Nostalgie minulosti a mizející genius loci horských oblastí

V horských oblastech se můžeme setkat s různorodou architekturou, jde zejména o chaty, chalupy a rekreační objekty často připomínající nostalgii doby svého vzniku. Pokud takové místo navštívíme, nečekáme luxus ani designově sladěný interiér. Jsou to prakticky řešené stavby s účelem poskytnout nám to nejnutnější.

Původní podoba chaty Směďavy v Jizerských horách, která byla postavená v roce 1935. Místo ní zde bude moderní hotel. | Zdroj: původní chata Směďava

Některá místa nabízí možnost občerstvení, jinde lze přespat. V některých zařízeních stále fungují společné umývárny, přesto si tento typ ubytování nachází stále své příznivce. Mnohé rekreační objekty prošly rekonstrukcí se snahou přizpůsobit je požadavkům moderní doby. Jiné chaty jsou ale opuštěné a chátrají.

Nejsmutnějšími případy bývá jejich bourání proto, aby byly nahrazeny novými stavbami. Tento osud už potkalo mnoho ikonických horských míst, jako je například dřevěná chata Směďava v Jizerských horách, stoletý Krausův mlýn v Krkonoších, tříhvězdičkový hotel Barbora z počátku 90. let nebo hotel Hanička s výhledem na sjezdovku Medvědín.

Původní podoba čtyřhvězdičkového hotelu Barbora ve Špindlerově Mlýně. | Zdroj: FB původní hotel Barbora

Krausův mlýn, dobová fotografie | Zdroj: původní Krausův mlýn

Vizualizace budoucích staveb dávají tušit, že zde vznikne ubytovací zařízení s nabídkou luxusních pobytů. Horské oblasti tak postupně přicházejí o své původní kouzlo a genia loci.

Zatímco zánik ikonických horských chat budí velké emoce, příklady vkusných rekonstrukcí jsou naopak inspirací, že to jde i jinak. Na úvod připomene povedenou realizaci minipivovaru Trautenberk v Krkonoších, o kterém jsme psali dříve, a dále se podíváme na další zajímavá místa.

Chata Hradečanka a Jeřabinka

Pod taktovkou OK Plan Architects se díky citlivé úpravě proměnily hned dva staré objekty v Krkonoších – Chata Hradečanka a Chata Jeřabinka. Obě budovy mají společné prvky, kterými jsou dřevěný opalovaný obklad, kamenná podezdívka a antracitové klempířské prvky.

Chata Hradečanka | Zdroj: OK PLAN ARCHITECTS

Interiér Chaty Hradečanky je navržen v souladu s konceptem kontrastu dvou hmot, tradiční a nové. V rekonstruovaném jsou použity tradiční materiály historických horských stavení (zejména dřevo, kámen, ruční omítky), včetně dominantních kachlových kamen.

Chata Hradečanka | Zdroj: OK PLAN ARCHITECTS

Do nového se propisuje strohé řešení podtrhující celkové vyznění domu. V prostorách jsou použity stejné materiály, které se však odlišují rozdílným zpracováním či povrchovou úpravou. Původní část má fasádu z opalovaného dřeva, které se opakuje na podhledu nové přístavby.

Chata Jeřabinka | Zdroj: OK PLAN ARCHITECTS

Chata ve Svatém Petru

V Krkonoších ještě na chvíli zůstaneme. Snahou projektu a architektonické koncepce chaty navržené studiem Znamení čtyř architekti bylo navrhnout stavbu souznící s okolní přírodou namísto původní zchátralé horské chaty. Inspirací pro novou stavbu byly archivní plány původní stavby a také architektura typická pro tuto horskou oblast.

Horská chata Svatý Petr, Znamení čtyř - architekti | Foto: Tomáš Souček

Převýšená střecha s kamennou podezdívkou a tradiční dřevěný obklad ve štítu připomínají horskou boudu. Siluetu stavby doplňuje celodřevěný interiér, který harmonicky souzní s celým domem. Obytný prostor umožňuje výhled do všech stran a zprostředkovává propojení s okolím horské lokality Svatý Petr.

Horská chata Svatý Petr, Znamení čtyř - architekti | Foto: Tomáš Souček

Aparthotel Svatý Vavřinec

Genius loci krkonošské architektury doplňuje Aparthotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou. Čtyři nové domy stojí na obchodním parteru, který nahradil původní budovu prodejny Sněžka z 80. let 20. století. Domy jsou různě veliké a různě orientované.

Aparthotel Svatý Vavřinec | Zdroj: achitektonická kancelář ov-a

Mezi nimi se prolínají různé prostorové vztahy posílené stoupajícím terénem. Obvodové stěny domů jsou kryté obkladem z červeného cedru, v souladu s tímto materiálem korespondují různě velká okna. Celý koncept je dílem studia OV-A ve spolupráci s Edit! ve složení Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda, Šimon Dočekal a Kateřina Blahutová.

Aparthotel Svatý Vavřinec | Zdroj: achitektonická kancelář ov-a

Interiéry bytů jsou navrženy ve čtyřech variantách. V tmavších tónech dubu, světlých odstínech běleného smrku v kombinaci s bílým ornamentem, jinde jsou obklady z borové překližky, další část připomíná eleganci 50. a 60. let.

Nová Poštovna na Sněžce

Vydáme-li se na Sněžku, její vrchol 1603,3 m. n. m. nám nabídne nádherné výhledy do krajiny, ale také další zdařilou ukázku moderní architektury – novou Poštovnu.

Hora Sněžka a nová Poštovna | Foto: Petr Toman

V minulosti zde fungoval nejvýše položený poštovní úřad, který vznikl pravděpodobně už v 19. století. Původní roubená chata se v průběhu času proměnila v kiosek i skladiště, na jejím místě byla v roce 2007 vybudována nová poštovna v modernějším pojetí podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana.

Poštovna na Sněžce | Foto: Andrea Thiel Lhotaková

Důmyslnou konstrukci s pláštěm ze zdvojeného skla je možné díky dřevěným okenicím ovládaným hydraulickým systémem přizpůsobit aktuálním povětrnostním podmínkám. Její prosklená podoba se snadno promění v odolnou dřevěnou budovu. Místo nabízí možnost odpočinku a občerstvení.

Poštovna na Sněžce | Foto: Andrea Thiel Lhotaková

Výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách

Jinou povedenou veřejnou stavbou je výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách od ateliéru Kamila Mrvy, který je s touto lokalitou spjatý mnoha dalšími povedenými realizacemi.

Výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách | Zdroj: Kamil Mrva Architects

Šestikilometrová lanovka vedoucí z Ráztory v Trojanovicích na Pustevny byla zprovozněna už v roce 1940, od té doby zde proběhlo několik úprav a rekonstrukcí. Nová horní stanice funguje od roku 2017. Jedná se o stavbu z kamene, dřeva a skla, navrženou v souladu s okolní přírodou chráněné krajinné oblastí Beskydy.

Výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách | Zdroj: Kamil Mrva Architects

Penzion Kraličák

Život do opuštěného kraje oblasti pod Králickým sněžníkem se snaží navrátit nový penzion Kraličák navržený architektonickým studiem Ječmen. Celistvý tvar domu má svým výrazem vyvolávat představu přírodního objemu placatého kamene na výšku, umístěného na volné pláni. Jde o dřevostavbu s vnitřní podélnou nosnou stěnou z keramického zdiva. Okna na šikmých plochách fasád jsou umístěna do vikýřů a jen mírně narušují kompaktnost hmoty.

Penzión Králičák | Zdroj: Ječmen studio

Chalupa Anička

V oblasti Orlických hor stojí stará budova z počátku minulého století z vepřovicových cihel s omítkou a kamenným soklem. Její rekonstrukce a dostavba od studia Reufel vychází z okolní přírody. Dřevěná kastlová okna jsou založená na kamenných základech, zastřešení sleduje tvar střechy stávající obytné části, sedlová střecha je zalomená s eternitovou krytinou a dřevěným krovem. Dostavba respektuje půdorysné i hmotové řešení původní obytné části.

Chalupa Anička v Orlických horách | Foto: Kamil Saliba

Televizní vysílač a hotel Ještěd

Prohlídka horské architektury by nebyla úplná, pokud bychom nezmínili ikonické místo televizního vysílače a hotelu Ještěd. Ještě před svým dokončením byla tato stavba v roce 1969 oceněna Perretovou cenou. Tuto stavbu řadíme mezi nejvýznamnější projekty historie horské architektury, za což vděčíme především Karlu Hubáčkovi z architektonického uskupení Sial.

Televizní vysílač a hotel Ještěd | Zdroj: SIAL architekti a inženýři

Tvar stavby a kultivovaný technicismus detailů navozují asociace se světem sci-fi, současně souzní s kontextem krajiny. Aerodynamický tvar špičky reaguje na kuželovitý vrchol samotné hory Ještěd. Interiéry a veškerý mobiliář navrhnul architekt Otakar Binar, restauraci vybavil autorským nádobím výtvarník Karel Wünsch, který je zároveň autorem dekorativních zrcadlových příček.

Televizní vysílač a hotel Ještěd | Zdroj: SIAL architekti a inženýři

V souladu s přírodou

Kromě zmíněných budov, chat a chalup mezi soudobou horskou architekturu řadíme drobné stavby, jako jsou například krkonošské lávky, útulny pro úkryt před nepříznivým počasím nebo dočasný informační kiosek navržené studenty ČVUT ve spolupráci s KRNAP.

Patří sem rozhledny zasazené do krajiny, jako je například čtveřice vyhlídek v Rokytnici nad Jizerou od studia Mjölk nebo poněkud kontroverzní stezky v korunách stromů, které poskytují nádherný rozhled do dalekého okolí, ale přílivem turistů se stávají zátěží pro daná místa.

Jakákoliv architektura spoluvytváří ráz celé krajiny, prostředí vnímáme jako celek, ať už zde žijeme, nebo jsme pouhými návštěvníky. Od chvíle vzniku prvních horských boud se toho na horách změnilo hodně. A změny probíhají neustále. Citlivým přístupem a vhodným architektonickým řešením může být zachován genius loci těchto úchvatných horských oblastí.

Dřevěná lávka přes Rennerův potok v Krkonošském národním parku | Foto: Martin Čeněk