Práce vhodná jen pro kluky? Zkoumáme, jakou roli hraje gender v českém designu

Vázy K for Friends designérky Kamily Gribanové | Zdroj: archiv Kamily Gribanové Vázy K for Friends designérky Kamily Gribanové | Zdroj: archiv Kamily Gribanové

Pojmy jako gender, genderová nerovnost a genderové stereotypy jsou v poslední době skloňované stále častěji a ani svět designu není výjimkou. Mají ženy a muži rozdílné předpoklady ke studiu a práci v designu? Existují v tomto oboru předsudky vytvořené na základě pohlaví? Zeptali jsme se pedagogů, studentů i absolventů a také zástupců předních českých značek, jak s problematikou genderu při práci v designu zachází a co si myslí o genderových kvótách.

Když se zamyslíte nad známými jmény ze světa designu, kolik z nich je mužských a kolik ženských? Pochopitelně záleží na oboru. Ve šperku a módě možná najdeme více ženských jmen než třeba v průmyslovém designu. Ale takovými úvahami bychom jen podporovali už nastavené stereotypy.

Pocta z Vitry

Jeden z pohledů na zastoupení žen v designu nabízí Vitra Design Museum ve ​​Weil am Rhein v Německu. Tam si o postavení žen ve světovém designu můžete udělat obrázek díky hned dvěma současně probíhajícím výstavám. Expozice Jsme tady! Ženy v designu od roku 1900 po současnost potrvá do 6. března a až do 8. května můžete zhlédnout ještě druhou výstavu nazvanou jednoduše Designérky ve sbírce Vitra Design Musea.

Podle zástupců muzea je práci žen v designu, ale i v dalších oblastech, často věnovaná malá pozornost, a to ze strany historiků, sběratelů, kurátorů i veřejnosti. Výstavou Jsme tady! se muzeum tento nedostatek snaží napravit. Představuje zhruba osmdesát designérek posledních 120 let.

Charlotte Perriand, lehátko Chaise longue basculante z roku 1929 | Zdroj: Vitra Design MuseumCharlotte Perriand, lehátko Chaise longue basculante z roku 1929 | Zdroj: Vitra Design Museum

Muži ve výrobě, ženy v managementu

Nás zajímalo, jak problematiku genderové nerovnosti vnímají firmy, o kterých je v oboru designu v Česku v posledních letech hodně slyšet. „Český interiérový design je spíše doménou mužů – většinou dvou významných jmen, kteří se rozhodnou založit si své studio či ateliér,“ myslí si Tomáš Kolder zastupující společnost Lasvit

„Ženy v Česku naopak působí spíš samostatně, například designérka Lucie Koldová nebo Lenka Míková. I přesto, že je český design spíš mužská doména, ženy designérky dokazují, že bez nich se tento obor neobejde,“ srovnává postavení žen a mužů na české scéně a dodává, že ve světě jsou designová studia se zaměřením na interiérový design naopak většinou doménou žen. 

Designérka Lucie Koldová a její výstava Lightness v Moravské galerii v Brně | Foto: Martin ChumDesignérka Lucie Koldová a její výstava Lightness v Moravské galerii v Brně | Foto: Martin Chum

„Práce se sklem je pro všechny, neděláme rozdíly mezi ženami a muži. Kupříkladu náš glass tým je složen převážně z žen. Samotní skláři jsou ve většině muži, stále jde o manuální náročnou činnost. Každopádně bychom jako Česko měli být hrdí na to, že jsou u nás stále kvalitní řemeslníci, kteří vykonávají svá řemesla tradičním způsobem. Podle studie Dříč roku jsou skláři třetí největší dříči,“ popisuje Tomáš Kolder. Rovnoměrné a vyrovnané zastoupení žen a mužů najdeme v Lasvitu například u obchodníků. „V sales oddělení je dobré mít rovnoměrné zastoupení, oba elementy se právě v obchodu a prodeji velmi dobře doplňují, a proto to funguje.“

Kvóty jako řešení

S tím souhlasí i Eva Kozarová, marketing director sklářských značek BommaRückl. „Kvóty v Bommě ani Rücklu neřešíme. Osobně jsem byla ke kvótám dříve hodně skeptická a byla jsem zastáncem toho, ať si každá firma a organizace svobodně vybere své zaměstnance bez kvót. Bohužel se ale podle mě v České republice děje celospolečenská změna v rovnoměrném zastoupení mužů a žen v řídících pozicích příliš pomalu a kvóty v tomto ohledu mohou mnohé uspíšit,“ myslí si. 

Vázy Rückl od Ronyho Plesla | Zdroj: archiv RücklVázy Rückl od Ronyho Plesla | Zdroj: archiv Rückl

„Samozřejmě v některých historicky ryze mužských oborech kvóty logicky naráží na nedostatek kvalitních ženských protikandidátů – těchto oborů je v současnosti ale již naprosté minimum. Naopak pozoruji tristně málo žen na řídících pozicích jako CEO, CMO, CFO nebo obecně ve vedení firem v naprosté většině odvětví. Strádá tím naše společnost jako celek. Kombinace ženského a mužského uvažování a leadershipu je zásadní předpoklad k úspěchu jakékoliv organizace, společnosti nebo státu. V tomto ohledu máme v Česku opravdu co dohánět.“

Co se týče návrhů na kolekce svítidel pro Bommu, ozývají se se svými designy podobně muži i ženy. Shodně i firma oslovuje designéry a designérky ve stejném poměru. „Upřímně vůbec neřešíme, zda jde o muže, nebo ženu. Rozhodující je fakt, zda stylem designu a práce zapadá do konceptu značky Bomma,“ uvádí Eva Kozarová. Obdobně jako v Lasvitu i ve sklárnách Bommy a Rücklu jsou na pozicích sklářů muži. „Každodenní práce se sklem je fyzicky opravdu velmi náročná i pro ty nejsilnější jedince, a tak to nikoho asi nepřekvapí,“ dodává Eva. 

Kolekce svítidel Bomma Phenomena | Zdroj: archiv BommaKolekce svítidel Bomma Phenomena | Zdroj: archiv Bomma

„Ženy jsou zastoupeny mnohem více v následných procesech rafinací křišťálových výrobků, v oblasti kontroly kvality, balení a logistiky. V Rücklu máme ale i vynikající brusičku nebo malířku skla, které jsou opravdové mistryně svého řemesla.“

V marketingovém i obchodním oddělení obou značek jsou téměř samé ženy a v drtivé většině se na volné pozice ženy hlásí. „Není to žádný záměr, ale přisuzuji to tomu, že oblast marketingu, designu a umění je pro ženy velmi atraktivní. Ačkoli při výběru kandidátů nehraje pohlaví roli, doufám, že časem se nám síly více vyrovnají a v týmu budeme mít i více mužských kolegů. Pro dlouhodobě úspěšnou firmu jsou potřeba oba pohledy a zdravá diverzita zvyšuje výkon a kreativitu v týmu,“ potvrzuje Eva Kozarová přesvědčení i zástupců Lasvitu.

Lekce z nábytkářské historie

Přesný přehled o tom, kolik žen a mužů v týmu pracuje, mají v české nábytkářské firmě TON. Při výběru zaměstnanců pohlaví nerozhoduje, ale jsou určité pozice, na kterých mohou podle norem pracovat pouze muži, což je kvůli zátěži například ohýbárna. Obecně je ale takových pozic velmi málo. „Celkově u nás pracuje 44 % žen a 56 % mužů, přičemž ve vedení firmy převažují ženy,“ uvádí Lenka Sršňová. „Myslím si, že v době, kdy byla továrna založená, nikdo neřešil genderovou vyváženost. Zaměstnávala 2000 lidí a bylo potřeba co nejvíce rukou. Muži ohýbali, ženy byly zaměstnané například u ručního výpletu nebo u balení. Dnes v tomto směru pokračujeme a jsme otevření všem, kteří jednoduše milují dřevo.“

Ohýbaný nábytek české nábytkářské firmy TON | Zdroj: archiv TONOhýbaný nábytek české nábytkářské firmy TON | Zdroj: archiv TON

Lenka podotýká, že z historie je zřejmé, že u práce s nábytkem byli k vidění spíš muži. „Můžeme si připomenout příběh lásky a pracovního života finského architekta a designéra Alvara Aalta a jeho první ženy Aino,“ vypráví Lenka. „On byl viditelným článkem jejich dvojice, ona byla hnacím motorem, vedla celý ateliér, který fungoval výborně, a společně vybudovali známou finskou značku. I v tomto případě však byla Aino hlavním pilířem, pod jejím vedením vzniklo přes 80 interiérů a navrhla stovky designů, Alvar byl autorem jen několika z nich. Tím samozřejmě nechci říct, že Alvar nenavrhoval, to určitě ne, byl neskutečným architektem i designérem, ale o jeho ženě toho moc nevíme, a i přesto moderní design posunula.“ 

Kolekce Stockholm značky TON | Zdroj: archiv TONKolekce Stockholm značky TON | Zdroj: archiv TON

Dnes je ale situace jiná, Lenka si nemyslí, že je navrhování nábytku mužská profese. V posledních letech TON uvedl několik produktů, které navrhly ženy a také týmy tvořené mužem a ženou. Studio Yonoh, studio E-ggs, Büro Famos, to všechno jsou dvojice, které pro nás před nedávnem pracovaly. Je to krásný důkaz toho, že tyto dva světy mohou produkt společně posunout, najít další přidané hodnoty a nové úhly pohledu.“

Obdobně se i u firmy KOMA Modular do výroby už z povahy práce hlásí především muži. „Když se projdete po naší lince, potkáte ale i několik žen. U administrativních pracovníků to je vyrovnanější a rádi dáváme příležitost ženám. Nedávno jsme přijali čerstvou absolventku na pozici ‚konstruktérka‘ a v létě jsme měli na stáži studentku designu v rámci projektu podporujícího právě zaměstnávání žen v zažitých mužských profesích,“ vypráví Marie Greplová. 

A kdo půjde na mateřskou?

Dalším velkým tématem souvisejícím s genderovou rovností je samozřejmě mateřská dovolená. Podle Lenky Sršňové z TONu jde o přirozenou cestu v životě ženy, a tak k tomu i firma přistupuje. „Firma je otevřená částečným úvazkům i kratším či delším rodičovským dovoleným. Měli jsme i momenty, kdy na ‚mateřskou’ dovolenou šel muž a ženy u nás dál pracovaly.“ O vstřícný přístup se snaží i KOMA Modular nebo Lasvit. „Rozhodně s návratem počítáme. Všechny kolegyně, které jsou na mateřské, podporujeme a vždy se těšíme, až se vrátí zpět do pracovního procesu. Částečné úvazky aktivně nabízíme, tak aby kombinovaly zaměstnání s péčí o děti a rodinu,“ popisuje Tomáš Kolder z Lasvitu.

Studentky Bauhausu v Dessau u tkalcovského stavu, rok 1928 | Zdroj: Vitra Design MuseumStudentky Bauhausu v Dessau u tkalcovského stavu, rok 1928 | Zdroj: Vitra Design Museum

Ani v Bommě a Rücklu nejsou částečné úvazky problém. „Naše současná obchodní ředitelka lightingu má částečný úvazek, protože má ročního chlapečka. Některé kolegyně odchází na několik let úplně. Návrat jim je samozřejmě umožněn. Jsem sama zvědavá, kdy půjde na rodičovskou dovolenou nějaký z kolegů,“ říká Eva Kozarová zastupující obě značky. „Podle mě by k rovnosti platů a příležitostí ještě více než kvóty pomohlo právě větší procento mužů na mateřské dovolené. Což jen dokazuje, jak moc je samo o sobě toto slovní spojení špatné.“

Mladá nezkušená holka

Eva Kozarová podotýká, že ve skutečnosti neexistuje žádný prokazatelně mužský nebo ženský předpoklad k práci v designu. „Obecně se říká, že muži mají více technický přístup, což by je mohlo zvýhodňovat například v oblasti průmyslového designu. Designérky, jako je Anna Marešová, však tento stereotyp úspěšně vyvracejí a dokazují, že genderové role jsou na poli kreativity přežitkem.“

„Někdy se mi stává, že se mnou lidé jednají jako s dvacetiletou nezkušenou holkou,“ popisuje zkušenosti designérka Anna Marešová, známá například díky své značce erotických pomůcek Whoop·de·doo či designu tramvaje T3 Coupé. „Setkávám se s tím, že jsou překvapení, když zjistí nejen, kolik mi je, ale i že se orientuji v technických a technologických záležitostech. A pak díky tomu buď vznikne sympatie, anebo naopak na druhé straně zbytní ego. Ale vždycky si říkám, že to je problém té druhé strany. Já přece nic neprovedla,“ vypráví Anna s úsměvem.

Designérka Anna Marešová | Foto: Martin TisoDesignérka Anna Marešová | Foto: Martin Tiso

S úsměvnými situacemi při osobních setkáních má zkušenosti i Vendulka Prchalová, která se kromě designu věnuje i volné tvorbě. „V zahraničí se mi párkrát stalo, že díky charakteru mé práce a pro cizince ne úplně čitelnému jménu jsem byla považována za muže,“ vzpomíná studentka doktorského programu v Ateliéru skla na UMPRUM. „Pro mě bylo umění vždy nonbinární záležitost a škatulky typu ‚ženské umění‘ mě spíš urážely,“ přiznává. „Na druhou stranu je mnoho možností, které se nabízí právě proto, že jsem žena. Bylo by pokrytecké to nepřiznat.“

Karolína Jeřábková, absolventka Designu keramiky na UJEP v Ústí nad Labem a současná studentka Ateliéru keramiky a porcelánu na UMPRUM, říká, že nikdy nechtěla vnímat jako nevýhodu, že je žena. „Dříve jsem si nepřipouštěla, že bych jako žena mohla být nějakým způsobem znevýhodněna. V práci, na stážích či při jednáních s klienty jsem v žádné takové situaci nikdy nebyla, což se nedá říct o studiích na vysokých školách, kde jich bylo nespočet. Ale většinou mi to docházelo až postupem času a nedokázala jsem adekvátně reagovat v daný moment,“ přiznává Karolína, která má aktuálně zkušenost se studiem v Estonsku. „Tady jsem poprvé v životě zažila hned dvakrát obhajoby, kdy ženy a muži byli v porotě zastoupeni ve stejném počtu.“

Vázy Prague Jungle Dominiky Petrtýlové vystavené na Designbloku v rámci Diploma Selection | Foto: Tomáš HercogVázy Prague Jungle Dominiky Petrtýlové vystavené na Designbloku v rámci Diploma Selection | Foto: Tomáš Hercog

Designérka pracující se sklem Dominika Petrtýlová má ze studentského prostředí čistě pozitivní zkušenosti. „Umělecké prostředí je asi specifické, ale nezažila jsem, že by pedagogové měli rozdílný přístup k mužům a ženám. Jednali s námi vždy individuálně, dle našich osobností a schopností.“ Dominice se nejlépe pracuje ve vyváženém kolektivu. „Je pro mě důležitý jak ženský, tak mužský element. Jednolité skupiny mě naplňují jednorázově, například když se setkám s kamarádkami nebo když jedu vyrábět sklo na huť, kde jsou muži ve většině. Obojí má něco do sebe, ale vždy se ráda vrátím tam, kde je to půl na půl.“ S tím souhlasí i Anna Marešová. „Ale řekla bych, že to je hodně o konkrétních lidech, a ne jenom o pohlaví,“ dodává.

Ženy v průmyslovém designu

Na to, jak vidí genderové role v českém designu, jsme se zeptali i profesora Ivana Dlabače, zakladatele studia Divan Design a vedoucího Ateliéru průmyslového designu na UMPRUM. „Co se týče počtu žen a mužů, kteří se na UMPRUM hlásí, vždy záleží na oboru. Design nábytku a interiéru je bližší ženám, je to domácnost, je to něco, na co mají v rámci svého nastavení v rodinách větší vliv, takže se na interiér hlásí více ženy. Počítají s tím, že dělají styling interiéru a nedělají návrh úplně komplexně, což je někdy trochu chyba v tom, jak vnímají obor,“ popisuje Ivan Dlabač. 

Italská designérka Nanda Vigo v roce 1985 | Zdroj: Vitra Design MuseumItalská designérka Nanda Vigo v roce 1985 | Zdroj: Vitra Design Museum

„Když vezmu svůj obor Průmyslový design, tak tam možná ženy trochu děsím tím, že tam je průmysl a technika. Když si uchazeč nebo uchazečka nastudují, o čem obory jsou, tak zjistí, že průmyslový design je opravdu hodně technický a musí rozumět procesům, které jsou k tomu potřeba. Na Produktovém designu je poměr asi nejvyváženější, protože stojí někde na pomezí. Já mám víc mužský ateliér, u Romana Vrtišky a Vladimíra Žáka na Designu nábytku a interiéru jsou více ženy a u Michala Froňka a Honzy Němečka je to půl na půl,“ vysvětluje Ivan Dlabač, ale dodává, že má jeden ročník, kde jsou tři holky a jeden kluk. „Většinou se mi hlásí minimum žen, takže tohle je dobře. Mužské nastavení ateliéru se tím otupilo a já mám radost, že je do tvorby vnesený takový duch ženství.“

Křesla Karelia Lounge Chair designérky Liisi Beckman z roku 1969 | Zdroj: Vitra Design MuseumKřesla Karelia Lounge Chair designérky Liisi Beckman z roku 1969 | Zdroj: Vitra Design Museum

V otázce uplatnění po studiu se podle Ivana Dlabače firmy a studia v oboru průmyslového designu vůči ženám drží trochu zpátky. „Může to být tím, že nepoznají potenciál a srovnávají ženy s muži, kteří v technice a průmyslu působí, že se v tom zorientují lépe. Já bych v týmu chtěl mít designérku, ženský náhled je pro mě důležitý.“

Ivan Dlabač dodává, že má obdiv k ženám, které dokážou pracovat profesionálně ve všech oborech, i přesto, že někde panuje názor, že žena tohle nezvládne. „Tím jsou pro mě větší osobnost, než když takovou práci dělá muž,“ uzavírá.

 

Související

Umění v bytech není jen pro bohaté elity. Představujeme dvojici autorek, jejíchž působivé práce vnesou do vašeho domu krásu a emoce
Ostatní

Umění v bytech není jen pro bohaté elity. Představujeme dvojici autorek, jejíchž působivé práce vnesou do vašeho domu krásu a emoce

Tereza Bíbová - 14. 12. 2021

Dva týdny soustředění. Během třetího ročníku Sympozia ilustrace umělci zpracovali téma dezinformací či ženství
Ilustrace

Dva týdny soustředění. Během třetího ročníku Sympozia ilustrace umělci zpracovali téma dezinformací či ženství

Věra Veselá - 24. 6. 2021

Naše lůžko se stalo ikonou intenzivní péče, říká designér Ivan Dlabač, který pro úspěšnou firmu Linet navrhuje již 23 let
Produktový design

Naše lůžko se stalo ikonou intenzivní péče, říká designér Ivan Dlabač, který pro úspěšnou firmu Linet navrhuje již 23 let

Barbora Čápová - 24. 11. 2020

Ženský talent mezi skláři. Dominika Petrtýlová sklízí úspěchy s ručně malovanými vázami, inspirovanými temným nočním životem
Interiér a architektura

Ženský talent mezi skláři. Dominika Petrtýlová sklízí úspěchy s ručně malovanými vázami, inspirovanými temným nočním životem

Iveta Jakubčíková - 29. 6. 2020

Proč není ve městech více ženských soch? Vogue poukazuje na nepoměr pohlaví ve veřejném prostoru
Móda a šperk

Proč není ve městech více ženských soch? Vogue poukazuje na nepoměr pohlaví ve veřejném prostoru

Olga Fraitová - 24. 8. 2018

Michaela Čapková předvede kolekci s gender tématikou
 

Michaela Čapková předvede kolekci s gender tématikou

Zuzana Kučerová - 30. 4. 2013

job shop
výstava czd
kruh 2024 duben
shop 4/2024