenom z hlediska udržitelnosti, ale také ve smyslu vývoje architektonického tvarosloví směrem k větší originalitě, kterou tento konstrukčně čistý materiál nabízí.

Urbanisticky projekt nalezl poměrně sofistikované řešení, které přispívá k zpřehlednění řešeného území a důmyslného propojení všech forem dopravy, které se v tomto uzlu nacházejí. 

Kritici namítají, že není dostatečně vhodně řešené navázání na starou budovu nádraží, souhlasíte?

JAKUB: Pokud myslíte vztah k původní budově Josefa Fanty, tak ten projekt řeší úspěšně. Vztah k odbavovací hale ze sedmdesátých let projekt řeší výraznou redukcí objemu, což je poměrně radikální, a jak se ukazuje, také kontroverzní zásah. Architektonicky to přispívá k zpřehlednění, velkorysosti a vzdušnosti vstupních prostor a z hlediska památkové ochrany jde o výrazný zásah a myslím si, že projektování nekončí. 

Vizualizace úpravy hlavního nádraží - pohled z haly k Vrchlického sadům. | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. PrahyVizualizace úpravy hlavního nádraží - pohled z haly k Vrchlického sadům. | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Bylo potřeba budovu podle vás vůbec bourat?

JAKUB: Myslím si, že bude důležité, aby vítězný tým dostal zpětnou vazbu a v následujících krocích tento zásah verifikoval a zabýval se tím dále ve spolupráci se zadavatelem a dalšími partnery.

Milota Sidorová

Urbanistka Milota Sidorová.

Urbanistka Milota Sidorová. | Zdroj: archiv autorkyUrbanistka Milota Sidorová. | Zdroj: archiv autorky

Jak se vám líbí nová podoba budovy hlavního nádraží, která byla minulý týden představena?

MILOTA: Kdo mě zná, ví, že otázka pouhé líbivosti u mě moc nehraje roli. Budu se věnovat tedy kvalitě návrhu. Ano, vítězný návrh je po stránce urbanistické, krajinářské a architektonické kvalitní. Funguje jako celek – jeho veřejný prostor, funkce, budova, sociální kontrola, mobilita. Vítězný tým si vedl dlouhodobě nejlépe, a to po celou dobu trvání dialogu. Nejlépe reagoval na podněty. Všechny tyto aspekty vedly nakonec k jednoznačné roli partnera, se kterým by měla Praha dál spolupracovat. A protože města jsou o nekonečném vrstvení, netrpím z podstaty věci nějakou fixací, přišlo mi přirozené, že se hledá nová forma nazírání na prostor. Tento ateliér ji přinesl. Čili ano, s výsledkem jsem spokojená (i proto, že vítězný návrh prokázal, že na stanici nezmrzneme).

Bylo potřeba budovu podle vás vůbec bourat?

MILOTA: Bylo třeba komplexně vyřešit vzrůstající nároky pro nádraží – od nového metra přes tramvajovou zastávku přímo před vstupem haly. Dánský ateliér v podstatě efektivně transformoval prostor, který fungoval ve dvojitém režimu (ne velmi funkčním) parčík/interiér. 

Z parku se stane veřejný prostor téměř s charakterem náměstí. Místem, kde lidé budou vcházet do metra, kde budou vystupovat z tramvaje, kde budou tranzitovat. Architekti vytvořili vlastně překryté polonáměstí. V zadním traktu bude uzavíratelná část stanice. Jedná se o koncept, který původní prostor otevírá a umožní tak fungovat v trojím režimu – exteriér/překrytý exteriér/interiér. Z tohoto hlediska si myslím, že se budova mohla vzdát svého „starého“ pláště. 

Vizualizace úpravy hlavního nádraží - pohled přes Vrchlického sady od Opletalovy ulice. | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. PrahyVizualizace úpravy hlavního nádraží - pohled přes Vrchlického sady od Opletalovy ulice. | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Související

Podchody, kde se nebojíte ani smrady nedusíte. Hlavní nádraží se těší na nové pěší tunely k vlakům od BOD architekti
Interiér a architektura

Podchody, kde se nebojíte ani smrady nedusíte. Hlavní nádraží se těší na nové pěší tunely k vlakům od BOD architekti

Michaela Rusová - 19. 11. 2021

Moderní brána do Brna. Jak reagují odborníci, ale i strojvedoucí a místní obyvatelé na novou podobu vlakového nádraží v moravské metropoli?
Interiér a architektura

Moderní brána do Brna. Jak reagují odborníci, ale i strojvedoucí a místní obyvatelé na novou podobu vlakového nádraží v moravské metropoli?

Tereza Bíbová - 4. 8. 2021

Příští stanice? Kvalitní architektura. Česká nádraží, která dokazují, že i čekání na vlak může být příjemný zážitek
Interiér a architektura

Příští stanice? Kvalitní architektura. Česká nádraží, která dokazují, že i čekání na vlak může být příjemný zážitek

Markéta Blažková - 2. 3. 2021

ujep 2024
zuz banner