Plakáty. Každý den jich denně vědomě i nevědomě potkáváme desítky. Sledujeme je, čteme je a přijímáme vizuální a informační podněty, které nám jejich autoři chtějí sdělit. Co takhle připomenout si plakáty letních festivalů? Vybrali jsme ty, které z našeho pohledu plní kromě informační funkce především i estetickou, a pomáhají tak budovat jeho celkové vnímání a posilují brand.
Vaněk.Studio pro ZE MĚ projekt
Představujeme plakát z dílny Vaněk.Studio, který vznikl pro první ročník festivalu MEZE.
Festival jídla, chutí, zvuku a světla na místě ukrytém uprostřed lesů a hájů, jehož cílem bylo předat návštěvníkům především nevšední zážitek. Chuťový, vizuální i emocionální. Pro festival studio vytvořilo nejen plakát, ale kompletní jednotný vizuální styl a web, který vše výše zmíněné reflektuje.
„Klíčem pro nás byl pohled z ptačí perspektivy na meze a políčka. Vznikl tak pattern, který jde dobře animovat a nekonečně aplikovat v online i offline komunikaci,“ okomentoval vizuální styl jeden z jeho autorů Jakub Vaněk.
Nejen plakát festivalu, ale celý vizuální styl | Fotografie: Nikola Štrosová
Za festivalem stojí skupina talentovaných kuchařů a kreativců ze ZE MĚ projektu, se kterými studio spolupracuje dlouhodobě. „Pořadatelé si přáli, abychom vystihli genius loci. Divočinu. Samotu. Usedlost uprostřed polí a políček. Zápraží. Vyvěšené bílé prádlo na louce. Jídla z ohně, bohaté chutě a řemeslnost. To vše se snaží vizuální styl festivalu říct,“ dodal Jakub Vaněk. K přenesení konceptu a atmosféry festivalu do vizuální identity využívá studio mnoho prostředků. Klíčová jsou pro ně vždy esence a vlastnosti značky, které jsou pak vodítky pro kritéria vizuálního stylu. „Například pro zhmotnění řemeslnosti jsme hledali inspiraci pro písmo v secesi,“ dodala další z autorů Barbora Vaněk Micajová. První ročník festivalu zaznamenal velký úspěch, a proto jeho autoři už teď pracují na konceptu toho dalšího.
Jaký plakát jiného letního festivalu utkvěl v hlavě autorům?
„Jako první nás napadl 5020 Festival, jeho vizuál byl přítomný po celém Salzburgu, když jsme tam byli na výletě,“ shodují se Barbora i Jakub Vaněk.
Dotýkat se filmu
Vizuální styl Letní filmové školy v Uherském Hradišti pochází jako každý rok z dílny Markéta Steinert Studio. Zadání letošního ročníku bylo totožné jako předchozí ročníky. Vytvořit veselý letní vizuál, kde není film jasný na první pohled. Letošní plakát byl čtvrtou částí pětiletého cyklu Film všemi smysly, vizuálně navazující na předchozí tři ročníky. Po ústech, oku a uchu přichází na řadu ruce, které podtrhují motto letošního ročníku, a to „Dotýkám se filmu“.
Plakát letošního ročníku LFŠ | Zdroj: LFŠ
Navíc plakátu dominuje nově přidaná výrazná typografie. „Letní filmová škola je například oproti karlovarskému festivalu opravdu letním pohodovým festivalem se spoustou doprovodného i edukativního programu. Ač je název lehce zavádějící (škola), jde o klasický filmový festival. Nenajdete tam ale žádné červené koberce. Tvůrci se po večerech mísí s návštěvníky v parku nebo na náměstích. A tak se snažíme, aby vypadala i vizuální složka festivalu, která oblékne na týden celé město. Nenuceně, zábavně a ve znělkách někdy i provokativně – naštěstí si to můžeme dopřát a za to organizátorům LFŠ velký dík,“ dodala autorka plakátu Markéta Steinert.
Vizuální styl festivalu oživuje v době festivalu celé město. | Zdroj: LFŠ
A jaký plakát jiného letního festivalu utkvěl v hlavě autorům?
„Italský festival Trieste Estate summer festival od Studia Mut,“ dodala Markéta Steinert.
Z plochy do prostoru. Po osmi letech velká změna
Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl vyměnil po osmi letech svůj vizuální styl, předchozí barevný vizuál vystřídal interaktivní vizuální styl založený na černobílém minimalismu. Hlavním požadavkem zadavatele bylo přenést vizuál z plochy do prostoru. Smetanova Litomyšl je druhý nejstarší hudební festival v České republice. Letošní plakát vznikl jako jeden prvek komplexního vizuálu, právě komplexnost zde hrála klíčovou roli, kreativní studio wwworks totiž vytvořilo vizuál pro celé spektrum nosičů.
Smetanova Litomyšl se po osmi letech pyšní novou vizuální identitou. | Zdroj: wwworks
„Motiv na plakát se vyvíjel postupným přenosem slov ‚láska‘ a ‚znovu‘ do grafické podoby. Výzvou bylo dostat tištěnou grafiku o úroveň výš. Vizuální styl festivalu se ve svém minimalismu snaží být maximálně interaktivní a zaujmout své fanoušky i ostatní kolemjdoucí. Pokud namíříte na plakát, billboard nebo leták s kruhem festivalu mobilní telefon s aplikací Artivive, vtáhne vás přes pět vrstev přímo do festivalového ruchu na litomyšlském návrší. V aplikaci se spustí video, které vám v plných tónech přehraje všechno to, co k festivalu patří, ale zároveň nijak nenaruší minimalistickou harmonii vizuálu,“ dodal Johny Bartoschek, projektový manažer studia wwworks.
Cílem bylo přenést vizuální styl z plochy do prostoru. | Zdroj: wwworks
Na závěr otázka. Jaký plakát jiného letního festivalu utkvěl v hlavě autorům?
„Po roční práci na festivalu máme ještě stále živě před očima CLV Smetanovy Litomyšle,“ dodal s úsměvem Johny Bartoschek.
Vizuální styl se silným sdělením
Posledním vizuálním stylem, který stojí za zmínku, je vizuální styl mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Nejen plakáty, ale i spousta dalších doprovodných prvků vstupujících do různých úrovní vizuální komunikace každoročně komunikují hlavní message festivalu. Letošní 57. ročník AFO vznikal ve specifických podmínkách, kterým naše společnost čelila a stále čelí – postcovidová krize, startující ekonomická krize, válka nebo třeba rostoucí agrese ve společnosti.
Plakát festivalu dokumentárních filmů Academia Film Olomouc 2022 | Zdroj: AFO
Tématem letošního ročníku tedy přirozeně byla „NADĚJE“. To vše odráží vizuální styl, který obvykle zaplní celé město od plakátovacích ploch po chodníky i další místa ve veřejném prostoru. „Tento termín je sám o sobě docela abstraktní, takže jsem se rozhodl zvolit si jako zástupný symbol náplast coby naději na uzdravení společnosti, planety nebo třeba duševního zdraví,“ okomentoval vizuální identitu její autor Radim Měsíc. Jedná se o sedmý vizuál festivalu, který pochází z dílny Radima Měsíce. Ten dlouhodobě usiluje o to, aby vizuální identita daného ročníku AFO měla větší přesah a reflektovala dané téma nejen vizuálně, ale například svojí genezí nebo technologickým postupem.
Letošní vizuální výstupy spojovaly náplasti, které bylo možné odlepit prakticky ze všech našich tištěných výstupů a nalepit či zahojit s nimi co uznáte za vhodné. Tyto náplasti na sobě navíc měly konkrétní sdělení, takže fungovaly i bez kontextu původního nosiče. Plakátu dominoval nápis HOPELESS, s tím, že písmena „LESS“ zakrývala největší náplast s nápisem „NADĚJE“. Kromě ní šlo z plakátu odlepit dalších cca pět náplastí. Díky tomu, jak lidé s plakátem v prostoru pracovali, nikde nevyšel stejný kus a naděje se pomocí náplastí přirozeně šířila městem.
Implementace vizuálního stylu ve veřejném prostoru města Olomouc | Zdroj: AFO
Na závěr otázka. Jaký plakát jiného letního festivalu utkvěl v hlavě autorům?
„To je těžká otázka, protože většina festivalů (hlavně hudebních) podle mě nepřekročí vizuální konvence, které jsou s jejich žánrem spojeny, a často tak splývají. Ale hodně se mi líbí například Mezinárodní divadelní festival Hradec Králové,“ odpověděl Radim Měsíc.
