Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Netradiční, organicky pojatý tvar budovy H, momentálně „stěžejní lodi“ celého areálu Vlněny, reaguje na umístění, které tato budova v celém komplexu zaujímá. | Zdroj: studioacht.cz Netradiční, organicky pojatý tvar budovy H, momentálně „stěžejní lodi“ celého areálu Vlněny, reaguje na umístění, které tato budova v celém komplexu zaujímá. | Zdroj: studioacht.cz

Ne všechny odnesl čas. Textilní fabriky bývaly chloubou republiky, nyní se některé opět probouzejí k životu

Liberecký, Karlovarský, Jihočeský nebo třeba Jihomoravský kraj jsou místa, kde byly houfně vystavovány textilní továrny a kde v 80. letech probíhal rozkvět produkce českého textilu. Po tom, co se však v 90. letech otevřely hranice a do Česka začaly proudit zahraniční výrobky, se nejedna textilní továrna začala setkávat s potížemi a klesajícím odbytem zboží. Ten přišel především z důvodu levnějších zahraničních výrobků a nízké schopnosti českých textilek konkurovat moderněji navrhovanému zboží z ciziny. S postupným úpadkem textilního průmyslu šly budovy cihlové industriální architektury z ruky jednoho majitele do rukou druhého, a to se na osudech továren mnohdy značně podepsalo. Co se s desítkami průmyslových budov na našem území děje dnes?

1. Vlněna, Brno

Areál Vlněny byl v Brně vystavěn v průběhu 19. století a své vrcholné období prožil v 60. a 70. letech minulého století, kdy sloužil jako socialistický textilní podnik, zaměřený na výrobu vlněných látek. Svou rozlohou i velikostí se významně podílel na utváření podoby města. Nejen že vznikla poptávka po nových oborech, jako byla třeba výroba strojů na zpracování a výrobu textilu, ale také byla v centru města vystavěna celá řada dělnických pavlačových domů. Komplex byl tvořen padesáti průmyslovými budovami a hlavní administrativní budovou v neorenesančním stylu. Tu si nechali majitelé, rodina Bochnerů, vystavět v 60. letech 19. století německým stavitelem Josefem Arnoldem a jedná se o jednu z prvních neorenesančních budov v Brně.

Jedinou původní zachovanou budovou je neorenesanční Bochnerův palác. | Zdroj: studioacht.czJedinou původní zachovanou budovou je neorenesanční Bochnerův palác. | Zdroj: studioacht.cz

Tato budova inspirovaná vrcholným římským obdobím je však také jedinou budovou, která dnes stojí. V roce 1996 byla výroba textilu v areálu ukončena a všechny objekty začaly postupně chátrat. V roce 2010 žádali památkáři o zpamátnění objektů, avšak návrh byl zamítnut a v roce 2016 byla většina areálu zdemolována. Jedinou památkou na minulost místa zůstal právě Bochnerův palác. I přes několik necitlivých zásahů a dlouhé chátrání se v budově podařilo zachovat hodnotné původní štukové stropy, schodiště nebo třeba cenné nosné konstrukce v přízemí. Tato rekonstrukce je důkazem skvělé práce architektů, na které můžeme vidět velmi podařené skloubení ducha místa a nových současných prvků, které pokorně a s úctou doplňují původní stavbu. Dnes se v budově nachází kancelářské patro, ale také kavárna a výstavní prostory, které hostily například Brno Design Days v roce 2019.

Při rekonstrukci Bochnerova paláce byly zachovány původní štukové stropy. | Zdroj: studioacht.czPři rekonstrukci Bochnerova paláce byly zachovány původní štukové stropy. | Zdroj: studioacht.cz

K přestavbě Bochnerova paláce, ale taky k projektu úplně nového komplexu staveb, bylo osloveno české architektonické studio Acht. Na místě původní Vlněny byl tedy podle jejich návrhu vystavěn soubor kancelářských a administrativních budov. Nový Vlněna office park je navržen jako samostatná městská čtvrť s maloobchody a partery otevřenými veřejnosti. Nejvýraznějším prvkem výstavby je organicky tvarovaná budova, která vytváří vstup do nově vzniklého městského bloku. Na ostatních budovách převažují v současnosti hojně využívané prvky, jako jsou velké plochy skla a strohé dělení fasády. Součástí projektu je i množství zelených ploch a vodních prvků podle návrhu holandského zahradního architekta Lodewijka Baljona.

Na místě textilního areálu dnes stojí nový Vlněna office park. | Zdroj: archiweb.czNa místě textilního areálu dnes stojí nový Vlněna office park. | Zdroj: archiweb.cz

2. Sukno, Humpolec

Dříve jste se zde setkali s přadlenami vlny, česačkami příze nebo pradlenami. Dnes sem zavítají příznivci kulturního života. V bývalém soukenickém areálu sídlilo původně jedenáct samostatných firem, které se soustředily na zachování kvality zboží, výrobu tradičních látek a dobrou pověst místních soukeníků. Po jejich transformaci v národní podnik Sukno byl podnik změněn na závod vyrábějící co největší objem látek. Nový sortiment vyhovoval spíše požadavkům velkých konfekčních firem a původní hodnoty založené na kvalitách humpoleckých výrobců tak byly potlačeny. Po postupném oddělování jednotlivých závodů zde byla nakonec v roce 2003 textilní výroba úplně ukončena. V současné době se budovy modernizují a nachází se jejich nové možnosti uplatnění.

Rekonstrukci objektu s pořadovým číslem osm provedlo humpolecké studio OK Plan Architects. | Zdroj vlevo: aefcz.org | Zdroj vpravo: ceskegalerie.czRekonstrukci objektu s pořadovým číslem osm provedlo humpolecké studio OK Plan Architects. | Zdroj vlevo: aefcz.org | Zdroj vpravo: ceskegalerie.cz

Jednotlivé budovy nebyly architektonicky nijak sjednoceny. Z důvodu roztříštěného vlastnictví a častých změn majitelů se zde stavělo postupně, a tak šlo spíše o všehochuť často nevhodných stavebních zásahů. Budovy s pořadovým číslem osm se ujal humpolecký rodák Luděk Rýzner a uvědoměle se rozhodl vnést do budovy nový život. Se svým architektonickým studiem OK Plan Architects navrhli rekonstrukci na objekt určený jako platforma pro současné umění.

Humpolecká zóna pro současné umění 8smička vytváří kvalitní kulturní platformu. | Foto: Eva BystrianskáHumpolecká zóna pro současné umění 8smička vytváří kvalitní kulturní platformu. | Foto: Eva Bystrianská

Zóna pro současné umění dostala název podle svého původního pořadového čísla závodu, tedy 8smička. Konverze objektu a následná rekonstrukce byly dokončeny v roce 2018 a od té doby 8smička láká kulturní nadšence z Humpolce, ale také z Prahy nebo Brna. Jde vůbec o první realizaci ambiciózního plánu postavit moderní kulturní instituci mimo velké město. Humpolec tak dává naději, že když se najde odvážný majitel ochotný investovat vlastní prostředky do chodu objektu, může vzniknout projekt, který přesáhne své působiště a kvalitně slouží široké veřejnosti.

Uvnitř 8smičky dnes naleznete depozitář, výstavní prostory, kavárnu, knihkupectví a multifunkční přednáškovou místnost. | Zdroj: aefcz.orgUvnitř 8smičky dnes naleznete depozitář, výstavní prostory, kavárnu, knihkupectví a multifunkční přednáškovou místnost. | Zdroj: aefcz.org

3. Přádelna Karl Bienert, Bílý Potok

Oblast Karlovarska poskytovala pro stavbu industriálních komplexů výhodu množstvím říčních toků z Jizerských hor. Výjimkou jejího využití není ani přádelna v Bílém Potoce pod Smrkem, kde pro chod strojů po dlouhou dobu využívali sílu vodního toku. S pokrokovými modernizačními procesy pak tato i ostatní továrny postupně nahradily vodu parou, a tu později elektřinou.

Textilka se proměnila na technické muzeum, kde najdeme i expozice textilní výroby, včetně historických strojů. | Zdroj: facebookový profil Jizerskohorské technické muzeumTextilka se proměnila na technické muzeum, kde najdeme i expozice textilní výroby, včetně historických strojů. | Zdroj: facebookový profil Jizerskohorské technické muzeum

V roce 1852 zde byl Ignatzem Langem založen tovární areál přádelny vigoňové příze (jde o typ příze nazvaný podle druhu jihoamerického velblouda vikoně, z jehož cenné srsti se původně vigoňová příze vyráběla). Po několika výměnách majitelů se továrna v roce 1910 dostala do rukou Emila Bienerta. Ten nechal továrnu přestavět podle plánů stavitele Josefa Niessera, následoval však požár a celá továrna lehla popelem. Obnovu areálu dostal v roce 1913 za úkol navrhnout Heinrich Zieger, který byl architektem činným zejména v oblasti moderních průmyslových staveb. Právě tuto podobu areálu vídáme i dnes. Jde o zajímavý objekt netradičně stojící na poloostrově mezi korytem řeky Smědy a Hájeným potokem. Budovy se tyčí nad úrovní vodní hladiny díky vysokým žulovým zdem a pro vstup na špici poloostrova tu byl zbudován most, který je nesen kamenným pilířem.

Areál je vystavěn na špici poloostrova, který obtékají dva vodní toky. | Zdroj: pamatkovykatalog.czAreál je vystavěn na špici poloostrova, který obtékají dva vodní toky. | Zdroj: pamatkovykatalog.cz

Po roce 1948 se přádelna stala součástí národního podniku Fryba a posléze Bytex, který zde vyráběl kobercovou přízi. Od roku 2002 je majitelem továrny Pavel Šercl, který je skvělým příkladem zájmu soukromého vlastníka o zachování technické historické památky. Ve spolupráci s památkáři a pražským Vojenským historickým ústavem se tady novému majiteli podařilo zřídit trvalé expozice Jizerskohorského technického muzea, kde se dnes vystavují letecké motory, ale můžeme zde navštívit i expozici textilní výroby a s ní spojených strojů. Uvnitř bývalé textilky najdeme také konferenční místnosti, zázemí muzea, kavárnu, ale i restaurátorskou dílnu vojenské techniky.

Dnes je areál obnoven podle původních dokumentací z roku 1888. | Zdroj: muzeumjizerky.czDnes je areál obnoven podle původních dokumentací z roku 1888. | Zdroj: muzeumjizerky.cz

Obnova areálu proběhla v souladu s architektonickou dokumentací z roku 1888 a byly v ní respektovány všechny dochované detaily stavby. Šlo o velmi dobře zvládnutý projekt, kde se střetl zájem uvědomělého majitele a cíl památkářů, kteří prohlásili v roce 2011 celý areál za národní kulturní památku. Podpora projektů podobného rázu je pro majitele takovýchto staveb velkým impulsem k vynakládanému úsilí, díky kterému můžou být objekty zachovány pro budoucí generace.

Továrna byla později vybavena moderním automatickým ochranným požárním systémem. | Zdroj: archiv.genus.czTovárna byla později vybavena moderním automatickým ochranným požárním systémem. | Zdroj: archiv.genus.cz

4. Vlnap, Nejdek

Na vlně modernizace se nesla i textilka Vlnap, která působila na Karlovarsku téměř dvě století. Původní přádelnu bavlny Augusta Lotze, vystavěnou roku 1836, zakoupil o dvacet let později Ignaz Schmieger a nechal ji přestavět na přádelnu mykací příze. Čerpal při tom z výhodné polohy továrny v blízkosti říčky Svatavy a její tok využíval k chodu továrny. Přítomnost vodního toku mu ale také dala možnost orientovat se na praní příze. Nedostatek vody v řece ho však přinutil od praní upustit a také hledat nové zdroje pohonu strojů. Konec 19. století byl ve znamení rozkvětu průmyslové výroby a technického pokroku, který se projevil i v tomto provozu. Do továrny byly postupně zakoupeny dva parní stroje zásobované uhlím, které se staraly o veškerý provoz. Součástí staveb kotelen pro parní stroje byly také dva ikonické cihelné komíny, které jsou dodnes vertikální dominantou areálu.

Jako v mnoha dalších továrnách, i zde si prošel provoz modernizací od vodního pohonu přes parní až po elektrifikaci. | Zdroj: bakalářská práce Nikol Fantysové, ZČU Plzeň, 2017Jako v mnoha dalších továrnách, i zde si prošel provoz modernizací od vodního pohonu přes parní až po elektrifikaci. | Zdroj: bakalářská práce Nikol Fantysové, ZČU Plzeň, 2017

Po smrti původního majitele přebrali areál jeho synové, kteří se zasloužili o značné rozšíření areálu především o komplexy civilních budov. Typ baťových dělnických domků známe například ze Zlína, obdobným způsobem se však v tomto období vystavovalo téměř běžně. V areálu nejdecké textilky tak byly vystavěny dělnické domy, závodní jídelna, restaurace. Jedinečností této výstavby je také přítomnost továrních lázní, kde mohli zaměstnanci využívat bazén nebo parní a vanové lázně. I zde se promítl přechod na parní stroje, které zařizovaly vytápění prostor.

Součástí areálu byly také tovární lázně. | Zdroj: fabriky.czSoučástí areálu byly také tovární lázně. | Zdroj: fabriky.cz

Za své působení si areál prošel dvěma požáry, jeho dnešní podoba pochází tedy až z roku 1880 a pozdějších let. Budova lázní a ubytovny byly postaveny podle návrhu architekta Gustava Wiedermanna, autoři ostatních staveb nám nejsou známi. Architektonicky nejsou budovy nijak sjednoceny, najdeme zde uplatnění neogotického slohu, ale taky třeba neoklasicistního stylu, který je uplatněn právě na budově lázní.

Většina budov areálu je postavena v neoklasicistním stylu. | Zdroj: fabriky.czVětšina budov areálu je postavena v neoklasicistním stylu. | Zdroj: fabriky.cz

Součástí modernizačních procesů bylo také vybavení areálu vlastní elektrárnou, díky níž mohli majitelé elektrifikovat domy dělníků i výrobní haly. Během druhé světové války se zde výroba orientovala na letecké součástky pro německá vojska. Po válce došlo ke znárodnění podniku a jeho začlenění do Nejdeckých česáren vlny, později podniku Vlnap. Pod tímto názvem textilka fungovala až do roku 1999, kdy postupně začala klesat poptávka po vlněné přízi a objem produkovaný továrnou se ukázal být ve stávající situaci neudržitelný. To dovedlo továrnu k ukončení výroby a úplnému uzavření. Dnes v ní sídlí akciová společnost Nejdek, a. s., která se soustředí na výrobu přízí i nadále.

I dnes je výroba v provozu a i nadále se soustředí na výrobu a zpracování příze. | Zdroj: fabriky.czI dnes je výroba v provozu a i nadále se soustředí na výrobu a zpracování příze. | Zdroj: fabriky.cz

Galerie

Další články