Z obchodní stránky je zcela klíčové vědět, že autorovi vznikají práva a zákonná ochrana zcela automaticky poté, co samotné autorské dílo vytvoří. Je poměrně časté, že si tvůrci neuvědomují práva, která mají již od tohoto momentu, čili je neumí využít ve svůj prospěch ani se bránit zásahu do nich. Zásadní je samotné autorské dílo, které splňuje podmínky dle autorského zákona.  

Autorské dílo

Autorský zákon stanovuje, že jde o umělecké nebo vědecké dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti jeho autora a zároveň je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

• Jedinečnost. Aby dílo splňovalo zákonnou podmínku jedinečnosti, musí se lišit od jiných děl. Pokud je vaše dílo totožné s jiným, dříve vytvořeným dílem, nejedná se o dílo jedinečné. K takovému dílu vám autorské právo nevznikne, navíc se pravděpodobně bude jednat o kopii, plagiát. Čistě náhodná podobnost děl je velmi nepravděpodobná.
• Objektivně vnímatelná podoba. Autorské dílo vzniká až momentem jeho vytvoření – zpracování (například v podobě prototypu). Samotný nápad či myšlenka tyto požadavky nesplňují a nevztahuje se na ně právní ochrana.  

Ilustrační foto. Moser / kolekce váz a nápojového skla Duše lesa (Jan Plecháč) | Zdroj: CGD

Okamžik vzniku autorskoprávní ochrany k dílu

Jakmile jsou splněny výše uvedené zákonné podmínky, vzniká autorské dílo a s ním spojená práva autora a autorskoprávní ochrana díla. K tomu není potřeba, aby bylo dílo uveřejněno, ani není nutný žádný další formální krok, jako je registrace či nutnost uvádět copyrightovou doložku.  

Ochrana vašeho díla vzniká nejen na dílo dokončené, ale vztahuje se i na všechny jeho vývojové fáze a části.  

Co se týče vzniku nového autorského díla způsobem, že jakkoli zpracujete jiné, již existující dílo, tam ochrana vzniká také, ale zároveň tím nesmí být dotčena práva autora díla původního. Bez jeho souhlasu totiž dílo legálně zpracovat nemůžete.  

Zrcadla Mirror Stage Terezie Lexové a Štěpána Smetany. | Foto: Tomáš Slavík

Autorská práva zahrnují dvě kategorie práv:

1. Práva osobnostní  

Jsou trvale spjata s osobou autora. Nelze se jich vzdát, nelze je převést ani dědit a smrtí autora zanikají. Jde především o tato práva:

• Právo osobovat si autorství
• Právo rozhodnout o zveřejnění díla
• Právo rozhodovat o tom, zda a jakým způsobem se bude autorství u díla uvádět. Můžete třeba určit, jaké informace se o vás jako autorovi budou u díla uvádět: vaše jméno či pseudonym, nebo zda vůbec chcete informace tohoto typu sdílet.  
• Právo provádět autorský dohled nad užitím díla. Jako autor máte právo kontrolovat užívání svého díla poté, co někomu udělíte oprávnění jej užít. Cílem je kontrolovat, zda se s dílem nezachází způsobem, který snižuje jeho hodnotu.
• Právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla. Častým omylem nabyvatelů licence k autorskému dílu je domněnka, že mohou bez dalšího svolení autora dílo měnit anebo do něj jakkoli zasahovat. V praxi tak může dojít ke sporům mezi designéry a realizátory děl, kteří se dožadují změny v návrzích z praktických důvodů. Tyto změny bez autorského souhlasu provést nemohou. Výjimkou jsou architektonická díla, kdy je možné provést přiměřené změny bez autorského svolení v nezbytně nutné míře a při zachování hodnoty díla. Ani po smrti autora si jiná osoba nesmí osobovat autorství a dílo nadále nesmí být užito způsobem, který snižuje jeho hodnotu. Ochrany se může domáhat kterákoli osoba autorovi blízká.

Dílo Touch the Textile od polské designérky Zuzanny Wójcik | Zdroj: Zuzanna Wójcik

2. Práva majetková

Majetková práva jsou nepřevoditelná, ale po smrti autora se stávají předmětem dědictví. Trvají po dobu autorova života a ještě sedmdesát let po jeho smrti. Dílo, u něhož uplynula doba trvání majetkových práv, se stává takzvaným volným dílem a kdokoli s ním může bez omezení nakládat. Mezi majetková práva patří:

• Právo autora dílo užít a udělit právo užití jiné osobě. Pokud chcete, aby vaše autorské dílo mohla užívat další osoba, máte právo udělit této osobě oprávnění. Po udělení oprávnění má autor povinnost respektovat toto užívání, a to v rozsahu, na němž se dohodnete v licenční smlouvě. Je na vás, k jakému způsobu užívání udělíte další osobě oprávnění. Může jít o udělení práva na rozmnožení díla, na rozšiřování originálu, právo na pronájem díla, sdělování díla veřejností anebo udělení širokého oprávnění ke všem způsobům užití díla, které autorský zákon umožňuje.  

Zvláštní režimy děl

• Volné užití autorského díla. Vaše autorské dílo může pro osobní nekomerční účely užít každý. Do vašeho autorského práva tedy nezasahuje ten, který dílo užije anebo si vytvoří kopii pro svou osobní potřebu.
• Zaměstnanecké dílo. Při designérské tvorbě není neobvyklé, že mnoho děl vzniká v rámci zaměstnání a autor jej vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu. U těchto děl je situace poněkud jiná: do těchto práv vstupuje zaměstnavatel. Autorovi v tom případě zůstávají osobnostní práva, ale vykonavatelem majetkových autorských práv je zaměstnavatel. Zaměstnavatel navíc může s dílem dále nakládat, a tedy ho i pod svým jménem zveřejnit, upravovat, dokončit, přeložit jej či spojovat s jinými díly a podobně. Tyto podmínky si můžete se zaměstnavatelem sjednat odlišně, což znamená smluvně je sepsat. Pokud by došlo ke zjevnému nepoměru mezi mzdou či jinou odměnou autora vůči zisku zaměstnavatele z tohoto díla, máte jako autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu.  
• Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo. Dalším častým případem je dílo vytvořené na objednávku, tedy zakázka na základě smlouvy o dílo. U té platí, že autor poskytl licenci k účelu uvedenému ve smlouvě. To v praxi znamená, že když si u vás někdo objedná dílo, může jej užít jen v souladu s touto smlouvou. Pokud si ve smlouvě nesjednáte jinak, platí, že autor může dílo vytvořené na objednávku nadále užívat a má možnost udělovat souhlas s užitím díla jiným osobám (nevýhradní licence). Obdobný režim má i soutěžní dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži.
• Spoluautorství. Pokud dílo vytvoříte společnou tvůrčí činností s jednou či více osobami, také autorská práva budou příslušet všem společně. Není přitom podstatné, zda činnost všech autorů byla současná. Může probíhat i postupně před dokončením díla – typicky vytváření návrhu díla více autory, kteří provádějí postupné úpravy. Spoluautorem naopak není osoba, která ke vzniku díla přispěla pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní či odborné, anebo pouze dala ke vzniku díla podnět.  

Se vznikem autorského díla autor automaticky získává zákonnou ochranu proti neoprávněnému zásahu do autorských práv, k čemuž má k dispozici vícero prostředků. Tyto a další právní otázky spojené s tvorbou designérů přiblíží další články.

Kolekce váz Glazeruption s vulkanickými glazurami | Zdroj: Gréta Kušnírová

Právo a design

Baví vás formát Právo a design a chcete se dozvědět od Liběny Šrámkové ještě víc? O vzdělávací sérii nebo o Liběně samotné se můžete dočíst v rozsáhlém rozhovoru nebo sledujte náš web, kde se mimo jiné dozvíte:    

• jak na smlouvu,
• proč se nemají kopírovat výrobky konkurence,
• k čemu jsou ochranné známky a průmyslový vzor a kdy je můžete potřebovat,
• jak rozjet vlastní podnikání a jak na ochranu brandu.