Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Nepřítel tradiční vesnické architektury nebo ideální domov? Kniha a výstava připomínají ikonický Šumperák

Výstava Šumperák sleduje historii rodinného domu typu „V“ od prvotního návrhu, se kterým přišel projektant Josef Vaněk, až po celorepublikový fenomén, jenž zaplavil tehdejší Československo. Ve své knize, ze které výstava vychází, se tomuto legendárnímu domu věnuje fotograf a teoretik umění Tomáš Pospěch, jenž těchto domů, kterým se také přezdívalo televizory, fotograficky zdokumentoval přes 600. V chebském Retromuseu máte možnost tuto výstavu zhlédnout až do 19. ledna 2020.

Projekt rodinného domu typu V, jenž se vžil pod názvem šumperák, se zrodil z návrhu šumperského projektanta Josefa Vaňka v roce 1966. Později se tento prvotní návrh, který byl ovlivněn bruselským stylem, rozšířil na dalších pět variant. Autor výstavy sleduje vývoj originálního plánu, ze kterého všechny později postavené šumperáky vycházejí a současně se snaží reflektovat společenskou situaci 60. a 70. let, kdy byli lidé často odkázáni na stavbu domu svépomocí. Šumperák byl pro tyto účely ideální, jelikož byl relativně snadno a levně realizovatelný.

Tomáš Pospěch: Šumperák | Zdroj: www.pospech.comTomáš Pospěch: Šumperák | Zdroj: www.pospech.com

Tento typ domu byl pro mnohé symbolem moderního bydlení, zároveň však čelil silné kritice ze strany architektů a památkářů, kteří se báli toho, že tento typ stavby poškodí ráz tradiční vesnické architektury. V typickém šuperáku se obytné místnosti nacházely jen v prvním patře, přízemí sloužilo jako garáž a zázemí.

Na prapůvodní šumperák ale v současnosti narazíte jen stěží. Během let si originální plány propůjčovali další projektanti a docházelo též ke značným přestavbám a úpravám. Jsou šumperáky, které dnes vypadají skvěle, některé zase dopadly trochu hůře. Většinou v nich ale žijí lidé, kteří si je těžce postavili a pak je po padesát let zkoušeli svým životem. Většina z nich nenechá na šumperák dodnes dopustit,“ vysvětlil Tomáš Pospěch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Tomáš Pospěch: Šumperák | Zdroj: www.retromuseum.czTomáš Pospěch: Šumperák | Zdroj: www.retromuseum.cz

„Když už jsem fotografoval u majitelů doma, snažil jsem se je přimět, aby mi řekli co nejvíce o tom, jaká byla ta jejich osobní, vlastně velice tělesná zkušenost se stavbou a následným, třeba padesátiletým životem v ní. Víceméně všichni to stále považují za něco výjimečného a bydlení se jim líbí. Dnes jsou tito lidé staršího věku, často se shodovali, že by si už nikdy nepořídili schody. Dům je koncipován tak, že přízemí je užitné a patro obytné. Když byli mladí, běhání nahoru dolů jim nevadilo. Mnohdy proto později přestavěli na bydlení garáž a původní otevřenou terasu, nahoře pak bydlí jejich děti,“ doplňuje Tomáš Pospěch.

Tomáš Pospěch: Šumperák | Zdroj: www.retromuseum.czTomáš Pospěch: Šumperák | Zdroj: www.retromuseum.cz

Tomáš Pospěch na knize spolupracoval s teoretičkou umění Martinou Mertovou, jež je autorkou úvodní studie. V knize také najdete rozhovory se stavebníky, dokumentaci plánů a přes 400 fotografií, které zachycují jednotlivé realizace tohoto ikonického domu, na který narazíte dokonce i v německém a polském pohraničí.

Info

KDY: 29. 8. 2019–19. 1. 2020
KDE: Retromuseum, Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 17, Cheb

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Další články