Snahou českých pražíren je rozšíření výběrové kávy mezi veřejnost. Kvalita kávy samozřejmě zůstává tím nejdůležitějším faktorem, už dlouho ale neplatí, že jde pouze o ní. Pražírny se stále víc zaměřují také na vizuální identitu samotných obalů. Díky tomu se můžeme těšit na skvělý zážitek působící nejenom na naše chuťové a čichové buňky.
Důkazem jsou české pražírny, s kterými jsme vás seznámili dříve. Nyní vám přinášíme další ukázku designově zajímavých kávových obalů. Některé přímo vybízí k opakovanému použití, jiné těží ze stylizovaných ilustrací z reálného života, nově se objevují také folklorní motivy.
Alf & Bet
Alf & Bet je pražskou kavárnou s pekárnou, jež vznikla teprve nedávno. Její majitelé ale nejsou v místním kávovém světe žádnými nováčky – přes deset let provozují Cafe lounge a o něco mladší EMA espresso bar. Nově přicházejí s vlastní praženou kávou, s čímž se pojí také výroba obalů, které těží z kuželovitého tvaru a výrazné vizuální identity podpořené zvolenými sytými barvami
Majitel a tvůrce myšlenky pan Kamil Srbek vycházel z principu udržitelnosti a možnosti opakovaného použití. Inspirací mu byla především plechová dóza na velimskou cikorku z roku 1926. To byl hlavní popud k výrobě tvarově podobného obalu, jako materiál byl ale použit speciální papírový karton.
Autorem vizuálu je designer Pavel Fuksa. Vytvořil několik barevných variant, kdy dominantní písmeno F je přiřazeno pro filtrovanou kávou a E náleží kávě vhodné k přípravě espressa. Dózy se plní až přímo v pražírně dle výběru zákazníka. Po spotřebování kávy přímo vybízí k opakovanému použití, a to nejenom na kávu.
Coffee Culture
Možnost opětovného využití obalů má na zřeteli také ostravská pražírna Coffee Culture. V jejich podání to jsou klasické plechovky, podobné těm tradičně používaných pro skladování nátěrových barev. Tento koncept není žádnou novinkou, před sto lety byl samozřejmostí, nyní dostal šanci znovu ožít.
Majitelem pražírny je Jan Raška, jeho pravou rukou je barista a pražič Tomáš Taussig. Jejich obaly na kávu jsou součástí vizuální identity, které byla navržena při redesignu celé značky. Autorkou koncepce je designérka Nelly Orságová a stojí také za návrhem loga, piktogramů a dalších grafických prvků pražírny.
Sada vytvořených piktogramů znázorňuje příběh zrnka od jeho zasazení, sklizeň, sušení, omývání a zbavování slupek až po transport, pražení a odesílání k zákazníkovi. Cílem bylo vytvořit celý příběh kávy co nejjednodušší formou, která je čitelná a zároveň má také vzdělávací význam a charakter. V logotypu se uplatňuje tvar podobný žárovce, který má symbolizovat nové myšlenky. Dvě céčka otočená k sobě a proudění navozuje dojem hrnku s kapalinou. Vlnění odkazuje na kávové vlny, které se odehrávají v kávové kultuře.
The Naughty Dog
Jednou z nově vzniklých pražíren je The Naughty Dog, její název můžeme přeložit jako „nezbedný pejsek“. Autorem vizuální identity kávových obalů se stal designer Dominik Šmuhař, jehož jméno si spojujeme s některými dalšími kávovými projekty. Vytvářel například vizuální identitu brněnského podniku Monogram Espresso Bar nebo festivalu The Filter.
Při navrhování obalů designér vycházel ze zadání majitelů pražírny – Petry Davies Veselé, úspěšné baristky, školitelky, autorky Knihy o kávě a jejího manžela Gwilyho Daviese. Hlavním grafickým prvkem se stala ilustrace trpasličího jezevčíka. Použití tohoto symbolu vychází ze skutečnosti, že majitelé pražírny právě tyto psy chovají.
Celkové pojetí se záměrně vyhýbá použití běžných kávových stereotypů, jako je například zrno a další známé prvky. Vizuální identita obalu je zpracovaná tak, aby byla hravá, variabilní a zároveň si zachovala svou jednoduchost. Z toho vychází i podoba samotné ilustrace psa, která je tvořená jednou linkou.
Na tento styl zpracování navazuje použité písmo Casteldown a rovněž různé kombinace barevností. Jednou z nich je spojení růžové a modré barvy. Zajímavým prvkem je také jedno praktické řešení - samolepku můžeme z obalu odloupnout a přilepit třeba na kávový mlýnek.
Father’s Coffee Roastery
Malá pražírna výběrové kávy z Ostravy Father’s Coffee Roastery se stala splněným snem jedné rodiny. Právě rodina je hlavním motivem pro osobitý styl vlastních kávových obalů.
Autorkou ilustrací je ilustrátorka Irena Varechová, která vystudovala ilustraci na SUŠ v Ostravě a Prostorovou tvorbu na FMK ve Zlíně.
Dominantou vizuálního stylu jsou ilustrace reálných situací ze života samotné pražírny – „v tátově pražírně táta poctivě praží, máma vášnivě ochutnává a přibývající děti všemu nadšeně přihlížejí“.
Obsah následuje i forma zpracování – stylizovaná kresba připomíná dětskou omalovánku. Různobarevné kulaté nálepky charakterizují chuťový profil každé kávy, jejíž název je na ní natištěn. Příjemná zelená barva balíčku má připomínat kávovník.
Jizba Luhačovice
Moravská Jizba Luhačovice sídlí v samém srdci Luhačovic, v rodné chaloupce keramičky Alexandry Kaňovské, která je nositelkou titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“. Na místě najdeme nejenom nabídku originálních keramických výrobků, mezi něž patří i Luhačovický překapávač, ale je zde i kavárna a pražírna kávy.
Moravská Jizba vznikla před více než třemi lety, ale teprve nedávno byla realizována myšlenka snoubit kvalitní surovinu s kvalitním vizuálem – nabídnout umělcům a ateliérům prostor krabiček na kávu a podat informace nejen o kávě, ale také o těchto autorech.
Jako první byla oslovena Anna Konečná Gabrhelová, absolventka UMPRUM v Uherském Hradišti a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Vystudovaná textilní designérka s přesahem do různých sfér designu a grafiky se při tvorbě návrhu kávových obalů inspirovala folklorními regiony Moravskými Kopanicemi a oblastí Luhačovického Zálesí. Krabičky s kávou jsou nositelem folklorního poselství ve zjednodušené formě a korespondují z celkovou filosofií Jizby Luhačovice.