Odborníci hodnotí éru Heleny Koenigsmarkové v UPM i volbu nového ředitele. Co se největší sbírkotvorné instituci v ČR podařilo, a co naopak nepovedlo?

Je zvolení Radima Vondráčka novým ředitelem UPM správným krokem? Zeptali jsme se Lady Hubatové-Vackové, historičky umění, Jany Zielinski, ředitelky Designbloku a Gabriely Francové, ředitelky MUD Benešov. | Foto: UPM / archiv autorů / UPM Je zvolení Radima Vondráčka novým ředitelem UPM správným krokem? Zeptali jsme se Lady Hubatové-Vackové, historičky umění, Jany Zielinski, ředitelky Designbloku a Gabriely Francové, ředitelky MUD Benešov. | Foto: UPM / archiv autorů / UPM

Ředitelka Helena Koenigsmarková stála v čele Uměleckoprůmyslového musea déle než třicet let. Od listopadu její místo zaujme současný ředitel sbírek a výzkumu UPM Radim Vondráček, který uspěl ve výběrovém řízení, do něhož se přihlásilo celkem 7 uchazečů*ček. Zasloužilo by si vedení UPM čerstvý vítr, nebo je sázka na „již známé“ bezpečnou a vhodnou volbou? Na které body by se měl nový ředitel prioritně zaměřit nebo jak hodnotí působení současné ředitelky? I na to jsme se ptali Jany Zielinski, ředitelky Designbloku, Gabriely Francové, ředitelky MUD Benešov, a Lady Hubatové-Vackové, historičky umění a kurátorky výstav.

Helena Koenigsmarková nastoupila do UPM po vystudování oboru dějiny umění v roce 1971. Působila jako kurátorka sbírky nábytku, kovů a dalších materiálů. Od roku 1991 působí jako ředitelka UPM. 

Jana Zielinski 

Jana Zielinski stojí za festivalem Designblok, cenami Czech Grand Design, ale i značkou a galerií Křehký.

Od roku 1999 Jana Zielinski společně s Jiřím Mackem organizuje obří přehlídku designu a módy Designblok. | Zdroj: Archiv autorkyOd roku 1999 Jana Zielinski společně s Jiřím Mackem organizuje obří přehlídku designu a módy Designblok. | Zdroj: Archiv autorky

V listopadu po dlouhé době končí ve funkci ředitelky UPM Helena Koenigsmarková. Jak byste krátce její působení zhodnotila? Co byl její největší úspěch?

JANA: Mám s Helenou Koenigsmarkovou osobní přátelský vztah podepřený dlouhými léty spolupráce. Paní ředitelka byla mezi prvními, kdo viděl v Designbloku velkou příležitost pro český design, jedna z prvních tiskových konferencí byla koneckonců právě v UPM. Společně jsme také založili Akademii designu České republiky, která udílí Ceny Czech Grand Design. První roky Designbloku jsme se vždy snažili zkoordinovat program tak, aby v Museu byl současný design a UPM se mohlo aktivně zúčastnit Designbloku. Teď v posledních 3 letech je dokonce UPM místem, kde se konají jednotlivé instalace designérů a pořádáme tam tématické výstavy, hlavně Rodinné stříbro ve spolupráci s Forbes a letos nově High Craft ve spolupráci s Vogue. Mám radost, že nacházíme stále nové formy spolupráce. Za mě by jich klidně mohlo být víc, ale muzeum je široce rozkročeno a soudobý design je jen jedním zájmem z mnoha.

Jaká byla podle vás nejlépe připravená výstava v UPM? 

JANA: Ladislav Sutnar Praha – New York v Jízdárně Pražského hradu v roce 2003. Kurátorovala ji Iva Knobloch, architekturu dělali Olgoj Chorchoj, grafiku nádherné publikace Petr Babák. Skvělá byla také Libuše Niklová 200 dm3 dechu v roce 2010.

Publikace Libuše Niklová 200 dm3, 2010. | Zdroj. Studio NajbrtPublikace Libuše Niklová 200 dm3, 2010. | Zdroj. Studio Najbrt

Publikace Libuše Niklová 200 dm3, 2010. | Zdroj. Studio NajbrtPublikace Libuše Niklová 200 dm3, 2010. | Zdroj. Studio Najbrt

Vidíte ve fungování UPM i nějaké rezervy? Body, na které by se měl nový ředitel prioritně zaměřit?

JANA: Ráda bych viděla muzeum jako živé místo pro širokou veřejnost s výrazným dramaturgickým plánem, ve kterém se najde dostatečný prostor pro současný design. Rádi bychom pokračovali, případně rozšířili spolupráci v rámci Designbloku a Cen Czech Grand Design.

Ředitelem se stal Radim Vondráček. Jak jste s volbou spokojena a co od jeho osoby ve vedení UPM očekáváte? 

JANA: S novým panem ředitelem jsem se setkala jen párkrát, věřím, že najdeme společnou řeč.

Gabriela Francová

Gabriela Francová působí jako ředitelka v Muzeu umění a designu Benešov.

Gabriela Francová, ředitelka MUD Benešov. | Zdroj: Archiv autorkyGabriela Francová, ředitelka MUD Benešov. | Zdroj: Archiv autorky

V listopadu po dlouhé době končí ve funkci ředitelky UPM Helena Koenigsmarková. Jak byste krátce její působení zhodnotila? Co byl její největší úspěch?

GABRIELA: Zhodnotit v krátkosti tak dlouhé působení paní ředitelky Heleny Koenigsmarkové v UPM je nesnadným úkolem, protože je lemováno celou řadou úspěšných projektů. Za Muzeum umění a designu Benešov (MUD*) jakožto regionální instituci oceňujeme vytvoření stálých expozic mimo hlavní město (např. na zámku v Kamenici nad Lipou nebo expozice textilního tisku ve Dvoře Králové nad Labem).

Jaká byla podle vás nejlépe připravená výstava v UPM?

GABRIELA: Podle mého názoru výstava, která v nedávné době dokázala naplnit nejenom hodnotící kritéria, ale ukázala smysl odborné práce a výzkumu, byla ŠÍLENÝ HEDVÁBNÍK: ZIKA & LÍDA ASCHER. Díky spolupráci i s dalšími subjekty mimo UPM vznikl nejenom jedinečný výstavní projekt na vysoké úrovni s rozsáhlou publikací, ale dokonce i životopisný film, což dohromady vedlo k znovuobjevení zapomenuté historie v oblasti textilního designu a jednoho úspěšného podnikatelské záměru. Velmi pozitivní byl i nápad zapojení pražské UMPRUMky a jejích studentek*tů, kteří dostali příležitost navrhnout vlastní kolekce z původních látek firmy ASCHER a prezentovat svůj současný pohled a tvorbu. 

Ikonické šátky, výstava Šílený hedvábník. Zika & Lída Ascher: Textil a móda. | Foto: Ondřej KocourekIkonické šátky, výstava Šílený hedvábník. Zika & Lída Ascher: Textil a móda. | Foto: Ondřej Kocourek

Vidíte ve fungování UPM i nějaké rezervy? Body, na které by se měl nový ředitel prioritně zaměřit?

GABRIELA: Jedním z „nekonečných“ úkolů ředitelů muzeí je péče o sbírky a jejich správné uložení. Nový centrální depozitář UPM, který byl postavený nejenom pro uložení současných sbírek, ale i těch budoucích, svůj účel splnil bohužel jen částečně, jelikož se ukazuje, že nové akvizice už podle plánu nepojme. Čímž před novým ředitelem opět stojí problematika hledání dalších adekvátních prostor, které se mohou za pár let stát palčivými.

Neodvažuji se budoucímu panu řediteli radit v jeho dalších krocích. To, co sama u nás v muzeu považuji za klíčové, zejména s ohledem na současnou situaci, je zajištění well-beingu našich zaměstnanců*kyň a postupné implementování prvků udržitelnosti jak do provozu muzea, tak do výstavní činnosti. Například v rámci doprovodného programu k naší aktuální výstavě Logika růstu průběžně seznamujeme veřejnost s nerůstovou problematikou, ať už prostřednictvím tematických přednášek, komentovek nebo workshopů. Bolavým místem je finanční ohodnocení pracovníků*nic v kultuře, což je ovšem systémový problém. Není nadále únosné, aby platy vysokoškolsky vzdělaných, mnohdy špičkových odborníků*nic pečujících o národní kulturní dědictví, byly hluboko pod celorepublikovým průměrem mezd.

Ředitelem se stal Radim Vondráček. Jak jste s volbou spokojena a co od jeho osoby ve vedení UPM očekáváte?

GABRIELA: Volba Radima Vondráčka zajišťuje kontinuitu instituce v její současné podobě. Přeji mu, aby nepodlehl tlaku současné vlády na finanční úspory na úkor kvalitního výstavního programu a vzdělávání. Aby z UPM vytvořil instituci, která dokáže kriticky reflektovat systém a výzvy, před kterými stojíme, a zajistil kvalitní pracovní podmínky pro všechny zaměstnance*kyně muzea.

Lada Hubatová-Vacková

Lada Hubatová-Vacková je historičkou umění a kurátorkou výstav zaměřených na umění a design 19. a 20. století, působí na UMPRUM.

Lada Hubatová-Vacková | Zdroj: Archiv autora Lada Hubatová-Vacková | Zdroj: Archiv autora

V listopadu po dlouhé době končí ve funkci ředitelky UPM Helena Koenigsmarková. Jak byste krátce její působení zhodnotila? Co byl její největší úspěch?

LADA: Paní ředitelka Koenigsmarková vedla UPM od sametové revoluce, tj. velmi dlouho. Byla jednou z mála žen v tak exponované vedoucí pozici kulturní instituce a muzeum provedla více než čtvrtstoletím bez větších externích a interních turbulencí. Muzeum si uchovalo autonomii navzdory dočasným tlakům ze strany Národní galerie a Galerie Rudolfinum, pokud si dobře vzpomínám. Sám fakt, že Helena Koenigsmarková nečelila výraznějšímu zpochybnění svého postavení „shora“ ani „zdola“ ze strany vnitřního muzejního týmu, je ohromný úspěch, který stojí za pozornost, a to i v rovině výjimečné psychologické konstituce, sociální inteligence a kulturně-politické diplomacie paní ředitelky. Jednoznačným úspěchem jsou realizace standardních muzejních depozitářů a rekonstrukce Schulzovy historické budovy muzea, i když k nim můžeme mít řadu připomínek. 

Jaká byla podle vás nejlépe připravená výstava v UPM?

LADA: Mě osobně zaujaly zejména tyto výstavy: Ladislav Sutnar (Jízdárna PH, kurátorka Iva Knobloch), Krásná jizba (kurátorka Lucie Vlčková), Šílený hedvábník: Ascherovi (kurátorka Konstantina Hlaváčková), Navracení identity (věnované osudům válečných židovských deponátů, autorka Helena Krejčová), Josef Sudek / Otto Rothmayer (kurátor Jan Mlčoch), Biedermeier (kurátor Radim Vondráček). Baví mě stále objevné – i když miniaturní – fotografické výstavy, které připravuje Jan Mlčoch v malé Galerii Josefa Sudka na Úvoze (např. autorů Bohumila Vavrouška, Jaroslava Boučka).

Vidíte ve fungování UPM i nějaké rezervy? Body, na které by se měl nový ředitel prioritně zaměřit?

LADA: Ano, vidím. Největší problém je z mého pohledu digitalizace sbírek v intencích otevřeného muzea. Akademická pracoviště a badatelé včetně studujících mají velmi ztížený přístup k informacím, které by je zpravovaly, co vůbec ve veřejné muzejní sbírce UPM je. Oficiální meziinstitucionální spolupráce (mezi Uměleckoprůmyslovým museem a Vysokou školou uměleckoprůmyslovou) mnohdy drhne, a přitom muzeum a škola vznikly historicky v přímé součinnosti. Po covidových omezeních je evidentně v muzeu problém s návštěvností, považuji také za nevhodný současný pronájem kavárny UPM. Nový ředitel bude určitě tyto slabiny muset řešit. 

Výstava Krásná jizba 1927 - 1948. | Zdroj: UPM Výstava Krásná jizba 1927 - 1948. | Zdroj: UPM

Ředitelem se stal Radim Vondráček. Jak jste s volbou spokojena a co od jeho osoby ve vedení UPM očekáváte?

LADA: Radim Vondráček je velmi vzdělaný odborník a kultivovaný člověk s jemným smyslem pro humor, znám jeho publikace a vážím si jich. Byla bych ráda, kdyby publikoval více, ale jistě byl ponořený léta z pozice zástupce p. ředitelky do – navenek neviditelné – muzejní administrativy. K současné expozici, kterou společně s týmem připravil, jsem nicméně kritická. Očekávám radikální posun v digitalizaci a doufám ve větší faktické otevření instituce. Coby pedagožka na UMPRUM bych se těšila z užší akademické a kurátorské spolupráce mezi školou a muzeem. 

Zde si dovolím malou, zdánlivě nepatřičnou a tematicky vzdálenou odbočku, inspirovanou nedávným příspěvkem Matthewa Rampleyho na sjezdu Uměleckohistorické společnosti: v roce 1999 se na americkém Clark Art Institute konala konference nazvaná „The Two Art Histories: the Museum and the University“, kterou organizoval Charles W. Haxthausen. Ústředním tématem debaty byla stále přetrvávající dichotomie v přístupech historiků umění pracujících v muzeích a ve školách, resp. akademických, univerzitních pracovištích. Zatímco muzejní kunsthistorii v určitém zjednodušení charakterizovaly kvality spjaté se sbírkovým materiálem, se znalectvím a estetismem sbírkových předmětů, akademické dějiny umění byly naproti tomu více otevřeny aktuální teoretické kritické diskusi a odbornému revizionismu. Ze závěrů konference tehdy vyplynulo, že by v ideálních případech mělo docházet k propojování a překlenování světa muzeí a univerzit tak, aby se historické výstavy staly současně aktuálním diskurzivním médiem. V tomto smyslu bych osobně byla ráda, kdyby s přispěním Radima Vondráčka v UPM vznikl větší prostor i pro experimentální – diskurzivní, kritické – zacházení se sbírkovým historickým materiálem, na kterém bychom se mohli společně s kurátory UPM podílet. 

Související

M jako ikona muzea. Muzeum umění Olomouc odtajňuje novou vizuální identitu od kolektivu Anežky Hrubé Ciglerové, Nikoly Wilde a Richarda Wilde
Grafický design

M jako ikona muzea. Muzeum umění Olomouc odtajňuje novou vizuální identitu od kolektivu Anežky Hrubé Ciglerové, Nikoly Wilde a Richarda Wilde

Jarmila Řehořková - 15. 4. 2021 - 6 min.

Člověk nemusí rozumět umění, aby přišel do muzea. Muzeum umění a designu Benešov je otevřeno všem generacím, říká ředitelka Lenka Škvorová
Kritika a teorie

Člověk nemusí rozumět umění, aby přišel do muzea. Muzeum umění a designu Benešov je otevřeno všem generacím, říká ředitelka Lenka Škvorová

Veronika Soukupová - 2. 1. 2020 - 11 min.

UPM s pomocí CZECHDESIGN tvoří stálou expozici designu. Do soutěže hledáme architekty a grafické designéry
Interiér a architektura

UPM s pomocí CZECHDESIGN tvoří stálou expozici designu. Do soutěže hledáme architekty a grafické designéry

Jarmila Řehořková - 22. 4. 2019 - 3 min.

jelínek
Kavelky MYP 2024