Nekonvenční řešení pro zanedbané území. Tatiana Uhríková z VUT oslnila porotu svou diplomkou, která řeší, co s problémy v Lublani

Nejlepší diplomovou práci roku vyhrál projekt Tatiany Uhríkové, který spojuje teorii Christophera Alexandra se současnou potřebou zahušťování měst | Zdroj: FA VUT Nejlepší diplomovou práci roku vyhrál projekt Tatiany Uhríkové, který spojuje teorii Christophera Alexandra se současnou potřebou zahušťování měst | Zdroj: FA VUT

Diplomová práce Tatiany Uhríkové s názvem Konverzia mestského bloku v Ľubľani pod vedením Ing. arch. Vítězslava Nového řeší zanedbané území v centru Lublaně v přímé návaznosti na ikonické trojmostí slovinského architekta Jože Plečnika. Návrh vychází z padesát let staré teorie A Pattern Language Christophera Alexandra založené na intuitivním navrhování, zároveň ale odpovídá současným potřebám města i místních obyvatel. Nekonvenční řešení a komplexní přístup si vysloužil vítězný titul v 23. Přehlídce diplomových prací pořádané Českou komorou architektů.

Autorka se územím začala zabývat již na své studijní stáži ve Slovinsku na Fakultě architektury Lublaňské univerzity v ateliéru Ora Ettlingera a Tomaže Novljana. Důkladný prostorový a pocitový průzkum místa i jeho okolí a nastudování knihy Pattern Language poskytlo podklad pro samotný vznik zadání diplomové práce.

Ilustrace - analýza míst a definování prostor: Intenzita života vychází přímo z celistvosti a vzájemných vztahů, které ji tvoří, neustále se mění a navzájem se ovlivňují. Centrem se může stát cokoliv, co vytváří prostor. Od detailu nejmenšího měřítka přes světlo a sluneční paprsky až po pominutelný a neopakovatelný okamžik. | Zdroj: FA VUTIlustrace - analýza míst a definování prostor: Intenzita života vychází přímo z celistvosti a vzájemných vztahů, které ji tvoří, neustále se mění a navzájem se ovlivňují. Centrem se může stát cokoliv, co vytváří prostor. Od detailu nejmenšího měřítka přes světlo a sluneční paprsky až po pominutelný a neopakovatelný okamžik. | Zdroj: FA VUT

Zadání vzešlo z poznání místa, největší inspirace vznikla právě na místě v Lublani. Skici, rozhovory s lidmi, důkladné mapování okolí pomocí myšlenkových map i fotografií mi pomáhaly utřídit si myšlenky. Blízkost slovinské národní pýchy a odkaz Jože Plečnika byl citelný,“ objasňuje Tatiana zákulisí svého projektu. „Bylo obtížné blok doplnit. Mým cílem bylo do území přinést nové body, aktivity, přilákat pozornost lidí a vrátit místu ztracenou kvalitu, dodává autorka.

Axonometrie - Důležitost a geometrie veřejných prostor: Definování, tvarování a členění vytváří hierarchii, která území rozdělila do několika zón, které ve svém měřítku odpovídají kontextu místa i celé Lublaně. Prostory se střetávají v centru bloku, na jejich křížení se propojují jednotlivé funkce pomocí otevřené multifunkční plochy, která není prázdnou a anonymní. | Zdroj: FA VUTAxonometrie - Důležitost a geometrie veřejných prostor: Definování, tvarování a členění vytváří hierarchii, která území rozdělila do několika zón, které ve svém měřítku odpovídají kontextu místa i celé Lublaně. Prostory se střetávají v centru bloku, na jejich křížení se propojují jednotlivé funkce pomocí otevřené multifunkční plochy, která není prázdnou a anonymní. | Zdroj: FA VUT

Návrh doplnění vnitrobloku díky analytické časti a poznání místa vyústil do konceptu Kulturního centra s experimentální divadelní scénou a komerčním zázemím. Uspořádání objemů a jejich pozice ovlivňuje a formuje velikost i charakter veřejného prostoru a vzniká tak členitý, funkčně propojený celek. Jednotlivé místnosti se obrací do veřejných a exteriérových zón, což napomáhá k celkovému propojení. Právě propojení exteriéru s interiérem, přirozené osvětlení, pohledové osy a čitelná dispozice jsou důležitými body návrhu. 

Vizualizace - Foyer divadla je v celé své šířce otevřené pomocí velkoformátového okna do pěší zóny mezi budovou divadla a Kulturním centrem. Tento prostor pasáž opticky rozšiřuje a přitahuje pozornost kolemjdoucích. | Zdroj: FA VUTVizualizace - Foyer divadla je v celé své šířce otevřené pomocí velkoformátového okna do pěší zóny mezi budovou divadla a Kulturním centrem. Tento prostor pasáž opticky rozšiřuje a přitahuje pozornost kolemjdoucích. | Zdroj: FA VUT

Hmotové řešení Kulturního centra svým jednoduchým objemem reaguje na složitost a bohatou členitost stávající zástavby vnitrobloku. Jinými slovy, nové objemy s objemy stávajícími společně formují venek, který svým měřítkem vytváří pozitivní geometrii v prostoru. Kulturní centrum a divadelní scéna s doplňkovými funkcemi vytváří živý atraktor, který do vnitrobloku přinese vitalitu, upevní místní komunitu a vytvoří adekvátní prostor pro setkávání a další rozvoj lokality. 

Půdorys - Kulturní centrum 1.NP | Zdroj: FA VUTPůdorys - Kulturní centrum 1.NP | Zdroj: FA VUT

Rekonverze městského bloku ukazuje možný přístup a principy při zásahu do historických struktur. Cílem je najít výrazové prostředky obsáhnuté hmotou objektu stejně jako porozumět problematice novodobých zásahů v městských centrech a reagovat na ni architektonicko-urbanistickým řešením. Práce nepřináší jen konkrétní řešení jedné parcely, ale poskytuje názor na stavění v centrech obecně. 

Diplomová práce má dvě roviny. Samotný architektonicko-urbanistický návrh, který do lokality přináší nový impulz a podporuje současné potřeby města. Druhá rovina nemá spojitost s fyzickou architekturou, ale je aplikací teorie, která se na svět dívá nám dnes vzdáleným pohledem. V procesu nejsou důležité jen dokazatelná fakta, ale také intuice, shrnuje vedoucí práce Ing. arch. Vítězslav Nový.

Vizualizace  - propojení interiéru s exteriérem | Zdroj: FA VUTVizualizace - propojení interiéru s exteriérem | Zdroj: FA VUT

A Pattern Language je organizovaným a komplexním souborem vzorů, z nichž každý z nich popisuje problém a jádro řešení, které je možné použít mnoha způsoby v  rámci specifické oblasti působnosti. Termín vytvořil architekt Christopher Alexander a publikoval jej v knize A Pattern Language z roku 1977. Jazyk vzorů vytvořený analytickými procesy vyjadřuje hluboké porozumění systému vzájemně propojených vzorců, přinášejících smysl lidskému snažení o tvorbě životního prostředí. Smysl pro celistvost ducha má napomáhat lidem v řešení složitých otázek architektury, urbanismu, ale i návrhu v menších měřítcích.

Případová studie z Lublaně může fungovat jako univerzální návod hledání možností, jak zahušťovat městský prostor. Rozvoj ‚dovnitř‘ jeho struktur je úlohou, která má svou teoretickou i praktickou rovinu, a předložená diplomová práce se důsledně zabývá oběma, uvádí porota národní soutěže o nejlepší architektonickou diplomovou práci.

Odborná porota 23. ročníku Přehlídky diplomových prací ve složení Ing. Radmila Fingerová, Mgr. Martina Mertová, Ing. arch Miroslav Pospíšil, Ing. arch. Vojtěch Sosna a Ing. arch. Marek Tichý ocenila vysokou kvalitu prací. Poukázala na fakt, že u projektů je velmi podstatný srozumitelný způsob jejich podání, čtenář musí porozumět vnímání autora, proniknout do jeho způsobu uvažování. A právě to se u všech oceněných prací autorům podařilo. Do soutěže pořádané Českou komorou architektů, která si klade za cíl porovnávat úroveň kvality výuky na českých vysokých školách zaměřených na výuku architektury, se přihlásila stovka závěrečných prací z celkem dvanácti škol architektury v ČR. 

Porota 5. prosince v pražském CAMPu vyhlásila první tři vítězné projekty a rozdala pět ocenění, z toho dva úspěchy putovaly do Brna na Fakultu architektury VUT. Tatiana Uhríková se s projektem Konverzia mestského bloku v Ľubľani umístila na 1. místě a Nela Vicanová získala za projekt PO TĚŽBĚ. Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení zvláštní cenu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Za Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně: Adéla Šoborová

Související

Aktuální až mrazí. Studentka navrhla kryt před válkou, který má působit jako příjemný pokoj, a vyhrála Cenu děkana ČVUT
Ostatní

Aktuální až mrazí. Studentka navrhla kryt před válkou, který má působit jako příjemný pokoj, a vyhrála Cenu děkana ČVUT

Redakce Czechdesign - 5. 12. 2022 - 10 min.

Ať z krajiny není Václavák. Mladý student z FA VUT řeší, jak přírodě vrátit její panenský klid a původní charakter
Interiér a architektura

Ať z krajiny není Václavák. Mladý student z FA VUT řeší, jak přírodě vrátit její panenský klid a původní charakter

Tereza Urban - 5. 8. 2022 - 9 min.

výstava czd
web expo
SHOP Snoubení
job lab 2024