Od keramiky utekla k teorii. Nyní je Tereza Sluková zpět v oboru, ve kterém oslňuje hravým a zvídavým přístupem

Tereza Sluková se svou nejnovější prací osvobozující dekor do prostoru. | Zdroj: archiv Terezy Slukové Tereza Sluková se svou nejnovější prací osvobozující dekor do prostoru. | Zdroj: archiv Terezy Slukové

Dekory osvobozené od pouhé funkce ozdoby a převedené do velkých trojrozměrných soch, florální motivy, ale i sošky zvířat tvoří výtvarnice Tereza Sluková, která své zkušenosti zároveň předává studentům pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Keramická hlína i porcelán jsou jejími zásadními materiály, cesta k nim ale nebyla přímá. Vrátila se k nim totiž po létech strávených teoretickou prací až díky studiu na prestižní norské škole Kunsthøgskolen i Oslo.

Nyní vyučujete práci s keramikou a porcelánem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, vaše cesta k tomuto zaměření ale nebyla přímočará. Jak jste se k němu dostala?

TEREZA: Pracuji jako asistentka Milana Pekaře v Ateliéru keramiky a porcelánu. Teď jsou to čtvrté klauzury, které budeme dělat společně, takže tu jsem druhým rokem. Nejprve jsem studovala uměleckoprůmyslovou školu sv. Anežky české v Českém Krumlově, kde jsem se zaměřovala na umělecké zpracování keramiky a porcelánu.

Vázy jsou zdobené zvířecími motivy. | Zdroj: archiv Terezy SlukovéVázy jsou zdobené zvířecími motivy. | Zdroj: archiv Terezy Slukové

Pak přišel velký oblouk, kdy jsem studovala estetiku a sémiotiku v Českých Budějovicích a v Praze. Ještě v průběhu doktorského studia jsem se přihlásila na akademii do Osla, ze které jsem si dala Erasmus do Čech, kam jsem potom přestoupila.

Můžete prosím srovnat výuku na uměleckých školách v Norsku a u nás?

TEREZA: Kdybych měla srovnat školu v Oslu a UMPRUM, veliký rozdíl je například v materiálním vybavení. Norské školství je štědře dotované, takže vybavení pro studenty je vynikající. Je to i maličko svazující, protože všechno to, co jim škola nabídne, pak těžko seženou, když začínají svou praxi. Je to vlastně taková luxusní ochutnávka, kterou na škole dostanou, ale potom je třeba si hledat vlastní cestu.

V kolekci Cukrátka se dekor stává podstatou celého díla. | Zdroj: archiv Terezy SlukovéV kolekci Cukrátka se dekor stává podstatou celého díla. | Zdroj: archiv Terezy Slukové

Jiný přístup mají i v tom, že se snaží maximálně rozvíjet vlastní uměleckou expresi každého studenta. Nechávají je pracovat velice volně. Když se student chce naučit nějakou techniku, dávají mu na to prostor, ale je to mnohem větší samostudium než u nás.

Jaký je poměr výuky teorie a vlastní praktické tvorby?

TEREZA: Teorii mají organizovanou úplně jinak, v bakalářském stupni mají povinné hodiny psaní, kde se učí psát například krátké teoretické texty. S nároky, které jsou v teorii kladeny na české studenty, se to ale nedá srovnat. To je i není dobře. Na jednu stranu teorie studentům ubírá čas na vlastní tvorbu, na druhou stranu mají větší kontext.

Porcelánové urny zdobí dekorativní písmo. | Zdroj: archiv Terezy SlukovéPorcelánové urny zdobí dekorativní písmo. | Zdroj: archiv Terezy Slukové

V Norsku jsem se pak setkala s tím, že právě teoretický kontext studentům chyběl a často si museli procházet celým objevováním místo toho, aby měli problém už zpracovaný. Ale balanc teorie a praxe v uměleckém vzdělávání se hledá velice těžko. Na druhou stranu měli každý semestr jakousi konferenci na nějaké téma, o němž jim teoretici přednášeli. Zajímavé bylo i to, že se na té konferenci studenti vůbec nebáli ptát a diskuze tam plynula naprosto přirozeně. Celkově norské školství hodně podporuje komunikaci.

Sama jsem byla nejvíc vykolejená z toho, že zpětná vazba je tam vždy velice pozitivní. Takže ve chvíli, kdy čekáte kritiku, která by vás někam posunula, ji nedostanete. Oni nejsou zvyklí upozorňovat na negativní stránky práce studenta, spíš se snaží jet na vlně motivace.

Jak se to promítlo ve vaší pedagogické praxi?

TEREZA: Ukázalo mi to, že jsou jiné způsoby, jak hodnotit práci nejen svoji, ale i ostatních. Nejen hledat to, co se nepovedlo, ale hledat, v čem je práce dobrá. To jsem si určitě přenesla i do své tvorby.

Absolventskou prací Terezy Slukové byla kolekce Cukrátka. | Zdroj: Facebook UMPRUMAbsolventskou prací Terezy Slukové byla kolekce Cukrátka. | Zdroj: Facebook UMPRUM

Také vnímám, že se i v Česku za poslední roky metodologie výuky a hodnocení mění právě směrem k tomu, že se hodnotí pozitivní aspekty, než aby byli studenti jen kritizováni.

Co vám dalo studium teorie a jak využijete teoretické znalosti ve své tvorbě a ve výuce?

TEREZA: Léta na estetice a na sémiotice pro mě byla hodně důležitá a studium mě hodně naplňovalo. Teoretické studium člověka hodně vycepuje v ohledu cílevědomosti a práce s časem. Znalosti určitě využiji jak ve vlastní tvorbě, tak hlavně ve výuce. Naučilo mě to být hodně kritická sama k sobě a k problémům, které musí člověk nějak reflektovat.

Na nejnovějších dílech pracuje Tereza Sluková s jemnými barevnými přechody. | Zdroj: archiv Terezy SlukovéNa nejnovějších dílech pracuje Tereza Sluková s jemnými barevnými přechody. | Zdroj: archiv Terezy Slukové

Velmi mě ovlivnil text Tisíc plošin od Gillese Deleuze, na jehož základě jsem si vybrala téma své disertace, Rizom jako možný model umělecké komunikace. Tato filozofie je hodně organická a hodně si vypůjčuje z literatury, hudby i výtvarného umění, takže pro mě se vše takto organicky spojovalo. Základem toho systému myšlení je pohyb, stávání se. Na to jsem si mnohdy vzpomněla při práci s hlínou, při točení na kruhu, které jsem v té době vyučovala.

Jaká byla vaše cesta ke keramice a k porcelánu jako k materiálu, respektive k němu, od něho a zase zpět?

TEREZA: Po střední škole pro mě studium na vysoké umělecké škole bylo něco nedosažitelného, protože nám učitelé celou dobu říkali, jak je to strašně těžké. Než abych se takto zklamala, využila jsem toho, že mě bavily dějiny umění. Až během studia teoretických oborů, když jsem si potřebovala najít brigádu, jsem se vrátila ke keramické hlíně, učila jsem točení na hrnčířském kruhu. Zároveň jsem postupně začala sama modelovat a po nějaké době jsem si řekla, že bych se mohla zkusit přihlásit na uměleckou školu.

Jako materiálu dáváte přednost hlíně, nebo porcelánu?

TEREZA: Všechno jsou to keramické materiály. Lidé mají tendenci vidět hlínu jako něco, co je trošičku níž pod porcelánem. Má to souvislost s historickým vývojem a porcelán je technicky náročný na práci. S keramikou a kameninou se dá také velice dobře pracovat. Na různých druzích hlíny mě baví jejich barvy i to, že dobře drží tvar. Hlína je také vhodná na velké tvary, u porcelánu je větší riziko deformace při výpalu. U hlíny jsem také více zvyklá pracovat s barevnými glazurami, zatímco u porcelánu spíše chci ukázat materiál.

Pro drobné sošky je vhodným materiálem porcelán. | Zdroj: archiv Terezy SlukovéPro drobné sošky je vhodným materiálem porcelán. | Zdroj: archiv Terezy Slukové

Pokud chci malou roztomilou sošku, volím porcelán. Pro rychlé modelování větších objektů volím keramiku. Mezi těmi materiály nevnímám nějakou hierarchii, spíše si vybírám podle toho, po jakém výrazu pátrám a z jakého materiálu tento výraz můžu získat.

Na čem v současné době pracujete?

TEREZA: V poslední době pracuji na florálních motivech. Nedávno jsem dělala drobné florální sošky z porcelánu, které jsem pak stříkala engobami do jemných barevných přechodů. Teď pokračuji na podobném motivu, který bych chtěla více rozvolnit tak, aby samotné květy byly nosnou součástí sochy. Ale teprve uvidím, jak to bude držet. Vždy totiž musím hledat balanc, tvar neplánuji úplně dopředu, spíše mám jen představu linky a zkouším, jak bude fungovat.

Proces výroby porcelánových a keramických soch je zdlouhavý a v jeho průběhu vždy hrozí poničení. | Zdroj: archiv Terezy SlukovéProces výroby porcelánových a keramických soch je zdlouhavý a v jeho průběhu vždy hrozí poničení. | Zdroj: archiv Terezy Slukové

Ve své absolventské práci jsem pracovala s abstraktní formou dekoru, která dekor od funkce pouhé ozdoby osvobozuje. Ten se tak stává sám vlastním dílem. Dělala jsem veliké věže s názvem Cukrátka, které byly tvořeny obloukem jako základním prvkem. Líbí se mi uvažování o dekoru jako o něčem, co funguje samostatně. Zároveň jsem ho jako něco samostojného převedla do prostoru, tvořím vlastně takový dekor ve 3D. Také se ten dekor snažím trošku rozvolnit a najít v něm zajímavou kompozici. Teď jsem dělala další velké Cukrátko pro výstavu českého designu Made by Fire, která se uskutečnila v dubnu v Miláně. Na výšku měří 2,4 metru a je tvořeno ze tří dílů.

Také hodně modeluji zvířata, jednoduše proto, že je mám ráda. Zároveň v keramice se zvířata zobrazovala vždy. Když vidíte nějaké zvíře, chcete se ho dotknout. A když zvíře modeluji, mám pocit, že si ho získávám. Teď mám rozdělanou sérii o dvouhlavém koťátku. Nicméně v současnosti se nejvíce věnuji škole, takže na vlastní práci není tolik času.

A čemu se tedy aktuálně věnujete v rámci své pedagogické činnosti?

TEREZA: V současnosti se účastníme grantového projektu CRAFT: Activating Pedagogy for Ceramic Education Future, který získal podporu Erasmus+. Jedná se o didaktický grant, jenž mapuje tradiční řemeslné postupy zpracování keramických materiálů nebo naopak inovativní přístup k nim. Zaměřujeme se na instituce jako školy, muzea či dodavatele materiálů a surovin. Zkrátka na vše, co by pro studenty, profesionály i zapálené začátečníky mohlo být zajímavé. Výsledkem budou také přímo materiály pomáhající plánovat výuku konkrétních technik. Projekt vzniká pod vedením britské UAL Central Saint Martins a účastníme se ho spolu s Nory, Němci a Portugalci. Navzájem si představujeme různé metody výuky a zvažujeme možnosti uchovávání řemeslných dovedností.

Související

Projekt Made by Fire je naprosto nevídaný, říká kurátorka ambiciózní výstavy, která přiveze do Milána stovky produktů vzniklých v českých pecích
Produktový design

Projekt Made by Fire je naprosto nevídaný, říká kurátorka ambiciózní výstavy, která přiveze do Milána stovky produktů vzniklých v českých pecích

Redakce Czechdesign - 6. 4. 2023 - 13 min.

Často od lidí poslouchám, že moje práce vypadá jako já, říká Gréta Kušnírová, nová tvář českého porcelánu a keramiky
Produktový design

Často od lidí poslouchám, že moje práce vypadá jako já, říká Gréta Kušnírová, nová tvář českého porcelánu a keramiky

Redakce Czechdesign - 25. 1. 2023 - 6 min.

Český porcelán na rozcestí. Proč ještě nenastala nová porcelánová vlna a legendy upadají?
Produktový design

Český porcelán na rozcestí. Proč ještě nenastala nová porcelánová vlna a legendy upadají?

Kateřina Tobišková - 2. 6. 2021 - 8 min.

Bio-vázy, cibulák i ilustrace. Čím se dekoruje současný česko – slovenský porcelán a keramika?
Produktový design

Bio-vázy, cibulák i ilustrace. Čím se dekoruje současný česko – slovenský porcelán a keramika?

Daniela Binarová, Ludmila Boháčová - 5. 4. 2016 - 9 min.

jelínek
Kavelky MYP 2024