Prazdroj vyhlásil stop agresivní reklamě v hospodách. V boji vsadil na individuální přístup a jednoduchý design

Proměna hotelu Kortus v Hřensku | Foto: Plzeňský Prazdroj Proměna hotelu Kortus v Hřensku | Foto: Plzeňský Prazdroj

Poslední dva roky podnikání v gastronomii nepřejí. Šok z náhlého uzavření restaurací, barů a hospod v důsledku stále trvající pandemie nikdo nečekal a byl až příliš rychlý. O lepších zítřcích si zatím nikdo netroufá hovořit. Nepřející doba s sebou ale kromě mnoha komplikací obvykle přináší i odhodlání dělat věci jinak a lépe. A i když Prazdroj žádné podniky nevlastní, piva jim dodává, způsob prezentace značek, které zastupuje, mu ve veřejném prostoru není lhostejný.

Do nové výzvy v podobě projektu Fresh Outlet, jehož smyslem je zlepšit vnější vzhled tuzemských restauračních zařízení a očistit ulice od vizuálního smogu, se v Plzeňském Prazdroji pustili během prvního lockdownu. A letos v něm pokračují slibně dál. Výsledkem je proměna víc jak dvou tisícovek provozoven a zájemci z řad majitelů a provozovatelů se napříč kraji hlásí dál. Jen v Moravskoslezském kraji nový kabát obléklo tři sta osmdesát gastro podniků, v Praze jich doposud bylo téměř dvě stě padesát.

Vizuální smog je out

Změť chaosu vzešlého z přemíry poutačů a log nesourodého vizuálního stylu, přesycení reklamou a nehospodárné nasvícení vývěsních cedulí trápí řadu podniků po celé republice mnoho let. Zmíněný projekt Fresh Outlet, který zástupci Prazdroje ve spolupráci s předními českými designéry a odborníky na brand rozjeli, má tento rušivý balast z tuzemských hospod vymést. Jednodušší design má přispět nejen ke kultivovanějšímu venkovnímu prostředí, ale i k přímější cestě k zákazníkům. Agresivní reklamu proto vystřídalo uměřené a ekologičtější označení, které koresponduje s okolní zástavbou a nepůsobí rušivě. Opravené fasády domů jsou dalším příjemným bonusem.

Restauratér Marek Plíhal, který vede podnik Nové Slunce v Novém Jičíně, si spolupráci chválí: „Dříve jsem měl vývěsní štít i venkovní nabídku v zeleném plastu. Naše restaurace je v secesním domě, takže žádný kýč se k ní opravdu nehodí. Teď po změně je vše v černém a vypadá to mnohem lépe. Ne jako kasino, ale důstojně. O změně jsem uvažoval sám, protože jsem viděl i jinde, jak se do historických center křiklavé štíty a reklamy nehodí. Obrátil jsem se na obchodního zástupce Prazdroje a ten mi nabídl řešení.“

Restaurace Ladronka před změnou. Přemíra různě velkých log na malé ploše je bohužel častým jevem v ulicích. | Foto: Plzeňský PrazdrojRestaurace Ladronka před změnou. Přemíra různě velkých log na malé ploše je bohužel častým jevem v ulicích. | Foto: Plzeňský Prazdroj

Jedním z nešvarů, se kterým se exteriéry restaurací obvykle potýkají, je kromě nevzhledných a nehospodárných štítů také velké množství log od nejrůznějších dodavatelů, která se vedle sebe na poměrně malé ploše objevují. Každé logo je jinak velké, různě barevné a liší se i v použitém materiálu. Ve výsledku proto bývá skloubení všech parametrů oříškem. „Problém je i v tom, že prvky jiných dodavatelů hospodský nemůže většinou odstranit sám, protože jsou ošetřené smlouvou o pronájmu. Proto není možné udělat kompletní změnu exteriéru najednou a hned, ale děje se to postupně,“ přibližuje nejčastější problémy v praxi vedoucí projektu Fresh Outlet Markéta Bláhová.

Vidět, slyšet, realizovat

Sázka na individuální přístup a přímou komunikaci s majiteli se ukázaly jako ty správné nástroje pro nastolení pozitivní změny v ulicích. Vše ale záleží na domluvě s provozovatelem podniku, kterému jsou návrhy ušity prakticky na míru. Podle Bláhové hospodští změnu chtějí, vnímají její přínosy pro podnikání i veřejný prostor a sami ji i aktivně řeší. Podobně funguje i jednoduchý marketingový princip založený na doslechu, že se někde něco povedlo a o příjemné změně k lepšímu se mluví široko daleko.

Použití bílé a černé se vyplatilo – Restaurace Česká Brána, Kemp Oleška | Foto: Plzeňský PrazdrojPoužití bílé a černé se vyplatilo – Restaurace Česká Brána, Kemp Oleška | Foto: Plzeňský Prazdroj

Radost z nové provozovny má i Karel Vlček z restaurace Česká Brána v kempu Oleška na severu Čech. Původní restaurace totiž hrála všemi barvami a převzal ji doslova v žalostném stavu. Jeho původní představa byla ale jiná než Prazdroje, návrh se mu však zalíbil a k použití bílé s černou se nechal přesvědčit. „Já jsem z toho úplně nadšený. Restaurace má šedou fasádu a bílý nápis v kombinaci s černou vypadá skvěle. Nejde o žádný kýč, jaký bývá často vidět jinde. I hostům se to líbí, že exteriér i interiér nejsou přeplácané reklamami. Sám to nemám rád,“ popisuje.

 

Požadavky na proměnu exteriéru se liší. Zájemcům tak Prazdroj nabízí poradenství a ukazuje jim, jak by jejich podnik mohl vypadat jinak. Někde dochází ke kompletní úpravě vzhledu včetně fasády, jinde se instaluje nové označení. Důležitou roli přirozeně hraje i podoba celé budovy včetně jejího umístění, jak ukázaly předchozí příklady.

Manuál v praxi

Od začátku tým projektu věděl, že uvedení představy do praxe nebude snadné a bude vyžadovat dostatek času i trpělivosti. Na pomoc si proto přizvali expertku na grafický design Veroniku Rút Fullerovou, která v případě Plzeňského Prazdroje vsadila na spolupráci s odborníkem na branding Lumírem Kajnarem. Výsledkem byl návodný Manuál pro obchodní zástupce, který se detailně věnuje procesu nabídky, navrhování i instalace všeho, co s označením provozoven souvisí. Veronika s Lumírem se také podíleli na novém typografickém řešení. Autorkou písma Avory PE je Sláva Jevčinová ze studia Rosetta Type Foundry.

Testování technologie na oddělení designu. Na snímku je ještě provizorní verze písma. | Foto: archiv Veroniky Rút FullerovéTestování technologie na oddělení designu. Na snímku je ještě provizorní verze písma. | Foto: archiv Veroniky Rút Fullerové

Použité písmo je subtilní a šetří tak místo na fasádě. Podle Veroniky je univerzální, čitelné a snadno zapamatovatelné. Navíc má ideální předpoklady, aby se do budoucna stalo poznávacím znakem partnerských provozoven Prazdroje. Nový systém také využívá jednotlivá písmena v násuvné liště s podsvícením. Při změně názvu provozovny proto není nutné vyrábět ceduli novou a použitím LED pásky v liště rovněž dochází k nižší spotřebě energie.

To, co při komunikaci mezi projektovým týmem a obchodními zástupci a následně majiteli hospod zafungovalo, byly podle Markéty Bláhové konkrétní příklady a ukázky toho, co v reklamě v místě prodeje funguje, a co ne. „Spolupráce funguje na jedničku. Co jsme nečekali, je tak pozitivní zpětná vazba od hospodských, a opravdu rychlé přijetí nových exteriérových prvků a myšlenky Fresh Outlet jako takové,“ shrnuje.

Rozhodnutí vsadit při realizaci projektu na zkušenosti Veroniky Rút vidí Markéta Bláhová jako správné. „Veronika je velmi profesionální, je pro nás partnerem, který nás v oblasti reklamního smogu jednoduše a detailně provází, její styl v přípravě manuálu byl velmi pozitivně přijat a posouvá nás kupředu.“

Budoucnost, to je udržitelnost a provětrání interiérů

Dvojí vzhled, jeden podnik. Pivní bar Pionýr po a před proměnou zevnějšku. | Foto: Plzeňský PrazdrojDvojí vzhled, jeden podnik. Pivní bar Pionýr po a před proměnou zevnějšku. | Foto: Plzeňský Prazdroj

Poslední dva roky se tým Markéty intenzivně věnoval zevnějšku podniků. K dispozici je fungující manuál i jasné příklady toho, co vede ke snížení vizuálního smogu v ulicích. Pozitivní je, že i sami hospodští mají konečně v rukou nástroj, který jim pomůže nalákat hosty do hospod. Dalším úkolem Prazdroje je soustředit se na to, aby se v nich spotřebitelé cítili příjemně a rádi se na jednotlivá místa opakovaně vraceli.

 

Cílem je i nadále myslet na udržitelnost, produkovat méně plastů a papíru i uvnitř provozoven. Proto v Prazdroji nadále počítají se snižováním počtu reklamních předmětů, které se mnohdy ledabyle povalují po stolech, stejně jako chtějí výrazně omezit i počet reklamních plakátů na stěnách. Nechat mluvit interiér včetně jeho specifických architektonických prvků je to, oč tu běží. Letos v létě začal pivovar na předzahrádky dodávat také slunečníky z recyklovaných plastů.

„Těší nás, že naše práce je již na ulicích vidět a má reálný dopad na veřejný prostor. A stejně máme radost z toho, že naše iniciativa se líbí i městům a radní s námi chtějí spolupracovat. Vzájemně hledáme cesty na spolupráci a společný postup, jak zlepšit veřejný prostor, aby se lidem ve městech a na vesnicích dobře žilo,“ uzavírá důvody vzniku projektu Markéta Bláhová.

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Související

jelínek
SHOP BANNER UNOR 2024