Nový klenot plný knih v Olomouci. Po náročné rekonstrukci otevřel Červený kostel, sloužit bude jako vědecká knihovna

Červený kostel po letech přivítá veřejnost! Podívejte se, jak probíhala rekonstrukce. |  Foto: BoysPlayNice Červený kostel po letech přivítá veřejnost! Podívejte se, jak probíhala rekonstrukce. | Foto: BoysPlayNice

Před pár týdny byl v Olomouci slavnostně otevřen Červený kostel, který po šedesáti letech konečně dostal novou podobu. Dlouhá léta fungoval prostor kostela pouze jako sklad knih, nyní se z něho stává kulturní a vědecký stánek, který opět může sloužit široké veřejnosti. Architektonické studio Atelier-r, ve spolupráci s interiérovou designérkou Denisou Kubíčkovou Strmiskovou, umělcem Janem Dostálem a grafickým studiem KOSATKO, vytvořilo inovativní koncept, který propojuje kouzlo historického kostela s moderními prvky.

Knihomolův ráj

Výstavbu vlastního kostela zahájili němečtí evangelíci na začátku 20. století. Zasadili ho do prostoru zbořených hradeb, kde měla vzniknout nová okružní třída spolu s monumentálními státními, městskými i soukromými stavbami. Projekt novogotického kostela vypracoval stavitel Franz Böhm, upravil a zjednodušil ho architekt Max Löw v duchu německé cihlové gotiky.

Fotografie kostela z roku 1905, která vznikla brzy po jeho dokončení. | Zdroj: archiv Atelier-rFotografie kostela z roku 1905, která vznikla brzy po jeho dokončení. | Zdroj: archiv Atelier-r

Jak se tedy z olomouckého kostela, který měl sloužit německým a posléze českým evangelíkům, stalo skladiště knih? Komunistický režim církvi nepřál, proto bylo rozhodnuto jí kostel odebrat. Osud kostela se tak spojil se sousední Univerzitní knihovnou, která během několika let rozšířila svůj fond o statisíce svazků – v 50. letech evidovala knihovna téměř půl milionu položek. V roce 1959 zaslala knihovna oficiální žádost o dočasné uvolnění kostela pro uložení vzácných tisků a roku 1961 s účinností převzala vlastnická práva. Budova kostela se tak na šedesát let stala provizorní knihovnou. Varhany či zdobné lavice uvolnily místo ocelovým regálům plných knih. 

Kostel nebyl místem vhodným pro uchovávání knihovních fondů, přestěhování knih do lepších prostor proto bylo jednou z priorit knihovny. | Zdroj: archiv Atelier-rKostel nebyl místem vhodným pro uchovávání knihovních fondů, přestěhování knih do lepších prostor proto bylo jednou z priorit knihovny. | Zdroj: archiv Atelier-r

Práce jak na kostele

Studii na přestavbu kostela zahájilo architektonické studio Atelier-r architekta Miroslava Pospíšila v roce 2017. O dva roky později byly všechny svazky z knihovny přestěhovány do nově vybudovaného depozitáře v Olomouci–Hejčíně. Rok na to začaly stavební úpravy. Atelier-r již má na svém kontě projekt, který spojuje historickou budovu s moderními prvky – rekonstrukci středověkého hradu Helfštýna„Filosofie projektu záchrany Červeného kostela je podobná. Je to další příklad symbiózy historické architektury s novodobou vrstvou. Záchrana kostela, v souvislosti s jeho novým využitím, by neměla bez moderní přístavby smysl. Na rozdíl od Helfštýna je zde nová hmota postavena vedle památkově chráněného objektu a tvoří jeho součást. V obou případech propojení nové architektury s historickou stavbou dává historickým budovám šanci na novou budoucnost,“ říká Miroslav Pospíšil.

Původní podoba Červeného kostela | Zdroj: archiv Atelier-rPůvodní podoba Červeného kostela | Zdroj: archiv Atelier-r

Olomoucký kraj se po vybudování nového depozitáře rozhodl, že tato památkově chráněná stavba může sloužit kulturním účelům pro potřeby Vědecké knihovny, která budovu používá. Úkolem architektů tak bylo skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Objekt kostela se však nacházel ve velmi špatném stavu – rekonstrukce řešila zpevnění základů, sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, poničené omítky a štuky či čištění a doplnění fasádního obkladu. Kompletní změnou prošly také podlahy, pod které byly umístěny rozvody vzduchotechniky, aby se kostel lépe vytápěl i větral. „Bylo obtížné najít optimální technické řešení pro vytápění a větrání kostela, protože není možné do této relativně malé stavby umístit kotelnu nebo strojovnu vzduchotechniky. Tento problém se vyřešil díky nové přístavbě, ve které jsou prostory nejen pro technologické zázemí kostela, ale je zde také potřebné zázemí pro návštěvníky objektu (toalety, šatna, recepce),“ vysvětluje Pospíšil.

Rekonstrukce šla opravdu až na dřeň. | Zdroj: archiv Atelier-rRekonstrukce šla opravdu až na dřeň. | Zdroj: archiv Atelier-r

Rekonstrukce samotného kostela byla provedena s maximálním respektem k původní stavbě a celý tým postupoval zcela dle metodiky Národního památkového ústavu pod dohledem odborných garantů. Jedním z největších zásahů byla oprava střechy. Kvůli zatékání byl krov rozsáhle poškozen a hrozilo zřícení, proto došlo k jeho výměně. „My jsme vlastně chtěli, aby akcentní prvky střech nebyly nějakou historickou kopií, která snad někdy takhle mohla vypadat, ale aby to byly prvky novodobé a měly svou kvalitu,“ prozradil v reportáži pro ČT24 Miroslav Pospíšil. Novodobou krytinu z falcovaných plechů nahradily měděné čtvercové šablony ve formátu originální krytiny. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nepodařilo zachovat, byly nainstalovány soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.

Nově udělaná střecha společně s dominantními Šperky od Jana Dostála zaujme kolemjdoucí na první pohled. | Zdroj: archiv Atelier-r / Foto: BoysPlayNiceNově udělaná střecha společně s dominantními Šperky od Jana Dostála zaujme kolemjdoucí na první pohled. | Zdroj: archiv Atelier-r / Foto: BoysPlayNice

Jan Dostál, rodák z Olomouce, je označován za jednoho z nejoriginálnějších mladých českých umělců. Střechu a věž Červeného kostela osadil svými Šperky, jak sám Dostál ocelové zdobné prvky nazývá. „Symbolika se čerpala z gotického názvosloví a já jsem to převedl do toho mého dílkovaného systému trojúhelníčků, které používají podobné úhly jako gotika. Tři prstence na hlavní věži by měly symbolizovat trnovou korunu, a k tomu jsem doprostřed největšího kříže přidal devítikilový křišťál, což je celkem unikátní, mít tam nerost.“

Instalace kříže. Všimněte si devítikilového křišťálu uprostřed. | Zdroj: archiv Atelier-rInstalace kříže. Všimněte si devítikilového křišťálu uprostřed. | Zdroj: archiv Atelier-r

Zajímavý zdobný prvek získala nejen střecha, ale i kazatelna – policovou stěnu na míru, připomínající knižní oltář, navrhl Atelier-r společně s Janem Dostálem: „Nejdřív jsem dělal Šperky nahoře a vnitřek vůbec nebyl v plánu. Pak jsem přišel dolů a hrozně se mi líbil ten prostor vevnitř. A když jsem tam tak stál s Mirkem Pospíšilem, říkal jsem si, a neuděláme něco dovnitř? Bylo by skvělé, kdyby se to umění zvenku prosáklo i dovnitř. Když dělám nějaké věci, tak se snažím pojmout jak venek, tak vnitřek. Ono jak to prorůstá, tak to působí daleko ucelenější. Takže Mirek řekl, no, máme tady takový oltář a mně se to moc nelíbí, zkusme to vymyslet nějak záživněji a rozhodit to do více os.“ Zajímavým prvkem na oltáři je nerezový kříž. „Uprostřed je vsazená centimetrová broušená deska – středová a horizontální část toho kříže, je to takový decentní detail, který vlastně zase vrací zpátky k tomu, že je to kostel, dodává Jan Dostál.

Knižní oltář v kazatelně | Foto: BoysPlayNiceKnižní oltář v kazatelně | Foto: BoysPlayNice

Přidaná hodnota

Nové využití kostela vyžadovalo nové zázemí, jež nebylo možné realizovat v původních prostorách budovy. Namísto nevhodných zásahů do objektu kostela tak vyrostla moderní přístavba, která poskytuje provozní a sociální zázemí. Nachází se mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny, oba prostory spojuje.

Krystalická hmota nového objektu reaguje na neogotickou formu Červeného kostela. | Foto: BoysPlayNiceKrystalická hmota nového objektu reaguje na neogotickou formu Červeného kostela. | Foto: BoysPlayNice

Spolu s výstavbou nového objektu bylo otevřeno dříve oplocené území kolem kostela. Vznikla tak veřejně přístupná piazzetta, která je doplněna o mobiliář a kultivovanou zeleň.

Vědeckou knihovnu s historickou budovou kostela propojila nová přístavba, najdeme v ní recepci, kavárnu a další zázemí. | Foto: BoysPlayNiceVědeckou knihovnu s historickou budovou kostela propojila nová přístavba, najdeme v ní recepci, kavárnu a další zázemí. | Foto: BoysPlayNice

Atelier-r si na pomoc přizval Denisa Strmisková studio, které se věnovalo detailnějšímu návrhu interiérových prvků, jako je osvětlení či nábytek, spolu s ním specifikoval také materiály a povrchy. Novostavbě dominuje recepce s menší kavárnou zhotovená z betonu v jemném růžovém odstínu, která navazuje na další betonové povrchy podlahy, nábytku a stěn. „Barevně jsem navazovala na původní stavbu kostela. Charakteristické červené cihly se promítly ve světlejším odstínu růžového betonu v nové přístavbě, a tím vznikl měkký přechod a symbióza obou budov. V prvcích dřevěného nábytku odkazuji zase na dřevo a dekor kostelních ochozů, balkonu a jiných dekorativních prvků. Hledala jsem židle, které by byly současné, ale zároveň v harmonii s rázem kostela. Výrazná jsou potom moderní závěsná skleněná svítidla, která velkorysý prostor vstupního foyer rozehrávají do barev a reflektují v odraze blízké okolí – ulici, kostel samotný,“ objasňuje Denisa Kubíčková Strmisková.

Prostoru, jenž vznikl mezi VKOL a kostelem, dominuje recepce s menší kavárnou. | Foto: BoysPlayNiceProstoru, jenž vznikl mezi VKOL a kostelem, dominuje recepce s menší kavárnou. | Foto: BoysPlayNice

Moderní přístavba poskytuje návštěvníkům vše, co potřebují. | Foto: BoysPlayNiceModerní přístavba poskytuje návštěvníkům vše, co potřebují. | Foto: BoysPlayNice

Celý prostor zdobí tisíce knih z veřejné sbírky, do které mohl přispět kdokoliv. Ve foyer najdeme výrazná závěsná svítidla z barevného skla Lamber&Fils, dřevěné židle Zeitraum z masivního ořechu (ty se objevují i v prostorách kostela), plastové židle Hay od bratrů Bouroulleců nebo pohodlná minimalistická křesla. Kavárenské stolky jsou navrženy na míru a do celého moderního interiéru přinášejí atmosféru prvků kostela, stejně jako stojací lampy značky Kaia, které připomínají moderní pochodně. „Při navrhování kavárenských stolků jsem přemýšlela nad přenesením malého detailu z kostela do moderní přístavby. Kolem stolků se mimo moderní lehké židle od designérů bratrů Bouroulleců objevují právě i masivní židle z prostor kostela, a tak jsem s nimi ladila materiálově i nenápadným detailem žebrování na noze stolu i je,“ vysvětluje Denisa Kubíčková Strmisková.

Ve foyer najdeme sofistikované povrchy i překvapivé detaily ve formě osvětlení a nábytku. | Foto: BoysPlayNiceVe foyer najdeme sofistikované povrchy i překvapivé detaily ve formě osvětlení a nábytku. | Foto: BoysPlayNice

Ruku k dílu přiložilo i grafické studio KOSATKO – navrhlo novou grafickou identitu, orientační systém i nové logo Vědecké knihovny Olomouc.

Příjemná atmosféra navozena hřejivým světlem láká návštěvníky dovnitř. | Foto: BoysPlayNicePříjemná atmosféra navozena hřejivým světlem láká návštěvníky dovnitř. | Foto: BoysPlayNice

Svatostánek vědy a kultury

Vědecká knihovna v Olomouci je druhou nejstarší a třetí největší knihovnou v republice, přesto neměla žádné reprezentativní prostory vhodné pro společenské či kulturní události. Iveta Ťuplíková, ředitelka knihovny v Olomouci, se těší: „Vědecká knihovna v Olomouci získala reprezentativní prostor, místo, kde bude moci pořádat své výstavy, konference, besedy, autorská čtení…“ Areál bude sloužit i k workshopům, vzdělávacím akcím či komorním aktivitám Moravského divadla a Moravské filharmonie a též jako informační centrum.

Zrenovovaný sál má kapacitu až 200 diváků. | Zdroj: archiv VKOLZrenovovaný sál má kapacitu až 200 diváků. | Zdroj: archiv VKOL

„Navrhovat interiér pro kostel, který má být aktuálním, zajímavým a živým místem pro lidi, bylo skvělé zadání. A jsem ráda, že takové projekty u nás (zvlášť v mém rodném městě) jsou, že se staré budovy po desetiletí uzavřené pro veřejnost zase otvírají a můžeme si je užívat v současném kontextu,“ hodnotí celý projekt designérka Denisa Kubíčková Strmisková.

Během rekonstrukce se podařilo zachránit a zrestaurovat i dřevěné balkony. Původně měly být odstraněny.  | Foto: BoysPlayNiceBěhem rekonstrukce se podařilo zachránit a zrestaurovat i dřevěné balkony. Původně měly být odstraněny. | Foto: BoysPlayNice

Otevření nově zrekonstruovaných prostorů zahájila knihovna pětidenním festivalem s bohatě nabitým programem. Během prvního týdne navštívilo místo rekordních 6 000 návštěvníků. Celá přestavba vyšla město na 170 milionů korun, což je i přes získané dotace pro hanáckou metropoli nemalý výdaj. Některé investice se ale zkrátka vyplatí.

Olomouc získala klenot. Červený kostel je dalším důvodem, proč byste se měli do hanácké metropole vypravit. | Foto: BoysPlayNiceOlomouc získala klenot. Červený kostel je dalším důvodem, proč byste se měli do hanácké metropole vypravit. | Foto: BoysPlayNice

Související

Brno si nadělilo užitečný dárek. KUMST rozvíjí brněnské podnikatele pohybující se v kreativním průmyslu a pomáhá mladým tvůrcům růst
Ostatní

Brno si nadělilo užitečný dárek. KUMST rozvíjí brněnské podnikatele pohybující se v kreativním průmyslu a pomáhá mladým tvůrcům růst

Tereza Urban - 16. 3. 2023 - 9 min.

Město, kam dávno nelákají jen tvarůžky. Olomouc je plná stylových míst, kam se vyplatí vyrazit
Interiér a architektura

Město, kam dávno nelákají jen tvarůžky. Olomouc je plná stylových míst, kam se vyplatí vyrazit

Aneta Macolová - 25. 8. 2022 - 6 min.

Občas je třeba umět vylézt ze své bubliny, říká grafický designér Jan Košátko, který vytvořil identitu oblíbeného hostelu i značky povlečení
Grafický design

Občas je třeba umět vylézt ze své bubliny, říká grafický designér Jan Košátko, který vytvořil identitu oblíbeného hostelu i značky povlečení

Nikol Galé - 29. 8. 2022 - 6 min.

Rekonstrukce, které si všiml celý svět. Středověký hrad Helfštýn se pyšní novou podobou s moderními prvky
Interiér a architektura

Rekonstrukce, které si všiml celý svět. Středověký hrad Helfštýn se pyšní novou podobou s moderními prvky

Štěpánka Dušková - 30. 12. 2020 - 4 min.

Design nestudovala, přesto sbírá jednu cenu za druhou. Interiéry Denisy Strmiskové oceňují doma i v zahraničí
Interiér a architektura

Design nestudovala, přesto sbírá jednu cenu za druhou. Interiéry Denisy Strmiskové oceňují doma i v zahraničí

Nikol Galé - 12. 2. 2019 - 5 min.

jelínek
MYP 2024