Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Brněnské bývalé textilní továrny | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO) Brněnské bývalé textilní továrny | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Po stopách zaniklých továren. Projekt Brno INdustrial připomíná zaniklou slávu moravské metropole, která bývala světovou textilní velmocí

Pod názvem Brno INdustrial se ukrývá Brno, jak ho neznáte. Projekt, za nímž stojí TIC BRNO, reflektuje podobu moravské metropole v průběhu průmyslové revoluce od konce 18. století až dodneška. Prezentuje Brno jako město kdysi průmyslové, kde lze najít řadu více či méně zachovalých továren a manufaktur. Nejvýznamnější a také nejpočetnější z nich pak byly továrny textilní.

Textilní průmysl se v Brně začal rozvíjet již ve druhé polovině 18. století. Roku 1764 vznikla první manufaktura na jemné sukno, v průběhu století následujícího se pak město stalo skutečnou vlnařskou velmocí vyvážející látky do celého světa. S tím samozřejmě souvisel i překotný stavební vývoj, který zapříčinil také významný rozvoj zdejšího funkcionalismu ve 20. a 30. letech 20. století.

Zašlá sláva textilní mocnosti

Zlatý věk textilního průmyslu v Brně můžeme počítat zhruba od roku 1839, kdy byl do města zřízen vlakový koridor z Vídně. Velmi záhy zde byl velký počet továren – například v roce 1873, před krachem vídeňské burzy, v Brně fungovalo 84 továren. V dobách největší prosperity stálo město v čele světového textilního průmyslu, což mu vysloužilo přezdívku moravský Manchester. Továrny pak postupně likvidovaly světové války, konečnou ránu jim dalo plošné znárodňování a delimitace v 50. a 60. letech minulého století.

Brněnské bývalé textilní továrny | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Brněnské bývalé textilní továrny | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Aktuální projekt Brno INdustrial představuje textilní Brno tak, jak vypadalo za dob své největší slávy, a obohacuje tím běžně známý fenomén brněnského funkcionalismu o téma industriální architektury. Navštívit můžete například komentované prohlídky. Dvě z nich jsou pěší, v rámci třetí se popojíždí šalinou (brněnský název pro tramvaj), a jeden okruh si můžete projet v minibusu. TIC BRNO ve spolupráci s PhDr. Petrou Mertovou, Ph.D. z Technického muzea v Brně připravil také sérii přednášek, které se konají přímo ve starých továrních objektech. V neposlední řadě si lze prohlédnout také jeden objekt netextilní – nedávno otevřený vodojem na Žlutém kopci připomínající podzemní katedrálu. My jsme prohlídce industriálního Brna samozřejmě neodolali a přinášíme vám ochutnávku toho, na co se můžete těšit při objevování skrytých a zaprášených vrstev brněnské minulosti.

Průmyslová aristokracie a její paláce

Ve fázi největšího rozkvětu textilních továren docházelo také k výstavbě honosných reprezentativních sídel a paláců majitelů továren. Naši prohlídku jsme začali právě před jedním z nich. „První textilní podnikatelé do Brna přicházeli většinou z Německa,“ zahájil svůj výklad průvodce Martin Koplík, spolu s námi stojící před nově rekonstruovaným Bochnerovým palácem umístěným jižně od centra města. „Úplně první manufaktura zde vznikla už v 80. letech 18. století. Manufaktury se v 19. století postupně začaly přetvářet na továrny a rozmisťovaly se do dvou základních center – jedno bylo okolo ulice Cejl, druhé bylo tady v okolí ulice Hybešova,“ vysvětluje Martin kde se právě nacházíme. 

Interiér rekonstruovaného Bochnerova paláce v Brně | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Interiér rekonstruovaného Bochnerova paláce v Brně | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Podnikatelé si svá sídla od poloviny 19. století stavěli přímo v areálech továren, což je i případ Bochnerova paláce, který se jako jediná stavba z bývalé továrny zachoval dodnes. Martin Koplík k tomu dodává: „Jejich potomci si už ale stavěli vily mimo továrny. Chtěli bydlet v krásných vilách v tichých vilových čtvrtích.“ Sem bychom mohli zařadit příklady luxusních brněnských vil, mimo nejslavnější vily Tugendhat je to také vila Löw-Beer či vila Stiassni, kterou jsme v rámci naší prohlídky rovněž navštívili.

Reprezentativní sídlo i rekreační rodinný dům

Modernistická vila Stiassni, umístěná na svahu v Brně-Pisárkách, byla domovem továrníka Alfreda Stiassniho a jeho rodiny až do roku 1938, kdy musel on i jeho bratr s rodinou uprchnout před nacistickou okupací. Do Čech se, stejně jako mnoho dalších rodin průmyslníků, již nevrátili, jelikož po válce jim byl zabaven majetek pro změnu Československým státem, a jejich rodinný dům sloužil jako vládní sídlo. V 70. letech zde údajně nocoval Fidel Castro. Podle jedné z historek vážících se k vile se traduje, že Castro nebyl spokojený s koupelnami, a nechal proto do Brna přivézt kubánský mramor, kterým se následně všechny koupelny v domě obložily.

Stavbu navrhnul ve třicátých letech architekt Ernst Wiesner na rozhlehlém pozemku, na kterém vila sdílí prostor s venkovním bazénem a tenisovými kurty. Ačkoli exteriér architekt pečlivě komponoval v modernistickém duchu jednoduchosti, interiér si zařídila paní domu podle svého vkusu adorujícího měšťanský Biedermayer poloviny 19. století. Tento stylový kontrast dnes působí lehce úsměvně, nicméně v ničem neztrácí na své kvalitě a autentičnosti.

Vila Stiassni v Brně | Zdroj: vila-stiassni.czVila Stiassni v Brně | Zdroj: vila-stiassni.cz

Vila Stiassni v Brně | Zdroj: vila-stiassni.czVila Stiassni v Brně | Zdroj: vila-stiassni.cz

Po stopách zaniklých továren

Aby byl obraz o industriálním Brně kompletní, navštívili jsme jeden ze zachovaných areálů textilek při ulici Křenová a Vlhká. Martin Koplík nám vysvětluje: „Zde stojí v podstatě všechny stavby těch továren. Areál se totiž skládá z více konkurenčních továren, které byly vzájemně propojené. My se teď nacházíme v nejstarší části, kde stála továrna bratří Strakoschů, zachovala se zde původní dlažba nádvoří.“

Dozvídáme se, jaké výrobní budovy areál takové textilní továrny vlastně obsahoval. Byl zde vodojem, přádelny a tkalcovny: „Pokud bylo dostatek místa, stavěly se přízemní haly. Když místo nebylo, jako třeba zde ve městě, hnaly se stavby do pater. Každé z nich bylo rozděleno jen sloupy, mezi kterými stály stavy, které vyráběly přízi a látku.“ Další nezbytnou součástí továrních areálů byly barevny. Poznáme je podle typických komínků na střeše, které měly za úkol odvětrávat výpary z chemikálií stoupajících z barvících kotlů umístěných pod nimi.

Průvodce Martin Koplík při prohlídce jednoho z brněnských továrních areálů | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Průvodce Martin Koplík při prohlídce jednoho z brněnských továrních areálů | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Komíny barevny v jedné z brněnských textilních továren | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Komíny barevny v jedné z brněnských textilních továren | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Postupně jsme proplouvali areálem a viděli také továrnu Davida Hechta, která patří k těm starším, využívajícím ještě cihlové zdi s klenutými okny a dřevěné nosné trámy. Ty samozřejmě na počátku 20. století nahradily železobetonové skelety. V této továrně se ovšem zachovalo unikum – strojovna parního stroje. „Parní stroje poháněly celou výrobu v továrně,“ vysvětluje Martin Koplík, „podle velikosti budovy zde mohlo být až osm parních strojů, které zásobovaly energií celý provoz.“

Průvodce Martin Koplík před strojovnou parního stroje | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Průvodce Martin Koplík před strojovnou parního stroje | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Areál je dechberoucí. Nikdo ovšem neví, co s ním bude, jelikož zde má v budoucnu vést tramvajová trať. Část budov proto určitě půjde k zemi, a není vůbec jasné, co z továren zůstane. Čeká se na schválení změny územního plánu, takže teď je možná jedna z posledních šancí vidět a vnímat areály téměř v intaktním stavu.

Socialističtí následovníci

Po druhé světové válce továrny jejich soukromým majitelům vráceny nebyly. Všechny byly bez jediné výjimky znárodněny a sloučeny pod dva velké podniky – Mosilanu a Vlněnu, vzniklou o něco později rozdělením původní Mosilany. Obě zásobovaly látkami, oděvy a dalšími textiliemi celé tehdejší Československo. V šedesátých letech probíhal na několika pracovištích intenzivní textilní výzkum. Vznikl zde například legendární art protis, ale také další textilie, které později našly své uplatnění na poli stavebnictví či ve zdravotnictví.

Dozvuky devadesátek a současnost

Období po sametové revoluci vedlo ke smetení textilního průmyslu v tradičních lokalitách, nicméně nevymazalo průmysl z mapy města úplně. Dnes zde funguje Textilní zkušební ústav, s.p., VUP Medical a.s. a Nová Mosilana, a.s., která věnovala látky na výrobu zbrusu nové kolekce suvenýrů Brno INdustrial. Kolekce obsahuje dámské sukně, pouzdra, taštičky, obaly na notebooky, baťůžky, tašky přes rameno a také šitíčko a krejčovský metr. TIC BRNO připravil také rozsáhlé „industriální noviny“ obsahující zajímavé informace z historie a současnosti textilního průmyslu ve městě. Obdržíte je na prohlídkách a přednáškách nebo je najdete v infocentrech TIC BRNO.

Kolekce suvenýrů k projektu Brno INdustrial | Foto: Michal Růžička (TIC BRNO)Kolekce suvenýrů k projektu Brno INdustrial | Foto: Michal Růžička (TIC BRNO)

Projekt Brno INdustrial je úžasným světem odkrývajícím skryté vrstvy města i společnosti. Díky spolupráci s odborníky ve všech směrech nabízí hodnotné a zábavné poznání. Pokud chcete zažít prostředí textilního Brna, vydejte se sem na podzimní výlet. Pro příští rok již TIC BRNO připravuje nové industriální téma – Brno totiž není jen baštou textilu, ale najdeme zde i rezidua jiných významných průmyslových odvětví. Jakých? To se rádi necháme překvapit.

Pěší komentovaná prohlídka Okolo řeky přes Cejl a Křenovou | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Pěší komentovaná prohlídka Okolo řeky přes Cejl a Křenovou | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Pěší komentovaná prohlídka Z Ameriky až na Staré Brno | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Pěší komentovaná prohlídka Z Ameriky až na Staré Brno | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Komentovaná prohlídka Šalinou moravským Manchesterem | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Komentovaná prohlídka Šalinou moravským Manchesterem | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Komentovaná projížďka minibusem Paláce průmyslové aristokracie | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)Komentovaná projížďka minibusem Paláce průmyslové aristokracie | Foto: Jan Pochylý (TIC BRNO)

Galerie

Další články