Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Vlevo: Marie Terezie – autor Lukáš Komárek  / vpravo: Abatyše Mlada – autor David Simon | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Vlevo: Marie Terezie – autor Lukáš Komárek / vpravo: Abatyše Mlada – autor David Simon | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Oslava rovnoprávnosti žen. Ilustrátorka Renáta Fučíková vzdává hold slavným hrdinkám české minulosti

Studenti ateliéru didaktické ilustrace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara se minulý rok zaměřovali na témata ženství, české historie nebo hudby. I přes období koronavirové epidemie měli více než napilno. My jsme si povídali s vedoucí tohoto ateliéru Renátou Fučíkovou o knize Hrdinky, jež představuje osudy odvážných českých žen, jejím přístupu k výuce, známkové tvorbě a dalších připravovaných projektech, které byste na podzim rozhodně neměli minout.

Opravdové hrdinky

Kdo přišel s nápadem projektu České hrdinky? 

RENÁTA: Bylo to před třemi lety o prázdninách. Napadlo mě, že bychom se mohli se studenty věnovat tématu ŽENA, s přihlédnutím k blížícímu se 100. výročí ústavního zákona o rovnoprávnosti žen a mužů. Začali jsme tím, že studenti dostali jen takové okruhy. Někteří si mohli vybrat nějakou reálnou ženu českých dějin, jiní si vybrali fiktivní postavu – z literatury či filmu. To bylo obecně velmi oblíbené téma, protože do tohoto světa spadají ryze fiktivní postavy jako kněžna Libuše, různé bohyně, kněžky a další. Mnozí studenti totiž vyhledávají žánry fantasy a sci-fi a postavy z bájí a legend do nich poněkud zapadají. Pak jsem zadala také téma čistého ženství a mateřství. Jedna studentka řešila například kojení, prvotní intimní mateřství nebo například vývoj spodního prádla, korzetů, líčidel.

Výstava Ženy – vlevo: ilustrace: Eva Bartošová, grafická úprava: Jakub Heyduk / vpravo: ilustrace: Lucie Šťastná / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraVýstava Ženy – vlevo: ilustrace: Eva Bartošová, grafická úprava: Jakub Heyduk / vpravo: ilustrace: Lucie Šťastná / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Dohodla jsem se také s docentkou Dittou Jiřičkovou, která vede bakalářský stupeň ateliéru Grafický design, že bychom se s nimi spojili a naše ilustrace zkusili doladit do podoby návrhů na poštovní známky. V době, kdy jsme byli v první fázi projektu, jsem se dozvěděla, že vyšla kniha na podobné téma – Rebelky. Práce na naší knize byla dlouhá a důkladná, takže v jejím průběhu vznikly i další tři knížky na podobné téma. Je to ale dobře, jelikož si toto téma zaslouží velkou pozornost.

vlevo: Anna Pammrová – autorka Kateřina Kotyk / vpravo: Olga Havlová – autor Lukáš Jirsa | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnaravlevo: Anna Pammrová – autorka Kateřina Kotyk / vpravo: Olga Havlová – autor Lukáš Jirsa | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

 
A jak vznikla spolupráce s Kateřinou Tučkovou? 

RENÁTA: Když jsme tehdy tu první fázi uzavírali, jeden můj student z Brna mluvil s někým, kdo znal známou spisovatelku Kateřinu Tučkovou. V tu dobu pracovala se skupinou brněnských literátek na projektu, který mapoval osudy významných moravských žen. Kateřina se mi ozvala a domluvily jsme se, že se spojíme. Dopadlo to tedy výtečným způsobem. Dodala nám spoustu pro nás neznámých jmen, například jméno spisovatelky Marie von Ebner-Eschenbach, která byla dvakrát nominována na literární Nobelovu cenu. Náš ateliér přidal do seznamu zase hodně hrdinek z oblasti umění, především výtvarnice. Do této škály postav poté vstoupili ti, kteří jsou opravdu zruční ilustrátoři. Tito studenti následně dodělávali další tři, čtyři portréty. Portrét totiž nejde komukoliv. 

Když jsme byli v této fázi, nabídli jsme projekt nakladatelství Euromedia. Připojila se k nám tehdy i historička Lenka Křížová, která hlídala správnost údajů v textech i v ilustracích, spolupracovala s námi už na projektu „Dobrých 100“. Teď se nacházíme v té nejhektičtější fázi práce, kdy probíhají korektury, kniha by totiž měla vyjít v září. Troufám si říct, že bude vynikající po všech stránkách. Skvělé texty od Katky, historická hloubka Lenčina a svěží ilustrace od mých studentů. Mezitím jsem vyrazila i do Českých center, s nimiž mám několikaletou spolupráci, a ukázala jim první skici. Dámy z Českých center se pro tento projekt nadchly. Největší intenzita naší spolupráce začala na začátku karantény. Dali jsme tehdy dohromady dvacet, následně pak padesát portrétů. Ještě před tím, než se začaly zavírat galerie, jsme uvedli první výstavu v Jeruzalémě v Cinematéce, vynikajícím výstavním místě. Tam jsme poprvé představili naši sérii posterů. 

Fotografie z výstavy z plzeňské Galerie Ladislava Sutnara. Výstava proběhla v červenci 2020, kurátorem byl Jan Van Woensel. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraFotografie z výstavy z plzeňské Galerie Ladislava Sutnara. Výstava proběhla v červenci 2020, kurátorem byl Jan Van Woensel. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Fotografie z výstavy z plzeňské Galerie Ladislava Sutnara. Výstava proběhla v červenci 2020, kurátorem byl Jan Van Woensel. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraFotografie z výstavy z plzeňské Galerie Ladislava Sutnara. Výstava proběhla v červenci 2020, kurátorem byl Jan Van Woensel. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Úspěchy v zahraničí

Poté tedy následovalo i několik výstav online? 

RENÁTA: Ano, Česká centra si tu padesátku vzala online. Když je například nějaké výročí, tak ho s patřičným textovým ošetřením dávají na Instagram a na další sociální sítě. Nedávno jsme měli například výstavu v pražské Kanceláři Evropského parlamentu a také u nás v Galerii Ladislava Sutnara, kde s naším materiálem kurátor Jan Van Woensel nakládal velmi intenzivně. Z plakátů vytvořil jakousi tapetu, obložil jimi několik stěn. Někdy žertem říkám, že jsme jako vzor instalace vytvořili takovou ženskou podobu kaple sv. Kříže, těch slavných Theodorikových portrétů. Naše kolekce má krásnou barevnost, do jisté míry něžnou a pastelovou, protože papír nasákl barvy, které v počítači jinak září. 

Jarmila Kroschlová – ilustrace: Gabriela Mangerová / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraJarmila Kroschlová – ilustrace: Gabriela Mangerová / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

V úplně první fázi jsme, jak jsem už říkala, s ateliérem Grafického designu pracovali tak, že si od nás převzali některé portréty a vytvořili z nich poštovní známky. Už po léta říkám, že ženských portrétů je na českých známkách zoufale málo, proto jsem chtěla připomenout toto zásadní výročí, tak důležité pro polovinu naší populace. Bohužel, naše návrhy nebyly přijaty. Zdá se mi, že naše známková tvorba je reziduum maskulinního světa.

Olga Scheinpflugová – ilustrace: Eva Bartošová / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraOlga Scheinpflugová – ilustrace: Eva Bartošová / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Ilustrace a grafická úprava: Lukáš Komárek | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraIlustrace a grafická úprava: Lukáš Komárek | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

 
Medailony žen v knize tedy zpracovala Kateřina Tučková, a kromě vybraných ilustrací jste do knihy přispěla i vy. Můžete mi to trochu přiblížit? 

RENÁTA: Koncept knihy byl můj, Kateřina k němu napsala šedesát krásných medailonů. Náš ateliér portrétoval ještě dalších čtyřicet žen. Aby čtenář pochopil dané souvislosti, napsala jsem do knihy jakési předěly, které vysvětlují danou dobu, společnost a postavení ženy. Čtenář si z nich již sám dovodí, v čem tkvělo jejich hrdinství. 

Ukázka z knihy Hrdinky – ilustrace: Martin Kelbl / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraUkázka z knihy Hrdinky – ilustrace: Martin Kelbl / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Je potřeba si uvědomit, že stovky tisíc let, co lidstvo existuje na území Evropy, měly ženy s muži dosti rovnoprávné postavení, mnohdy společnost i řídily. To trvalo až do neolitu. Pak vstoupily na náš kontinent různé kočovné národy a přinesly s sebou svůj způsob života z polopouští, takový, který jim vyhovoval. Jsou to vztahy mezi mužem a ženou, které známe z Bible. Křesťanská společnost je pak v našem myšlení na několik staletí ukotvila. Tuto skutečnost jsem do naší knihy chtěla dostat. Ženy se nedomáhají něčeho, co nikdy neměly, ale chtějí se vrátit k určitému respektu a propojenosti rolí. Když někdo říká „Future is Female“, já říkám „Future is Together“. 

Ukázka z knihy Hrdinky – ilustrace: Barbora Biskupová / grafická úprava: Jakub Heyduk  | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraUkázka z knihy Hrdinky – ilustrace: Barbora Biskupová / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Praktické zkušenosti

Kdo zpracovával knihu graficky? 

RENÁTA: Knihu zpracoval Jakub Heyduk, student magisterského ateliéru Grafický design u profesora Rostislava Vaňka a docentky Kristiny Fišerové. Ten také dělal úpravu výstavy. Teď připravujeme ještě další knihu, která se bude jmenovat „Velvet Effect“. Vydá ji nakladatelství Albatros. Bude mapovat naši historii od roku 1988 až do konce roku 1992. Připojil se k nám i žurnalista Petr Švec z České televize, který dodal text. Kniha bude také obsahovat různé vzkazy od lidí, kteří se tehdy do revoluce zapojili. Přesvědčili jsme například Jana Potměšila, Václava Bartušku nebo Pavla Kosatíka. Tato kniha bude mít zase jiný výraz. Zatímco „Hrdinky“ jsou barevné a ženské, tato kniha bude méně barevná. Bude to spíše takový pouliční výkřik. Šedá kniha s tóny modré a červené. Úpravu této knihy vytváří Kamila Kučerová, opět studentka profesora Vaňka a docentky Fišerové. Kompletně tedy odevzdáváme práci, na které se podílejí studenti napříč ateliéry Sutnarky.

Ukázka z knihy Hrdinky – ilustrace: Renáta Fučíková / grafická úprava: Jakub Heyduk  | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava SutnaraUkázka z knihy Hrdinky – ilustrace: Renáta Fučíková / grafická úprava: Jakub Heyduk | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Je skvělé, že studenti mají možnost již při studiu nabrat takto praktické zkušenosti. 

RENÁTA: Mnohdy jsem doopravdy takovým agentem (smích). Pak se ze mě stává i výtvarný redaktor. Občas se skoro nedostanu ke své vlastní práci. Funguji jako prostředník, přes kterého práce míří k redaktorovi do nakladatelství. V rámci této činnosti se snažíme držet renomé Sutnarky a prosazovat, abychom fungovali jako obraz toho, že jsme fakulta designu a umění. Takže musím naši vizi bránit, když se po nás chce kompromis, který požaduje, abychom vyšli vstříc tlaku trhu. 

Další plánovaná akce – Namaluj si hudbu – ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií se nakonec posunula až na září?  

RENÁTA: Ano. Naštěstí se posunula, jelikož bychom to v tomto režimu jen těžko stíhali. Tato akce by měla být na konci září v našem divadelním prostoru. Filharmonici budou hrát živě úpravy různých skladeb, od středověku až po 20. století. Bude se jednat o výchovný koncert pro děti nižšího stupně základní školy. My jim budeme k hudbě promítat ilustrace, které budou vyprávět, jak vypadali lidé a stavby za doby, když ta daná hudba vznikala. Velmi jednoduše. Pak by se měla objevit dívka, která bude dělat múzu a bude děti vést k tomu, aby mohli začít vytvářet jakési automatické malby jako reakci na to, co slyší. Chceme, aby si děti tento koncert užily i fyzicky. 

vlevo: Adriena Šimotová – autorka Adéla Ťopková / vpravo: Vítězslava Kaprálová – autorka Anna Chromá  | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnaravlevo: Adriena Šimotová – autorka Adéla Ťopková / vpravo: Vítězslava Kaprálová – autorka Anna Chromá | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Obrazy, které se v rámci koncertu budou promítat, budou ilustrace našich studentů. Jsou to portréty hudebníků, pokusy o záznam dobové hudby nebo například vyjádření toku a rytmu hudby. Zatím je to neprobádaný tvůrčí prostor a jsem zvědavá, jak naše symbióza proběhne. Hudbu k tomuto programu píše Tomáš Ille, který pracuje například s Vídeňskými filharmoniky. Přearanžoval známé skladby – od gregoriánského chorálu až po Claudea Debussyho. Chceme, aby se děti již v útlém věku naučily vnímat syntetickou krásu hudby. 

Přijde mi, že se ve školách bohužel často talent pohřbí tím, že se předměty tohoto typu známkují na základě toho, jak umí žáci noty.

RENÁTA: Přitom spousta lidí má určitý hudební talent, dokáží přinejmenším vnímat hudbu. Stejně je to i s výtvarným uměním. Při troše cviku a chuti umí skoro všichni něco nakreslit. Je tu opravdu pár výjimek, kteří mají absolutní „netalent“, stejně jako těch, kteří mají absolutní talent. Tyto předměty by neměly být známkované vůbec a měli by je vést zapálení učitelé, kteří dokáží nadchnout. Daleko lepší by v tomto případě bylo slovní hodnocení, které může povzbudit. 

vlevo: Zdeňka Braunerová – autor Tomáš Staněk / vpravo: Anna Náprstková – autorka Eva Bartošová | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnaravlevo: Zdeňka Braunerová – autor Tomáš Staněk / vpravo: Anna Náprstková – autorka Eva Bartošová | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

A jaké máte plány na příští semestr? 

RENÁTA: Budou se otevírat tři projekty, na kterých se aktivně podílíme. První z nich je v Domu umění v Opavě se sdružením Hollar. Budeme vystavovat tisky a kresby, které jsme dělali na téma Komenský, jelikož tam teď probíhá festival Bezručova Opava. Týden poté otevřeme velkou expozici v Táboře v Husitském muzeu, konkrétně v nádherně zrekonstruované Staré radnici. Ve mně ten prostor úplně evokuje renesanční domy z Florencie. Město Tábor slaví 600. výročí založení, což bude reflektováno v expozicích. Pak nás ještě čeká na konci listopadu veliká výstava ve Strahovském klášteře na téma 900. výročí založení řádu premonstrátů. Příští rok budou probíhat po celém světě velké oslavy založení tohoto řádu sv. Norbertem, který je v Praze pochovaný. Pokud někdo přijde na prohlídku kláštera, což vřele doporučuji, uvidí ambit a přilehlé místnosti ozdobné našimi tisky a animacemi, které vytvořil ateliér Animace ze Sutnarky. A logo výstavy stejně jako její úpravu opět dělají naši grafičtí designéři. Tato výstava potrvá rok a půl, nakonec by na ni měla jako vyvrcholení oslav navázat velká výstava v Národní galerii Praha. To vše teď řešíme v létě. A začátkem semestru se zase společně se studenty pokusíme sestavit další projekty. 

Galerie

Další články