Osamu Okamura o reSITE

Osamu Okamura, programový ředitel reSITE, na konferenci 2015. © Dorota Velek Osamu Okamura, programový ředitel reSITE, na konferenci 2015. © Dorota Velek

Již popáté přijedou do Prahy řečníci z celého světa, aby diskutovali o městě, jeho podobách, jeho rozvoji. Letošní ročník festivalu reSITE s podtitulem Města a migrace bude zkoumat fenomén příchodu nových obyvatel a jejich soužití s těmi původními. Více o konferenci a festivalu, její historii a ambicích nám řekl její programový ředitel Osamu Okamura. Během dvou dnů budou mít návštěvníci festivalu možnost shlédnout řadu přednášek a diskuzí. Poznají příklady dobré praxe měst, která k fenoménu migrace přistupují aktivně a s vědomím, že může jim a hlavně jejich obyvatelům mnoho přinést.

Tento ročník je ale významný ještě v jiném rozměru. Sám o sobě se stává důkazem! V roce 2011 přijel jeho zakladatel do Prahy z New Yorku, migroval. Osamu Okamura by bez migrace nejenže nebyl programovým ředitelem, on sám by se ani nenarodil. Stejné je to i s dalšími členy týmu, kteří za reSITE stojí.

"Rozhodli jsme se, že zkusíme vytvořit mapu, odkud přichází spolupracovníci a členové sdružení reSITE. Těšíme se na to! Vznikne asi zajímavý ornament, když propojíme linkami všechna města, kde jsme kdo působili.”

Osamu, mohl byste v krátkosti představit festival reSITE? Jeho vznik, vývoj...

Konferenci a festival reSITE založil newyorský krajinářský architekt Martin Barry před 5 lety. Tehdejší stipendista Fulbrightovy nadace poznal neutěšený stav výuky městského plánování a krajinářské architektury a rozhodl se, že do Česka pozve odborníky z okolních zemí, aby rozšířili diskuzi o městském plánování u nás.

Shodou okolností se ve stejné době transformoval IPR – Institut plánování a rozvoje města Prahy, kde se sešli lidé rovněž usilující o změnu pohledu na plánování města, o aktualizaci nástrojů jeho rozvoje tak, aby odpovídaly ekonomické a sociální dynamice současnosti.

Pro nás, pro reSITE, je rovněž důležitá propagace krajinářského pohledu – spojení člověka, města, přírody, krajiny do jednoho celku. Chceme, aby plánování města nešlo proti krajině, aby s ní bylo v naprosté harmonii. Jde nám o město jako přirozený biotop pro život člověka.

reSITE 2016: Města a migrace. Design © Yulia YakushovareSITE 2016: Města a migrace. Design © Yulia Yakushova

Letošním tématem jsou „Města a migrace“. Co přesně pod tímto pojmem rozumíme a jak jste k tomuto motivu dospěli?

Každý rok se snažíme být co nejaktuálnější, spolupracujeme právě s již zmíněným Institutem plánování a rozvoje a hledáme témata, která jsou klíčová obecně i pro Prahu. V rámci příprav nového metropolitního plánu byla indikována kapacita Prahy přijmout zhruba 400 000 nových obyvatel. Téma přesunu obyvatel do měst, trend zřejmý po celém světě, vzniklo i v reakci na aktuální diskuzi ve společnosti.

Nevnímáme migraci jen jako poslední migrační proud ze Sýrie, či jiných zemí do Evropy, ale jako všeobecný pohyb lidí po celém světě i u nás. Zmiňme fenomén „náplavy”, o kterém se u nás mluví a lidé ho vnímají. Nebo problematiku Sudet a jejich osidlování. Chceme ukázat, jak města vycházejí lidem vstříc svými plánovacími procesy, jak se snaží být atraktivní, jak dokážou zabránit konfliktům mezi nově a dříve příchozími obyvateli.

„Každé město vzniká migrací.“ Můžete uvést nejvýznamnější příklady této teorie?

Nemusíme chodit daleko. V posledním zkoumaném roce 2014 byl přirozený přírůstek obyvatel Prahy 2500 lidí, přičemž přírůstek migrací činil až 13 500 osob. Už jen toto číslo dokazuje, že každé aspoň minimálně úspěšné město se s imigrací musí vyrovnávat. Opačný trend zažívají jen města neúspěšná, města potýkající se s různými, převážně ekonomickými, problémy. Příkladem je americký Detroit nebo některá města bývalého Východního Německa.

Pozvěte, prosím, naše čtenáře ale i odbornou veřejnost na konferenci. Proč by měli 16. a 17. června dorazit do Fóra Karlín? Kteří řečníci jsou lákadly letošního ročníku?

Přivezeme například Ursulu Struppe, ředitelku vídeňského Magistrátního odboru č. 17 pro Integraci a diverzitu, kde se této aktivitě věnují už po desetiletí. Přijede Carl Weisbrod, předseda Městské plánovací komise města New York. Hovořit budou hosté z Austrálie, Izraele, Spojených států, Německa, Velké Británie, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Slovenska, Turecka, ale samozřejmě také z České republiky.

Takto se proměnila vídeňská Mariahilfer Strasse podle návrhu nizozemského studia Bureau B+B. Členka vedení Masha Onderwater bude hostem reSITE 2016. © Ricky RijkenbergTakto se proměnila vídeňská Mariahilfer Strasse podle návrhu nizozemského studia Bureau B+B. Členka vedení Masha Onderwater bude hostem reSITE 2016. © Ricky Rijkenberg

Většina přednášejících jsou cizinci. Chcete prezentovat mezinárodní úspěšná řešení. Která to jsou?

Dobrým příkladem je určitě Vídeň. Ať už během dob komunismu nebo během balkánské války byla známým městem otevřeným pro emigranty. I nyní město vypracovává inovativní metody a nástroje na zapojení nově příchozích do tvorby města. V minulých letech vytvořili Chartu města Vídně. I nově příchozí se přímo podíleli na její formulaci, na stanovení očekávání - jaká by Vídeň měla být. Je vždy zajímavé se právě nově příchozích zeptat, jak si představují svoji budoucnost v konkrétním městě. Často se ukážou jako velice konstruktivní a prokážou, že ani v jejich zájmu není vytvářet jakékoliv konflikty.

Jedním z hlavních „úkolů“ reSITE je propojovat. Koho a na jakém půdorysu?

reSITE není akademickou akcí, není teoretickým festivalem. Je především praktickou akcí, praktickou výměnou zkušeností a již dobře fungujících příkladů. Nejsme akcí jen pro architekty, jsme akcí pro občany, komunální politiky, neziskový sektor, akademickou sféru, developery i investory. Chceme těžit ze znalostí a zkušeností všech a právě proto je vhodné se propojit a hledat řešení výhodná pro všechny, takzvaná win-win řešení.

Jak toho chcete dosáhnout? Jak lze zapojit širokou veřejnost? Jak podpořit aktivitu lidí a kdo by je měl reprezentovat?

Většina měst, i u nás, mají radní nebo odbory pro integraci. Tito lidé v zahraničí často přímo pocházejí z menšinových nebo ohroženějších skupin. V Německu na těchto pozicích často najdeme například ženy tureckého původu, které na základě vlastní zkušenosti velmi silně soucítí se všemi nově příchozími. U nás toto často chybí. Naopak je integrace mnohdy spojována s prevencí kriminality, což vytváří předsudky a negativní očekávání.

Martin Rein-Cano sklidil právem obdiv za koncepci městkého parku Superkilen v Kodani, ve čtvrti obývané migranty. Na reSITE 2016 bude jedním z hlavních řečníků. © Iwan BaanMartin Rein-Cano sklidil právem obdiv za koncepci městkého parku Superkilen v Kodani, ve čtvrti obývané migranty. Na reSITE 2016 bude jedním z hlavních řečníků. © Iwan Baan

Daří se dnes vysvětlovat výhody principu „zdola nahoru“? Chápou ho Češi? Umí s ním zacházet?

I u nás působí několik sdružení, jako například celorepublikově působící Asociace pro interkulturní práci nebo Multikulturní centrum Praha, která byla spoluzakládána lidmi často s migrantskou zkušeností. Jakékoliv město se na ně může obrátit a získat podporu v oblasti multikulturní komunikace, seznámí se s metodologií jak pracovat s nově příchozími.

Naším problémem je někdy špatné propojení dynamického a inovativního neziskového sektoru s poněkud zkostnatělým veřejným sektorem.

„Migrace je přirozený proces a zdroj nových příležitostí.“ V čem ji můžeme využít? Jak tuto možnost vysvětlit veřejnosti?

V Rakousku se například mluví o integraci ve spojení s diverzitou, která je považována za základ udržitelnosti společnosti a její odolnosti proti nárazům. Stejně jako v přírodě obecně. Například smrková monokultura se bude z přírodní katastrofy vzpamatovávat velmi dlouho. Naopak široce diverzifikované prostředí tento proces zvládne mnohem rychleji. A to vůbec nemluvím o obrovském potenciálu pro navazování nových ekonomických vztahů.

Jak začlenit komunitu do designu, to umí skvěle Catalytic Action z Londýna. Joana Dabaj a Riccardo Conti budou hosty reSITE © Ronan GlynnJak začlenit komunitu do designu, to umí skvěle Catalytic Action z Londýna. Joana Dabaj a Riccardo Conti budou hosty reSITE © Ronan Glynn

„Rozpad ekonomických vztahů může následovat rozpad vztahů sociálních a předznamenat budoucí problémy.“ My dnes, nejen v důsledku „migračních proudů“ zažíváme dělení společnosti, radikalizaci názorů – škody v oblasti sociálních vztahů. Platí úvodní citace i v opačném směru?

Určitě. Neschopnost komunikace a spolupráce poškozuje ve výsledku všechny.

Přání na závěr. Podělte se s námi, prosím, o váš sen o dopadu reSITE. S jakou změnou byste byl spokojen? Čeho byste chtěli dosáhnout?

Mým velkým přáním je, aby naše města byla příjemnějšími a plnohodnotnými místy k životu, ze kterých není třeba nikam utíkat a před ničím uskakovat, městy, která jsou obyvatelná pro všechny a bez rozdílů. Všem městům bych přál profesionální, inovativní a pro věc nadšené vedení, schopné dobré komunikace se všemi svými sousedy i krátko- či dlouhodobějšími návštěvníky. Pracujeme na tom.

Děkuji za rozhovor!

Osamu Okamura

Osamu Okamura (nar. 1973, Tokio - Japonsko) je architekt, programový ředitel mezinárodního festivalu a konference pro obyvatelnější města reSITE, přednáší v ARCHIPu. V roce 2014 byl vybrán mezi New Europe 100 – sto výjimečných inovátorů ze střední a východní Evropy - časopisem Res Publica, společností Google a Visegradským fondem, ve spolupráci s Financial Times. Přednášel na univerzitách a institutech v USA, Japonsku, Thajsku, Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Srbsku, Ukrajině a České republice. V letech 2005-2012 působil jako šéfredaktor časopisu ERA21, od roku 2013 je jeho odborným garantem. Je oficiálním nominátorem Ceny Evropské unie za současnou architekturu – Ceny Miese van der Rohe za Českou republiku, odborným poradcem Metropolitní ozvučné desky Rady hl. m. Prahy v otázkách rozvoje města, členem Komise rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru Rady MČ Prahy 7 a oficiálním certifikátorem Registru uměleckých výsledků českých vysokých škol v segmentu Architektura. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (2000) a pražskou AVU, obor konceptuální tvorba (2003). Studoval na ENSA Nantes ve Francii. Žije v Praze.

Související

Legenda designu Arik Levy míří do Ostravy. Vystoupí na konferenci PULSE, která slibuje nejen unikátní networking pro designéry i architekty
Interiér a architektura

Legenda designu Arik Levy míří do Ostravy. Vystoupí na konferenci PULSE, která slibuje nejen unikátní networking pro designéry i architekty

Redakce Czechdesign - 23. 4. 2024 - 5 min.

Bydlet jako designér. Interiér jsme zařizovali před 10 lety, neměnili bychom nic, říká architektka, která využila potenciál půdního bytu na maximum
Interiér a architektura

Bydlet jako designér. Interiér jsme zařizovali před 10 lety, neměnili bychom nic, říká architektka, která využila potenciál půdního bytu na maximum

Tereza Bíbová - 29. 4. 2024 - 5 min.

Do souboje o nejkrásnější zahrádku Malé Strany se hlásí nově otevřené bistro MONK. Brzy k němu přibyde i bar
Interiér a architektura

Do souboje o nejkrásnější zahrádku Malé Strany se hlásí nově otevřené bistro MONK. Brzy k němu přibyde i bar

Tereza Bíbová - 26. 4. 2024 - 4 min.

Čistá práce. Designérka Adéla Bačová navrhla interiér podkrovního bytu s barevnou dominantou v kuchyni
Interiér a architektura

Čistá práce. Designérka Adéla Bačová navrhla interiér podkrovního bytu s barevnou dominantou v kuchyni

Redakce Czechdesign - 24. 4. 2024 - 3 min.

Café Jen si k 10 letům nadělilo nový projekt. Třípatrová impozantní Vila 63 ožije gastro provozem
Interiér a architektura

Café Jen si k 10 letům nadělilo nový projekt. Třípatrová impozantní Vila 63 ožije gastro provozem

Klára Rokosová - 6. 5. 2024 - 6 min.

Jako malá chtěla být astronautkou a kávu si nejraději vychutnává doma. Otázky na tělo vyplnila architektka Martina Homolková
Interiér a architektura

Jako malá chtěla být astronautkou a kávu si nejraději vychutnává doma. Otázky na tělo vyplnila architektka Martina Homolková

Adéla Zahálková - 8. 5. 2024 - 4 min.

výstava czd
SHOP 2025
SHOP Snoubení
job lab 2024