Na místě Kulturní památky v Letech se za války nacházel romský koncentrační tábor, později v 70. letech velkokapacitní vepřín. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí. 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. V 90. letech se na veřejnost dostaly informace o genocidě Romů a o koncentračním táboře v Letech. Na místě pohřebiště byl v roce 1995 vybudován památník, avšak vedle vepřína, který stojí na svém původním místě.
Nová podoba památníku je významným krokem k proměně tohoto území nejen v důstojné místo piety, ale i na místo pro reflexi všech generací nad současnými tématy ochrany lidských práv a svobod, společné minulosti a také společného soužití v současnosti i budoucnosti. V duchu myšlenky chystá Muzeum romské kultury výstavní exponáty a edukační programy v kontextu řešení tzv. cikánské otázky.
Exteriéry památníku v Letech | Zdroj: Ateliér Světlík
Naučná stezka v přírodě je součástí vítězného návrhu. | Zdroj: Ateliér Světlík
Nejlépe byl hodnocen návrh Jana Sulzera a Lucie Vogelové z ateliéru terra florida v.o.s. a Jana Světlíka, Vojtěcha Šedého a Filipa Šefla z Ateliéru Světlík. Na návrhu spolupracovali Roman Černohous a Petr Karlík.
Pasáž propojující dvě budovy v areálu památníku | Zdroj: Ateliér Světlík
Návrh pietního místa je dimenzován na rozsáhlé ploše a zahrnuje jak budovu památníku, tak i její lesní okolí. A právě v lesní krajině architekti navrhli okruh, přes který vede naučná stezka o holokaustu. Budova je nízkopodlažní v zájmu vysoké integrace do terénu. Architekti vsadili na prosté tvary, betonové prvky a velkoformátová okna. Docílili tak dojmu jednoduchosti a zároveň jednotnosti s přírodou. Dvě zděné budovy propojuje zastřešené sloupořadí, připomínající kmeny stromů, které tak tvoří efektní pasáž. V interiéru se zaměřili na prostornost a vše spojující betonové elementy. Celý projekt působí komplexně a vyváženě.
Velká okna jsou dominantou stavby. | Zdroj: Ateliér Světlík
Prvky v interiéru budou zhotoveny z betonu. | Zdroj: Ateliér Světlík
„Jsme velice rádi, že se podařilo vybrat návrh, na kterém se porota prakticky jednoznačně shodla. Nejlépe hodnocený projekt získal vysoké hodnocení díky citlivému přístupu k tématu samotnému, ale i okolní krajině, do níž bude památník zasazen, a také s ohledem na splnění podmínky ekonomické přiměřenosti návrhu,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Exteriéry z pohledu územního plánování | Zdroj: Muzeum romské kultury
Detailní pohled na naučný okruh v areálu památníku | Zdroj: Muzeum romské kultury
V druhé polovině roku 2020, v souvislosti s vyhlášením vítěze soutěže, dojde k demolici současného areálu a k následnému archeologickému výzkumu. Demoliční akci schválila vláda již v roce 2017, tuto část obnovy památníku také financuje. Předpokládané náklady na výstavbu památníku jsou v první etapě realizace 31,5 milionů korun. Památník bude vícezdrojově financován, hlavní část rozpočtu bude hrazena z Fondů EHP a Norska.
