Navrhla první kolekci pro české olympioniky v roce 1994. Kdo je Zdena Šafka, která vymyslela i stejnokroje pro Junák nebo školu Petra Kellnera?

Maluje to, co ji obklopuje. Přírodu, lidi a třeba i most, na který se dívá každý den z místa, kde bydlí. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉ | Foto: Lucie Mlynářová / Kolekce olympijských oděvů | Foto: Olga Tlapáková Maluje to, co ji obklopuje. Přírodu, lidi a třeba i most, na který se dívá každý den z místa, kde bydlí. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉ | Foto: Lucie Mlynářová / Kolekce olympijských oděvů | Foto: Olga Tlapáková

Uniformy, kroje a kostýmy. Hlavy s rozumem, citem a emocemi. Jeden most pořád dokola a všudypřítomná příroda se svými stromy, kapradinami, skálami a jejich atmosférou. To jsou motivy tvorby textilní a kostýmní výtvarnice a malířky Zdeny Řehákové. Sama říká, že tvoří ve spirále. Ke svým motivům se vrací, nejen v průběhu času, ale i s jiným přístupem. Zdena Řeháková vystupuje pod pseudonymem Šafka. Žije a tvoří v obci Kryštofovo Údolí na Liberecku. Tamní kraj si zamilovala a je pro ni i velkou inspirací. Letos oslaví 70. narozeniny, a proto se ve velké retrospektivní výstavě ve VILLE PELLÉ ohlížela za 50 lety svého uměleckého života.

Když se stejnokroj stane uměleckým dílem

Malířka a textilní výtvarnice se zapsala do povědomí veřejnosti především jako módní návrhářka oděvu k jedné oficiální příležitosti. V roce 1994 totiž navrhla kolekci pro slavnostní nástup první výpravy sportovců samostatné České republiky na Zimních olympijských hrách v Lillehammeru. Vyhrála soutěž vypsanou olympijským výborem, ve které díky prezentaci již hotových oděvů uspěla například v konkurenci s vyhlášenou firmou OP Prostějov.

Její kolekce byla jednou z těch mála, které byly odborníky i veřejností hodnoceny pozitivně. Byla jednoduchá, kompaktní, s promyšlenými detaily, jako jsou různé kapsičky, taštičky, pásky, rukavice a čepice. Jednobarevné kombinace bund a kalhot v národních barvách působily jednoduše a přitom módně. Vrchní oděvní materiál ze Švýcarska vytvářel díky speciálním vlastnostem 100% polyesteru kovové odlesky při dopadu světla. Ten byl doplněn měkkým plyšem na límci a v bočním švu kalhot. Při střihu vsadila na siluety devadesátých let s širokými rameny, úzkým pasem a boky, které působily hravě a nápaditě. Zbytková kolekce byla pak k prodeji v Domě módy na Václavském náměstí.

Kolekce olympijských oděvů pod značkou Zdena Šafka měla velký úspěch. | Zdroj: Národní muzeum, sbírka: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu | Foto: Olga TlapákováKolekce olympijských oděvů pod značkou Zdena Šafka měla velký úspěch. | Zdroj: Národní muzeum, sbírka: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu | Foto: Olga Tlapáková

Hlavní oděv v národních barvách byl doplněn detaily, jako jsou například rukavice a různé kapsičky. | Zdroj: Národní muzeum, sbírka: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu | Foto: Olga TlapákováHlavní oděv v národních barvách byl doplněn detaily, jako jsou například rukavice a různé kapsičky. | Zdroj: Národní muzeum, sbírka: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu | Foto: Olga Tlapáková

Její tvorbu v devadesátých letech provází uniformy či stejnokroje. Kromě kolekce pro olympioniky navrhla také stejnokroje pro Český skaut – Junák. | Zdroj: https://www.skaut.cz/Její tvorbu v devadesátých letech provází uniformy či stejnokroje. Kromě kolekce pro olympioniky navrhla také stejnokroje pro Český skaut – Junák. | Zdroj: https://www.skaut.cz/

A uniformy pro Open Gate Boarding School Babice. | Zdroj: https://www.opengate.cz/enA uniformy pro Open Gate Boarding School Babice. | Zdroj: https://www.opengate.cz/en

Viadukt jako katedrála, která na sebe bere mnoho podob

Ve své tvorbě Zdena opakuje motivy, které jsou pro ni důležité. Jedním z nich je viadukt nad Kryštofovým Údolím. Most z roku 1900, na který vidí z místa, kde žije a tvoří, se pro ni stal podnětem pro její práci. V své tvorbě ho znázornila v mnoha podobách. Inspiruje ji jeho mohutnost, tvary, stín, který vrhá, i to, jak komunikuje s okolním prostředím. Někdy zmizí v zeleni, jindy zase v mlze.

Opakování motivu monumentální stavby připomíná podobný přístup k tvorbě impresionistického malíře Clauda Moneta a jeho opakované vyobrazení katedrály v Ruenu. Sama výtvarnice říká, že impresionismus je také směr, který její tvorbu ovlivnil.

Jasné a syté barvy vyobrazení viaduktu v pojetí Zdeny Řehákové podtrhují její snové vnímání atmosféry, jakou na ni působí. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉJasné a syté barvy vyobrazení viaduktu v pojetí Zdeny Řehákové podtrhují její snové vnímání atmosféry, jakou na ni působí. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉ

Atmosféra viaduktu je pokaždé jiná a Zdena Řeháková ji umí zachytit. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉAtmosféra viaduktu je pokaždé jiná a Zdena Řeháková ji umí zachytit. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉ

Most je významnou kulturní památkou. Viadukt je dlouhý 202 metrů a nejvyšší pilíře dosahují výšky 27 metrů. Na jeho stavbu byl použit diorit vytěžený při hloubení tunelu této trati pod Ještědským hřebenem. Obklad a parapety jsou z liberecké žuly. Je výjimečný tím, že i když jde o ryze technické dílo, už od svého vzniku není nijak rušivým elementem v krajině.

Most z roku 1900 se pro Zdenu Řehákovou stal velkou inspirací. | Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/User:SchiDDMost z roku 1900 se pro Zdenu Řehákovou stal velkou inspirací. | Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/User:SchiDD

Hlava je symbol člověka, a v ní rozum i cit

Hlava je pro ni symbolem člověka. Dříve hlavy vytvářela z tkaných gobelínů. Jak sama říká, tkala si tak kamarády. Dnes už je hlavně maluje. Hlava je pro ni také symbolem centra, kde se skrývají rozum, cit a emoce, ale i vztahy. To všechno jsou důvody, proč ji tvorba hlav tak fascinuje.

Tkané gobelíny s motivem hlav. | Zdroj: http://www.safka.cz/Tkané gobelíny s motivem hlav. | Zdroj: http://www.safka.cz/

Barvy jejích hlav jsou od dob její rané tvorby stále jasnější a veselejší. Ať už jsou barvy jejích obrazů ponuřejší, či naopak jasné a veselé, vždy z nich dýchá klid a harmonie.

Postupně přestala hlavy tkát. Dnes už je hlavně maluje. Akryly s názvy SÁM a ROZCHOD I. | Zdroj: http://www.safka.cz/Postupně přestala hlavy tkát. Dnes už je hlavně maluje. Akryly s názvy SÁM a ROZCHOD I. | Zdroj: http://www.safka.cz/

Je to sen, nebo realita?

Prvky přírody jsou pro ni dalším motivem, který se prolíná celou její tvorbou. Od realistického ztvárnění se pomalu mění k abstraktnějšímu pojetí. Barvy prosvítají a jsou stále zářivější.

Od realistického ztvárnění se její obrazy mění na abstraktní zachycení podstatného. Olejomalba Skalák 2 a akrylové plátno nazvané Most 5. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉOd realistického ztvárnění se její obrazy mění na abstraktní zachycení podstatného. Olejomalba Skalák 2 a akrylové plátno nazvané Most 5. | Zdroj: Galerie VILLA PELLÉ

Výrazné a jasné barvy jsou tím, co její tvorbu spojuje. Její obrazy jsou abstraktním až snovým pojetím toho, co ji obklopuje. Ať už jde o přírodu, v které žije, či most, který má každý den na očích, nebo siluety hlav, které pro ni znamenají lidskost.

Zdena Řeháková říká, že pracuje ve spirále. K jednotlivým motivům se v průběhu let opakovaně vrací, ať už jsou to hlavy a figura, přírodní motivy inspirované exotickými místy i Jizerskými horami, anebo technické objekty, jako je viadukt v Kryštofově Údolí.

Umělecká cesta Zdeny Řehákové od malování zpět k malování

Zdena Šafka Řeháková je malířka, textilní a kostýmní výtvarnice, scénografka, pedagožka a restaurátorka. Narodila se v Praze 17. února 1953.

Její umělecké začátky sahají až do nejútlejšího věku, kdy si už jako dítě přála být malířkou. Říká, že malování pro ni bylo útěkem od všedních dnů.

Po absolvování Školského ústavu umělecké výroby Praha nastoupila v roce 1974 na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1981 absolvovala v ateliéru textilního výtvarnictví pod vedením Bohuslava Felcmana. Během studia vytvořila mnoho unikátních gobelínů a tapiserií, od abstraktních rastrů až po svébytně deformované obličeje.

V letech 1983–1989 pracovala jako kostýmní výtvarnice v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde vytvářela kostýmy pro divadelní inscenace, včetně Molièrovy hry „Učené ženy“ a pohádky „Hrátky s čertem“. Navrhla také oponu pro zdejší Malé divadlo. Oponu velikosti 4 × 8 metrů také sama utkala.

Po roce 1989 se rozhodla vstoupit na novou uměleckou cestu a stala se módní návrhářkou. Oblečení navrhovala pod značkou „Zdena Šafka“. Některé její dámské šaty či kabáty jsou dnes součástí sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Značku „Zdena Šafka“ dodnes používá jako pseudonym, kterým podepisuje své obrazy.

V roce 1994 vyhrála v soutěži Olympijského výboru o návrh na kolekci oděvů pro slavnostní nástup pro české olympioniky na olympijských hrách v Lillehammeru.

V letech 1994–2000 navrhla také stejnokroj pro Junák – český skaut a uniformy pro školu Open Gate.

Po ukončení podnikání v roce 1998 pak pět let působila jako odborná asistentka na katedře designu Technické univerzity v Liberci.

Posledních deset let se Zdena Řeháková věnuje hlavně malbě. | Zdroj: ČTKPosledních deset let se Zdena Řeháková věnuje hlavně malbě. | Zdroj: ČTK

Zdena Šafka Řeháková je vdaná a má dvě vlastní děti. Navíc se společně se svým manželem starala o tři děti v pěstounské péči.

Související

Umprum ji zklamala, vyrazila proto do Paříže. Když lidé zvenku nevnímají rozdíly mezi pracemi studentů, je něco špatně, říká výtvarnice Lochmann
Ilustrace

Umprum ji zklamala, vyrazila proto do Paříže. Když lidé zvenku nevnímají rozdíly mezi pracemi studentů, je něco špatně, říká výtvarnice Lochmann

Lilia Gutiérrez - 1. 12. 2022 - 8 min.

Argumentům, že dělat umělce je riskantní, jsem nevěřila, říká fotografka Bára Prášilová, která na správnou fotku dokáže čekat roky
Umění

Argumentům, že dělat umělce je riskantní, jsem nevěřila, říká fotografka Bára Prášilová, která na správnou fotku dokáže čekat roky

Michaela Rusová - 17. 8. 2022 - 11 min.

jelínek
MYP 2024
botanická zahrada
SHOP Snoubení