Mohla bys přiblížit, co přesně je náplní tvé práce v CZECHDESIGNu?
KAMILA: Věnuji se hlavně design konzultacím a organizování design soutěží, a to především pro veřejné instituce. Obracejí se na nás s různými potřebami, například hledají nový vizuální styl, orientační systém nebo prostě potřebují oslovit designéry ke spolupráci. Pomáhám jim najít tu nejlepší a nejférovější cestu, jak si designéra pro spolupráci vybrat, jak konkrétní úkol zadat, nacenit i jak s designéry komunikovat.
Kdybys měla porovnat státní sektor s tím soukromým, v čem je tvá práce specifická?
KAMILA: Státní instituce mají většinou daleko přísnější pravidla pro to, jak vůbec mohou designéra oslovit a vybírat. Nejčastěji to řešíme právě zorganizováním designerské soutěže. V úvahu musíme brát zákonné limity, různé interní směrnice a další právní souvislosti. Vybírat vizuální styl veřejné instituce je náročnější také na komunikaci. Často je to téma, které je pro veřejnost citlivé, především pokud jde o „národní“ instituce.
Jaké jsou výhody toho, obrátit se v tomto směru na CZECHDESIGN?
KAMILA: Pro státní instituce jsou výběrová řízení na různé zakázky na denním pořádku a umí si s nimi poradit. Problém je v tom, že mají taková pravidla, která nejsou pro kreativní zakázky vhodná. Hlavním kritériem bohužel nejčastěji zůstává cena. Ve světě designu (a věřím, že ani v mnoha jiných oblastech) však cena nevypovídá o kvalitě produktu nebo služby. My se snažíme najít řešení, díky němuž je možné uspořádat soutěž na základě kvality. Pracovníci veřejných institucí, se kterými jsme spolupracovali, také velmi oceňovali naši odbornost a přehled ve sféře designu, naše doporučení k tomu koho oslovit a jak nastavit celý proces od začátku, kde je spousta neznámých, až po komplexní řešení jejich potřeby.
Vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Young Package, foto: Jan Hromádko
Jaká část tohoto procesu je nejsložitější?
KAMILA: Jednou z nejdůležitějších částí projektu je samotné zadání pro práci designérů. Vědět přesně, co po designérech požadovat, je často něco, co samotné instituce nevědí. To, co má vizuální styl prezentovat, na čem má být založen, je velmi důležité, ale mnoho institucí v tomto bodě stále tápe. Samotná cesta k tomuto zadání je někdy hodně dlouhá.
Věnujete se projektům kompletně od začátku do konce, nebo je možná spolupráce jen na určitých částech?
KAMILA: Obojí je možné. Častěji ale bývají instituce rády za kompletní zaštítění, tedy když se jejich projektu věnujeme od začátku do konce. Naše práce většinou končí ve chvíli, kdy se vybere vítěz. Pak už s ním daná instituce jedná o projektu zpravidla sama. V minulosti jsme už ale také fungovali jako takový „mediátor“ jejich spolupráce. Další možností je, že působíme jen jako konzultanti zadání nebo doporučujeme jaké designéry vůbec oslovit.
Co považuješ za dosud největší úspěch CZECHDESIGNu, právě co se týče organizace těchto soutěží?
KAMILA: Z mého pohledu bylo velkým úspěchem uspořádání soutěže pro Národní galerii v Praze, v níž se hledala nová vizuální identita. Tam jsme už přišli do situace, kdy měla Národní galerie jednu neúspěšnou soutěž, ze které nevzešel žádný vítěz, za sebou. To je samozřejmě nepříjemné pro samotné designéry, kteří věnují velké usilí něčemu, co se nakonec neohodnotí ani nezrealizuje. Navíc to nevyslalo moc dobrý signál o tom, jak se instituce k práci grafiků staví obecně. Nám se ale nakonec podařilo obnovit důvěru i u těch designérů, kteří se soutěže zúčastnili už při prvním pokusu. Radost jsme měli také z toho, že se nám do procesu podařilo zapojit řadu důležitých odborníků z této instituce, kteří o výsledku spolu s nezávislou částí poroty rozhodovali.
S kým bude CZECHDESIGN spolupracovat v roce 2019?
KAMILA: Hned ze začátku roku jsme začali spolupracovat s organizací ROPID, která bude v letošním roce hledat novou vizuální identitu integrované dopravy v Praze a Středočeském kraji. Pokud tato soutěž dopadne dobře, tak se můžeme těšit na nový vizuální styl dopravního systému, ale i na nový vzhled autobusů, vlaků nebo tramvají. Právě dokončujeme projekt ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem, kterému pomáháme s kreativním řešením stálé expozice, jež hodlá v příštím roce otevřít. Novinkou, se kterou jsme začali už minulý rok, jsou soutěže, do kterých zapojujeme nejen designéry, ale také architekty. První zkušeností bylo hledání orientačního systému pro Národní muzeum, kde soutěžily týmy architekt-grafik. Dále pak architektonické řešení vstupních prostor Rudolfina, na které jsme organizovali soutěž pro Českou filharmonii. Nezůstáváme však jenom v Praze, vizuální identitu v současné době pomáháme hledat například městům Svitavy nebo Luhačovice.
Co ti přijde na tvé práci nejzajímavější?
KAMILA: Vystudovala jsem Dějiny umění a zároveň Arts management na VŠE v Praze. Líbí se mi, jak se v mé práci tyto dvě roviny propojují. CZECHDESIGN je vlastně takový prostředník mezi „uměleckým“ světem designu a „praktičtějším“ světem státních nebo soukromých organizací, kde nemusí být prostředí pro kreativce tak příznivé. My ho pomáháme vytvořit zapojením správných lidí a procesů ve správný čas. Často si pak ověřujeme, že se nám tento postup vyplácí, jelikož jsme se zatím vždy dobrali dobrého výsledku.
