Lockdown poznamenal fungování většiny městských institucí, které jsme byli v běžném životě zvyklí využívat. Výjimkou nejsou ani knihovny, jejichž zavřením přicházíme o tak důležitou možnost studia v prostorech nabytých geniem loci. Tyto instituce však povznáší pouze svojí existencí – stávají se nedílnou součástí městského prostoru a jejich architektonická hodnota často podstatně přispívá ke kultivaci prostředí, ve kterém se každý den pohybujeme. Pojďte se podívat na náš výběr zajímavě zpracovaných budov knihoven, které si zaslouží náš obdiv i v době, kdy si v nich žádnou knihu nepřečteme.
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Kdy jste naposledy projížděli kolem vědecké knihovny v Českých Budějovicích? Až pojedete příště, pohled na ni vás možná překvapí. Vedle stávající budovy totiž vyrost fascinující prosklený pavilón z dílny ateliéru Kuba & Pilař architekti s.r.o.
Dostavba odkazuje k prvkům původní stavby ze 70. let, kterou autoři (Ladislav Kuba, Tomáš Pilař, Patrik Obr a Kateřina Jechová) jemnou a minimalistickou formou interpretují. Základním problémem bylo vyřešení vztahu mezi kvalitní, avšak determinující dobovou architekturou budovy bývalého Muzea dělnického revolučního hnutí a potřebami současného urbanismu. „Architektura původní stavby je hmotově velmi členitá, brutalistní, půdorysně není příliš vhodná pro účely knihovny s volným výběrem knih. Vztah novostavby k existující budově jsme velmi důkladně prověřovali. Jakýkoliv členitý tvar dostavby ve vztahu ke stávající budově nefungoval, proto jsme šli cestou jednoduchého objemu,“ vysvětluje Ladislav Kuba.
Nová budova je navržena jako lapidární jednopodlažní prosklený pavilon levitující nad terénem. „Vnější plášť tvoří předsazené vertikální skleněné copilitové lamely, které fungují jako stínící prvek a současně vymezují dění uvnitř a vně stavby,“ popisuje dispozice Ladislav. Poměrně hluboká dispozice stavby je prosvětlena velkými čtvercovými střešními světlíky nad pracovními a studijními místy. Vyhověno bylo i původnímu požadavku zadavatele a celé nové křídlo je bezbariérově přístupné.
Brány nového křídla se otevřou se skončením lockdownu. | Zdroj: Kuba & Pilař architekti s.r.o.
V současné době probíhají poslední stavební úpravy a otevření knihovny tak závisí především na pandemické situaci. Už nyní je ale jasné, že tato stavba posune architektonickou hodnotu Českých Budějovic opět o krok dál.
Knihovna International School of Prague v Nebušicích
Že se dnešní trendy digitálních technologií nepodepisují pouze na zábavním a pop-kulturním průmyslu, dokazuje knihovna International School of Prague v Nebušicích, která se pod rukama ateliéru Perspektiv proměnila v inovativní vzdělávací centrum využívající aktuální digitální rozhraní jako nástroj edukace.
Díky snahám a agilnímu přístupu vedení školy se architektům podařilo realizovat odvážnou a silnou vizi konceptu ,new learning‛. „Cílem bylo přinést maximum vizuální transparentnosti a navrhnout vybavení s důrazem na různorodou ergonomii dětí,“ doplňují architekti Antal a Stára. Ve spolupráci se specialisty z Velké Británie se studiu povedlo propojit požadavky 21. století s klasickým konceptem multifunkční knihovny. Výzkumný charakter, 3D tisk a virtuální realita tak v prostorách nalézá stejně důležité místo jako studovna či workshop s integrovaným pohyblivým schodištěm.
Již od prvních návrhů studia byl koncept založen na jednoduché myšlence, tedy vytvoření místa, kde spolu lidé a knihy mohou co nejpřirozeněji komunikovat. „Spojení, které probíhá mezi čtenářem a knihou, si nezaslouží být ničím vyrušováno… Při návrhu jsme se soustředili na vytvoření příjemné, uklidňující atmosféry, která nabízí optimální podmínky pro tento dialog,“ dodávají architekti. Minimalistický, do detailu dotažený prostor doplňují ilustrace Petra Síse.
Design je promyšlen do posledních detailů. | Foto: Studio Flusser
Stejně jako ostatní instituce, i brány této knihovny v současném období zůstávají zavřené. Vše je ale připraveno a po skončení pandemie se můžeme naplno vrhnout do studia.
Pobočka městské knihovny v Jihlavě
Hravým interiérovým zpracováním se může pochlubit pobočka městské knihovny v Jihlavě, která si díky velkému zájmu veřejnosti vysloužila kromě stávajícího dětského oddělení i novou část pro dospělé. Na své už si tedy přijde celá rodina.
Zuzana Tůmová ze studia Schrapnel přetvořila koncepci dětského oddělení a přizpůsobila ji dospělému čtenáři. „Vizuálně, tvarově a materiálově jsem navázala na svůj původní koncept, který byl jednoduchý, ale přitom veselý a hravý,“ vysvětluje. Sjednocujícím vizuálním prvkem se stala specifická barevnost, dekor školní tabule a závěsná bodová svítidla. Ačkoli knihovna disponovala malým finančním rozpočtem a počítalo se i s využitím starších kousků nábytku, interiér funguje jako komplexní svěží prostor s příjemnými čtenářskými zákoutími.
Zuzana se podle svých slov inspirovala momenty běžného života. „Inspirace ruku v ruce se zkušeností přináší zajímavá řešení. Obecně je třeba mít oči i mysl otevřené.“ Pro zachování celistvosti prostory opticky propojila otvory, nicméně posuvné panely oddělující obě části zajišťují možnost kontinuálního aktivního využití. V dětské části tak mohou probíhat hry, workshopy či čtení pohádek, aniž by to rušilo čtenáře nebo přednášející v části pro dospělé. Na realizaci i tvorbě vizualizací se podíleli také další členové studia Schrapnel a v průběhu se do celého procesu zapojili i zaměstnanci knihovny. Každý přiložil ruku k dílu. „Velmi si účasti všech cením, i když to asi občas nedávám dostatečně najevo,“ říká pokorně Zuzana.
Realizace nové části proběhla relativně nedávno a díky současné situaci se ještě veřejnosti v plném provozu nestihla představit. Až se její brány otevřou, vezměte děti a vyrazte budovat rodinný intelekt.
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
Když jsem se jako student poprvé procházela betonovým kolosem hradecké knihovny, byla jsem nadšená. Tehdy mi došlo, jak estetická čistota a prostorový minimalismus může stimulovat pozornost při studiu. A přesně tyto hodnoty budova často nazývaná hradeckým ementálem bezesporu naplňuje.
Budova vědecké knihovny v Hradci Králové | Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Hradec Králové nabízí jako město skvělé urbanistické dispozice protnuté kanály řeky Orlice. Umístění knihovny mezi centrem města a kampusem univerzity představovalo pro ateliér Projektil architekti (kteří se taktéž podíleli na stavbě Národní technické knihovny v Praze) velkou výzvu. „Základním rozhodnutím bylo, že nechceme toto místo zastavět úplně, že ho chceme nechat průchozí,“ zmiňuje Roman Brychta, který se na stavbě podílel spolu s Adamem Halířem, Ondřejem Hofmeisterem a Petrem Leškem. „Obecně při řešení úlohy pro významné městské, regionální či veřejné instituce považuji za důležité dvě věci. Vnitřní strukturu domu a vliv budovy na dané místo.“ Po přípravě návrhu proběhlo i zpětné porovnání geometrie domu s původním návrhem místní zástavby od Josefa Gočára, génia hradeckého urbanismu.
Centrální schodiště propojuje všechny části prostoru. | Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Vnitřní struktura budovy je založena na přehledné organizaci prostor. Vstupem do budovy návštěvník vstupuje na centrální schodiště, odkud se dostane do všech přístupných míst. „Urbanisticky jsme navázali na dispozice litery X, která má dvě patra v přízemí proříznuta a tak můžete domem projít, aniž byste do něj vstoupili,“ nastiňuje prostorovou koncepci Roman Brychta. Z tohoto tvarového konceptu vychází i materiálové zpracování domu jako odlité litery. „Takto významná instituce si zasloužila jednolitý a pevný povrch. Navrhli jsme tedy celobetonovou budovu, která u nás v té době neměla obdoby,“ doplňují tvůrci.
V hradeckých kruzích se knihovně trefně přezdívá ementál. | Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Velkou výzvu představovalo taktéž interiérové vybavení a komplexní vizuální styl. V rámci uměleckého vstupu tým oslovil Martinu Novotnou, která zpracovala malby na jádra únikových schodišť. „Martina v budově strávila tři měsíce a postupně malbu upravovala v reakci na její prostředí,“ popisuje Roman Brychta. Na míru bylo budově ušito i nové logo a minimalistický orientační systém pod taktovkou studia Kultivar a Pixle.
Hradecká knihovna si svým materiálovým i dispozičním přístupem vybudovala silnou pozici a určitě stojí za pozornost.
Knihovna gymnázia v Třeboni
Každý dobře konstruovaný školní prostor by měl studentům krom učeben poskytovat i tvůrčí, studijní a volnočasové zázemí. Gymnáziu v Třeboni se všechny tyto požadavky podařilo šalamounsky spojit dohromady.
Nové prostory knihovny gymnázia v Třeboni | Foto: Alex Timpau
Finálního návrhu se chopila architektka Barbora Weinzettlová z ateliéru 111 Architekti, která jako bývalá studentka gymnázia absenci svébytné knihovny znatelně pociťovala. „V letech mého studia byla knihovna vměstnána do malého kabinetu jednoho učitele a fungovala tak pouze jako ‚výdejna‘. To pro studenty příliš atraktivní nebylo. Chyběla nám možnost svobodně se probírat knihami, sednout si zde a začíst se,“ popisuje autorka své zkušenosti.
Variabilní systém dřevěných lavic | Foto: Alex Timpau
Škola se tedy v roce 2016 rozhodla, že je potřeba tuto mezeru vyplnit. Bylo však nutné vypořádat se s již danými konstrukčními prvky budovy a jejími omezeními, především markantním zatížením, které s sebou potenciální knihovna nesla. „Neměli jsme mnoho možností, kam a jak knihovnu umístit. Poloha knihovních regálů byla velmi svázaná s nosnou konstrukcí celé budovy,“ vypráví Barbora. Nakonec se rozhodla využít dvou nosných stěn svírajících vstupní schodiště o patro níže, čímž definovala polohu i orientaci knihovny. Materiálové řešení vycházelo především z představ ředitelky gymnázia Anny Kohoutové, iniciátorky celého projektu. Vzdušnému prostoru tak dominují kovové konstrukce, sklo a světlé dřevěné minimalistické doplňky.
Ve spolupráci s Annou Kohoutovou vznikl taktéž celý koncept knihovny věnovaný nejen knihám, ale taktéž studentům, kteří mohou prostor využívat mezi hodinami i ve svém osobním volnu. Variabilitu a uvolněnost místa skvěle doplňuje mobilní pobytové schodiště, které je konstrukčně rozděleno na 4 samostatně pohyblivé segmenty. „Díky mobilnímu dřevěnému schodišti se dá knihovna využít i pro výuku, celkově prostor umožňuje velkou variabilitu dějů,“ dodává Barbora.
Gymnázium v Třeboni přináší skvělý příklad toho, že středoškoláci nemusí vnímat knihovnu pouze jako místo nutného zla, ale naopak jako zázemí pro vlastní seberealizaci.
Projekt městské knihovny v Přelouči
A nakonec nahlédněme do blízké budoucnosti. Vítězný projekt nové knihovny v Přelouči spojuje historickou hodnotu města se současnými konstrukčními přístupy. Na co se v následujících letech nejen obyvatelé Přelouče mohou těšit?
Vizualizace nové budovy městské knihovny v Přelouči | Zdroj: ForEva Architects
Již od vyhlášení soutěže bylo stěžejním požadavkem citlivé zasazení budovy do spletitých urbanistických vazeb města. Výsledky dvouměsíční analýzy historika Petra Mandažieva tyto tendence potvrdily a stavba tak měla fungovat jako současný následovník stavebního vývoje přeloučského náměstí. Soňa Formanová z ForEva Architect pojala koncepci svého vítězného návrhu jako otevřené pulzující zázemí pro studium i setkávání čtenářů – nový bod v těžišti přeloučského centra. „Společně s přilehlým muzeem a městským úřadem má nová veřejná budova potenciál navrátit život zpět do centra Přelouče,“ vysvětluje Soňa. „Zpřístupnění střešní terasy s vyvýšeným ochozem navíc návštěvníkům nabídne neotřelý pohled na architektonické dominanty přeloučského náměstí v úrovni střešní krajiny.“ Charakteristické interiérové prvky se pro estetickou kontinuitu budovy odrazí v celkovém kompozičním zpracování i členitých fasádách.
Čistý interiér vytváří otevřený prostor pro studium. | Zdroj: ForEva Architects
Knihovna je koncipována v rámci jednotlivých nezávislých celků, které spolu se střešní terasou a velkolepým přednáškovým sálem přináší svobodu pohybu každého návštěvníka. „Největší inspiraci pro nás představovala samotná společnost města Přelouče a její potřeby. Nová budova bude jakousi hmotnou odezvou, místem pro setkávání a zázemím pro bohatý naučně-vzdělávací program knihovny,“ doplňuje Soňa.
Projekt se nyní nalézá na startovní čáře a koncepce interiérového vybavení se zatím nedostala ke slovu. „V následujících měsících otevřeme otázku samotného interiéru, designu a vizuální identity budovy. Z mého pohledu v současné architektuře chybí umělecká intervence. Proto jsme se rozhodli společensky tak významnou budovu, jako je knihovna, obohatit výtvarným uměním se symbolickým přesahem,“ nastiňuje Soňa budoucí plány.
Vizualizace vnitřních prostor městské knihovny v Přelouči | Zdroj: ForEva Architects
Vzhledem k plánovanému záměru města financovat stavbu z evropských fondů nelze předpokládat realizaci dříve než v průběhu několika dalších let. „Pro nás je však dostatek času na projekční přípravu a blízká spolupráce s přeloučskými institucemi zárukou kvalitního výsledku,“ dodává autorka vítězného návrhu. A my se spolu s místními můžeme těšit, až si budeme moct ze střešní terasy vychutnat výhled na město.
