Letošní veletrh Heimtextil, představující ve Frankfurtu novinky z široké oblasti designu a výroby interiérového textilu, byl orámován masivními stávkami německých drah. Ačkoliv bylo město ochromeno nefunkčními S-Bahny, veletrh i tak navštívilo na 46 000 lidí. Jaká témata a trendy nejvíce rezonovaly touto celosvětově významnou akcí?
Heimtextil je spektakulární. Obrovskými halami, které jsou vzájemně propojené dlouhými prosklenými chodbami s pojízdnými pásy (ačkoliv se některým mohou zdát zbytečné, ušetřily redaktorce, a nejen jí, mnoho kilometrů chůze navíc), proudily davy návštěvníků ze všech koutů světa. Veletrh se pyšnil podtitulem New Sensitivity (nová citlivost – pozn. red.) hlásajícím snahu textilního průmyslu jít v otázce udržitelnosti o krok dál, chcete-li hlouběji. Jak se mu to podařilo?
Budoucnost textilního průmyslu
Není neznámým faktem, že textilní průmysl je globálním znečišťovatelem planety. Ekologické otázky spojené s pořádáním masivní akce, na kterou se sjedou nejen lidé, ale také tuny materiálu, jsou zjevné. Kdybychom chtěli být jaksepatří důslední, můžeme se shodnout na tom, že pořádat jakoukoliv akci podobného typu nikdy udržitelné být nemůže a nebude.
Když už se ale pořádá i přesto (přece jen žijeme v kapitalismu), je dobré se ptát, co nám tedy může přinést. Jedno neoddiskutovatelné pozitivum je nasnadě – Heimtextil shromažďuje odborníky na textilní technologie z celého světa, aby sdíleli dobrou praxi a nápady. Příkladem budiž sekce Trends, která se štěpila na dvě hlavní části – tu, jež se věnovala tématu nové citlivosti, a druhou, nabízející výstavu s přímočarým názvem Future Materials připravenou inovativní agenturou Franklin Till.
Výstava Future Design | Zdroj: Heimtextil
Být udržitelní už nestačí
Výstava Future Materials přišla s myšlenkou, že pouhá udržitelnost již není dostačující. Navrhuje proto jít cestou regenerativního designu, který zahrnuje mnohem širší pole než jen životní cyklus produktů od výroby až po znovupoužití nebo recyklaci.
Regenerativní design se zaměřuje na celou řadu aspektů výroby textilu týkajících se například lokálních komunit anebo biodiverzity. Prvním z těchto aspektů je obohacování komunit, které si klade za cíl kontinuálně zlepšovat platové i životní podmínky těch, kteří při výrobě textilu přikládají vlastní ruce k dílu. Druhým pak je biologicky šetrné pěstování textilních plodin, které pamatuje nejen na regenerativní udržování orné půdy, ale také na rekultivaci suchých a jinak zdevastovaných oblastí a obnovování přirozené biodiverzity. Důraz je kladen i na využívání rostlin, z nichž lze vyrobit textil, ale které ke svému růstu nepotřebují množství vody či pesticidů.
Back to Local
Další část výstavy se soustředí na důležitost zachovávání tradic a jejich obnovu. Tradice nám totiž často nabízí jednoduchá a sama o sobě udržitelná řešení, na něž snadno zapomínáme. Ruku v ruce s tradicemi kráčí také snaha o kultivaci a podporu lokálních komunit a vzájemné sdílení znalostí.
Poslední část výstavy Future Materials zahrnuje technologie a bioinženýrství, jehož přínosem mohou být laboratorně pěstované a biologicky plně rozložitelné materiály, především pak z buněk mycelia nebo z vodních řas.
Sekce Trends, Heimtextil 2024. | Foto: Pietro Sutera
Přestože výstava zabrala jeden průměrně velký „stánek“, přinesla řadu otázek a možných odpovědí, které jednoho nenechaly bez reakce. Vidět, že v textilním průmyslu existuje tenze (o jejíž relevanci samozřejmě nemůžeme spekulovat) neklouzat po povrchu a soustředit se na „bigger picture“, než je výrobní kolečko od A do Zet, je přinejmenším povzbuzující.
Banán, kokos, řasa, houba
Sekce Trends výstavu pomyslně rozšiřovala a představovala množství různých textilních materiálů. Předpokládanou součástí byly látky vyráběné z různých méně či více očekávatelných rostlin, jako jsou například banánové slupky nebo kokosová vlákna, která se nejvíce uplatňují především v galanterii.
Sekce Trends | Zdroj: Heimtextil
Druhou kategorii pak tvořily látky vzniknuvší v laboratorním prostředí. Mezi takové se řadí textil vyrobený či vypěstovaný z proteinů, uhlohydrátů, kukuřičných bakterií nebo třtinového cukru. Příkladem mohou být látky vyrobené s pomocí CiCLO® technologie spočívající v implementaci biodegradabilních částí přímo do struktury látky. Tyto části pak zajistí rychlejší a efektivnější rozložení látky v případě, že bude uživatelem vyhozena. Třetí, a v mnoha ohledech nejpřekvapivější představenou kategorií byly technologické látky. Suntex je stínicí solární textilie, která je kromě efektivního stínění schopná produkovat elektrickou energii díky speciálním solárním vláknům vetkaným přímo do látky.
Mírný optimismus?
Ačkoliv žádné samospásné řešení neexistuje a textilní giganti nepřestávají chrlit množství textilu vyrobeného v katastrofických podmínkách s masivním negativním dopadem na životní prostředí, mírný optimismus si z letošního Heimtextilu mohli jeho citlivější návštěvníci přece jen odnést. Apel na to, že být „jen“ udržitelný už nestačí, je zajímavým momentem. Jestli ovšem skutečně nese potenciál změny, která se projeví v celku, ukáže až čas. Potřeba se soustředit na celou komplexitu lidského působení na planetu by se měla stát integrální součástí uvažování nejen států a firem, ale především jednotlivců.
Vydává se textilní průmysl na lepší cestu? | Foto: Spott Trends for Heimtextil
