Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Ulice Stodolní – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy Ulice Stodolní – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy

Obrat k lepšímu. Projekt Ostrava 360° má pomoct městu zlikvidovat nevhodnou reklamu v ulicích

Ostrava vyhlásila generální úklid! Odstraňuje z ulic vizuální smog v podobě nevhodných reklam a s pomocí graficky povedeného manuálu učí podnikatele, kulturní instituce i obyvatele města vnímat veřejný prostor jako hodnotu utvářející město. O tom, jak se jí to daří, jsme si povídali s Michaelou Dvořákovou, koordinátorkou projektu Ostrava360°.

Projekt OSTRAVA360° - Kvalitní venkovní reklama ze všech úhlů si klade za cíl kultivovat zacházení s reklamními plochami ve městě. Stojí na 3 pilířích: Prvním je Nařízení o regulaci reklamního smogu, jež vymezuje přesná pravidla umisťování venkovní reklamy ve městě. Současně s Nařízením byl vydán Manuál umísťování venkovní reklamy města Ostravy, tedy druhý pilíř, který má doporučující charakter. Třetím pilířem je individuální přístup a komunikace se všemi dotčenými subjekty. 

„Vyšším cílem je přimět společnost nevnímat vše ve veřejném prostoru jako potencionální nosič reklamního sdělení,“ rozvíjí základní myšlenku Michaela Dvořáková. Změna nastavení společnosti má dlouhodobý průběh a odstraňování nevhodných reklamních nosičů i samotných reklam je obecně proces nepopulární, mírně řečeno. I přesto se daří Ostravě vytyčené cíle naplňovat, a to především díky zavedeným nástrojům a díky lidem, kteří se projektem intenzivně zabývají.

Jak (ne)umísťovat reklamu

Příkaz dodržovat určitá vizuální pravidla veřejného prostoru, jak určuje nařízení, se může zdát poměrně přísný, Michaela Dvořáková v tom má ovšem jasno: „Jako společnost ještě nejsme nastaveni na respektování ‚pouhých doporučení‘, a tak v roce 2019 došlo ke schválení tohoto nařízení. Současně s ním byl vydán manuál, který má doporučující charakter,“ vysvětluje a dodává, že významným pilířem je zmíněný individuální přístup a komunikace se všemi dotčenými subjekty. Město tedy vydalo příkaz, ale zároveň zajistilo, aby byl všem srozumitelný, a taktéž je nadále nápomocno při jeho plnění.

Ulice 28. října – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města OstravyUlice 28. října – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy

A co všechno nařízení upravuje? „Nařízení stanovuje zákaz šíření reklamy na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Jedná se především o místa, která jsou pro obraz města typická, významná a jedinečná – náměstí, památkové zóny nebo větší ulice.“

Právě z těchto míst mizí určitá obtěžující komunikační média, jako jsou staré známé reklamní lavičky, plachty a bannery na sloupech veřejného osvětlení, zábradlích, fasádách, markýzách, slunečnících atp., zkrátka reklamní kreativita všeho druhu. Michaela Dvořáková dodává, že nyní se jejich pozornost zaměřuje na velkoplošné plachty pokrývající značnou část fasád domů: Za rok jich bylo ve městě odstraněno téměř 200, což už je úctyhodné číslo.

Ulice Hollarova – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města OstravyUlice Hollarova – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy

Pozitivní motivace a její dopady

Obsahově manuál tvořili architekti a vstupovali do něj grafici, kteří mu dali finální podobu. Architekti své návrhy v průběhu konzultovali s reklamními agenturami, legislativci, zástupci města a městských částí. Celý projekt OSTRAVA 360° stojí na spolupráci všech, kteří do veřejného prostoru zasahují – od podnikatele, který reklamu zadává, přes výrobce a dodavatele reklamy až po zákazníka, konzumenta reklamy, občana,“ shrnuje Michaela Dvořáková.

Proluka na Masarykově náměstí – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města OstravyProluka na Masarykově náměstí – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy

Město si ovšem uvědomuje, že k veřejnému prostoru nelze přistupovat univerzálně. Nařízení proto stanovuje základní pevná pravidla. Manuál pak ukazuje, jaké principy se dají u venkovních reklam aplikovat a mimo jiné lze pomocí individuálních konzultací odbourat či vytvořit konkrétní reklamu v konkrétním prostoru a s konkrétním podnikatelem. Prvotní impuls zájemci zašlou na e-mail reklama@ostrava.cz, kde se jich již ujme některý z koordinátorů projektu a domluví si telefonickou či osobní schůzku.

Pevnou a vítanou součástí celého programu je také pozitivní motivace v podobě dotačního programu. Minulý rok mohli místní podnikatelé získat příspěvek až do výše 30 tisíc korun pro obnovu reklamního označení svých provozoven – tedy kultivaci nežádoucí reklamy. Michaela Dvořáková ovšem podotýká: „Vzhledem k současné situaci však podnikatelé mají jiné starosti a zajímají se spíše o finanční výpomoc města na udržení jejich podnikání.“

Podnikatelům, kteří byli nyní zasaženi krizovým opatřením v souvislosti s covid-19, město posunulo termín pro odstranění některé nevhodné reklamy u provozoven o 1 rok – z původního 31. 12. 2020 na 31. 12. 2021. „Na obnovu nevhodného reklamního označení provozoven mají tedy menší podnikatelé čas. K podnikatelskému sektoru přistupujeme citlivě i vzhledem k současnému ekonomickému dopadu na jejich činnost.“ Právě s obchodníky a prodejci probíhá ve městě cílená komunikace skrz finanční programy pomoci, které mají udržet jejich podnikání i přes vládní opatření striktně omezující jejich činnost. „Komunikace mezi podnikatelem a městem je tak intenzivnější než kdykoliv jindy, a to nám dává jistou výhodu,“ shrnuje Michaela.

Začít na vlastním písečku

Od počátku minulého roku se Ostrava soustředila na to, aby s úklidem začala u sebe. Prioritně tedy odstraňovala a obnovovala reklamy v majetku města a do procesu zapojila také kulturní a jiné městské organizace. Úzká spolupráce s Ostravskými komunikacemi a.s. umožnila odstranění stovek nevhodných reklam také z veřejného osvětlení a zapojil se i Dopravní podnik, který při kultivaci zastávek městské hromadné dopravy ctí pravidla projektu. „Úspěšnost tohoto projektu je přímo úměrná tomu, kolik lidí se mu bude věnovat,“ shrnuje Michaela Dvořáková.

Intenzivní komunikace probíhá také s kulturními institucemi, od kterých očekáváme, že půjdou příkladem. I když jejich venkovní reklamy nevytváří takový reklamní smog jako jiné, je nutné, aby právě tyto organizace dbaly na základní principy. Ani zde to ovšem není vždy jednoduché, protože i mnohé významné kulturní instituce mají pocit, že jejich existence závisí na velkoplošných bannerech umístěných na vlastních budovách.“

Janáčkova konzervatoř Ostrava – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města OstravyJanáčkova konzervatoř Ostrava – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy

Dům kultury města Ostravy – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města OstravyDům kultury města Ostravy – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy

Že zakazujeme reklamu?

Obecně se Ostrava setkává spíše s kladnými reakcemi na záslužnou očistu veřejného prostoru, podle Michaely Dvořákové opačné případy vycházejí především z nepochopení. Bylo a stále je potřeba podnikatelům vysvětlovat, že nechceme reklamu úplně zakázat! Reklama je neoddělitelnou součástí života města a podnikání. Jde nám však o její kultivaci, a to zejména ve veřejném prostoru. Cílem tedy není reklamu zakázat, ale kultivovat – omezit a regulovat zejména nevkusnou nebo nevhodně umístěnou reklamu.“

Masarykovo náměstí – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města OstravyMasarykovo náměstí – před a po vyčištění prostoru od reklamního smogu | Zdroj: archiv města Ostravy

Ke zmírnění nepochopení mimo individuální komunikace velmi pomáhá také názornost, tedy prezentace změn konkrétního prostoru pomocí fotografií „před“ a „po“ zásahu. Velkým plánem je pokusit se změnit pohled na problematiku u všech dotčených subjektů. „Tedy aby podnikatel hledal skutečně efektivní způsoby prezentace své činnosti a neinklinoval k těm laciným, jakými jsou třeba celoplošný polep nebo plachta na fasádě.“ Zásadní také je, aby dodavatelé vytvářeli prezentace podniků a produktů s ohledem na okolní prostor. A konečně také aby koncoví uživatelé reklamy a občané města ocenili prostředí bez vizuálního smogu, a cítili se v takovém prostředí dobře.

Je to tedy ambiciózní, ale pomalý běh na dlouhou trať. „Chceme ve městě prostřednictvím projektu OSTRAVA 360° uklidit od reklamního smogu vždy nějakou ulici či určitou oblast, která pak může být sousedním provozovnám inspirací, jak na to. Žádný papír, kde podnikateli popisujeme, jak se má chovat, ho nebude inspirovat tolik, jako konkrétní a hmatatelný příklad v jeho blízkém okolí,“ uzavírá Michaela Dvořáková. A o tom ostatně kultivace veřejného prostoru je – o uvědomění si, že ho sdílíme společně a že se na jeho kvalitě, ať už v jakékoli podobě, můžeme podílet všichni.

Další příklady proměn Ostravy naleznete zde: facebook.com/ostrava360

Podrobné informace o projektu naleznete zde: www.ostrava360.cz

Další články