Areál Pražské holešovické tržnice, jež byla postavena mezi lety 1893–1895 podle architektonického návrhu architekta Josefa Sardínka, čeká v budoucích dekádách rekonstrukce. Ta by měla začít letos. Tržnice se přemění na živý areál slučující kulturu, gastronomii, obchody a kanceláře. Autorem urbanisticko-architektonické studie je kancelář CMC architects Víta Másla. Následující anketa prozradí, co si o této vizualizaci myslí čeští umělci z řad fotografů a architektů.
Holešovická tržnice
Pražskou industriální architekturu v tržnici reprezentují budovy v secesním a novorenesančním stylu a je památkově chráněná. Bourat by se mělo proto minimálně. Hlavní vchod zdobí dvě alegorické skupiny na mohutných pilířích, jejichž autory jsou sochaři Bohuslav Schnirch a Čeněk Vosmík. Těmto uměleckým dílům by mělo pomoci vyniknout přepracování hlavních vstupů do areálu z Holešovic i z Bubenského nábřeží. Dojde tak i k lepšímu propojení mezi těmito dvěma pražskými čtvrtěmi. Projekt zahrnuje nejen rekonstrukci budov a veřejných prostranství, ale i výstavbu nové prostorové dominanty – vyhlídkové věže stojící na místě původního komína a dalších architektonických prvků.
Vizualizace nové podoby pražské holešovické tržnice. | Zdroj: CMC architects
ANKETA
Petr Kučera
Ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad
1. Jak se vám nová plánovaná podoba Pražské holešovické tržnice líbí?
Osobně se mi návrh ateliéru CMC velmi líbí. S respektem k industriálnímu charakteru areálu i jednotlivých staveb sem vkládají novou soudobou vrstvu, odlišnou a odvážnou. Je vidět, že to s konverzemi průmyslových památek opravdu umí. V Holešovicích už mají na kontě rekonstrukci bývalého holešovického pivovaru a parního mlýna. V obojím případě skvělé práce. Zvláště se mi pak líbí námět připomenout zbořený komín bývalé kotelny formou moderní reminiscence. Komíny k Holešovicím patří.
Inspirací nového vizuálů byly podobné areály například v Kodani. | Zdroj: CMC architects
2. Která další podobná veřejná stavba v republice by měla být urychleně renovovaná?
Napadá mě řada bývalých textilních továren v Sudetech. Jednalo se o pozoruhodné stavby a industriální památky. Bohužel jich už řada zanikla a zkáze podléhají další. V Praze mě napadá areál bývalých Akciových ledáren v Braníku – ojedinělý průmyslový areál zdobený v duchu secese. Jeho záchrana a konverze se plánuje již léta, zatím ale nadále chátrá. No a samozřejmě Průmyslový palác na Výstavišti, kterému po požáru v roce 2008 chybí levé křídlo. Jeho rekonstrukce se však rychle blíží.
Kulturnímu vyžití má být věnováno zhruba pětina tržnice. | Zdroj: CMC architects
Ondřej Chybík
Architekt z ateliéru Chybík+Krištof
1. Jak se vám nová plánovaná podoba Pražské holešovické tržnice líbí?
Jsem rád, že se místo revitalizuje. Obecně je vždy dobré domy a území rekonstruovat, a ne bourat a stavět domy nové. Také jsem rád, že podobná témata zpracovávají renomovaná architektonická studia.
2. Která další podobná veřejná stavba v republice by měla být urychleně renovovaná?
Takových je v Česku spousta. Bohužel se často rekonstrukce dějí necitlivě. Nedokážu jednoznačně „vypíchnout“ jednu stavbu. Spíš se jedná o celkový přístup veřejného i soukromého sektoru k našemu stavebnímu dědictví ve spojení s neochotou památkové péče naslouchat novým inovativním řešením. Výsledek je potom nechuť se do rekonstrukce pustit.
Autorem urbanisticko-architektonické studie je kancelář CMC architects. | Zdroj: CMC architects
František Bosák
Architekt z ateliéru Horizont
1. Jak se vám nová plánovaná podoba Pražské holešovické tržnice líbí?
Holešovická tržnice, bývalá jatka, vznikla jako samostatný uzavřený útvar poměrně odtržený od města. Tato tržnice je složitým urbanistickým otazníkem, na který neexistuje jednoznačná odpověď. Těžiště návrhu vnímám hlavně v dobře promyšlených návaznostech na okolní město, kdy tržnice zůstává úměrně uzavřena i otevřena svému okolí, dále pak v pečlivě identifikovaných veřejných prostranstvích a vhodně zvolených povrchových materiálech. Doplnění stávajících objemů novými je uměřené a zdařilé, ovšem je otázkou, zda například průřez halou a vytvoření tak nové pasáže, má přiměřenou formu. Celkově má ale tržnice díky tomuto návrhu šanci, aby se stala funkčně i esteticky moderní součástí města, která nevypadá, že se v něm zastavil čas před třiceti lety.
Vizualizace vnitřních prostor pražské holešovické tržnice. | Zdroj: CMC architects
2. Která další podobná veřejná stavba v republice by měla být urychleně renovovaná?
Další veřejné stavby, které by si zasloužily pozornost, jsou dle mého Staroměstská tržnice, Průmyslový palác na Výstavišti, který potřebuje dostavbu vyhořelého levého křídla, a v neposlední řadě například Radnice pro Prahu 8, která sice není objektem k rekonstrukci či konverzi, ale volá po rychlém zásahu a dokončení. Seznam staveb, které potřebují péči a pozornost je o mnoho delší, pozitivní ale je, že v poslední době velmi vzrostla popularita tohoto tématu. Množství objektů pod taktovkou veřejného sektoru už prošlo nebo prochází kvalitní a promyšlenou rekonstrukcí, můžeme zmínit například Hlavní nádraží. Obecně je vidět, že se téma dává do pohybu.
Oproti tomu soukromý sektor vidí hodnotu v bývalých industriálních objektech déle a je v tom o něco úspěšnější, ať už se bavíme o konverzi Holešovického pivovaru, Fóru Karlín nebo realizacích, u kterých jsem měl tu čest být – Vnitroblock nebo Vemzu, bývalé studio ALTA. Rozhodně má ale projekt rekonstrukce Holešovické šanci být velice dobrou a příkladnou realizací.
V areálu by se měla vysazovat nová zeleň. | Zdroj: CMC architects
