Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Plachta s chcíplou pokojovou rostlinou na Thermalu jako jeden z klíčových triumfů. Najbrti se ohlíží za milníky své spolupráce s KVIFF

Přijíždím do Karlových Varů, a protože je první týden v červenci, můj důvod k tomu nikoho nepřekvapí. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary zahájil svůj 56. ročník, a protože jsem — kromě filmů, které kina nikdy neuvidí — především fanoušek merchů a vizuálních identit, přijela jsem si primárně pro dávku sebereflexe, kterou slibuje retrospektivní výstava grafického Studia Najbrt. Pod jejich rukama našel už dávno kultovní „varskej fesťák“ svých posledních 28 identit. Dnešní počasí ale stále hledá alespoň jednu.

Cesta mezi Hotelem Thermal a Grandhotelem Pupp je podél vody dlouhá dva kilometry. Mezi těmito dvěma mraveništi filmového festivalu se rok co rok na jeden týden v červenci rozprostírá ikonická scenérie, kterou může každý prožít po svém. Právě toto předvídatelné, přesto každý rok v něčem jiné panoptikum se stalo motivem letošního vizuálu. O festivalovou identitu postavenou na ilustraci se studio snažilo několik let. Snová, surrealistická esence festivalu nakonec vznikla až letos, a to pod rukama ilustrátora Jonatána Kuny a grafičky Zuzany Lednické.

Plakát s dominující 56 ukazuje dění na živoucí kolonádě v celé její pestrosti, se všemi jejími maličkostmi a stereotypními jevy. Najít zde můžete Bolka Polívku, ikonické budovy a výjevy z minulých identit nebo Barťáka, jak Najbrti nazývají ředitele festivalu Jiřího Bartošku. | Zdroj: najbrt.czPlakát s dominující 56 ukazuje dění na živoucí kolonádě v celé její pestrosti, se všemi jejími maličkostmi a stereotypními jevy. Najít zde můžete Bolka Polívku, ikonické budovy a výjevy z minulých identit nebo Barťáka, jak Najbrti nazývají ředitele festivalu Jiřího Bartošku. | Zdroj: najbrt.cz

Pokud ale půjdete ještě o kus níž, než je trasa mezi hotely na Google Maps, můžete se v jedné z budov místní Galerie umění projít posledními 28 tvářemi uplynulých ročníků festivalu. 

Časová osa ve vizuálních identitách

Výstava je instalována v přízemním prostoru galerie. Na dvou podlouhlých soklech s hrdostí červeného koberce po ročnících prezentují identity v tiskovinách a upomínkových předmětech jednu za druhou, doprovázeny z druhé strany příslušnými plakáty. Poslední CD se objevuje u ročníku 2004, hrnek je v hlavní roli a čím víc se blížíme do přítomnosti, banalizuje jeho ikoničnost moře vedlejšího merche. Identity jsou zde představeny bez širšího kontextu nebo dovysvětlení konceptu – pro tuto přílohu musíte nahlédnout do katalogu, který je vystaven na soklu na začátku místnosti. Stojí se na něj fronta.

„Kdo se dívá zpětně na karlovarské identity, může vidět střídání rukopisů a s nimi střídavé nahazování a zase shazování elegance i kličkování momentálně prosaditelných návrhů. Mít v rukou zakázku víc než čtvrt století je výjimečná příležitost. To ale nepočítá se situací, kde se ani po letech nikdy přesně neví, co čeká za obzorem jednoho roku, a každý podzim se začíná, jako by žádný odkaz neexistoval. Pestrost přístupů varských vizuálů ale dobře ilustruje procesy a profil studia, kde každoroční interní soutěž může vyhrát někdo jiný,“ charakterizuje členitost karlovarských designů katalog k výstavě. | Zdroj: najbrt.cz„Kdo se dívá zpětně na karlovarské identity, může vidět střídání rukopisů a s nimi střídavé nahazování a zase shazování elegance i kličkování momentálně prosaditelných návrhů. Mít v rukou zakázku víc než čtvrt století je výjimečná příležitost. To ale nepočítá se situací, kde se ani po letech nikdy přesně neví, co čeká za obzorem jednoho roku, a každý podzim se začíná, jako by žádný odkaz neexistoval. Pestrost přístupů varských vizuálů ale dobře ilustruje procesy a profil studia, kde každoroční interní soutěž může vyhrát někdo jiný,“ charakterizuje členitost karlovarských designů katalog k výstavě. | Zdroj: najbrt.cz

 Jedno ale ve Studiu Najbrt zůstává: „Dáváme signál, že ve Varech to žije, něco se tam děje. Pořád se snažíme vymyslet něco nového a lidi vyprovokovat. Ať už se jim to líbí, nebo nelíbí, štve je to, jsou nadšení, chtějí přijet... Nutíme je zaujmout postoj.“ 

„Režisér nějak usoudil, že vypadám jako Čech.“

„Čech, který je ještě ke všemu úplně nemožný,“ směje se britský herec Eddie Marsan během rozhovoru na letošním ročníku. Před 21 lety si zahrál ve festivalových znělkách promítače, tak trochu jiného hrdinu, a tím pomohl světu filmu se v novém tisíciletí zasmát sám sobě.

"Ve znělkách režiséra Ivana Zachariáše příběhy bezradného promítače spojovali satirickou bystrost české nové vlny s kubrickovským citem pro styling, čemuž dokonale posloužila Holého sytá barevnost a Najbrtova schopnost používat fotografii jako suverénní grafický prvek — v tomhle případě v podobě devíti objektů/log reprezentujících hlavní rekvizity z devíti verzí znělek." | zdroj: najbrt.cz"Ve znělkách režiséra Ivana Zachariáše příběhy bezradného promítače spojovali satirickou bystrost české nové vlny s kubrickovským citem pro styling, čemuž dokonale posloužila Holého sytá barevnost a Najbrtova schopnost používat fotografii jako suverénní grafický prvek — v tomhle případě v podobě devíti objektů/log reprezentujících hlavní rekvizity z devíti verzí znělek." | zdroj: najbrt.cz

Vztah grafického vizuálu a znělek se v průběhu let proměňoval. V roce 2001 se doplňovaly, a varský vizuál tak překročil tehdejší mantinely formálních značek a identit. Nadčasová odvaha způsobila, že je dodnes velmi obdivuhodný a pro studio klíčový. „Místo patetické snahy o ladnost se divákovi dostalo shození a sebeironie, s rychlostí a úderností nejlepších stylistů světa,“ dovypráví katalog, Najbrt byl první, kdo takový tón slyšel, a fakt, že na hotelu Thermal dominovala gigantická plachta s chcíplou pokojovou rostlinou, je ve studiu považován za jeden z klíčových a dodnes do jisté míry neuvěřitelných triumfů vlastní vůle. A tenhle rys už ze znělek a v určitých obdobích ani identit nikdy nezmizel.“ 

Děj na pozadí

Pozdější dojmy z výstavy zpracovávám při listování katalogem – je to mimochodem ten nejlepší upomínkový předmět, který si můžou z letošního ročníku odvézt ti, co mají blízko k designu. Na přibližně 60 stránkách nám studio servíruje varské identity v souvislostech s děním ve světě filmu. Popisuje provázanost mezi ročníky a vlivy osobností členů studia na jednotlivé vizuály. Skutečnosti, že něco muselo uzrát, něco bylo nečekané a něco byla od začátku hra. 

Řada vizuálů inspirovaná vztahem identit a fotoaparátem. Zleva: 50. ročník vměstnal na plakát 431 portrétů lidí, kteří se na festivalu podílejí; 51. si hrál s touhou po skrývajících se celebritách a lovem paparazzi; 52. byla skrývačkou a hraním si na něco jiného. | Zdroj: najbrt.czŘada vizuálů inspirovaná vztahem identit a fotoaparátem. Zleva: 50. ročník vměstnal na plakát 431 portrétů lidí, kteří se na festivalu podílejí; 51. si hrál s touhou po skrývajících se celebritách a lovem paparazzi; 52. byla skrývačkou a hraním si na něco jiného. | Zdroj: najbrt.cz

Všímám si, že některé strany katalogu jsou spojené a mezi nimi je schován další obsah. Nejdříve ho zkoumám průhledem, ale i když je řezání do knížek proti mojí víře a raději bych řízla do mrtvoly, nevydržím to dlouho. Půjčuji si v blízkém stánku nůž a barman nechápavě pozoruje, jak rozřezávám spojené stránky. Studio do katalogu promítlo další rovinu – interní děj na pozadí vytváření festivalových identit. Uvnitř stránek, které odhalí jen ten, kdo doopravdy chce, nám Najbrti nenuceně odhalují archiv neuskutečněných návrhů, které vznikly ve studiu v rámci interních soutěží. Pár stránek přesto nechávám neporušených. Některé vizuály si zpochybnit nechci. 

53. ročník měl plynule navázat na hru s kamerami s tím, že se máloco stane bez jejich přítomnosti. Bezpečnostní kamery snímají 24 hodin denně tuny materiálu, které nikdo nesestříhá. Vizuál byl ale pro KVIFF odmítnut a realizoval se v rámci 13. ročníku Festivalu krátkých filmů. | Zdroj: najbrt.cz53. ročník měl plynule navázat na hru s kamerami s tím, že se máloco stane bez jejich přítomnosti. Bezpečnostní kamery snímají 24 hodin denně tuny materiálu, které nikdo nesestříhá. Vizuál byl ale pro KVIFF odmítnut a realizoval se v rámci 13. ročníku Festivalu krátkých filmů. | Zdroj: najbrt.cz

Vizuál filmového festivalu je každoročně předmětem perlivých diskuzí, a to i mezi těmi, kteří se do Varů na onu oslavu audiovizuální kultury nikdy neodvážili. Billboardy s dominujícími čísly, fotografiemi a typografickými hříčkami pronikají do měst a konfrontují obyvatele nejen s existencí festivalu, ale i s jakýmsi designérským přesvědčením. To, co stojí za elegantně jednoduchými řešeními, ale nikdy nebylo vidět. Až dosud. „Vary jsou dost odpracovaná zakázka. Někdo si myslí, že nám Barťák schválí ležatou osmičku, protože už je mu všechno jedno a my můžeme přinést cokoliv, ale je to naopak. Často nechce, co mu nabízíme,“ vypráví Zuzana Lednická v katalogu. Výjimečné je v tom to, že mnohdy schválí naprosto nečekané věci. Schválil Eddieho, Tros Sketos i číslo 47. Na to je třeba se dívat z hlediska rozpočtu a serióznosti festivalu. Z hlediska sponzorů a politiků, kteří o jeho existenci rozhodují.“

Festival se odehrává úctyhodných 56 let. Sám Jiří Bartoška se při svém nástupu do funkce zasloužil o jeho každoroční opakování. Identity si v rámci typografických hříček hrají s čísly ročníků a balancují na hraně čitelnosti. | zdroj: najbrt.cz Festival se odehrává úctyhodných 56 let. Sám Jiří Bartoška se při svém nástupu do funkce zasloužil o jeho každoroční opakování. Identity si v rámci typografických hříček hrají s čísly ročníků a balancují na hraně čitelnosti. | zdroj: najbrt.cz

„Play it again“

43. ročník v roce 2008 byl výsledkem uvolněné únavy. Festival si držel svoji profilaci očekávané akce, měl svoje stereotypy, tradice a lidé to vyhledávali. Vizuál se zasoustředil na dřeň vyjádřenou v termínech „film“, „festival“, „vary“ v přímočaré helvetice doprovázené fotografiemi. Ivan Zachariáš ve znělkách nudu podtrhnul existenční krizí samotné sošky – režisér Vladimír Michálek to vyjádřil slovy: „Cena po ceremoniálu akorát překáží na záchodě instalatérovi“ ve smyslu, že soška je velmi obtížný předmět.

Z vytváření identit pro Mezinárodní filmový festival ve Varech se místo dělání reklamy stalo dotváření atmosféry kulisami. | Zdroj: najbrt.cz Z vytváření identit pro Mezinárodní filmový festival ve Varech se místo dělání reklamy stalo dotváření atmosféry kulisami. | Zdroj: najbrt.cz

„Fakt, že k identitě přistupujeme každý rok vlastně od nuly, je unikátní,“ myslí si Najbrt. A má pravdu. Může se zdát, že je Studio Najbrt pouhým generátorem atmosfér, toho sekundárního, ale vizuální pojmenování 56 let opakující se akce dovolí nasměrovat každý ročník pokaždé někam trochu jinam. Z pohledu diváka je to především těšení. A my se těšíme na další ročník.

Další články