Pomáhá řešit, jak stavět v krajině, aby ji to nezničilo. Nechceme jen konzervovat, říká ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc

František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a jeho oblíbená stavba rozhledny na Velké Deštné | Zdroj: tyden.cz, architekti.in František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a jeho oblíbená stavba rozhledny na Velké Deštné | Zdroj: tyden.cz, architekti.in

Stoupající nároky na bydlení i možnosti využití volného času vedou k tomu, že se v současné době staví i na místech dříve netknutých. Ať už se jedná o stavby pro turistické, rekreační, nebo obytné účely, objevují se čím dál častěji i v horských oblastech a v okolí CHKO. Jak k výstavbě v těchto oblastech přistupovat, aby nebyl poničen místní krajinný ráz a na jaké aspekty výstavby se soustředit? Na otázky ohledně architektury v krajině odpovídá ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky RNDr. František Pelc.

Při předávání letošní Ceny Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) na České ceně za architekturu jste zmiňoval, že ochranáři mají rádi krásnou krajinu bez staveb a krásnou krajinu s krásnými stavbami. Je možné říci, který přístup ochranářů převažuje a proč?

FRANTIŠEK​: Naším posláním je chránit krajinu jako celek a také chceme zachovat všechny její důležité přirozené funkce. Takže máme logicky nejraději ty části krajiny, které vykazují přírodní charakter a kde se činnost člověka omezuje maximálně na šetrné hospodaření. Samozřejmě že i v chráněných krajinných oblastech a v okolí dalších chráněných území musí mít lidé možnost kvalitně žít. Nechceme jen konzervovat, obce se potřebují v rozumné míře rozvíjet a jsme rádi, pokud vznikají stavby s kvalitní architekturou. Krásná krajina s krásnými stavbami je ta, kde nové stavební objekty přispívají k nějaké vnímatelné harmonii mezi člověkem a přírodou.

Dům pro rodiče v Jeseníkách od TŘI.ČTRNÁCT architekti byl v rámci České ceny za architekturu oceněn Cenou AOPK ČR za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí. | Foto: Lukáš Ildža | Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.czDům pro rodiče v Jeseníkách od TŘI.ČTRNÁCT architekti byl v rámci České ceny za architekturu oceněn Cenou AOPK ČR za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí. | Foto: Lukáš Ildža | Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.cz

Je možné obecně vzato říci, jaká architektura se do přírody hodí? Zda je např. nějaké tvarosloví, které je vhodnější (památkáři často preferují tradicionalismus, mají ochranáři přírody něco podobného)?

FRANTIŠEK​: Do přírody se může dobře hodit i moderní architektura. Náš pohled je takový, že nové stavby by neměly narušovat typický charakter daného místa. Oproti památkářům zajímá ochranáře ve většině případů spíše obraz celého sídla v krajině a vliv na krajinný ráz než podoba konkrétní stavby. U solitérních staveb ve volné krajině nebo v rozptýlené zástavbě je to samozřejmě složitější, ale platí podobný princip, kdy se snažíme o zachování genia loci. Stavby by měly respektovat minimálně základní požadavky na výstavbu v CHKO, jako je například obdélníkový půdorys staveb či výšková regulace zástavby. Za příklad nevhodných staveb lze ve většině území CHKO považovat bungalovy či sruby, které až na část území CHKO Beskydy nemají u nás tradici.

Jak se dá v přírodě stavět šetrně? Jde o volbu správného měřítka, materiálů, architektonického stylu či např. obnovitelných zdrojů energie?

FRANTIŠEK​: Z našeho pohledu jde hlavně o to měřítko, případně hmotové řešení, ostatní jmenované atributy jsou spíše mimo naši kompetenci. Záleží ale na zachovalosti a cennosti lokality. Samozřejmě hraje roli i volba materiálu, třeba dřevěná rozhledna může působit v krajině přirozeněji, ale nelze stanovovat požadavky na materiály paušálně.

U stavby rozhleden se posuzují i vlivy samotné výstavby – např. nově vznikající cesty k průjezdu techniky na místo. Vhodně umístěnou a kvalitně provedenou je podle AOPK ČR například rozhledna na Velké Deštné. | Zdroj: architekti.inU stavby rozhleden se posuzují i vlivy samotné výstavby – např. nově vznikající cesty k průjezdu techniky na místo. Vhodně umístěnou a kvalitně provedenou je podle AOPK ČR například rozhledna na Velké Deštné. | Zdroj: architekti.in

S jakými problémy se u nás ochranáři přírody v souvislosti s výstavbou potýkají? Je problematičtější výstavba v horských oblastech?

FRANTIŠEK​: Výstavba v horských oblastech a hlavně v jejich nejcennějších partiích je problematičtější díky tomu, že nové záměry mohou znamenat příliv návštěvníků, kteří dosud hory nenavštěvovali. Ale i případná výstavba v cenných partiích mimo horské oblasti musí brát ohledy na přírodní i krajinné hodnoty území.

Jaký je váš názor na stavby stezek v korunách stromů, jako je např. ta na Lipně, v Krkonoších u Jánských lázní či Stezka Valašska na Pustevnách? Pokud se nepletu, jedná se právě o ten typ staveb, jenž do hor přivádí nové návštěvníky, kteří do té doby na tato místa nevyráželi – jak moc je to pro okolní oblast těchto staveb problematické?

FRANTIŠEK: Okolí těchto staveb je zatíženo větším pohybem návštěvníků, takže je potřeba dopředu řešit otázky spojené s dopravou a další infrastrukturou. Také to ochranáře zajímá a s ohledem na lokalitu v některých případech i více než architektonické řešení těchto staveb. Stezky v korunách stromů mohou v krajině působit dominantně, pokud přesahují výšku lesního porostu, určitě má proto smysl hlídat rozumné rozměry těchto staveb. Zároveň mají ale stezky většinou i vzdělávací funkci – nejde o atrakce, které by mohly stát kdekoli jinde. Takže ta koncentrace vyšších počtů turistů tam je, ale negativní dopady se dají omezit při rozhodování orgánů ochrany přírody vhodnou lokalizací a parametry provedení.

U stezek v korunách stromů je třeba dopředu řešit logistiku přesunu návštěvníků, aby nedocházelo k poškozování okolní krajiny – častokrát je tento faktor pro ochranáře přírody důležitější než architektonická forma stavby. | Zdroj: stezkakrkonose.czU stezek v korunách stromů je třeba dopředu řešit logistiku přesunu návštěvníků, aby nedocházelo k poškozování okolní krajiny – častokrát je tento faktor pro ochranáře přírody důležitější než architektonická forma stavby. | Zdroj: stezkakrkonose.cz

Co si myslíte o stavbě rozhledny na polské straně Králického Sněžníku?

FRANTIŠEK: Stavba i provoz rozhledny nás zajímá kvůli zásahům nejen do naší národní přírodní rezervace, ale také proto, že území je součástí celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jde nám o ochranu zdejší jedinečné horské přírody a o rizika spojená ani ne tak s dramaticky větším množstvím návštěvníků, ale hlavně s vybudováním vynucených opatření v terénu včetně nové cesty v souvislosti s vlastní stavbou. To se nedá srovnat s dobou, kdy na Králickém Sněžníku stála původní rozhledna. Celá stavba proto měla projít kvalitním a ne problematickým posouzením vlivů na životní prostředí (EIA). Umíme ale ocenit vhodně umístěné a kvalitně ztvárněné rozhledny, jako tu na Velké Deštné v Orlických horách, které jsme v roce 2020 udělili naši mimořádnou cenu v soutěži Česká cena za architekturu.

Dopadla podle vás dobře stavba pod zem zapuštěného domu v Oldřichově v Hájích (architekt Pantelis Larcou, investor firma Bonitas)?

FRANTIŠEK: Dům ukazuje jednu z možností, jak se vypořádat s vlivem na krajinný ráz. Pokud objekt není příliš vidět, protože je zapuštěný do země, pak je jeho vliv na krajinný ráz zanedbatelný. Nejde samozřejmě o univerzální řešení realizovatelné všude, ale spíše o způsob, jak do krajiny umístit netradiční a výjimečnou moderní stavbu. Záměrně používám slovo výjimečnou, protože takové řešení si žádá opravdu kvalitní návrh i provedení. V případě tohoto domu, jehož návrh prošel intenzivní odbornou diskuzí, to dopadlo, myslím, dobře.

Rodinný dům v Oldřichově v Hájích rozproudil debatu u místních i odborníků. Problematické bylo jeho tvarosloví, v oblasti netypicky velká obytná plocha i množství vytěžené zeminy. | Zdroj: alesjungmann.czRodinný dům v Oldřichově v Hájích rozproudil debatu u místních i odborníků. Problematické bylo jeho tvarosloví, v oblasti netypicky velká obytná plocha i množství vytěžené zeminy. | Zdroj: alesjungmann.cz

Mohl byste jmenovat několik dobrých příkladů staveb v krajině? V minulosti AOPK ČR ocenila např. Pivovar Trautenberk, Archeopark Pavlov, rodinný dům v Blatnici pod Svatým Antonínkem či rozhlednu na Velké Deštné, máte nějaké své oblíbence?

FRANTIŠEK: Navážu na předchozí odpovědi a zmíním rozhlednu na Velké Deštné v Orlických horách. Ta představuje poměrně šetrné řešení třeba oproti rozhledně na polské straně Králického Sněžníku, která vnáší do nejcennějších horských partií zvýšený návštěvnický provoz. Nechci nijak hodnotit architekturu rozhleden, ale stavba na Velké Deštné vyjadřuje určitou pokoru vůči přírodnímu prostředí. Její výslednou podobu s námi ostatně investor opakovaně konzultoval a výsledek se povedl. Je zjevné, že když dva dělají totéž, nemusí to mít stejné výsledky. Jinak platí, že oba rodinné domy, jak v Blatnici pod Svatým Antonínkem, tak poslední oceněný Dům pro rodiče v Jeseníkách ukazují směr, který nejvíce podporujeme – citlivé dotvoření zástavby typické pro konkrétní oblast či region.

Jak jsou na tom ve světě, např. co se týče citlivého zasazení moderní architektury do krajinného rázu nebo spojení krajiny a architektury obecně? Máte nějaké inspirační tipy pro české architekty?

FRANTIŠEK: Určitě bych nerad české architekty jakkoli poučoval. Některé zahraniční příklady z horských oblastí mohou například potvrdit vhodnost regulace výstavby v regionech s typickou regionální lidovou architekturou, ale také to, že výjimečné solitérní stavby v přírodě blízkém prostředí si vždy zasluhují důkladnou odbornou diskuzi.

Archeopark Pavlov se stal hlavním vítězem České ceny za architekturu 2017, AOPK ČR jej ocenila jakožto „kvalitní dílo moderní architektury citlivě vsazené do krajinného rázu místa“. | Zdroj: kvetarch.czArcheopark Pavlov se stal hlavním vítězem České ceny za architekturu 2017, AOPK ČR jej ocenila jakožto „kvalitní dílo moderní architektury citlivě vsazené do krajinného rázu místa“. | Zdroj: kvetarch.cz

Související

Do krajiny se vrací místa pro tiché rozjímání. Vybíráme kapličky od českých architektů, které lákají k zastavení
Interiér a architektura

Do krajiny se vrací místa pro tiché rozjímání. Vybíráme kapličky od českých architektů, které lákají k zastavení

Klára Rokosová - 26. 8. 2021 - 7 min.

Největší festival krajinářské architektury na světě ovládli Češi. Studenti Vladimíra Sitty zaujali konceptem zahrady, kde vše souvisí se vším
Interiér a architektura

Největší festival krajinářské architektury na světě ovládli Češi. Studenti Vladimíra Sitty zaujali konceptem zahrady, kde vše souvisí se vším

Aneta Pospíšilová - 5. 7. 2021 - 5 min.

jelínek
MYP 2024
botanická zahrada
SHOP Snoubení