Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Obaly pro papeže nebo pro Václava Havla aneb jak to chodí ve Studiu Činčera

V rozhovoru s Janem Činčerou jsme se ptali na to, jaké obaly se vyrábí v jednom z nejvýznamnějších obalových studií u nás. Zakladatel Studia Činčera nám prozradil, jaký má vztah k obalovému designu, na které obaly je nejvíce pyšný i to, co mu dnes usnadňuje práci.

Obalům se věnujete prakticky od střední školy. Měl jste někdy chuť vyzkoušet si jinou designovou disciplínu?

Přemýšlím o tom, že mě baví dělat prostorové věci, ale než být špatným sochařem, tak jsem možná dobrým obalovým designérem. Být obalový designér je pro mě práce s kompozicemi tvarů a objemem hmoty, která může být příjemná na dotek a na pohled. Je to pro mě jakási komorní, intimní architektura. Jestliže se architektura snaží tvořit objekty, ve kterých bychom žili lépe a měli kolem sebe příjemné prostředí, tak naše obaly slouží primárně pro zabalení, ale zároveň jsou příjemné, ladné a hezké. Obdivuji architekty, baví mě moderní umění. Když se tomu ve smyslu funkčnosti a estetičnosti přiblížím, tak to vnímám jako správnou cestu. Myslím si, že je umění nejsilnější tam, kde dokonale osloví a akcentuje problém, ať už je společenský, politický nebo jiný.

Cockerel, Studio Činčera, zdroj: archiv Jana ČinčeryCockerel, Studio Činčera, zdroj: archiv Jana Činčery

Čím je podle Vás Studio Činčera odlišné od ostatních obalových studií?

Někdy mám pocit, že děláme zakázky jen proto, že je ostatní nechtějí nebo neumějí. Nejsme asi výjimeční, ale na rozdíl od jiných si nejspíš neumíme představit, jak moc to bude komplikované. Naše práce je specifická tím, že to, co se na začátku jeví jako jednoduché a bezproblémové, se nakonec stane velmi komplikovanou realizací. Naopak zadání, ze kterých mám hrůzu, se nám daří vyřešit ve velmi krátké době.

Na jaké obaly jste nejvíce pyšný?

Ve studiu jsme pyšní na dva druhy obalů. Na jedné straně tvoříme exkluzivní obaly například pro Plzeňský prazdroj, pro Papeže, kdysi pro Václava Havla. Již po několikáté jsme dělali obal na skleněný objekt, který získá někdo ze světových jazzmanů v rámci Bohemia jazz fest. To je jedna z poloh studia. Já osobně jsem spokojený z úplně obyčejných obalů, jako je například na flashdisc pro společnost Lasvit. Je tak jednoduchý, prostý a funkční. Myslím si, že to je správný designový objekt ve správnou chvíli na správným místě.

 

Flashdisc, Studio Činčera, zdroj: archiv Jana ČinčeryFlashdisc, Studio Činčera, zdroj: archiv Jana Činčery

 Je možné dnes vytvořit zcela originální tvar obalu? Jak toho lze dosáhnout?

Je to podobné jako v architektuře. Dům má vždy dveře, okna a střechu, ale vždy různé proporce a charakter. My kombinujeme materiály, konstrukční postupy a proporce, používám polygrafické technologie, které se vyvíjí. Digitální tisk a lasery. Dnes se vše řeže laserem nebo na plotru. Technologie mi velmi zjednodušují práci, díky nim můžu vytvářet nezvyklé tvary a proporce. Myslím si, že možnosti konstrukce obalů ještě nejsou vyčerpané, ale nic přelomového se už nevymyslí.

Antalis kalendáře, Studio Činčera, zdroj: archiv Jana ČinčeryAntalis kalendáře, Studio Činčera, zdroj: archiv Jana Činčery

Jan Činčera

Nejvýraznější obalový designér u nás absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou, obor Zpracování papíru a obalová technika. Zásadní pro něj bylo setkání s J. H. Kocmanem v roce 1983, který mu ukázal, že papír je nejen průmyslový, ale i poetický materiál. Od roku 1984 do roku 1989 pracoval ve Středisku obalového inženýrství Pražských papíren, po roce 1989 pedagogicky působil na Akademii výtvarných umění jako asistent profesora Miloše Šejna v ateliéru konceptuální tvorby. V té době se zajímal především o autorský papír a knihu. V roce 1994 založil s manželkou Zorou Studio Činčera, které společně provozují dodnes.

Další články