Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Jana Potiron, Komoda Kaleidoskop | Zdroj: www.grungdesign.com Jana Potiron, Komoda Kaleidoskop | Zdroj: www.grungdesign.com

Nezapomínat na empatii v architektuře. Architektka Lenka Míková a designérka Jana Potiron přibližují, jak při navrhování interiérů využívají emoce

„Empatie není něco, co bychom měli vnímat pouze vůči lidem, ale i vůči místu nebo architektuře,“ tvrdí architektka Lenka Míková, která spolu s designérkou Janou Potiron vystoupila v dalším pokračování přednáškové a diskuzní série architektura + design =. Třetí část online cyklu pořádaného spolkem Pěstuj prostor se tentokrát soustředila na vztah architektury a interiérového designu.

Přednáškovou část akce zahájila Lenka Míková, která se se svým ateliérem Lenka Míková architekti věnuje mimo jiné i návrhům interiérů. Na třech vlastních projektech představila odlišné způsoby, jak k interiérovému designu přistupovat. 

První možnost podle Míkové spočívá v tom, že interiér do značné míry formuje samotnou stavbu. Podobu vnitřního prostředí její doposud nejznámější realizace, rekonstrukce souboru dvou rekreačních objektů s poetickým přízviskem „Dva domy, srnky a stromy“, zásadně ovlivnil původní charakter domů a jejich materiálů. Míková už od počátku věděla, jaké prvky se v interiéru projeví, a na tomto základě pak svůj návrh koncipovala. Například v koupelně chtěla zdůraznit odhalenou kamennou stěnu doplněnou betonovou podlahou. Tento motiv pak ovlivnil jak umístění koupelny, tak výběr dalších použitých materiálů.

Lenka Míková architekti, Dva domy, srnky a strom (2013–2017) | Foto: BoysPlayNiceLenka Míková architekti, Dva domy, srnky a strom (2013–2017) | Foto: BoysPlayNice

Další možný přístup k interiérovému designu Míková ilustrovala na rekonstrukci interiéru pobočky společnosti Freshlabels na pražské Letné. Klient požadoval, aby rekonstrukce obchodu proběhla udržitelně, tedy při ponechání co největšího množství původních prvků a s použitím ekologických materiálů. Naznačenou metodou „upcyclingu“ se Lence Míkové podařilo zachovat podstatné části původního postmoderního interiéru z devadesátých let minulého století, například žulovou podlahu či stropní svítidla. Citlivými intervencemi však prostoru zároveň vdechla současný charakter.

Lenka Míková architekti, Freshlabels Sustainable Store, Praha-Letná (2019–2020) | Foto: Alex Shoots BuildingsLenka Míková architekti, Freshlabels Sustainable Store, Praha-Letná (2019–2020) | Foto: Alex Shoots Buildings

Případy, kdy se interiér plně přizpůsobuje architektuře, pro kterou je navrhován, Lenka Míková ilustrovala na obnově interiéru předsálí koncertního sálu Rudolfina. Protože do mimořádně cenné budovy nebylo možné vstoupit výraznými prvky, architektka se inspirovala stávajícími materiály a uplatnila je v jednodušším, současnějším tvarosloví.

Lenka Míková architekti, předsálí Rudolfina, Praha (2019–2020) | Foto: Tomáš SoučekLenka Míková architekti, předsálí Rudolfina, Praha (2019–2020) | Foto: Tomáš Souček

Následně představila svoji práci designérka Jana Potiron, která se kromě navrhování interiérů a nábytku věnuje teorii designu, především psychologickému aspektu navrhování i recepci objektů a prostředí. Soustředí se na otázky typu „Jaké emoce nás vedou k používání předmětů?“, jejichž zodpovězení je podle ní klíčové pro úspěšnou realizaci.

Jana Potiron, Sekretariát rektorátu ZČU, Plzeň (2017) | Foto: Václav MarianJana Potiron, Sekretariát rektorátu ZČU, Plzeň (2017) | Foto: Václav Marian

Jana Potiron se při vnímání designu orientuje podle subjektivních činitelů, jako jsou předcházející zkušenost s daným objektem, povahové vlastnosti člověka, emoční stav, estetická úroveň a individuální interpretace. Současně si uvědomuje, že uživatelský (mentální) model používání interiéru se často liší od koncepce navržené designérem či designérkou. Předměty v interiéru se pak používají jinak, než by odpovídalo původnímu záměru. Příkladem může být židle, která místo k sezení slouží pro odkládání nošeného oblečení. 

Jana Potiron, Kancelář rektora ZČU, Plzeň (2016) | Foto: Václav MarianJana Potiron, Kancelář rektora ZČU, Plzeň (2016) | Foto: Václav Marian

Většina podobných lidských rozhodnutí se podle Jany Potiron děje na podvědomé úrovni. Úkolem dobrého tvůrce je tedy podle ní zabývat se psychologií předmětů, protože prostory, které jsou pro autory a autorky návrhů interiérů seberealizací, jsou v konečném důsledku místem, kde lidé musí žít. Potiron tedy tvrdí, že přístup interiérových designérů a designérek k architektuře by – kromě ohledu na stavbu samotnou – měl upřednostňovat proces používání interiéru, a to i po dokončení zakázky. 

Jana Potiron, Vtáčiková komoda (2009) | Zdroj: www.grungdesign.comJana Potiron, Vtáčiková komoda (2009) | Zdroj: www.grungdesign.com

V závěrečné části programu se Lenka Míková i Jana Potiron věnovaly zodpovídání dotazů diváků i moderátora akce Petra Klímy z pořádajícího spolku. Otázky rozšiřovaly témata, kterým se obě panelistky věnovaly ve svých příspěvcích, nebo se soustředily na konkrétní realizace obou autorek. I jejich odpovědi odrážely empatii vůči okolí, kterou jak Lenka Míková, tak Jana Potiron při své každodenní práci uplatňují.

Celou přednášku můžete zhlédnout na facebookové stránce spolku Pěstuj prostor.

Další články