Cílem změny vizuální identity bylo podpořit image historického a duchovního místa a sjednotit komunikaci nejen s návštěvníky, ale i s ostatními subjekty sídlícími v areálu. S tímto záměrem přišel v roce 2020 nový ředitel instituce Petr Kučera, který chtěl Vyšehradu vrátit jeho původní význam národního symbolu.
Z chaosu k důstojné prezentaci
Nefunkční orientační systém a malá spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které zde sídlí, způsobovaly chaos a ztěžovaly návštěvníkům orientaci. Dalším tématem, které přispělo k rebrandingu Vyšehradu, byl vizuální smog v areálu. Ten dlouhou dobu narušoval návštěvnický zážitek a omezoval důstojnou reprezentaci této památky.
„Celkově šlo o to, že Vyšehrad silnou a ucelenou vizuální identitu nikdy neměl. Respektive měl takový náznak vizuální identity, a to v období vzniku této instituce v 70. letech 20. století, ale jen po velmi krátkou dobu a v omezeném rozsahu,“ shrnul hlavní důvod pro změnu a následné uspořádání designérské soutěže ředitel Petr Kučera.
Vítězný návrh zaujal porotu svou promyšleností, minimalismem a perspektivním využitím v praxi. Akcentována byla především lehkost a úctyhodnost návrhu, která podporuje tradiční historický charakter místa. Již více než dva roky od soutěže se vedení Vyšehradu úspěšně daří ve spolupráci s grafickými designéry implementovat nový vizuální styl v různých výstupech, které začínají být vidět.
Reakce veřejnosti
Nová vizuální identita Vyšehradu dostala pozitivní ohlasy od médií a také od samotných návštěvníků, kteří ale z počátku nebyli přesvědčeni o její černobílé barevnosti. K samotnému Petru Kučerovi se dostalo pár názorů, které barevnost označovaly za monochromatickou až smuteční variantu. „Osobně si ale myslím, že se nám tyto pochyby povedlo rozptýlit tím, že v barevnosti máme i doplňkovou variantu modré a zlaté barvy a také díky nové vlně merchandisingu, kterou jsme rozšířili o barevné ilustrace,“ vysvětluje Petr Kučera.
Grafičtí designéři Jan Matoušek a Miroko Maroko | Zdroj: Jan Matoušek a Miroko Maroko
Tiskoviny jsou navržené i v doplňkové modré a zlaté barvě. | Foto: Petr Krejčí
Kladné hodnocení získala identita i od nezávislých odborníků. „Vizuální identita se pro specifické prostředí NKP Vyšehrad hodí výborně, má nápad, střízlivou a čistou formu, navozuje potřebnou atmosféru. Nepostrádá noblesu, která je, vzhledem k umístění a historii místa (místo počátků českého národa a naší státnosti) skvělým bonusem celé práce,“ hodnotí identitu Kristina Fišerová, vedoucí ateliéru Grafický design a vizuální komunikace na FDULS v Plzni a doplňuje: „Autorům se navíc podařilo vyhnout se zavedeným klišé v oblasti vizuálních identit. Vše je zpracováno s příkladnou pečlivostí s ohledem na uživatele. Celý systém užití je funkční a praktický, srozumitelně a čitelně předkládá informace. Dvě hvězdy fungující jako dvojtečka jsou vtipné a dají se doplňovat různým navazujícím textem. Dle mého názoru se jedná o jeden z nejvydařenějších vizuálních stylů poslední doby.“
Zapálení pro věc
Vyšehrad díky grafickým designérům získal svůj první ucelený vizuální styl, který se propsal již do téměř všech oblastí této památky. Sám Petr Kučera se netají nadšením a dodává: „Jsem nesmírně rád, že se Vyšehradu podařilo dát ucelenou a důstojnou grafickou tvář, a věřím, že se díky nové identitě podařilo zvýšit i celkové povědomí. Celá identita je postavená tak, že je silně ,vyšehradská‘, a to jak pro tuzemské návštěvníky, tak pro zahraniční turisty.“
Ucelený vizuální styl je aplikovaný na různých propagačních předmětech. | Foto: Petr Krejčí
Kromě propracované vizuální identity vyzdvihuje Petr Kučera také plynulou spolupráci s Janem Matouškem a Miroko Maroko: „Hlavní je si vybrat nejen myšlenku, ale i grafika pro dlouhodobou spolupráci, protože pokud máte grafiky, kteří jsou příliš tvrdohlaví, tak narážíte často na problémy. Dobrý grafik však dokáže vyvážit estetičnost s praktičností pro širokou skupinu lidí, a to si myslím, že se v našem případě opravdu podařilo.“
Trpělivost růže přináší
Důkazem, že implementace nového vizuálního stylu se má dít vědomě a s rozmyslem, může být právě Vyšehrad. Vedení areálu přistoupilo k implementaci nových prvků identity pozvolným tempem a velmi precizně, díky čemuž dokázalo zabránit možným problémům.
Promyšlené kroky se rozhodli rozdělit do několika etap. V první fázi, která trvala pouhého půl roku od vyhlášení výsledků soutěže, se podařilo zhotovit interní grafické výstupy organizace. Mezi výstupy se nacházely vizitky a obálky, stejně tak i první vlna upomínkových předmětů. Kromě klasických plátěných tašek a bloků získala instituce díky grafickým designérům i svá vlastní, naprosto jedinečná, nalepovací tetování. Upomínkové předměty se u návštěvníků těší velké oblibě a získávají také pochvalné komentáře na sociálních sítích Vyšehradu.
Nová přehledná mapa všech subjektů, které v areálu sídlí. | Foto: Simona Velechovská
V průběhu roku 2021 se uskutečnila druhá etapa, v rámci které vznikly nové webové stránky, e-shop a propagační tiskoviny. Podařilo se vytvořit i dlouho postrádanou přehlednou mapu celého areálu ve spolupráci s jednotlivými subjekty, které v něm sídlí. Orientace návštěvníků v areálu se tak významně zlepšila, stále však chyběl srozumitelný navigační systém. Ten se stal náplní třetí etapy započaté v roce 2022, do které byli přizváni také architekti z ateliéru Tečka.
Navigační systém
Součástí nové identity Vyšehradu je i navigační systém, který by měl návštěvníkům pomoci s orientací v areálu. Grafičtí designéři zvolili odlišný přístup, než se kterým se při jeho vytváření běžně pracuje. V čem se navigační systém liší, popisuje Miroko Maroko následovně: „Chceme pracovat s myšlenkou, že v areálu není k návštěvníkům přistupováno jako k lidem, kteří chtějí dělat věci špatně a musí být proto omezováni. Naopak k nim chceme přistupovat jako k lidem, kterým stačí doporučení, jak se v areálu správně chovat. Pojali jsme to proto spíše jako návěstí pro doporučený pohyb a chování.“
Nový orientační a informační systém se již v této chvíli nachází ve fázi vzorkování a testování na konkrétních místech. „Pozice volíme tak, abychom nenarušovali cenné pohledy a průhledy,“ vysvětluje Petr Kučera a dodává: „Nová vizuální identita se rovněž propisuje do nového informačního centra u Leopoldovy brány, které právě dokončujeme a otevíráme v červnu (autorem je architekt Václav Kastner). Realizace infosystému je pak plánována na léto.“
Vizualizace nového informačního centra podle návrhu Václava Kastnera | Zdroj: NKP Vyšehrad
Ukázkový případ
Implementace vizuálního stylu Vyšehradu je ukázkou dobré praxe, a to jasně vytyčených cílů, priorit a fungující spolupráce mezi institucí a grafickými designéry. Jan Matoušek s Miroko Maroko neodevzdali pouze manuál k používání vizuální identity, ale nadále spolupracují s Vyšehradem do dnešních dní. Díky tomu se vizuální identita může neustále vyvíjet a reagovat tak na vyvstávající potřeby instituce. Vše se děje pod dohledem autorů bez dalšího zásahu neproškolených grafiků, jak to bývá v praxi často zvykem.
Tiskoviny jsou navržené i v doplňkové modré a zlaté barvě. | Foto: Petr Krejčí
NKP Vyšehrad nabízí v rámci svých propagačních předmětů i nálepky. | Foto: Petr Krejčí
„Nová identita Vyšehradu splnila veškeré požadavky zadavatele a úspěšně se ji daří implementovat. Systém je důstojný, respektuje ducha místa, umožňuje vkládat další prvky a drží dobře pohromadě, je skutečně srozumitelný. Značka je velmi účinná a jsem ráda, že i v praxi skvěle funguje,“ ohlíží se za výsledkem soutěže ředitelka Czechdesignu Jana Vinšová.
Přetrvávající zapálení pro věc je u Vyšehradu opravdu obdivuhodné. Nejenže se jeho zástupci opřeli do implementace nové vizuální identity v plné síle, ale na poměry státní instituce aplikovali řadu klíčových výstupů v rekordním čase. Zástupci jdou naproti i celkové vizuální očistě areálu, a proto se věnují i kultivaci vizuální podoby restauračních předzahrádek. V rámci této iniciativy vzniklo nové občerstvení s názvem „U Vratislava“, jehož interiér reflektuje nový kultivovaný styl Vyšehradu. Mimo jiné došlo také k celkové kultivaci veřejného prostoru areálu a minimalizaci dopravního značení, které narušovalo pohledy na památkově chráněné objekty.
Jak na závěr dodává Petr Kučera: „Naše odhodlání měnit Vyšehrad k lepšímu se nezměnilo.“ Proto v roce 2022 vyhlásila instituce ve spolupráci s organizací Czechdesign architektonickou soutěž o podobu nové muzejní expozice v prostorách Gotického sklepa a Galerie Vyšehrad. Vítězi soutěže se stali architekti ze studia Roháč Stratil architektonický ateliér, jejichž návrh se má začít realizovat v roce 2025. Architekti s pokorou a citem navrhli atraktivní interiérové a exteriérové expozice výstavy, které probouzí chuť objevovat. Vítězný návrh je blíže představen v tomto samostatném článku.
