Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Lávky v Krkonošském národním parku |  FOTO: Martin Čeněk Lávky v Krkonošském národním parku | FOTO: Martin Čeněk

Přejít řeku s radostí. V Čechách přibývají sofistikované a zajímavé lávky a mosty od kvalitních architektů

Překlenují řeky, říčky, potoky, pomáhají zdolat údolí a propasti. Lávky a můstky jsou v některých místech doslova nepostradatelné. Je-li i těmto stavbám věnována dostatečná péče již ve fázi návrhu, mohou vzniknout zajímavé projekty citlivě reagující na své okolí. A nemusí sloužit pouze svému hlavnímu záměru. Které realizace z poslední doby nás zaujaly?

Lávka v Palkovicích

Malá obec Palkovice prochází postupnými proměnami, na nichž má zásluhu také architektonické studio Kamil Mrva Architects. Realizovali zde rekonstrukci hasičské zbrojnice, úpravu kaple na Myslíku, úpravy bytového domu a navrhují také centrum obce. Postupně také navrhují a realizují drobné urbanistické zásahy podél řeky Olešné. Jednou z novějších staveb je právě pěší lávka přes tuto řeku.

Lávka vznikla na místě původního mostu, svým pojetím posloužila jako rozšíření veřejného prostoru ve středu obce. Záměrem architektů nebylo dostát pouze její hlavní funkci – pohodlný přesun z jednoho břehu na druhý, ale vytvořili zároveň místo pro setkávání, odpočinek a výhled na okolí. Ocelobetonová konstrukce se skleněným zábradlím umožňuje nerušeně pozorovat kachny a pstruhy v řece. Přímo na lávce je umístěná lavička lákající usadit se, odpočinout si a rozhlédnout okolo sebe. Večer je lavička osvětlena a působí dojmem, jako by se vznášela.

Kamil Mrva Architects, lávka v Palkovicích  | Zdroj: Kamil Mrva ArchitectsKamil Mrva Architects, lávka v Palkovicích | Zdroj: Kamil Mrva Architects

Kamil Mrva Architects, lávka v Palkovicích  | Zdroj: Kamil Mrva ArchitectsKamil Mrva Architects, lávka v Palkovicích | Zdroj: Kamil Mrva Architects

Lávka přes řeku Otavu

Historické jádro jihočeského Písku je městskou památkovou zónou, kamenný most přes řeku Otavu ze 13. století je nejstarším českým stojícím mostem. Zapůsobí na nás jeho mohutnost a rovněž pískovcové repliky barokních soch ve čtyřech sousoších, sochy Panny Marie, Maří Magdalény a apoštola Jana.

V Písku se minulost snoubí se současností, v jiném místě slouží k přechodu přes řeku naopak lávka novodobá. Na jejím architektonickém návrhu se podílel písecký rodák a jeden z nejvýznamnějších soudobých architektů Josef Pleskot se svým AP ateliéremV návrhu bylo uplatněno propojení několika protikladů a fenoménů prastarého města na obou březích Otavy – impozantní vstup říčního toku z posledního meandru před Pískem do sféry vlivu města, kostel sv. Václava tvořící dominantu Václavského předměstí a samotná veduta Písku viditelná z nejvyššího místa lávky nad řekou ve směru jejího toku.

Josef Pleskot, AP ateliér, lávka pře řeku Otavu v Písku | Zdroj: Josef Pleskot, AP ateliér Josef Pleskot, AP ateliér, lávka pře řeku Otavu v Písku | Zdroj: Josef Pleskot, AP ateliér

Josef Pleskot, AP ateliér, lávka pře řeku Otavu v Písku | Zdroj: Josef Pleskot, AP ateliér Josef Pleskot, AP ateliér, lávka pře řeku Otavu v Písku | Zdroj: Josef Pleskot, AP ateliér

Trasa lávky se v jednom místě láme pod úhlem čtyřicet pět stupňů. Místo lomu je pečlivě zvolené, je výslednicí analýz daných urbanistických os a vnějších prostorových vztahů. Na pilíři, který stojí blíže levému václavskému břehu, je umístěna podesta, místo určené pro setkání a zastavení se. K pevné plošině podesty přistupuje zavěšené rameno o délce cca 47 m od levého břehu a visuté rameno o délce cca 82 m od pravého břehu. Vzniklo tak netradiční soumostí tvořené dvěma samostatnými mostními konstrukcemi. Díky své půdorysné stopě se lávka dostala do zcela těsných souvislostí s jezem, který křižuje, což nabízí akustický vjem v podobě hukotu padající vody.

Lávka přes řeku Loučnou

Litomyšl je městem klášterních zahrad, kulturním místem s odkazem Bedřicha Smetany, zabydlela se zde také moderní architektura. Místo je spojováno například s osobností Josefa Pleskota, my se ale nyní blíže seznámíme s realizaci jiných architektů. Projdeme se po další lávce.

Nábřeží říčky v Loučné v centru města prošlo úpravami, na jejichž realizaci se podíleli architekti Rusina Frei architekti spolu s ateliérem zahradní architektury Partero, navazovali tak na úsek upravený již dříve AP atelierem. Projekt nábřeží byl vytvořen za několikaleté spolupráce s veřejností, řada zvolených řešení vycházela ze sociologických průzkumů, aby vyhovovala všem generacím. Koncepce úpravy místa vychází z propojení čtyř různých městských prostorů do jednoho funkčního celku – nábřeží, břehů řeky, parku a ulice.

Pás svažitých břehů řeky byl ponechán co nejvíce nedotčený umělými zásahy, aby byl co nejvíce ponechán přírodní charakter místa. Prostor si zachoval svou divokost a zpřístupněn je pouze na vybraných místech lehkými moly z pororoštů nebo vyhlídkou umístěnou v úrovni korun stromů nad objektem vodárny. Břehy říčky jsou přemostěny visutou pěší lávkou, jejíž spoluautorem je Petr Tej. Lávka je navržena jako subtilní a transparentní ocelová struktura, aby co nejméně zasahovala do přírodního okolí. Další přechod přes řeku tvoří brod z žulových balvanů, který je součástí chodníčku vedoucího z nábřeží na pobytovou louku na druhém břehu.

Rusina Frei architekti, Lávka přes řeku Loučnou  | Foto: Jan SlavíkRusina Frei architekti, Lávka přes řeku Loučnou | Foto: Jan Slavík

Rusina Frei architekti, Lávka přes řeku Loučnou | Foto: Tomáš SoučekRusina Frei architekti, Lávka přes řeku Loučnou | Foto: Tomáš Souček

O realizaci v Litomyšli si můžete přečíst více v literárně-vizuálním dokumentu o současné rchitektuře malých českých měst a obcích Kniha 20000, kam byla spolu s dalšími zajímavými místy zažazena.

Lávka v Příboře

Město Příbor na východní Moravě je známo především jako rodiště světoznámého psychiatra Sigmunda Freuda. Zachovalé historické jádro města je městskou památkovou rezervací, v kontextu tohoto prostředí pak vychází pojetí lávky navržené architekty Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Lukáš Vráblík, Jiří Kolísko.

Lávka přes řeku Lubinu v Příboře je jedinečná segmentová konstrukce, první svého druhu na území ČR, navržena jako nosník tvořený sepnutím pěti dvoukomorových segmentů délky. Upoutává tvarováním spodní části, které podtrhuje gradaci směrem ke středu. Segmenty lávky jsou podélně sepnuty předpínacími lany vedenými v podélných žebrech vnitřního roštu. Zábradlí mostu je tvořeno nerezovými sloupky s masivním dubovým madlem s integrovaným osvětlením. Minimalistické pojetí lávky nabízí nerušený pohled po okolí a možnost přemýšlení, třeba o Freudových teoriích. 

Lávka přes řeku Lubinu v Příboře | Zdroj: ksprefa.czLávka přes řeku Lubinu v Příboře | Zdroj: ksprefa.cz

Lávka přes řeku Lubinu v Příboře | Zdroj: ksprefa.czLávka přes řeku Lubinu v Příboře | Zdroj: ksprefa.cz

Lávky v Krkonošském národním parku

Při návštěvě Krkonoš se můžeme projít po lávkách navrženými studenty architektury. Na projektu spolupracovala FA ČVUT se Správou Krkonošského národního parku KRNAP a účastnili se ho studenti z 5 ateliérů Ústavu navrhování II FA ČVUT.  Práce na území Krkonošského národního parku postavila před studenty řadu výzev. Museli lávky vymyslet tak, aby byly demontovatelné a s jednotlivými prvky se dalo snadno manipulovat i bez použití těžké techniky. Některé lávky se navíc nachází v lavinových oblastech, kde jejich tvar i konstrukční řešení musí odolat nárazu velkého množství sněhu. Kde se s těmito lávkami můžeme setkat?

Lávka na Medvědím potoce se nachází na turistické, cyklistické i běžkařské trase, přímo spojující východ se západem Krkonoš. Jednoduchá, ale výrazná dřevěná příhradová konstrukce překlenuje úžlabí Medvědího dolu ve výšce 1020 m n. m.

Lávky v Krkonošském národním parku, lávka na Medvědím potoce  | FOTO: Martin ČeněkLávky v Krkonošském národním parku, lávka na Medvědím potoce | FOTO: Martin Čeněk

Lávka přes Hlubokou strouhu se nachází na úbočí Stohu, v místě, kde Hlubokou strouhu překonává modrá turistická stezka vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Klínové Boudy. Její tvar vychází z terénní konfigurace žlabu a z pohybu návštěvníků. Součástí lávky je lavička, která se obrací směrem do údolí.

Lávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Hlubokou strouhu |  FOTO: Martin ČeněkLávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Hlubokou strouhu | FOTO: Martin Čeněk

Lávka přes Černou strouhu kopíruje terén a stáčí se ve směru stezky. Dva hlavní nosníky překonávají sedmimetrový rozpon a přirozeně propojují dvě různé výškové úrovně. Po horní linii vnějšího nosníku probíhá lavička, ze které je výhled do údolí.

Lávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Černou strouhu | FOTO: Martin ČeněkLávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Černou strouhu | FOTO: Martin Čeněk

Lávka přes Čistou u Hrnčířských bud je umístěna v úzké rokli a v ostré zatáčce. Její výrazná forma je tvořena sedmi dřevěnými rovnoramennými trojúhelníky, které jsou propojeny ocelovými prvky a vznášejí se díky ocelovým táhlům. Do této základní konstrukční schránky je vložený „běhoun“ lávky z fošen.  Při přecházení lze prozkoumat detaily a dotknout se jednotlivých prvků.

Lávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Čistou u Hrnčířských bud | FOTO: Martin ČeněkLávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Čistou u Hrnčířských bud | FOTO: Martin Čeněk

Lávku v Eliščině údolí nedaleko Rennerových lze přejet autem. Její nosnou konstrukci tvoří několik kratších dřevěných trámů, návrh omezuje velké plochy, na kterých by se mohla držet voda. Tradiční dřevěný materiál je kombinován s odolnými ocelovými spojovacími prvky.

Lávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Rennerův potok | FOTO: Martin ČeněkLávky v Krkonošském národním parku, lávka přes Rennerův potok | FOTO: Martin Čeněk

Podrobnější informace o realizacích, přesné umístění lávek v terénu Krkonošského národního parku včetně přesných součadnic, najdete přímo na stránce ČVUT

 

Galerie

Další články