Pardubice se probouzejí. Východočeské město se díky rekonstrukci Automatických mlýnů stává kulturním centrem. Co dalšího zde neminout?

Centrální polytechnické dílny a galerie města Pardubic. | Zdroj: Facebook galerie GAMPA Centrální polytechnické dílny a galerie města Pardubic. | Zdroj: Facebook galerie GAMPA

Město perníku a koní se pomalu stává kulturním centrem kraje. Dokazuje to mimo jiné i nový život Automatických mlýnů. Milovníkům designu a architektury přinášíme 5 tipů, co neminout v Pardubicích.

V září se v Pardubicích probudil nový kulturní a společenský středobod východních Čech. První pardubický skvost Josefa Gočára opět roztáčí mlýnská kola. Monumentální budova byla původně navržena pro podnikatele bratry Winternitzovy. Mlýny byly zasvěceny výrobě mouky a jejich provoz trval více než sto let. V roce 2013 byl provoz ukončen. Budova se stala národní kulturní památkou, ale zůstala stát ladem. Změnit se to podařilo až o tři roky později Lukáši Smetanovi, který se svou rodinou mlýny odkoupil a začal tvořit nové kulturní centrum.

Nové objekty navrhne studio Zette ateliér pod vedením Zdeňka Balíka, který stál u zrodu myšlenky revitalizace brownfieldu.  |  Foto: Tomáš Kubelka pro Pardubický kraj Nové objekty navrhne studio Zette ateliér pod vedením Zdeňka Balíka, který stál u zrodu myšlenky revitalizace brownfieldu. | Foto: Tomáš Kubelka pro Pardubický kraj

Mlýnice, prostor pro novou galerii

Automatické mlýny jsou ojedinělým příkladem partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Spolu s Nadací Mariany a Lukáše Smetanových se podílí na revitalizaci mlýnů i Pardubický kraj a Statutární město Pardubice. Příkladné revitalizace brownfieldu si všimlo i Ministerstvo průmyslu a obchodu a udělilo Gočárově galerii ocenění v rámci České ceny za architekturu 2023.

V interiérech Gočárovy galerie byl přiznán původní konstrukční systém – cihla, ocel, dřevo, beton.  | Foto: Tomáš KubelkaV interiérech Gočárovy galerie byl přiznán původní konstrukční systém – cihla, ocel, dřevo, beton. | Foto: Tomáš Kubelka

Od roku 2019 se v areálu podařilo otevřít veřejnosti čtyři budovy, park před hlavní mlýnskou budovou a nové vnitřní náměstí. Co vše v budově Automatických mlýnů najdeme? Sídlem Nadace Automatické mlýny je nyní bývalé obilné silo. Jedná se zároveň o meeting point a začátek prohlídkových tras. V parteru sila poskytla Nadace prostor Turistickému informačnímu centru, které slouží jako infopoint pro celý areál.

2.NP - vstupní hala Gočárovy galerie  | Foto: Tomáš Kubelka2.NP - vstupní hala Gočárovy galerie | Foto: Tomáš Kubelka

Bývalou hlavní budovu mlýnů proměnil Pardubický kraj v moderní Gočárovu galerii, nové sídlo svojí sbírkotvorné instituce. Její podobu navrhl ateliér Transat architekti a novou vizuální identitu vytvořilo studio Men at Work. Kromě rozsáhlé sbírky českého umění připomíná galerie i provoz mlýnů v předešlých dobách. Galerie je rozšířena o knihovnu, přednáškové sály a Café Gočár. Architekti se především snažili o navržení šetrné technologie zabezpečení, vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je zároveň památkou. Důraz byl kladen na neporušení původních materiálů, typických pro industriální stavby z období stavby mlýnů.

Po prohlídce celé galerie se můžete občerstvit v Café Gočár. | Zdroj: archiv Café GočárPo prohlídce celé galerie se můžete občerstvit v Café Gočár. | Zdroj: archiv Café Gočár

Na místě původních skladů mouky sdílí výraznou budovu městská galerie současného umění GAMPA a inovativní vzdělávací centrum Sféra. Centrum nabízí řemeslné i technologické dílny, učebny pro širokou veřejnost nebo sál s didaktickými pomůckami pro nejmenší.

Podobu galerie GAMPA a vzdělávacího centra Sféra vytvořili Šépka Architekti.  |  Zdroj: facebook galerie GAMPA /  Vizualizace: Šépka ArchitektiPodobu galerie GAMPA a vzdělávacího centra Sféra vytvořili Šépka Architekti. | Zdroj: facebook galerie GAMPA / Vizualizace: Šépka Architekti

Lepší veřejný prostor

Od Automatických mlýnů lze dojít procházkou k zámku a Tyršovým sadům, které jsou důležitým komunikačním bodem. Promenáda propojuje okolí zámku s městským centrem a městem za řekou. Hlavní dominantou parku je betonová promenáda s dřevěným chodníkem a pergolami s membránovým zastřešením. Venkovní mobiliář doplňují atypické lavičky. Parkem protéká nový potok, který přivádí potřebnou vláhu vysázeným stromům a vegetaci. Bylo myšleno i na dětské návštěvníky. Park nabízí aktivní zónu jak pro děti, tak i pro dospělé. Celou procházku lze zakončit příjemným posezením v Galerii Café Park u jižního cípu parku. Novou podobu Tyršových sadů spolu s kavárnou vytvořili architekti z New Visit, kteří se dlouhodobě věnují i krajinářské architektuře. Svědomité zpracování důležitého veřejného prostoru vyneslo realizaci titul Stavba roku 2017.

Návrh vkusně respektuje historickou hodnotu zámku a jeho blízké okolí.  | Zdroj: archiv New VisitNávrh vkusně respektuje historickou hodnotu zámku a jeho blízké okolí. | Zdroj: archiv New Visit

Kavárna navazuje na tradici z 30. let, kdy se do parku chodilo do restaurace na odpolední čaj.  | Zdroj: archiv New VisitKavárna navazuje na tradici z 30. let, kdy se do parku chodilo do restaurace na odpolední čaj. | Zdroj: archiv New Visit

Za kulturou a vzděláním

Stavbou roku 2016 je vzdělávací a informační centrum Natura park. Své znalosti po návštěvě Gočárových mlýnů můžete ještě rozšířit o téma soustavy chráněných míst Natura 2000, kterému je centrum zasvěcené. Architekti z med : pavlík architekti se věnovali konceptu budovy tak, aby splňovala co nejmenší dopad na okolní prostředí. Mezi materiály použité v interiéru patří například linoleum z přírodního kaučuku, akustické podhledy vyráběné z recyklovaných materiálů spolu s obnovitelnými pojivy na rostlinné bázi. Inspirací pro budovy se staly koruny okolních vzrostlých stromů s pavučinami lesknoucími se ve slunci. Dle architektů tak vznikl impuls navrhnout stavbu jako pavučinu v korunách stromů.

Architekti zvolili i netradiční druh zateplení. Jako izolační materiál byla zvolena masivní vrstva z celulózy.   | Foto: Tomáš KubelkaArchitekti zvolili i netradiční druh zateplení. Jako izolační materiál byla zvolena masivní vrstva z celulózy. | Foto: Tomáš Kubelka

Budova je rozdělena do tří úrovní a každá z nich nabízí jiné výukové prvky. Návštěvníci se mohou podívat do korun stromů z terasy nebo si projít přilehlý park. Celý objekt je bezbariérový a vede jím interaktivní expozice. Architekti se podílejí aktivně na nové tváři Pardubic. V předešlých letech navrhli novou podobu MŠ Svítkov nebo území přednádraží, které navazuje na renesanční náměstí.

Součástí expozice jsou i samoobslužné sady pomůcek, které si návštěvníci mohou zapůjčit v infocentru a vyrazit s nimi za poznáním. | Foto: Tomáš KubelkaSoučástí expozice jsou i samoobslužné sady pomůcek, které si návštěvníci mohou zapůjčit v infocentru a vyrazit s nimi za poznáním. | Foto: Tomáš Kubelka

Na své si přijdou i milovníci klasické hudby. Pardubice totiž nabízí skvost v podobě Domu hudby. Na renovaci pracoval architekt Ondřej Tuček, který dostal nelehký úkol nově navrhnout interiéry domu po profesoru Janu Bočanovi. Cílem celé modernizace bylo především zpříjemnit interiéry a jejich užívání pro uživatele i návštěvníky. Od konce století zde sídlí Konzervatoř, Komorní Filharmonie a další hudební organizace.

Budova byla postavena v 80. letech 20. století původně jako sídlo KV KSČ podle projektu Jana Třeštíka. | Zdroj: archiv Ondřeje TučkaBudova byla postavena v 80. letech 20. století původně jako sídlo KV KSČ podle projektu Jana Třeštíka. | Zdroj: archiv Ondřeje Tučka

Pro nejlepší zážitek z hudby bylo třeba rekonstruovat 3 sály: Malý a Komorní sál a Sukovu síň. Zde bylo potřeba navrhnout nové řešení, které zahrnuje nová akustická opatření, nové povrchy, vybavení a mobiliář. Dva umělecké lustry byly vyrobeny na míru podle návrhu izraelského designéra Arika Levyho. Nezanedbalo se ani přilehlé okolí. Byly vysazeny nové stromy a kultivovány venkovní terasy. Pro lepší orientaci byl vytvořen zbrusu nový systém značení.

Zpracování lustrů se ujali skláři z Nového Boru. | Zdroj: archiv Ondřeje TučkaZpracování lustrů se ujali skláři z Nového Boru. | Zdroj: archiv Ondřeje Tučka

Po stopách rondokubismu

Během návštěvy Pardubic je téměř neodpustitelné nenavštívit vůbec první krematorium v republice. Ačkoliv se to může zdát být morbidním tématem, jedná se o opravdový světový unikát. Krematorium bylo vystaveno podle návrhu Pavla Janáka v letech 1921–1923 v rondokubistickém stylu. Jedná se o svébytnou českou odnož kubismu, jehož poznávacími znaky jsou zjemnělé a zaoblené hrany, krychle či jehlany.

Při oslavě sto let krematoria mohli návštěvnící shlédnout digitálně restaurovaný film Juraje Herze.| Zdroj: Pardubice ŽIVĚPři oslavě sto let krematoria mohli návštěvnící shlédnout digitálně restaurovaný film Juraje Herze.| Zdroj: Pardubice ŽIVĚ

Krematorium si lze prohlédnout pouze výjimečně, například na Památku zesnulých nebo při zvláštních příležitostech. V říjnu oslavilo pardubické krematorium 100 let a při příležitosti oslav této národní kulturní památky zde byl promítán film Spalovač mrtvol, v kterém hrál důležitou roli jak exteriér, tak částečně i interiéry. Pokud nejste fanouškem funerální architektury, alternativu rondokubistického zpracování budovy najdeme i v Praze. Dalším prototypem stylu je například budova Legiobanky od Josefa Gočára.

Související

Pardubická galerie míří do nové lokace. Budovu Winternitzových mlýnů zabydlí už s novou identitou od Matěje Hanauera a Jana Matouška
Grafický design

Pardubická galerie míří do nové lokace. Budovu Winternitzových mlýnů zabydlí už s novou identitou od Matěje Hanauera a Jana Matouška

Jarmila Řehořková - 13. 1. 2023

Architektonická hvězda 70. let. Jan Bočan, autor řady ikonických staveb, oceněn in memoriam
Interiér a architektura

Architektonická hvězda 70. let. Jan Bočan, autor řady ikonických staveb, oceněn in memoriam

Aneta Pospíšilová - 7. 6. 2021

Koupili Gočárovy mlýny, aby z nich vytvořili kulturní centrum Pardubic. Příběh osvícených manželů, kteří chtějí vrátit život industriální památce
Interiér a architektura

Koupili Gočárovy mlýny, aby z nich vytvořili kulturní centrum Pardubic. Příběh osvícených manželů, kteří chtějí vrátit život industriální památce

Barbora Čápová - 3. 9. 2020

ujep 2024
zuz banner