Co přináší tvůrcům výhra v designérské soutěži? Zaměřili jsme se na nejvýznamnější česká designérská klání – ať již pro mladé tvůrce a studenty, anebo pro etablovaná jména a studia, abychom zjistili, jakým způsobem probíhá sestavování poroty, jak funguje hlasování a jak se zajišťuje transparentnost soutěže. Jaká je současná situace ve specifickém oboru hodnocení a udělování cen?
Mladá historie
První cena u nás byla udělena za rok 1991. Pod názvem Dobrý design ji po vzoru cen udělovaných v zahraničí začalo udělovat dnes již neexistující státní Design centrum České republiky. Název soutěže se vyvíjel a měnil na Vynikající výrobek roku (VVR) s hlavním oceněním Národní ceny za design. Studenti původně soutěžili společně s profesionálními designéry, v roce 2004 se soutěž rozdělila a studentská část nesla název Studentský design.
Na soutěž Studentský design navázala v roce 2008 soutěž Národní cena za studentský design, kterou vyhlašuje Design Cabinet CZ. Na spolupráci se postupně podílely Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, Moravská galerie v Brně a dnes nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH, DEPO2015 a další odborné a profesionální organizace společně s vysokými školami. Mladí tvůrci soutěží o ocenění Národní cena za studentský design, Excelentní studentský design a Dobrý studentský design. Výherci soutěže pak získají diplom, symbol soutěže, právo užívat logotyp ocenění, zahraniční i domácí stáže, účast v ArtCampu a produkty podporujících firem. Práce, které jsou oceněny speciálními cenami, získají finanční podporu. Soutěž od samotného počátku v roce 1991 usiluje o propojení nadaných mladých designérů a studentů s malými i velkými firmami.
Druhou cenou, která podporuje studenty designu, je cena Best in Design (původně Talent designu) založená nadací manželů Růžičkových a Fakultou multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. V současnosti ji uděluje festival Zlin Design Week. Vítězové těchto cen si mimo mediální pozornosti a možnosti navázání spolupráce s firmami odnášejí také finanční odměnu, která je udělována pro Hlavní cenu a první tři místa v jednotlivých soutěžních kategoriích.
Co se týká oceňování etablovaných designérů, ceny pravidelně uděluje festival Designblok, který byl založen v roce 1999. S výhrou se pojí především mediální pozornost a zviditelnění úspěšných počinů. Poslední, ale rozhodně ne co do významu, pak je anketa Ceny Czech Grand Design. Ty jsou pravidelně udělovány od roku 2006. Ocenění je spojeno především s prestiží práce designérů a s mediální publicitou, která je s nimi neodmyslitelně svázaná.
Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je v zemi zdejší ze všech nejdyzajnovější?
Mediálně nejvíce rezonující je jednoznačně ocenění Czech Grand Design, jež každoročně uděluje Akademie designu České republiky. „Ta v prvním kole navrhuje nominované,“ vysvětluje princip fungování cen Jana Zielinski, ředitelka Designbloku a jednatelka společnosti Profil Media, která ceny pořádá. „Tajemnice Akademie poté prověří, zda jsou nominace platné ve smyslu časového ohraničení daného období. Ve druhém kole volí tři finalisty odborná porota a ve třetím kole volí Akademie vítěze.“
Členové Akademie designu České republiky jsou zároveň také členy jednotlivých porot. To by samo o sobě nebylo problematické, pokud by veřejnost znala počty hlasů, které nominovaní získali v prvním kole, což bohužel nynější postup výběru neumožňuje. Další věcí, která by mohla prospět transparentnosti a prestiži ankety, je například zastoupení zahraničních odborníků, kteří mohou přinést nové vhledy a podněty do lokální debaty. V opačném případě je totiž pravděpodobné, že vznikne jakási bublina v rámci udělování cen. Tato „ohraničenost“ akademie a z ní vycházejících porot pak může mít za následek to, že se budou kvalifikovat výherci a výherkyně s obdobnými přístupy k designu.
Na tom, že ocenění tvůrci ne vždy překvapí, se shodují také některé z námi oslovených oceněných. Podle Julie Dítětové, jejíž společný projekt s Jáchymem Moravcem ceskavlajka.online nejvíce ocenila porota soutěže Národní ceny za studentský design 2021 v kategorii Communication Design, jsou na veřejnosti vidět především Ceny Czech Grand Design, které ale přináší předvídatelné výsledky: „V rámci ČR je to mediálně velice vděčná soutěž. Pro mě osobně její hodnotu sráží často repetitivní výsledky, ať už ve smyslu samotných výherců, nebo spektra oceňované tvorby.“
Jana Zielinski, ředitelka Designbloku a jednatelka Profil Media | Zdroj: Jana Zielinski
Designérka šperků Eliška Lhotská, která vyhrála Ceny Czech Grand Design 2019 v kategorii Designér šperku roku, zdůrazňuje, že cenu nevnímá jako soutěž, ale spíše jako ocenění práce – tedy právě anketu. Pravidla respektuje vzhledem k pořadateli. „Kdybych si ale měla vymýšlet, tak by se mi líbilo vidět nějaká další jména, která se neangažují tolik mediálně, a taky vystavují a působí i mimo Designblok. Chápu ovšem, že je složité stále hledat nová jména, když spousta designérů tímto oborem jen projde, nevěnuje se mu aktivně. V porotě bych čekala více odborníků a možná méně novinářů.“ O problému velkého zastoupení žurnalistů nejen v Akademii designu České republiky, ale také v odborných porotách, se v minulosti již diskutovalo (například v textu Design 4.0. Mezičas 1, který v roce 2017 připravila Bohuslava Nekolná). Ceny Czech Grand Design nicméně platí za nejváženější mezi designéry a současně nejvíce viditelné ocenění. V rámci popularizace designu má cena jednoznačně lví podíl na zpřístupňování lokálních tvůrců široké veřejnosti.
Eliška Lhotská, kolekce SO | Zdroj: eliskalhotska.cz
Pro férové a transparentní fungování jakéhokoli oceňování, které je klíčovou záležitostí pro jeho prestiž, je složení poroty rozhodně důležité. Soutěž Best in Design, kterou každým rokem pořádá festival Zlin Design Week, vybírá pro každou kategorii vždy tři porotce: „Jedním z nich je zástupce firmy, která je garantem dané kategorie,“ vysvětluje sestavování poroty Jitka Smolíková, manažerka festivalu. „Druhým je nezávislý porotce, kterého vybíráme interně po různých konzultacích a zpětné vazbě od designérů, kteří soutěží prošli. Nově má porota i jednoho z předchozích finalistů či výherců soutěže – čímž se snažíme tuto transparentnost zajistit. Naším cílem také je, aby vždy minimálně dva nezávislí porotci byli ze zahraničí, tedy mimo české kruhy, ve kterých se často spousta lidí navzájem zná. Na absolutním vítězi se musí shodnout všichni porotci napříč kategoriemi – od letošního roku pak do tohoto procesu vstupují i tři porotkyně z oborových médií.“
Využití zahraničních sil je samozřejmě chvályhodným krokem, i když to, že je někdo ze zahraničí, automaticky neznamená, že je „nezaujatý“. Sestavit kompetentní porotu je oříšek a najít systém, který by odpovídal požadavkům pořadatelů i samotných soutěžící je nesnadný úkol, nicméně využití odborníků mimo známý okruh osobností je určitě dobrou cestou.
Jitka Smolíková, manažerka festivalu Zlin Design Week | Zdroj: ZDW
Někteří z českých pořadatelů a pořadatelek designérských soutěží pracují také s tím, že všechny práce hodnotí bez toho, aby věděli, koho hodnotí – soutěž je tedy anonymní: „Studenti přihlašují práce on-line na web studentskydesign.cz. Práce hodnotí nezávisle na sobě tři poroty. První dvě jsou pedagogické a svým hodnocením rozhodují o nominacích. Třetí je složená z expertů, kurátorů, významných designérů a šéfů firem, kteří nejsou propojeni se školstvím. Práce hodnotí prezenčně, tedy vidí je v reálné podobě, mohou si je vyzkoušet, osahat a diskutovat o nich, což již jiné soutěže neumožňují. Kritéria hodnocení jsou dána předem a jsou zveřejněná v podmínkách soutěže. Hodnocení probíhá v několika kolech. Počet porotců se pohybuje podle soutěžních oborů mezi 50–90. Všechny poroty jsou mezinárodní. Hodnotí se všechny přihlášené práce, žádné se v nějakém předkole nevylučují. Navíc přinášíme z prezenčního zasedání třetí poroty fotografickou reportáž, z níž je patrné, jak porotci pracují, a jak nad pracemi 6–9 hodin diskutují. V rámci soutěže udělují svou cenu také novináři a publicisté, kurátoři a veřejnost. To proto, aby se o studentských pracích a školách dovědělo co nejvíce odborníků i laická veřejnost,“ vysvětluje Lenka Žižková, ředitelka soutěže a zakladatelka Design Cabinetu CZ, který Národní cenu za studentský design pořádá.
Lenka Žižková, Design Cabinet CZ | Foto: Lukáš Žentel
V obou případech (Best in Design i Národní cena za studentský design) se tedy poroty skládají především z praktiků – designérů či firem z oboru a teoretiků – historiků a pedagogů. Naproti tomu výhradně „novinářská“ porota udělovala Ceny Designbloku. Stejně jako u Cen Czech Grand Design, ani zde nebylo zveřejňováno, kolik hlasů jednotliví výherci od poroty dostali. Do ocenění navíc zasahovali také sami pořadatelé.
Po tom, co rozdávání minulých cen na podzim 2021 vyvolalo přinejmenším rozpaky, jelikož vyhlášený výherce Hlavní ceny se neshodoval s preferencemi poroty, přistoupili organizátoři ke změnám, které se mají uplatnit při rozdávání cen v nadcházejícím ročníku: „Letos měníme systém. Porota bude mít zahraničního předsedajícího, který si k sobě vybere kolegy. Ceny jdou mimo nás jako pořadatele, vyjma Grand Prix. Systém Grand Prix jsme se ale rozhodli zrušit, takže ceny bude udělovat pouze mezinárodní porota,“ odpovídá Jana Zielinski, ředitelka Designbloku. Z jakých osobností bude nová porota složená, zatím není známo. Doufáme ovšem, že změna systému prospěje prestiži a transparentnosti soutěže.
Myslitelé, společná instalace Vitra a UMPRUM, Designblok 2021 | Zdroj: umprum.cz
Kdo komu dal hlas?
K podpoření transparentnosti oceňování českého designu by rozhodně přispělo také každoroční obměňování složení poroty a zveřejňování jejího hlasování. Ne vždy k tomu ale dochází. U nových Cen Designbloku ještě není pevně dáno, zdali se hlasování poroty bude zveřejňovat, či nikoli. Ceny Czech Grand Design prozatím hlasování akademie ani porot nezveřejňují. Podle Jany Zielinski to vzhledem k tomu, že porota je veřejně známá a na výsledku se musí shodnout, není potřeba. Na tom se shoduje také s Jitkou Smolíkovou z Best in Design, podle které jsou výsledky samy o sobě uveřejněným hlasování porotců. Jitka k tomu doplňuje konkrétní postup: „V prvním kole, kdy se nominují finalisté a udělují čestná uznání, porotci vybírají své favority nezávisle na sobě – stává se, že už v tuto chvíli jsou výběry téměř identické, nebo se jen drobně liší – tak jako tak se ale musí shodnout už v této fázi. Po skončení soutěže většinou připravujeme rozhovory s porotci, ve kterých mohou přiblížit, podle jakých kritérií práce hodnotili nebo co je mezi nimi zaujalo.“ Tímto se otevírá možnost zpětné vazby a komentáře pro samotné porotce. Národní cena za studentský design pak jako jediná z dotázaných hodnocení zveřejňuje, a to včetně výroků poroty k nejvýše oceněným pracím.
Sára Matysová, kolekce Hydro, výherkyně Best in Design 2019 | Zdroj: Jitka Smolíková
Uveřejňování hodnocení poroty úzce souvisí s tím, jaká porota vybrané práce posuzuje a jaká kritéria jsou vlastně ta, která následně rozhodují o vítězích. Téma sestavování porot do oborových soutěží by si rozhodně zasloužilo mnohem více prostoru, který překračuje možnosti tohoto článku.
V českém prostředí bohužel chybí diskuzní fórum, kde by mohla, a především měla probíhat kritická reflexe, ať již z pohledu pořadatelů, anebo z pohledu samotných soutěžících, kteří se mnohdy v tom, jak jsou jejich práce hodnoceny, vlastně nevyznají. „Bohužel nemám detailní povědomí o tom, jak celý proces hlasování funguje, a tak to nedokážu objektivně zhodnotit,“ říká Ondřej Zita z Master&Master. „Vím, že existuje Akademie sestavená z odborníků, novinářů a insiderů, kteří hlasují v několika kolech, což mi přijde fér. Nicméně nemám úplné informace o celém procesu,“ říká výherce Cen Designbloku i Cen Czech Grand Design.
Nábytek Master & Master | Zdroj: masterandmaster.eu
Podobně odpovídá také designér Jiří Krejčiřík: „Naposledy jsem se přihlásil do soutěže ještě jako student před sedmi lety. Od té doby jsem se do žádné soutěže nepřihlásil. Na ceny, které jsem v posledních letech získal nebo byl nominován – Ceny Czech Grand Design, EDIDA a Ceny Designbloku – vás nominuje odborná komise. Tudíž do soutěže se není možné přihlásit, pouze pak můžete být příjemně překvapen, když se objevíte mezi nominovanými. Nemám vhled do toho, jakým způsobem probíhá samotné vybírání tvůrců v rámci komise, tudíž na vaši otázku nedokážu odpovědět.“
Někteří další designéři a designérky pravidla soutěží a průběh hodnocení považují za transparentní a jejich nastavení chválí. „Co se týče pravidel a transparentnosti designérských soutěží v ČR, můžeme hodnotit právě ceny Designbloku,“ říká Jakub Klimeš ze Space of Space. „V rámci festivalu za námi chodili porotci, ptali se nás na různé otázky ohledně designu, výroby, brali si produkty do rukou, pečlivě zkoumali povrchové zpracování a materiály. Ale fakt, že se jednalo o porotce, jsme jako nováčci v českém prostředí zjistili až po udílení cen. Výběr nám připadal transparentní, a navíc došlo také k přímému kontaktu, informace o naší značce tedy nebyly zprostředkované pouze skrze webové stránky třetí strany. To považujeme za velmi důležité.“
Nábytek Space of Space | Zdroj: spaceofspace.cz
Laureáti cen z řad studentů se ve většině shodují na tom, že pravidla soutěží nahlíží jako férová: „Vnímám je dobře. Tím, že projekty jsou v průběhu hodnocení anonymní a hlavní porota je nezávislá na českých vysokých školách, nijak jsem nepochyboval o férovosti soutěže,“ říká Vojtěch Veverka, výherce Národní ceny za studentský design. Julie Dítětová i Vojtěch Šenekel, kteří si cenu v minulých ročnících taktéž vysloužili, s ním souhlasí. „Pravidla dovolují širokou škálu možností a zároveň nastavují důležitou konstrukci celé soutěže. Navíc se v soutěži díky jejímu rozdělení podle oborů na dva jednotlivé roky může nakonec zúčastnit opravdu každý,“ dodává Vojtěch Šenekel. „Je samozřejmé, že hodnocení v takové soutěži je založeno na subjektivním pohledu porotců a pravidla tudíž nemohou proces výběru zcela podchytit. Nicméně ano, považuji pravidla soutěže Best in Design za transparentní a vhodně formulovaná, zejména ve srovnání s jinými tuzemskými soutěžemi pro studenty designu,“ zhodnocuje pravidla Ondřej Pechal, výherce ceny Best in Design.
Ondřej Pechal, radiátor Edudant | Zdroj: opechal.cz
Ačkoli někteří tvůrci nevnímají fungování soutěží jako problematické, doufáme, že nezávislá platforma pro kritickou reflexi oceňování českého designu vznikne už jen proto, aby po žádném z vyhlášení nevznikaly nepříjemné dojmy a otazníky. Zdravě kritické prostředí napomůže zpřehlednění českého designu široké veřejnosti i firmám, které o spolupráci s designéry uvažují. Oceňování kvalitních prací je přínosné i pro samotný obor, jehož možnosti a vzájemné obohacování se tím mohou rozšiřovat.
Co získám, když vyhraju?
Stěžejním faktorem „úspěchu“ dané ceny je také její přínos pro samotné designéry a designérky, kteří ji vyhrají. Většina tvůrců a tvůrkyň, které jsme oslovili, se shoduje na tom, že hlavním přínosem výhry v nějaké soutěži či anketě je mediální povědomí o jejich jméně a práci. Hned vzápětí za zviditelněním tvorby je pocit zadostiučinění za odvedenou práci. „Výhra v designérské soutěži EDIDA 2022, cena za nejlepší bytové doplňky v rámci festivalu Designblok 2021 i další nominace v designérských soutěžích, jako jsou ceny Dezeen Awards 2021 nebo Ceny Czech Grand Design 2021, nám přinesly potvrzení toho, že naše produkty baví a dávají smysl nejen nám, ale také širší veřejnosti,“ vysvětluje Jakub Klimeš z nově vzniklé značky Space of Space.
S tím souhlasí také Jana Zielinski, když hovoří o Cených Czech Grand Design: „Titul Designér roku ve všech kategoriích slouží jako reference pro potenciální zadavatele práce stejně jako pro média. Firmy chtějí spolupracovat s designéry, kteří odvedou kvalitní práci. Objev roku je výborným odrazovým můstkem pro další kariéru, Síň slávy potvrzením kvality celoživotní práce.“ Přínos výhry Cen Designbloku pak Zielinski vidí především v mediální propagaci, která rovněž napomáhá v další kariéře. Ondřej Zita ze značky Master & Master, která si vysloužila v rámci Cen Czech Grand Design ocenění Výrobce roku, zmiňuje také jeden konkrétní benefit: „Výhra v soutěži přispívá z naší zkušenosti k dlouhodobému budování brandu. Je to tedy na jednu stranu hezké a dobře fungující PR, ale zároveň je to pro nás jistá forma satisfakce za odvedenou práci a motivace pro tu další. S posledním oceněním CGD jsme také získali příspěvek 70 000 Kč na účast na letošním Designbloku, který je pro nás v rámci našich aktivit hodně důležitý.“
„Každé veřejné uznání vaší práci pomůže, to by člověk lhal, kdyby řekl, že ne,“ zamýšlí se Eliška Lhotská. „Já jsem zrovna typ člověka, který si toho nesmírně váží, protože takový úspěch pro mě nepřišel ze dne na den. Proto se snažím toto ocenění využít na maximum při své osobní prezentaci, to je také jediné, co člověk může udělat, aby to jakýmsi způsobem zúročil.“ Podle Elišky Lhotské je dobré nečekat na mediální pozornost, ale přitáhnout si ji právě díky ocenění, které dává určitý punc značce. „Kolikrát za život se toto stane? Je to určitě velký pocit zadostiučinění,“ dodává designérka. Jiří Krejčiřík nevnímá úspěch v soutěži jako instantní: „Ceny spíše dávají designérovi motivaci a dostávají ho do širšího povědomí. Což následně zvyšuje možnost, že vás firma, výrobce nebo klient může snadněji najít a jste pro něj zároveň opečetěn pomyslným puncem důvěryhodnosti,“ říká výherce Ceny Designbloku v kategorii Nejlepší kolekce svítidel a finalista v kategorii Designér roku Cen Czech Grand Design.
Jiří Krejčiřík, kolekce Nouveau (ve spolupráci s Tajou Spasskovou), 2021 | Zdroj: jirikrejcirik.com
Jiří Zavadil, ředitel Vitra pro ČR a Slovensko, vidí přínos výhry firmy v Cenách Designbloku 2021 především v tom, že se jejich aktivity na poli kultury a umění dostanou k české veřejnosti: „Právě rozvoj projektů s přesahem do kultury a umění je pro Vitru klíčový, ať už se podíváme do Vitra Campusu, kde pravidelně vznikají nové stavby v podání světových architektů, nebo na pravidelné výstavy ve Vitra Design Museu. Snažíme se v tomto směru pokračovat i u nás. Díky této ceně se tyto aktivity dostanou také k české veřejnosti, což je pro značku rozhodně přínosem.“
Benefit výhry v některé ze studentských soutěží je nasnadě. Výhra pro mladé designéry představuje start do profesionálního života. „Pokud jsou budoucí designéři ‚marketingově‘ nadaní, umějí ocenění veřejnosti a médiím dobře prodat. My tak činíme vždy dvěma mediálními kampaněmi také, ale je rozpoznatelné, že někteří designéři dokážou ocenění zfruktifikovat a jiní méně nebo vůbec. Výsledky soutěže však sledují i firmy, které v ní hledají nové talenty,“ komentuje soutěžní téma Lenka Žižková z Design Cabinetu CZ. Jitka Smolíková mluví o přínosu výhry v soutěži jako o důležitém tématu k diskusi: „Víme, že finanční podpora je důležitá, ale určitě to není něco, co Best in Design odlišuje od jiných soutěží. Klíčem je podle nás osobní přístup – ve chvíli, kdy má designér chuť s námi víc spolupracovat, můžeme hledat možnosti, jak ho podpořit i po skončení soutěže. Ať už to je mediální podpora, nebo to, že ho opětovně zapojíme do soutěže, a může se tak setkat s dalšími zajímavými lidmi,“ uvádí Jitka Smolíková a dodává, že do budoucna by rádi nabídli více možností pro různé stáže či mentoring, některé z těchto benefitů by výhercům mohli nabídnout již tento rok.
Vojtěch Šenekel, lavička Consilio | Zdroj: archiv designéra
Vojtěchu Šenekelovi, který vyhrál Národní cenu za studentský design *JUNIOR 2021, výhra jednoznačně pomohla: „Díky výhře se totiž o mně a mé práci začalo dozvídat mnohem více lidí. Což mi přijde, že je dnes jedna z nejdůležitějších věcí v jakémkoliv kreativním oboru. Obzvláště pokud teprve začínáte stejně jako já. Další skvělá věc na designérských soutěžích je, že vidíte konkurenci a jejich skvělé nápady. Je to obrovská dávka motivace a inspirace, která vám může napovědět, kam se svět designu posouvá a na co se zaměřit příště.“
Julie Dítětová, Jáchym Moravec, projekt ceskavlajkaonline.cz | Zdroj: ceskavlajkaonline.cz
Přínos výher v designérských soutěžích je rovněž problematika, jež by měla být hojně diskutována. Co by mělo být specifickým přínosem konkrétní ceny a proč? Měly by se ceny více diverzifikovat ve smyslu ohodnocení jednotlivých aspektů designu (z estetického, ekologického, ergonomického nebo konstrukčního či inovátorského hlediska), anebo by oceňování mělo být založené na komplexním zhodnocení produktu?
České designérské soutěže a ankety se mají, v tom nejlepším smyslu slova, ještě co učit. Mají rozhodně nakročeno k tomu, aby se staly signifikantními ukazateli hodnot českého designu, arbitry kvality a popularizátory, kteří jsou skutečně vidět. Všechny z výše uvedených soutěží pro designéry k tomu mají blízko rozhodně již teď. Pro další pozitivní rozvoj je zásadní také pěstování kritické reflexe a oborové diskuse, bez nichž se žádná podobná snaha zkrátka neobejde.
Pozn. red.: Po napsání tohoto článku vyšlo najevo, že Profil Media tento rok změní stanovy ankety Ceny Czech Grand Design. Akademie českého designu odsouhlasila, že se hlasy poroty budou zveřejňovat.
