Nerad bych sklouzával k povrchním řešením, říká mladý objev roku Jakub Knápek, pro kterého je sklo srdeční záležitost

Jakub Knápek | Foto: Lilia Gutiérrez / Jakubova bakalářská práce Static Records, věnující se schopnosti predikce chování skla v tekutém stádiu. | Foto: Šimon Roubal Jakub Knápek | Foto: Lilia Gutiérrez / Jakubova bakalářská práce Static Records, věnující se schopnosti predikce chování skla v tekutém stádiu. | Foto: Šimon Roubal

Když letos Czech Design Week vyhlašoval ocenění za objev roku, zaznělo jméno, které rozhodně není skloňováno tolik, jak by ve skutečnosti mohlo být. Jakub Knápek se do zviditelnění zrovna dvakrát nehrne. Přesto je z jeho repertoáru cítit neobvykle emotivní přístup a nemalá dávka osobitosti. V něžných materiálových kombinacích hledá autentické tvary, které promítá do užitých i volných objektů. Co pro něj znamenají náhody, v čem se překonává a co v designu hledá?

Poslední léta strávil v Ústí nad Labem, kde studoval v ateliéru SKLO u Marcela Mochala. Postupem času ho mantinely jednoho materiálu začaly spíše omezovat — zvlášť, když si začal libovat v širších souvislostech a mezimateriálových dialozích. Pro Jakuba je signifikantní těžení z náhod a technologické pokusy — v tom ho především ovlivnila stáž v Estonsku. Ačkoliv jste si je na první pohled nemuseli spojit, byly jeho práce k vidění na letošním Czech Design Weeku, Designbloku i 360 Design Budapest. Aktuálně studuje v ateliéru K.O.V., který na pražské UMPRUM nově vede Tadeáš Podracký s Romanou Drdovou. Jakub je zástupce mladší generace designérů, kterého se rozhodně vyplatí sledovat. A pokud byste ho rádi potěšili, vezměte ho na blešák.

Estetika omylů

Jakube, ačkoliv jsou mezi tvými autorskými projekty jisté emotivní spojitosti, nemusí být na první dojem tak zřejmé. Dokázal bys definovat svůj aktuální rukopis?

JAKUB: Nevím, jestli nějaký společný jmenovatel vůbec existuje, zajímá mě strašně moc věcí. Orientuji se na řemeslo a osobitý přístup k tvarům. Často se odpichuji od konkrétních momentů v procesu výroby, které mě fascinují, a hledám jejich limity. Krajně se snažím o jakési estetizování omylů a nedokonalostí. Můj rukopis se ale ještě postupně definuje, zatím je to spíš proměnná, závislá na náhodách.  

Static Records — Jakubova bakalářské práce. Tavená plastika čerpá z pohybu skla v tekutém stádiu. Jakuba zaujala právě ona nepředvídatelnost — formu proto nekoncipoval jako nádobu k naplnění sklem, ale jako prostředek k usměrňování. | Foto: Šimon RoubalStatic Records — Jakubova bakalářské práce. Tavená plastika čerpá z pohybu skla v tekutém stádiu. Jakuba zaujala právě ona nepředvídatelnost — formu proto nekoncipoval jako nádobu k naplnění sklem, ale jako prostředek k usměrňování. | Foto: Šimon Roubal

Výsledné skleněné objekty působí těžkopádně a křehce zároveň — stejně jako sklo samo. Představují tak jemnou materiálovou výpověď. | Foto: Šimon RoubalVýsledné skleněné objekty působí těžkopádně a křehce zároveň — stejně jako sklo samo. Představují tak jemnou materiálovou výpověď. | Foto: Šimon Roubal

Letošní Czech Design Week byl pro tebe zároveň první samostatná vystavovací zkušenost. Jaké jsou zpětné pocity?

JAKUB: Zbožňuju vytvářet věci, oproti tomu vystavování je velmi mimo moji komfortní zónu. Je ale hrozně fajn mít zpětnou vazbu i od lidí, kteří se pohybují mimo půdu fakulty, kde vystavené projekty vznikaly. Jak jsi zmínila, CDW byla navíc moje první zkušenost, kde jsem figuroval jen sám za sebe a neměl jsem při sobě nikoho, s kým bych sdílel zodpovědnost za výsledek. Potřeba zviditelnění je mi ale samozřejmě známá a potřebná pro finanční benefit. Bez toho to dělat nejde. Snažím se proto překonávat a z těchto výstupů se i něco přiučit. 

Jedna pro všechny — projekt, ve kterém Jakub pomocí jedné formy na sklo a dřevěných prvků navrhl několik produktů. Poklopy a mísy tak mohou více zpřístupnit sklo foukané na huti širšímu spektru. | Foto: Lilia GutiérrezJedna pro všechny — projekt, ve kterém Jakub pomocí jedné formy na sklo a dřevěných prvků navrhl několik produktů. Poklopy a mísy tak mohou více zpřístupnit sklo foukané na huti širšímu spektru. | Foto: Lilia Gutiérrez

Bakalářské studium jsi přitom absolvoval v ateliéru SKLO pod vedením Marcela Mochala, kde se schopnosti sebeprezentace velmi dbá. Nebylo ti to nápomocné, alespoň podvědomě? 

JAKUB: Nápomocné mi to určitě bylo, když jsem do ateliéru nastoupil hned po střední škole překvapilo mě, jak velký podíl výuky byl postavený na schopnostech prezentace. Během pandemie byla spoustu projektů z pochopitelných důvodů nedokončená a měl jsem potřebu je spíše realizovat než prezentovat v ucelené podobě. Teď si těchto zkušeností vážím — přece jen  je výsledný projekt pouze část celého procesu, jak jej předat lidem.

Ledabylé něžnosti

Kromě své bakalářské práce, skleněných plastik Static Records, jsi vystavil i olejové lampy. Jaký jsi zvolil způsob prezentace pro tyto dva zdánlivě odlišné objekty?

JAKUB: Instalace byla velmi nahodilá, až dílenská. Konstrukce jako celek vznikala až na místě, měla působit ledabyle i něžně zároveň. Jednalo se v podstatě o hrubou stylizaci prostředí, ve kterém objekty vznikly a které mně přijde příjemné.

Na letošním Czech Design Weeku vystavil Jakub svou bakalářskou práci Static Records a olejové lampy, které vznikly během stáže na Estonian Academy of Arts. | Foto: Anna PleslováNa letošním Czech Design Weeku vystavil Jakub svou bakalářskou práci Static Records a olejové lampy, které vznikly během stáže na Estonian Academy of Arts. | Foto: Anna Pleslová

Ačkoliv se oblastí designu protíná spoustu aktuálních témat, technologie tavené plastiky je oproti tomu značně archaická. Co bylo tvým prvotním impulsem pro tento projekt?

JAKUB: První impuls byl určitě omyl a frustrace z něj. Měl jsem v hlavě určitou představu, která se s realitou zrovna nepotkávala. Tím začal konflikt já versus sklo. Původně jsem pracoval s technologií fusingu a snažil se ho dostávat do užitných objektů. Postupně mě ale začal zajímat onen moment, kdy se sklo chová úplně jinak, než předpokládám. Tak jsem se dostal do volnějších objektů a zaměřil se na onu konkrétní zábavnost, což byla právě predikce. Co se aktuálních témat týče, sklo je sice velmi srdcová, ale především energeticky náročná věc. Tím nejde aktuálním tématům zrovna naproti. Zatím jsem si nenašel cestu, jak především environmentální témata zpracovat komplexně, a nerad bych sklouzával k povrchnějším řešením.

V návrhu olejových lamp pracoval Jakub s momentem přenesení světla do interiéru. Zvolil technologii lisování, čímž odkazuje na výrobu olejů. Autentický tvar zprostředkovává hřejivost živlu, odlesky světla i pocit pohodlí. | Foto: Lilia GutiérrezV návrhu olejových lamp pracoval Jakub s momentem přenesení světla do interiéru. Zvolil technologii lisování, čímž odkazuje na výrobu olejů. Autentický tvar zprostředkovává hřejivost živlu, odlesky světla i pocit pohodlí. | Foto: Lilia Gutiérrez

Který projekt tě vysloveně fascinuje?

JAKUB: Hodně mě baví projekt Omera Arbela s názvem 113. Jedná se o materiální kombinaci, která zkoumá vztah mezi slitinou kovů a sklem. Je to velkolepá podívaná, kterou má zaznamenanou a dostupnou i na webu. Po vzoru Arbela jsme tenhle projekt zkoušeli i během mé stáže na akademii v Estonsku. Nikdy jsem se necítil tak skvěle jako právě při tomhle pokusu. Je to hodně i o kolektivní práci, třeba já mimo jiné otvíral dvířka od sklářské pece.

Kolektivy a kontexty

Zmínil jsi stáž v Estonsku, máš tedy srovnání se vzdělávacími přístupy v zahraničí. Zaznamenal jsi rozdíly? Kde vidíš křehké momenty v edukaci designérů — potažmo sklářů? 

JAKUB: Estonsko je má srdcová záležitost! Nezaregistroval jsem takový tlak na individualismus, naopak spíše na kolektivní práci. Velká část energie se věnovala rešerším. Téma „nádoby“ jsme zkoumali z mnohem širšího pohledu, obzvláště jsme se zaměřovali na sociální a historický kontext. Ateliérová zadání jsou zde nahrazena konceptem projektových kurzů, které rozvíjejí téma semestru i v teoretické rovině. To jsem velmi oceňoval, vznikala tak plnohodnotná zpětná vazba i co se samotného konceptu týče. Obhajoby posléze probíhaly formou společné ateliérové večeře, což bylo příjemné zakončení semestru a zároveň se artefakty vyzkoušely v praxi. Celkově jsem si z nějakého důvodu připadal v Estonsku otevřenější.

V technologii 3D tisku keramiky Jakub vyobrazuje české folklorní motivy a jejich degradaci. | Foto: Lilia GutiérrezV technologii 3D tisku keramiky Jakub vyobrazuje české folklorní motivy a jejich degradaci. | Foto: Lilia Gutiérrez

Máš sběratelské tendence?

JAKUB: V bytě mám police zaplněné zkouškami z procesů, tak se vesměs snažím nesbírat nic. Každá návštěva blešáku mě ale přesvědčí, že ještě jednu broušenou skleničku domov snese. A šestá lampička v obýváku se taky určitě neztratí.

Trofeje pro 37. ročník FAMUFEST navrhl Jakub společně s Ilonou Dragoevou. | Foto: Filip ŠváchaTrofeje pro 37. ročník FAMUFEST navrhl Jakub společně s Ilonou Dragoevou. | Foto: Filip Švácha

Na podzim nastupuješ do ateliéru K.O.V. na UMPRUM, který nově povede Tadeáš Podracký. Co od nového studia očekáváš?

JAKUB: To si netroufám říct konkrétně. Rád bych se ale posunul primárně v konceptuálním pojetí věcí a obohatil se o znalost nových technologických postupů. Také mě motivuje poznat širší spektrum materiálů: dřevo, kov i keramiku. 

Související

Bydlet jako designér. Nenapadlo by mě, že budu žít v paneláku, říká sklářský designér Lukáš Novák, který má doma víc skla než nábytku
Interiér a architektura

Bydlet jako designér. Nenapadlo by mě, že budu žít v paneláku, říká sklářský designér Lukáš Novák, který má doma víc skla než nábytku

Tereza Bíbová - 21. 7. 2022

Hvězda ze Zlína. Sklář David Valner úspěšně rozvíjí rodinnou tradici a boduje i v zahraničí
Produktový design

Hvězda ze Zlína. Sklář David Valner úspěšně rozvíjí rodinnou tradici a boduje i v zahraničí

Eva Gartnerová - 29. 9. 2021

 Výjimečná česká sklářka. Příběh Jiřiny Žertové, významné výtvarnice, která zasvětila život volné plastice
Ostatní

Výjimečná česká sklářka. Příběh Jiřiny Žertové, významné výtvarnice, která zasvětila život volné plastice

Nikol Galé - 22. 9. 2020

České sklo opět boduje. Rytec Tomáš Lesser ze sklárny Moser se stal rytířem Řádu umění a literatury
Produktový design

České sklo opět boduje. Rytec Tomáš Lesser ze sklárny Moser se stal rytířem Řádu umění a literatury

Kateřina Tobišková - 27. 2. 2020

SHOP Snoubení
kruh 2024
zuz banner
ujep 2024