Nepřidávat nic, co tam nepatří. Studenti vracejí původní tvář chatě v Kersku, kterou miloval Bohumil Hrabal

Hrabalova chata v 80. letech (vlevo) a v současné podobě, ještě před přestavbou (vpravo). | Zdroj: ČTK Hrabalova chata v 80. letech (vlevo) a v současné podobě, ještě před přestavbou (vpravo). | Zdroj: ČTK

Před dvěma lety odkoupil Středočeský kraj od soukromých majitelů na pohled obyčejnou chatu za téměř deset milionů. Čím si tato malá nemovitost v okrese Nymburk s evidenčním číslem 274 vysloužila takovou pozornost? V minulém století v ní žil a tvořil jeden z našich nejvýznamnějších a nejosobitějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století – Bohumil Hrabal. Kraj se v současnosti zabývá obnovou původní podoby chaty a v průběhu příštího roku plánuje zpřístupnit veřejnosti stálou expozici věnovanou Hrabalovi.

Na návštěvě u Hrabalových

V roce 1965 koupili manželé Hrabalovi za spisovatelův první honorář chatu od sester Trnkových, které zde ve čtyřicátých letech postavily přízemní domek s valbovou střechou. Během dalších let se chatka s bílou omítkou a výraznými zelenými okenicemi stala spisovatelovým domovem, kde psal své texty a staral se o svých 25 polodivokých koček. Mezi lety 1967 až 1970 Hrabal přistavěl garáž a patro s vechtrovnou – tak se nazývá ona prosklená místnost, kde Hrabal psal, když mu počasí nedovolilo tvořit venku. Protože neměli manželé Hrabalovi žádné děti, odkázal spisovatel chatu sousedům. „Po odchodu Bohumila Hrabala nový vlastník provedl v objektu řadu zásahů. Zbořil schodiště na terasu, otevřel okna v místě, kde původně nebyla, v garáži vybudoval koupelnu, některé úpravy provedl také v interiéru. Drobnějších zásahů byla celá řada,“ poukazuje profesor Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT, který se na projektu podílí.

V na první pohled nenápadné chatce v jedné z kerských alejí vznikla řada významných literárních děl. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákV na první pohled nenápadné chatce v jedné z kerských alejí vznikla řada významných literárních děl. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

V přízemí se nachází hlavní obytná místnost, do níž se vstupuje zasklenou verandou. Dále kuchyň – ta původní byla poněkud stísněná, oddělená příčkou, kterou další majitelé ubourali a vytvořili z ní barový pult. Kuchyň Hrabalových byla složena z několika různých kusů nábytku a neměla zavedenou vodu, k mytí sloužil pouze lavor. 

Obytná místnost v přízemí s probouranou příčkou do kuchyně. Podoba před přestavbou. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákObytná místnost v přízemí s probouranou příčkou do kuchyně. Podoba před přestavbou. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Během let prodělala chata několik stavebních úprav. Současná podoba kuchyně před přestavbou. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákBěhem let prodělala chata několik stavebních úprav. Současná podoba kuchyně před přestavbou. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Z obytné místnosti vedou dřevěné schody do patra s ložnicí, ze které se vstupuje do vechtrovny s lavicemi a velkým stolem. Kdysi tam bývaly o zeď opřené dveře od skříně polepené kolážemi a fotografiemi. V patře se nachází také terasa.

V horním patře bývala ložnice. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákV horním patře bývala ložnice. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Nejčastěji psal Hrabal venku, protože vyhledával otevřené prostory. Za nepřízně počasí tvořil ve vechtrovně. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákNejčastěji psal Hrabal venku, protože vyhledával otevřené prostory. Za nepřízně počasí tvořil ve vechtrovně. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Garáž dříve vůbec nebývala propojená s obytnou místností a sloužila hlavně jako skladiště knih a věcí. Architektonický tým ji chce využít jako prodejnu vstupenek a dalších předmětů.

Zpátky do minulosti

Co všechno se tedy bude během přestavby měnit, respektive vracet do původního stavu? Přesně to, co při pozdějších úpravách zaniklo. Cílem architektonického řešení je navrátit chatě původní vzhled, v jakém ji využíval Bohumil Hrabal, a nabídnout tak návštěvníkům autentický zážitek. Dle slov Václava Girsy tým architektů žádné jiné ambice nemá: „Nic, co tam nepatří, nepřidávat. To je naše filozofie a tu předáváme i našim studentům. Tu převzal i tým, který nyní řeší detaily projektu, architekt Martin Čtverák a nedávné studentky, dnes již architektky Eliška Houdová a Jitka Zemanová.“

Současný návrh zachovává autenticitu, zároveň zlevní celou stavbu a výrazně zrychlí otevření chaty návštěvníkům. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákSoučasný návrh zachovává autenticitu, zároveň zlevní celou stavbu a výrazně zrychlí otevření chaty návštěvníkům. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Existuje sice mnoho dobových fotografií, ale převážná většina z nich zachycuje hlavně spisovatele, případně jeho hosty. Snímky samotného prostoru k dispozici nejsou, i přesto musel tým architektů kousek po kousku podobu interiérů autenticky poskládat. „Byla to detektivka,“ prohlásila Jitka Zemanová v rozhovoru pro FA ČVUT.

Původní studentská vizualizace projektu Chata Bohumila Hrabala v rámci semestrálního zadání. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka ZemanováPůvodní studentská vizualizace projektu Chata Bohumila Hrabala v rámci semestrálního zadání. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová

Eliška Houdová zase zmiňuje složitosti s dohledáváním vybavení interiérů: „Podařilo se najít řadu vybavení i v okolních chatách, neboť Hrabal ledacos věnoval sousedům. Některé kusy nábytku budeme muset vyrobit jako repliky dle fotografií. Nejdříve to vypadalo, že se z původního vybavení nepodaří najít skoro nic, proto jsme se také přikláněli k modernější úpravě interiéru.“ Návštěvníkovi tak bude přiblížena co nejvěrnější podoba vnitřních prostor – všechen Hrabalův drobný majetek a stovky knih se již těžko podaří dohledat, ale na stěny se například vrátí obrazy od spisovatelových kamarádů, jako byl Jan Jíra nebo Jiří Anderle, ve formě kopií a digitálních tisků.

Věděli jste, že byl Hrabal obrovským milovníkem koček a podle místních v Kersku dodnes najdete potomky jeho koček? | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka ZemanováVěděli jste, že byl Hrabal obrovským milovníkem koček a podle místních v Kersku dodnes najdete potomky jeho koček? | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová

Celý návrh se opírá o průzkum objektu a pochopení dochovaných hodnot – architekti spolupracují s řadou odborníků, kteří pomáhají dotvářet celkový koncept. Stavbu se tak podařilo zlevnit, aniž by bylo ubráno na autenticitě, a výrazně se zrychlí otevření chaty návštěvníkům.

Cílem projektu je citlivá obnova chaty spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku, která byla nedávno zapsána na seznam kulturních památek. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákCílem projektu je citlivá obnova chaty spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku, která byla nedávno zapsána na seznam kulturních památek. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Součástí studie je také architektonické, funkční a provozní řešení interiéru, umožňující zpřístupnění chaty veřejnosti. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákSoučástí studie je také architektonické, funkční a provozní řešení interiéru, umožňující zpřístupnění chaty veřejnosti. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Zde žil a psal

Kraj hledal provozní model, který by důstojně reprezentoval Hrabalův odkaz, byl atraktivní pro návštěvníky, ale současně nenarušoval život obyvatel Kerska – takové podmínky splňuje koncept „hausmuzea“. „Zjednodušeně řečeno: na rozdíl od běžné expozice, s využitím panelů, vitrín a případně moderních audiovizuálních prostředků, které mají ambici popisným způsobem vyčerpat v celé šíři a ve všech souvislostech osobnost a dílo umělce, je postaven koncept hausmuzea odlišně. Skromněji, bez intervencí a náročných technologií. Ale s potenciálem hlubšího vcítění do osobnosti – s neopakovatelným zážitkem pro návštěvníky. Obnovením stavby, jejího interiéru i autentického vybavení v podobě, kdy Bohumil Hrabal v Kersku pobýval, je šance vrátit domu jeho atmosféru. K tomu vždy nejsou podmínky, zde ale ano,“ popisuje koncept Václav Girsa

Chata se stane „hausmuzeem“ s původním vybavením a bez zbytečných cedulek. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákChata se stane „hausmuzeem“ s původním vybavením a bez zbytečných cedulek. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Výhodou takové prezentace je značná morální i fyzická životnost – expozice nestárne a nevyžaduje obměnu technických prostředků či technologií. Mezi významná hausmuzea u nás patří například Müllerova a Rothmayerova vila na Praze 6 nebo Ateliér Zdenky Braunerové v Roztokách u Prahy. „Při prohlídce by měl mít každý pocit návštěvy u vzácného hostitele, který se jen na chvíli vzdálil, a vy věříte, že musí být každým okamžikem zpět,“ dodává Václav Girsa. 

Spisovatel Bohumil Hrabal ve své chatě v Kersku. | Zdroj: Polabské muzeumSpisovatel Bohumil Hrabal ve své chatě v Kersku. | Zdroj: Polabské muzeum

Během minulého roku měla veřejnost možnost chatu, kde se na psacím stroji značky Consul rodila celosvětově uznávaná literatura, několikrát navštívit ještě před plánovanou přestavbou – na první prohlídku dorazilo téměř tisíc návštěvníků. 

Fotografie zachycují převážně spisovatele než samotnou budovu. Poskládat původní podobu dalo spoustu práce. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin ČtverákFotografie zachycují převážně spisovatele než samotnou budovu. Poskládat původní podobu dalo spoustu práce. | Zdroj: Eliška Houdová, Jitka Zemanová, Martin Čtverák

Nově vybudované muzeum by mělo navazovat na současnou expozici v Polabském muzeu v Nymburce. Otevření Hrabalovy chaty je naplánováno na 28. března roku 2024 ku příležitosti 110. výročí narození spisovatele. Pokud se slavnostního otevření nemůžete dočkat, doporučujeme zavítat do Hrabalova kraje a okusit genia loci už teď – za výlet stojí jak Kersko s Hrabalovou stezkou, tak Nymburk a jeho okolí. V současné době navíc vzniká v koprodukci České televize a Středočeského kraje také krátký časosběrný dokumentární film a za pomoci vyprávění či vzpomínek starousedlíků, pamětníků a místních pábitelů mapuje změny, kterými chata i její okolí postupem času prošly.

Fenomén Hrabal

Bohumil Hrabal je po Jaroslavu Haškovi a Karlu Čapkovi naším nejpřekládanějším autorem 20. století. Díla jako Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále nebo Příliš hlučná samota se nesmazatelně zapsala do dějin české (i světové) literatury. Celá řada knih vznikla právě na chatě v Kersku. „Stavba nevykazuje mimořádné architektonické kvality. Drobná patrová stavba s terasou a prosklenou verandou je situována na rozlehlé zalesněné parcele. Jedná se o jakýsi slepenec postupně upravovaného sezónního obydlí, které nenese znaky nějaké mimořádné kvality. To ale není to podstatné,“ upozorňuje Václav Girsa.

Bohumil Hrabal na chatě v Kersku, 80. léta. | Zdroj: ČTKBohumil Hrabal na chatě v Kersku, 80. léta. | Zdroj: ČTK

„Nejdůležitější je to, že se bezesporu jedná o pozoruhodný autentický doklad existence světově proslulého spisovatele, jeho života, místa pobytu a tvorby. Je to místo zcela specifické atmosféry, dokreslující jeho povahu, kořeny tvorby – navíc výrazně spojené a popularizované právě v proslulém díle Bohumila Hrabala nebo také prostřednictvím oceňovaných filmů podle předloh spisovatele. Právě tato svébytná, neopakovatelná charakteristika je podstatou mimořádné kulturně-historické hodnoty prostředí, místa i objektu samotného,“ uzavírá Václav Girsa.

Související

Nový klenot plný knih v Olomouci. Po náročné rekonstrukci otevřel Červený kostel, sloužit bude jako vědecká knihovna
Interiér a architektura

Nový klenot plný knih v Olomouci. Po náročné rekonstrukci otevřel Červený kostel, sloužit bude jako vědecká knihovna

Tereza Patzenhauerová - 16. 6. 2023 - 10 min.

Industriální hala, která ohřívá skleník na střeše nebo parkovací zábrany. Studenti ČVUT hledali, jak udělat svět lepší
Interiér a architektura

Industriální hala, která ohřívá skleník na střeše nebo parkovací zábrany. Studenti ČVUT hledali, jak udělat svět lepší

Redakce Czechdesign - 23. 3. 2023 - 6 min.

Co Čech, to chatař. Testujeme, které nové víkendové projekty stojí za pozornost
Interiér a architektura

Co Čech, to chatař. Testujeme, které nové víkendové projekty stojí za pozornost

Veronika Pařízková - 21. 1. 2021 - 6 min.

Mělník, Nymburk i Ostrava. 5 českých měst, která mají funkční a silná loga
Grafický design

Mělník, Nymburk i Ostrava. 5 českých měst, která mají funkční a silná loga

Martin Maryška - 8. 8. 2019 - 6 min.

Nymburk představuje nový vizuál. Odkazuje v něm na architekturu i Bohumila Hrabala
Grafický design

Nymburk představuje nový vizuál. Odkazuje v něm na architekturu i Bohumila Hrabala

Kristýna Moučková - 16. 1. 2018 - 2 min.

výstava czd
web expo
SHOP Snoubení
job lab 2024