Grafický designér a typograf Martin Vácha se před pár lety rozhodl odejít z etablovaného grafického Studia Najbrt a jít svou vlastní cestou písmolijny Displaay, kde spolu s Danielem Quiskem už přes rok tvoří tým a jejich písma používají společnosti jako Honda nebo The New York Times. Nejen o tom, co považují za dehonestaci práce písmaře a proč přirovnávají typografy k farmářům, jsme si povídali v našem rozhovoru.
Zajímalo by mě, jak studio Displaay vzniklo? Jak tě, Martine, napadlo přijít právě s písmolijnou?
MARTIN: Displaay studio vzniklo díky mé diplomové práci na UMPRUM, kde jsem studoval grafický design. Později jsem dodělal a pověsil pár svých písem na web a celé to pojmenoval „Displaay“ se dvěma „áčkama“, protože s jedním „áčkem“ už byla doména obsazená. Velká očekávání jsem neměl, ale písma se začala prodávat. K dispozici bylo pět druhů písem.
Písmo Hellix | Zdroj: Displaay
Přišel nějaký zlom, kdy sis řekl, že půjdeš do písmolijny naplno?
MARTIN: Zlom nastal, když jsem zjistil, že mohu s klidem opustit pracovní pozici grafického designéra a i díky tomu mít více času na rodinu. Roky trvalo, než jsem písma a prezentaci dotáhl. Při práci grafického designéra jsem často narážel na určité záležitosti, které byly pro mne náročné ustát. Na začátku každého projektu jsme se s klienty dohodli na tom, že chtějí od studia pomoc a potřebují perfektní výsledek, což vás nadchne. Čas od času se ale ukázalo, že klienti chtěli mít v ruce jen hezkou prezentaci nebo logo a příslib, že by výsledky mohly vypadat dobře. Exekuce většinou drhnula a to mi přišlo hrozně líto. Pracovat na něčem bez pořádného výsledku v ruce je trochu ubíjející (smích).
U písem to tedy funguje líp?
DANIEL: Tam je to jednoduché. Děláte to, co se vám líbí, a buďto si to někdo koupí, nebo ne.
Písmo Reckless | Zdroj: Displaay
Jak písma vznikla a vznikají?
MARTIN: Když mi něco, jako grafickému designérovi, na trhu chybělo nebo nefungovalo, tak jsem to chtěl ve svých písmech vynahradit. Písma až na výjimky vznikla buď na základě mých potřeb jako designéra, nebo konkrétního projektu.
Cenné zkušenosti
Bylo to na začátku složité? Měl jsi nějakou průpravu ze školy, ať už jde o cenotvorbu, nebo další praktické věci do podnikatelského života?
MARTIN: Cenotvorba není vyřešena doteď... (smích). O tom, že se cenotvorba stále vyvíjí, jsem dnes shodou okolností poslouchal podcast. Třeba UMPRUM se, podle mého názoru, spíše soustředí na kreativitu. Člověk při studiu nasaje historii umění a průmyslového designu. To v něm zanechá dojem, co v uvozovkách znamená kvalitní estetika. Praktické věci jako nacenění, harmonogram, řízení projektů či právní průprava se pak už tak moc neřeší.
DANIEL: Člověk si musí sám uvědomit, nakolik oceňuje svou práci na základě svých zkušeností a kvalit. To se na žádné škole neučí. A přesně jak říkal Martin, tento proces je nekonečný, takže i naše ceny se neustále mění.
Ty jsi, Danieli, nestudoval na české škole, mám pravdu?
DANIEL: Ano, studoval jsem magisterské studium v Nizozemsku a bakalářské jsem si užil na britské univerzitě. S českým univerzitním systémem tedy nemám vůbec zkušenosti. Ale i v zahraničí se tyto znalosti získávají až v průběhu praxe. Do té doby každý svou práci nabízí za směšné částky.
Vydařené spolupráce
Jak jste se vy dva dali dohromady?
DANIEL: Když jsem dělal v Nizozemsku diplomku, tak jsem použil Martinovo písmo Matter, které jsem si koupil. Martin měl v té době zálibu, že si každého, kdo si koupil jeho písmo, prolustroval (smích). Věděli jsme o sobě tedy už delší dobu, ale až před více než rokem jsem Martinovi napsal, jestli nemá zájem o spolupráci. Odpověď přišla záhy a hned druhý den jsme se sešli a domluvili se, že to zkusíme. A naše úzká spolupráce funguje doteď.
Písmo Matter | Zdroj: Displaay
V týmu jste tedy jenom vy dva, anebo ještě někdo?
MARTIN: Stabilními články jsme my dva. Úzce spolupracujeme s mnohými freelancery ze zahraničí, se studiem Honzy Charváta Renegade a s několika studenty z UMPRUM. Rádi bychom naši základnu ale ještě rozšířili.
Úspěchy za hranicemi
Dost mě překvapilo, že vaše písmo používají i takové nadnárodní společnosti, jako je Apple nebo HBO...
MARTIN: Ano, je to tak, na webu uvádíme některé zajímavé klienty, kteří u nás nakoupili. Vybrané ukázky písem v užití pak především prezentujeme na našem instagramovém profilu. Máme tam třeba i Metropolitní muzeum v New Yorku, Harvard University, Hondu nebo The New York Times.
Ateliér studia Displaay sídlí na pražských Vinohradech. | Foto: Teodorik Menšl
Ateliér studia Displaay sídlí na pražských Vinohradech. | Foto: Teodorik Menšl
DANIEL: Vypovídá to určitě o kvalitě našich písem, protože v zahraničí mají úspěch. Ale samozřejmě finální designy nejsou jen o písmu. Velmi záleží taky na tom, jak studia naše písma využijí ve svých projektech. Kdybychom to přirovnali ke gastronomii, tak bych řekl, že my jsme farmáři, kteří pěstují řepu nebo cokoliv jiného a dodáváme ji do několika restaurací. Ty z ní pak udělají dobré, nebo špatné jídlo. Na nás je, jak moc kvalitní ingredienci dodáváme. A ta naše „řepa“ asi není špatná, když ji odebírají i „michelinské“ restaurace.
Vaše „řepa“ určitě špatná nebude, když po ní sahají taková jména. Berete něco z toho jako svůj největší úspěch?
MARTIN: Největší úspěch je, že nás to baví a že nám to dovolí pohodlně přežívat v tomhle světě. Ne všichni tuto možnost mají a já jsem za to vděčný.
DANIEL: Já na sto procent souhlasím. Samozřejmě je hezké vidět, jaká studia mají zájem o naše písma. Často to jsou ta, ke kterým jsme jako grafičtí designéři vzhlíželi a snili o spolupráci.
Snaha přispět světu
Zaujalo mě, že jste jedno písmo dali i do Google Fonts, kde je zdarma ke stažení. Co vás k tomu vedlo?
MARTIN: To je čerstvá novinka. Při vývoji písma Azeret jsem si řekl, že jedna jeho varianta by mohla být také k dispozici zdarma. V období pandemie jsem navíc přemýšlel, čím jsme schopni přispět designové komunitě, a bylo to jasné, že písmem.
Písmo Azeret | Zdroj: Displaay
Jak byste specifikovali Azeret?
MARTIN: Snoubí se v něm všechno možné. Je tam třeba odkaz na mé mládí, určitá estetika devadesátých let, kterou já osobně miluji. Je to zatím rozsahově největší písmo, které jsme vydali. Mám pocit, že je hodně originální, ačkoliv to tak nemusí být na první pohled znát. Myslím si, že Azeret je maximálně univerzální i přesto, že má svůj osobitý charakter.
Plánujete svou knihovnu písem zdarma ještě rozšířit?
MARTIN: Když budeme mít spoustu času a dobrou náladu, tak se ještě třeba podaří dát nějaké písmo zdarma k dispozici. Odhlédnuto od písem zadarmo, plánovali jsme, že každý měsíc vydáme jedno písmo na našem webu! Přestože na některých pracujeme roky, v jednu chvíli se navršila hotová písma v šuplíku a nechtěli jsme, aby tam zatuchla, tak jsme sáhli po takové ideji. Pak jsme ale zjistili, že je to bláznivé. Podobnou frekvencí bychom snižovali hodnotu své práce.
Písmo Documan | Zdroj: Displaay
DANIEL: Já dehonestaci práce upřímně vidím i v případě Google Fonts. Dávat písma zadarmo snižuje práci všech ostatních písmařů a lidí v oboru. I na Google Fonts procházejí písma revizí, takže musí splňovat určité kvality. To znamená, že tím tvůrce musí strávit nesmírné množství času a prostředků a nakonec vydá produkt, který si každý může kdykoliv stáhnout. Pak klienti nechápou, proč mají platit za další písmo, když je jich tolik zadarmo.
Kvalita nad kvantitou
Jak celkově vnímáte písmo a typografii v současné době?
MARTIN: Tvorba písma je snazší, než tomu bylo před deseti lety. Písmolijen bylo mnohem méně, bylo to náročnější a software byl dražší i složitější. Pokud dnes chtějí designéři dělat grafický design kvalitně a na úrovni, tak musí i výběru písma věnovat více času. Obor se rozšiřuje, komplikuje i vyvíjí.
Mají teď podle vás lidé či klienti větší zájem platit si za písma?
DANIEL: Já si myslím, že v Česku ne. Českých zákazníků je u nás do dvou procent. Většina nákupů a zakázek na míru pochází tedy ze zahraničí. Z tohoto pohledu místní klienti uvědomělí nejsou a rozhodně platit nechtějí.
MARTIN: V zahraničí mají evidentně lepší historické zázemí. Jsou po generace zvyklí, že design, např. nábytek, má určitou estetickou kvalitu a má být z kvalitního materiálu, a bude proto relativně drahý. My tady stále čekáme na lepší politické prostředí, na méně populismu a na to, že lidé budou více spokojení s tím, co mají. Pak se to možná i v estetice přetočí do kvality.
Vytváření písma zabere několik měsíců až let. | Foto: Teodorik Menšl
Obor tvorby písma se podle Martina a Daniela rozšiřuje, komplikuje i vyvíjí. | Foto: Teodorik Menšl
Jak dlouho trvá proces vytváření písma?
DANIEL: Podle toho, jak velká rodina to je. Písma na zakázku se tlačí co nejrychleji. Ta, která jsou v naší kolekci běžně k prodeji, většinou člověk vyrábí déle. Máme rozdělaných více písem najednou, protože je příjemné si po nějaké chvíli odpočinout na jiném projektu a vracet se k tomu původnímu nebo jinému zase po nějaké době. Je to práce na měsíce, někdy až roky.
MARTIN: U Azeretu nás paradoxně nejvíce brzdilo publikování na Google Fonts, protože technická příprava, proces nahrávání a opětovné kontroly byly relativně náročné. Museli jsme tak investovat nemalou částku a čas do této fáze, se kterou jsme si nechali pomoct od studia Honzy Charváta. Vydání písma tak trvalo skoro dva roky.
Osobitý přístup
Jak byste specifikovali svůj styl? Když písma vytváříte, držíte se něčeho, nebo různě experimentujete?
DANIEL: My se držíme spíše u země a neděláme žádná výstřední písma. Na druhou stranu to ale nejsou tradiční knižní písma. Nejsme ani konzervativci, ani neexperimentujeme. V každém písmu se snažíme najít něco nového, ale nepřeháníme to.
Písmo Ofform | Zdroj: Displaay
MARTIN: Je pravda, že nejsme žádní experimentátoři. Většina projektů nevyžaduje výstřední písmo a my se v té „klasice“ snažíme najít nějakou originalitu. Ctíme to, co už je vymyšlené, a hledáme v tom něco osobitého. Baví mě ve skoro nemožných mantinelech hledat nuance a do malé mezírky tak přinést něco nového. Nevrháme se do ničeho divokého, protože by pak výsledek byl na hraně čitelnosti. Jednou jsme si to vlastně vyzkoušeli na písmu Ofform a taková míra výstřednosti asi bude na nějakou dobu stačit.
DANIEL: Podle mě by však tento druh písem měl být navrhován na míru jednotlivým projektům. Člověk na experimentálních písmech, která nepřináší oboru nic nového, stráví strašně moc času a pak jen čeká, jestli si vůbec najdou uplatnění. Z tohoto pohledu mi to přijde jako ztráta energie.
Písma od studia Displaay používá mnoho nadnárodních firem a institucí. | Foto: Teodorik Menšl
Děláte často písma na zakázku?
MARTIN: V minulosti jsem se zařekl, že už nebudu dělat na zakázku, protože to je příliš náročné a není pak čas na jiné věci. Naštěstí jsme se ale s Danem našli a on se teď sekci písem na zakázku věnuje.
Klienti vám nechávají spíše volnou ruku, nebo právě hledáte společné dialogy a témata, aby to fungovalo?
DANIEL: Tady máme výhodu oproti grafickému designu, že my s koncovými klienty nejednáme. Našimi klienty jsou právě grafická studia, která nás chápou jako experty, díky čemuž odpadají nesmyslné hádky a nemusíme nikoho přesvědčovat a vedeme tedy věcné diskuze. Většinou k nám studia přichází s určitou ideou nebo konceptem a my je rozvíjíme na celá písma tak, aby vše fungovalo a splňovalo zadání.
Písma, která mají mnoho využití
Vaše písmo se objevilo i v identitě Galerie hlavního města Prahy...
MARTIN: Ano, je to tak. Nárazově spolupracujeme s Anymade Studio, se kterým jsem se poznal kdysi dávno. Právě oni byli jedni z prvních, kteří si koupili jedno z mých písem. Později za mnou přišli i s GHMP, že by chtěli použít písma z mé knihovny, ale upravené, aby existovaly ve verzi jenom pro galerii.
Ukázka použití písma na míru pro GHMP | Zdroj: design.ghmp.cz, foto: Jonáš Verešpej
Přetváření písem na míru daným projektům vás tedy baví?
MARTIN: Ano! Je to podle mne cenově dostupnější řešení, jak zajistit určitému vizuálnímu výstupu trochu osobního charakteru či exkluzivity. Navíc v průběhu takové tvorby nám často pod rukama vznikají nové skici a designy, které mohou časem najít zase využití. A to i když zadavatel ví přesně, co a jak chce upravit.
DANIEL: Někdy je to přetvoření tak silné, že z toho vzniká písmo nové. A někdy taková písma najdou různá uplatnění, například Denim je použit pro vizuál galerie a přitom byl původně vytvořen pro technologickou firmu. Je úžasné, že je univerzální a může fungovat v tolika různých prostředích.
Poslední otázka na závěr. Prozradili byste, co máte v plánu do budoucna?
MARTIN: Rádi bychom rozšířili náš tým v Displaay a něco zase vydali. Už dlouho máme rozděláno mnoho písem najednou, mezi nimi i jedno hravé – Bagoss –, které je spíše Danovým projektem.
DANIEL: Každým dnem půjde ven, ale nechceme to uspěchat a dehonestovat tak pečlivou práci na něm (smích).
Písmo Bagoss | Zdroj: Displaay
Prezentaci písmolijny Displaay najdete na displaay.net nebo na Instagramu. V případě zájmu o pracovní pozice Studio Manager a Type Designer navštivte naši sekci jobs.
Článek vznikl v rámci placené spolupráce.