Proč jste si jako téma své závěrečné práce vybrala zrovna sezení do veřejného interiéru?
MARKÉTA: S tématem sezení ve veřejném interiéru jsem se setkala již během studia, a to při vývoji čalouněného sedacího prvku, na kterém jsem pracovala se svojí spolužačkou. Výsledkem naší práce bylo vytvoření sedacího modulu Wave s vlnícím se čalouněným sedákem, který svým netradičním tvarem plynule navazoval na další modul. Tehdy mě tématika vzájemného vizuálního propojování nábytku zaujala a věděla jsem, že se k němu ještě někdy vrátím. V bakalářské práci jsem se věnovala problematice předsíňových sestav, výsledkem byla sestava různě kombinovatelných modulů z ohýbaných trubek, a když se pomalu ale jistě blížil termín diplomových prací, rozhodla jsem se na tento styl řešení navázat a využít ho do veřejného prostoru, jakožto hygienicky udržitelnější materiál.
Co vás k tomuto tématu nejvíce přitahovalo? Chcete se mu věnovat do budoucna?
MARKÉTA: Na tématu veřejných prostor a sezení mě baví dotváření celkové atmosféry určité lokace v kombinaci s praktickým využitím sedacích prvků, u kterých se lidé mohou setkávat a trávit zde svůj volný čas. Ne vždy jsem se však věnovala pouze nábytku. Mým oborem studia na střední škole byl průmyslový design, takže ráda při své tvorbě občas zabrousím i do jiných okruhů, jako je grafika nebo i šperk, a právě tato rozmanitost tvorby mě baví a ráda bych se jí věnovala i v budoucnu.
Návrh předsíňové sestavy | Zdroj: Markéta Václavková
Prací, kterou jste na sebe upozornila na festivalu Brno Design Days, je lavička Zig Zag. Co nabízí nového?
MARKÉTA: Už když jsem si na začátku dělala základní rešerši, bylo mi jasné, že se chci oprostit od klasických „krabicoidních“ tvarů a obřích rozměrů, které kolem sebe často vídám. Mým cílem bylo navázat na moji studentskou práci a vytvořit sedací modul, který bude možné různě skládat, ale nebude zbytečně vizuálně zaplňovat okolní prostor. Během navrhování docházelo k postupnému odebírání materiálu, jehož výsledkem je vzdušná konstrukce z ocelových trubek a prutů, která je snadno omyvatelná. Na lavičce Zig Zag lze sedět z obou stran a díky dvěma rozměrovým variantám modulu ji lze skládat a vytvářet různé tvarové kombinace. Je tedy ideální do galerií či nákupních center, kde lze snadno vytvořit například i centrální sezení.
Zajímáte se celkově o problematiku veřejného prostoru? Pokud ano, v čem vidíte největší nedostatky?
MARKÉTA: Myslím si, že obecně největším problémem veřejných prostorů je překombinovanost použitých materiálů a stylů, které zbytečné ubírají na celkovém dojmu z prostoru, ale také hygiena a vandalismus. Naneštěstí poslední dva zmíněné faktory často výrazně ovlivňují práci s prostorem a staly se tak například jedním z důvodů, proč oblíbená café Plovárna bohužel končí. Úroveň veřejných prostorů v Brně se ale stále posouvá a vznikají nové a zajímavé projekty, jako je například Mediteran bistro od atelieru Atepe, nebo Vlněna i s nově vybudovanou zahradou. Momentálně spolupracuji na novém projektu brněnského barbershopu Kentaur, tak doufejme, že brzy situace opět napomůže tomuto i dalším větším veřejným prostorům a budou se moci nadále rozvíjet.
Když se vrátíme k vaší práci, kdo vám ji vlastně vedl a jak probíhaly konzultace?
MARKÉTA: Vedoucím mé diplomové práce byl Petr Novague, který mi celý proces vývoje pomáhal usměrnit. Jeho styl konzultací vás rozhodně nenechá usnout na vavřínech, takže počáteční tvarové hledání mě donutilo k větší produktivitě, která se mi následně velmi hodila v souvislosti s virovou epidemií. Konzultace byly poté z důvodu situace bohužel složitější a časově omezenější, takže v poslední fázi celého procesu jsem se začala obávat, že termín výroby lavičky bude nereálný. Nakonec se vše ale stihlo a díky panu Kocourkovi z firmy SK Product Design, s.r.o., který mi v šibeničním termínu pomohl dotáhnout výrobu do konce, je lavička Zig Zag na světě.
Podporuje Ústav nábytku, designu a bydlení, na kterém jste obhajovala svou diplomovou práci, studenty k účasti na podobných soutěžích?
MARKÉTA: Každým rokem dostávají studenti možnost zúčastnit se soutěží a výstav, jako je například Cena prof. Jindřicha Halabaly, která probíhá tradičně v souvislosti s nábytkem, nebo soutěže Pro Carton Young Designers Award či výstavy Mobitex, na které již několikátým rokem studenti vystavují svoje práce. Osobně si však myslím, že by těchto příležitostí, například ve spolupráci s výrobci, mohlo být více.
Co pro vás znamená hlavní výhra ve studentské soutěži festivalu Brno Design Days?
MARKÉTA: V kreativní tvorbě a designu mám ráda pohledy z různých úhlů a myslím si, že je důležité se ptát lidí s jinými zkušenostmi a zaměřením, jak to vnímají právě oni. Proto vždy ocením jakoukoli zpětnou vazbu, která by mě mohla něčím obohatit a posunout, ať už jde o debatu s přáteli či soutěž. Festival Brno Design Days navštěvuji již několikátým rokem a rozhodla jsem se, že je to ideální příležitost ukázat lavičku veřejnosti a dostat zpětnou vazbu nejen z univerzitního prostředí. Ve výhru jsem vůbec nedoufala, protože vystavovalo spoustu dalších talentovaných autorů a bylo pro mě velmi milým překvapením, když porota prohlásila, že se shodla právě na mém výrobku. Výhra pro mě znamená určitě posun, smysl a dobití energie pro další tvorbu, které bych se ráda dále věnovala.
Čím si myslíte, že tento festival přispívá k rozvíjení místní komunity?
MARKÉTA: Protože jsem v předešlých dvou ročnících pomáhala s přípravami a v design shopu, měla jsem možnost nahlédnout do kreativního vývoje a komunity, která za touto skvělou akcí stojí. Alexandra Georgescu a celý tým lidí, kteří do příprav této akce věnují spoustu energie a volného času, udělali neskutečný pokrok a festival se každým rokem posouvá zase o kus dál. Když jsem z letošního ročníku odcházela, děkovala jsem Alex za to, co pro naše město dělá, protože si myslím, že přesně tento styl akcí tu chybí. Spojení designu, přednášek, módy a workshopů je skvělým prostředím pro vznik dalších zajímavých projektů a spoluprací, a také vzbuzuje zájem široké veřejnosti, která k těmto kreativním oborům neměla doteď příliš blízko.
Markéta Václavková při předávání hlavní ceny studentské soutěže Brno Design Days | Foto: David Korsa
Máte nějaký svůj designérský vzor, oblíbeného tvůrce či studio, s jejichž prací souzníte?
MARKÉTA: Nějaký konkrétní vzor ve své tvorbě asi nemám, ale kdo mě baví, je například studio Herrmann & Coufal a jejich hravý styl řešení produktů nebo studio Nendo – Oki Sato. Jeho čistý a jednoduchý design je něco, co mě nepřestane fascinovat, a když někdo dokáže udělat z čokolády požitek i pro oči, tak je to bez debat můj favorit.
Co vás v současné době nejvíce zaměstnává? Magisterský program jste již ukončila, pokud se nepletu.
MARKÉTA: Ano, přesně tak. Šestiletý studijní program oboru designu nábytku mám i přes nepříznivé podmínky aktuální situace zdárně za sebou. V současné době mě nejvíce zaměstnává práce designéra a modeláře ve firmě Gold Atelier, která se specializuje na šperky na zakázku vyráběné pomocí technologie odlévání do ztraceného vosku. Ve zbylém čase ráda vytvářím již zmíněné grafické nebo i produktové návrhy pod pseudonymem by.makk, kterým bych se chtěla i v budoucnu nadále věnovat.
