Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Vítězný návrh - nástupiště severního podchodu | Zdroj: BOD architekti Vítězný návrh - nástupiště severního podchodu | Zdroj: BOD architekti

Podchody, kde se nebojíte ani smrady nedusíte. Hlavní nádraží se těší na nové pěší tunely k vlakům od BOD architekti

Centrála Správy železnic vyhlásila v únoru letošního roku soutěž o architektonické a designové řešení třech podchodů na Hlavním nádraží v Praze, které propojují odbavovací halu s nástupišti. Komplexní postupná rekonstrukce by měla odstartovat v první polovině roku 2022 a trvat dvanáct měsíců. Architektonické soutěže se zúčastnilo celkem pět týmů, přičemž vítězný návrh vzešel od ateliéru BOD architekti. Tento i zbylé zúčastněné návrhy na novou podobu podchodů představujeme níže.

Vítězný návrh – BOD architekti

Když byli členové ateliéru BOD architekti vyzváni do architektonické soutěže, ani na chvíli neváhali. „Byla to výzva, která se neodmítá. Jde o navýsost prestižní prostor, kterým denně projdou tisíce lidí a pro spoustu z nich, kteří sem přicestují z ciziny, jde vůbec o první setkání s naší zemí,“ uvedl Jáchym Svoboda, jeden z hlavních architektů vítězného týmu, jehož součástí byli také Jakub Straka a Vojtěch Sosna. Na vítězném návrhu dále spolupracovali Jakub Tomášek, Anna Laubová, Karolína Urbánková a Rozálie Domoráková. Studio si ke konzultaci přizvalo jednoho z autorů původního návrhu Zdeňka Rothbauera. 

Pohled do jižního podchodu se zobrazením koncových prvků na stropě | Zdroj: BOD architekti Pohled do jižního podchodu se zobrazením koncových prvků na stropě | Zdroj: BOD architekti

Cílem konceptu bylo tento významný prostor zpřehlednit, sjednotit a očistit od nánosů vizuálního, ale i technologického balastu. Dát jednotnou vizualitu všem třem hlavním podchodům a zároveň umožnit cestujícím se v každém místě, kde se ocitnou, zorientovat. „Věříme, že nová podoba podchodů bude atraktivní uvítací branou do Prahy pro všechny cestující a ne jen tmavé, stísněné místo, kudy musíte projít a chcete být co nejdříve pryč,“ dodal Jáchym Svoboda.

Interiér severního podchodu | Zdroj: BOD architekti Interiér severního podchodu | Zdroj: BOD architekti

„Jako jeden ze zásadních problémů nádraží jsme vnímali vizuální balast, který časem zaplavil tunely i centrální halu. Rozhodli jsme se tak posílit koncept původního návrhu nádraží z roku 1973 a aplikovat jeho vizuální identitu i do prostoru tunelu.“ Stěžejním principem návrhu se stalo sjednocení podoby tunelů, což vede k jejich zdůraznění v prostoru a ztotožnění s velkolepostí nové vstupní haly. Příliš mnoho výtvarných motivů prostory fragmentuje, a přispívá tak k dezorientaci. To, co dokáže tunely naopak vyčlenit z přemíry všudypřítomného vizuálního balastu, je jejich vizuální sjednocení s halou. V podchodech jsou použité identické materiály jako v nové hale s jediným motivem navíc – podsvícenou skleněnou stěnou. Tento jeden jediný motiv dodá prostoru podchodu trochu jinou atmosféru za použití stejných principů, tunely tak jen potvrzují svou roli v rámci celku.

Nástupiště středního podchodu | Zdroj: BOD architekti Nástupiště středního podchodu | Zdroj: BOD architekti

Podsvícená stěna je tvořena bezpečnostním mléčným sklem vsazeným do kovových rámů. Strop je z kovových kazet, které jsou lakovány červenou barvou a jsou inspirovány podhledy v hale. Na zem je navržena žulová dlažba kladená do světlých a tmavých pásků – tím je podpořena linearita pohybu cestujících. Orientace dlažby je samozřejmým vyjádřením podstaty železnice – dlouhá, nekonečná linie. Tento detail se již objevuje v nové hale a jeho rozšíření do podchodů je samozřejmou a logickou součástí návrhu. 

Nástupiště jižního podchodu | Zdroj: BOD architekti Nástupiště jižního podchodu | Zdroj: BOD architekti

Svítící stěny z mléčného skla jsou ve své podstatě prázdným plátnem vybízejícím k výtvarnému pojednání, ne však jako reklamní plocha. „Rozhodli jsme se během zpracovávání návrhu oslovit několik mladých českých designérů, kteří by svým autorským vstupem přispěli k oživení prosklených stěn,“ uvedl Jáchym Svoboda. V minisoutěži nakonec zvítězilo designérské studio Monument Office, které vytvořilo decentní světelnou instalaci umístěnou za mléčné tabule. Instalace má evokovat pohybující se vlaky na tratích v České republice. 
 

Tradice českého křišťálu – ov architekti 

Také členové týmu z ateliéru ov architekti považovali zodpovědnost k tak významnému a vytíženému prostoru za důležitou. Jádro týmu tvořili architekti Jiří Opočenský, Štěpán Valouch ve spolupráci s Adamem Bažantem, Barborou Juríčkovou, Jakubem Masným a Viktorem Žákem. „Soutěž na podchody Hlavního nádraží nás oslovila jak možností ovlivnit první dojem návštěvníka Prahy, tak příležitostí k zvýšení přehlednosti a lepší orientace na nádraží,“ uvedl architekt Jakub Neumann. Navrženou úpravu tým řešil tak, aby se podchody staly uvítací branou pro cestující ze zahraničí i Česka. 

Střední podchod | Zdroj: ov architektiStřední podchod | Zdroj: ov architekti

Tabule ozvláštněné českým křišťálem – abstraktní vzor křížících se čar obsahuje dynamiku železnice a její směřování. | Zdroj: ov architektiTabule ozvláštněné českým křišťálem – abstraktní vzor křížících se čar obsahuje dynamiku železnice a její směřování. | Zdroj: ov architekti

Návrh týmu ov architektů byl ozvláštněn tabulemi z českého křišťálu, který tradičně proslavoval naši zemi v celém světě. „Nejtradičnější forma českého křišťálu je zdobení skla broušením. Broušené hrany zachytávají světlo uvnitř skloviny. Abstraktní vzor křížících se čar obsahuje dynamiku železnice a její směřování z hlavního města do všech částí republiky a Evropy a zároveň je typickou formou práce se sklem při broušení,“ popsal návrh architekt Jakub Neumann. Jednotlivé podchody navrhl tým barevně odlišené nasvícením skla v odstínech státní vlajky, s myšlenkou, že barevné odlišení pomůže v orientaci především opakovaným návštěvníkům nádraží. Při vstupu do podchodu z prostoru nástupiště tak lépe odhadnou, kde se v budově nacházejí. 

Střední podchod, pohled od 1. nástupiště | Zdroj: ov architektiStřední podchod, pohled od 1. nástupiště | Zdroj: ov architekti

Symbolická možnost navázat na práci dědečka Josefa Dandy – ateliér edit! 

Dalším účastníkem soutěže byl ateliér edit!. Jak popsala architektka Lenka Juchelková, na projektu se do určité míry podíleli všichni členové ateliéru. Užší jádro týmu poté tvořili architekti Ivan Boroš, Juraj Calaj a Vítězslav Danda. Primární motivací pro tento ateliér byla skutečnost, že pro člena týmu Vítězslava Dandu by byla rekonstrukce podchodů symbolická možnost navázat na práci svého dědečka Josefa Dandy, který byl jedním z autorů původní budovy Hlavního nádraží. „Vzhledem k tomu, že sídlíme na Žižkově, se už dávno těšíme na prodloužení podchodu a soutěž pro nás byla možnost kultivovat prostor, který budeme sami používat. S Žižkovem se pojí další naše motivace. Rádi působíme v našem okolí, úspěšně jsme se zúčastnili soutěže na revitalizaci Seifertovy ulice a zde také připravujeme rekonstrukci dvou bytových domů. Hlavní nádraží, i díky novému podchodu, vnímáme jako takové prodloužení našeho domácího Žižkova, dodala architektka Lenka Juchelková. 

Použití stropních kazet navazuje na dlouhou  tradici kovových kazet v pražských dopravních  stavbách (pražské metro i hala Hlavního nádraží) | Zdroj: edit! architektiPoužití stropních kazet navazuje na dlouhou tradici kovových kazet v pražských dopravních stavbách (pražské metro i hala Hlavního nádraží) | Zdroj: edit! architekti

Soutěžní návrh týmu edit! si kladl za cíl vytvořit výrazné a zapamatovatelné vizuální identity podchodů. „Vyzdvihujeme kvality originálu, a proto je hlavní inspirací architektonické řešení brutalistní odbavovací haly a historické secesní budovy. Sjednocený vzhled se odlišuje pouze výraznou barevností jednotlivých podchodů, která podporuje jednoduchou orientaci cestujících. Na podlaze je použita žulová dlažba dvou odstínů šedé, navržená na základě tvarosloví dlažby v nové odbavovací hale. Pruhy dlažby usnadňují orientaci a navádějí cestující směrem k výstupům na nástupiště a k informačním tabulím. Kazetový podhled se světelnými kruhy je reminiscencí trubicových svítidel v kruhovém poli v odbavovací hale a navazuje rovněž na specifickou estetiku kazetového obložení v interiérech pražských dopravních staveb,“ popsala návrh Lenka Juchelková. 

Dlažba v tunelech je navržena na základě tvarosloví historické dlažby v budově nástupiště. | Zdroj: edit! architektiDlažba v tunelech je navržena na základě tvarosloví historické dlažby v budově nástupiště. | Zdroj: edit! architekti

Mezi důležité aspekty návrhu patřil důraz na co nejsnazší orientaci v prostoru. Podlaha v návrhu navazuje na podlahu nové odbavovací haly a její pruhy přirozeně vedou směr chůze. Výrazné barevné rozlišení jednotlivých podchodů pomáhá rychlé orientaci při vystoupení z vlaku. „Důležitá pro nás při navrhování byla také odolnost použitých materiálů. Ohledně designu jsme v návrhu chtěli navázat na vzhled nové odbavovací haly. Kazetový strop je moderní adaptací historického kazetového stropu, černo-bílé pruhy dlažby přímo navazují na tvarosloví dlažby v nové odbavovací hale a barvy podchodů jsou vybrány z výrazných barev, které se na nádraží již nachází,“ dodala na závěr Lenka Juchelková. 

Vzorová axonometrie tunelu s dvěma výstupy na podestu | Zdroj: edit! architektiVzorová axonometrie tunelu s dvěma výstupy na podestu | Zdroj: edit! architekti

Vrátit nádraží prvorepublikovou důstojnost – Jakub Cigler Architekti 

Pro studio Jakub Cigler Architekti bylo hlavní výzvou napravit především nešťastné řešení stavby Hlavního nádraží z obecného hlediska. „Hlavní nádraží je zajímavá stavba, která v sobě spojuje všechny triumfy i omyly posledních sto padesáti let urbanistického vývoje. Bohužel omyly dominují, dálniční silnice vedena centrem města a středem nádraží je velmi nešťastné řešení a měla by být co nejrychleji odstraněna. Podzemní pěší propojení v této části je velmi důležité, ale do budoucna je hlavní výzvou lepšího rozvoje okolí nádraží úplné zrušení dálnice,“ uvedl architekt Petr Bednár, jakožto člen soutěžního týmu, který se dále skládal z architektů Vladimíra Vacka, Vojtěcha Klapače a architektky Kateřiny Pazourkové. 

Sřední podchod - Žulový obklad | Zdroj: Jakub Cigler ArchitektiSřední podchod - Žulový obklad | Zdroj: Jakub Cigler Architekti

Návrh tým interně nazývá Batmanova garáž, známá z Nolanových filmů. „Cílem byla praktická a nejkratší možná cesta, zachování žulových povrchů a vytvoření přehledného, fotogenicky minimálního prostoru s podsvíceným stropem. Pro podchod a nádraží jsme chtěli přes nízkou výšku stropů monumentální důstojnost vhodnou k Hlavnímu nádraží. Nové budovy, často i ty nádražní, jsou podle našeho názoru příliš high-tech, architektura budoucnosti by mohla být víc kamenná, méně závislá na aktuálních technologiích, které rychle zestárnou,“ popsal koncept architekt Petr Bednár. 

Vlevo: signalizace odjíždějícího vlaku; Uprostřed: světelné pohledy podchodu; Vpravo: nasvícení na speciální příležitosti | Zdroj: Jakub Cigler ArchitektiVlevo: signalizace odjíždějícího vlaku; Uprostřed: světelné pohledy podchodu; Vpravo: nasvícení na speciální příležitosti | Zdroj: Jakub Cigler Architekti

Jako další výrazný problém vnímal architekt Petr Bednár magistrálu, která svou přítomností v okolí Hlavního nádraží vytváří zhoršené prostředí, které vede nevyhnutelně k tvorbě dalších nešvarů, jako například nevhodnému využití nemovitostí nebo sociálním problémům s bezdomovectvím. „Je logické, že se lidé bez domova sdružují v okolí nádraží, protože místa kolem estakádových dálnic jsou pro ně ideální. Každý, kdo může, tyto prostory co nejrychleji opustí, chybí tedy přirozený dohled a údržba a jediné ‚řešení‘ je represe. Většinou zcela neefektivní,“ zmínil architekt Petr Bednár. 

Jižní podchod | Zdroj: Jakub Cigler ArchitektiJižní podchod | Zdroj: Jakub Cigler Architekti

Na závěr uvedl: „Nové spojení chápeme jako první krok k lepší provázanosti přiléhajících čtvrtí a přípravu na další zásahy, které Hlavnímu nádraží a okolí vrátí prvorepublikovou důstojnost. Nejlepší by byl samozřejmě návrat ke Grottu s jezírkem, ale kvalitní podzemní spojení, odstranění dálnice, nová zástavba, přivedení tramvají a rekultivace zeleně jsou také dobrými kroky. Navrhovali jsme sice jiné řešení, než které vyhrálo, ale máme z něj radost, je to velmi povedený návrh, který ideálně zlepšuje prostředí. SŽDC ukazují, že i ve veřejných projektech může být laťka kvality nastavená vysoko, a snad bude tato snaha napodobena v dalších rekonstrukcích veřejných budov.“

Prostory podchodů využít jako veřejnou galerii – Atelier SAD

Tým architektů z Atelieru SAD motivovala stavba Hlavního nádraží jako taková. „Já mám osobně pražské hlavní nádraží hodně rád, a to jako příklad nekompromisní brutalistní architektury, včetně jeho radikální červené barevnosti,“ popsal architekt Jerry Koza, který se na návrhu podílel společně s dalšími architekty Martinem Kalhousem, Adamem Jirkalem, Radkou Argayovou, Markétou Jírovou, Tomášem Kubákem, Ivanou Nechajovou, Lucií Červenkovou, Jakubem Koštýřem a Kamilou Vodrážkovou. „Za mě osobně na celé soutěži bylo asi nejhezčí a nezapomenutelné osobní setkání s architektkou Alenou Šrámkovou,“ dodal architekt Jerry Koza. 

Střední podchod, pohled od 1. nástupiště na konec podchodu | Zdroj: Atelier SADStřední podchod, pohled od 1. nástupiště na konec podchodu | Zdroj: Atelier SAD

Hlavním cílem členů týmu bylo vytvořit světlý přehledný prostor s pozitivní atmosférou. „K návrhu jsme přistoupili s respektem k původnímu provedení, v některých částech jsme se snažili navázat na to architektonicky cenné, co zůstalo zachováno z předchozích historických etap vývoje nádraží. Soustředili jsme se hlavně na to, aby se podchody ve výsledku jevily kratší, vyšší, přehlednější a světlejší, a to především pomocí světel, které jsme v návrhu zvolili, a celkové geometrie obkladů a lamel podhledů, které vytváří žádoucí prostorový efekt. Novým pojetím jsme chtěli přispět k čitelnosti prostoru, snazší orientaci, rytmizaci,“ popsal návrh architekt Jerry Koza.  

Střední podchod pod Fantovou budovou | Zdroj: Atelier SADStřední podchod pod Fantovou budovou | Zdroj: Atelier SAD

Podchody se tým rozhodl řešit v kontextu okolí, každý zvlášť s ohledem na jeho směřování a funkci. Proto se od sebe liší jak podbarvením, tak uvažovanými tématy výtvarného pojetí. Spojuje je materiál a forma, tedy jejich technické řešení. „V architektuře bylo v historii běžné až samozřejmé nechávat v návrhu prostor pro autorské pojetí výtvarné složky projektu. V posledních dekádách nám tento prvek přijde neprávem opomíjen. Náš návrh takové pojetí umožňuje. Prostorový obklad stěn, který naplňuje hlavní principy návrhu, jimiž jsou Dynamika a Pohyb, Dvousměrnost na ose Příjezd a Odjezd, umožňuje svým tvarem použití odlišného tematického motivu v každém z obou směrů, odlišení severního tunelu coby propojení směrem na Žižkov. Ideové řešení je dále vedeno snahou o materiálovou redukci a čistotu. Pro nové prvky navrhujeme jednotný materiál tak, aby se prostor dále netříštil, nedělil, ale naopak přirozeně scelil a propojil.“ 

Severní podchod v místě 3. nástupiště | Zdroj: Atelier SADSeverní podchod v místě 3. nástupiště | Zdroj: Atelier SAD

Snažili jsme se prostory podchodů, kterými denně projde i 100 tisíc lidi, využít jako veřejnou galerii. Navrhli jsme nerezové ‚harmonikové‘ obklady, které nám daly možnost zvýraznit vnímání prostoru ve dvou směrech pohybu (odjezd/ příjezd). Zobrazení a detail obkladů se též mění při pohledu z dálky a při bližším průchodu kolem,“ odpověděl Jerry Koza na otázku, jak se svým týmem přistupovali k nádraží jako k především sociálnímu prostoru.

Jižní podchod, pohled od 4. nástupiště do haly | Zdroj: Atelier SADJižní podchod, pohled od 4. nástupiště do haly | Zdroj: Atelier SAD

Realizace návrhu

Pokud půjde vše podle plánu, rekonstrukce by měla odstartovat v první polovině roku 2022 a následně trvat dvanáct měsíců. V těchto chvílích probíhá zpracování projektové dokumentace, v rámci které se dopracuje i vítězný návrh na základě připomínek a požadavků Správy železnic. Kromě rekonstrukce podchodů dojde současně ve stanici také k přestavbě informačního a orientačního systému.

Další články