Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Tomáš Rachunek vrací slávu houbovité hmotě. Foto: Lucie Schubertová Tomáš Rachunek vrací slávu houbovité hmotě. Foto: Lucie Schubertová

Návrat choroše. Designér nahrazuje kůži houbou, která má zázračné vlastnosti

Kožedělství se v posledních desetiletích ohromného nárůstu fast fashion produkce vyšplhalo na přední příčky environmentální i etické průmyslové problematiky. Z designérských dílen a vědeckých laboratoří celého světa však vychází alternativní materiály s minimální ekologickou stopou. My jsme vyzpovídali designéra Tomáše Rachunka, který hledá alternativy k běžné kůži.

foto: Lucie Schubertováfoto: Lucie Schubertová

Ačkoli by se zpracování kůže, coby druhotného materiálu masné produkce mohlo jevit jako ekologická alternativa masové fashion produkce, realita se v době globalizace trhu značně liší. Kožedělný průmysl zpracovávající 220 tun kůže denně použije na každý kilogram 40 až 50 litrů chemických kapalin. Dle studií se z dospělé krávy o hmotnosti 250 kg vyprodukuje zhruba 6 kg kůže, k jejímuž vyčinění se na každý kilogram spotřebuje 17 000 litrů vody s příměsí vápna, kyselin, chromových barviv, olejů a suspendovaných pevných látek znečisťujících spodní i povrchové vody.

Vysoká produkce nízké kvality

Díky nižším nákladům suroviny často pochází z rozvojových zemí, kde se pracovní podmínky neliší od textilních továren. Jen v Indii se nachází přes 2000 koželužen distribuujících na 180 milionů m² kůže ročně. Kožedělný průmysl vyžaduje široké plochy pastvin a v posledním půlstoletí tak bylo vykáceno obrovské množství plochy amazonského deštného pralesa. Toto hromadné odlesňování způsobuje ztrátu biotopů pro miliony druhů, značně eliminuje počet stromů a tím znatelně přispívá ke změně klimatu. Globálně by se dalo říci, že živočišné zemědělství produkuje více skleníkových plynů než všechny světové dopravní systémy dohromady a koželužny patří mezi největší současné znečišťovatele životního prostředí.

Tato problematika však nezůstává lhostejná uvědomělým designérům a vývojářům a pod jejich rukama tak pomalu ale jistě vznikají nejrůznější, více či méně v globálním měřítku využitelné alternativy. Mezi ně patří i student produktového designu na pražské UMPRUM, Tomáš Rachunek, který se ve svém bakalářském projektu zaměřil na potenciál dřevokazné houby troudnatce kopytovitého a jeho materiálovou podobnost s živočišnou kůží. Lehce aktivistický přístup Tomáše dovedl taktéž k určité kritice chování ostatních mladých designérů, kteří i přes tíživou situaci nehledají alternativní cesty a s environmentálně náročnými materiály pracují bez větších výčitek. U kávy jsme tak probrali nejen potenciál mycelia, ale také současný postoj k ekologii v produktových ateliérech českých uměleckých škol i v zakázkách velkých nadnárodních společností. Podívejte se také na starší rozhovor s Tomášem, který jsme vedli u příležitosti jeho vítězství v soutěži Mladý obal.

Autor bakalářské práce Tomáš Rachůnek, Foto: Lucie SchubertováAutor bakalářské práce Tomáš Rachůnek, Foto: Lucie Schubertová

Alternativa Tomáše Rachůnka

Tomáši, odkud se brala motivace ke tvému bakalářskému projektu?

TOMÁŠ: Asi před rokem zahájil náš ateliér spolupráci se společností McDonald’s, jejímž cílem bylo navrhnout představu jídla budoucnosti. Díky tehdejším experimentům jsem objevil potenciál mycelia. Velkou roli hrálo seznámení s biologem z Přírodověděcké fakulty Univerzity Karlovy Jakubem Skřivánkem, kdy se naše práce prolnuly na mnoha úrovních. Podařilo se mi tenkrát navrhnout houbu, která by prorůstala lidským tělem a tím mu dokázala dodávat živiny.

Jak jsi přišel k houbám coby materiálu vhodnému k náhradě kůže?

TOMÁŠ: Zřejmě první inspirací byl multidisciplinární designér Maurizio Montalti, který měl přednášku na pražské UMPRUM. Houby mne začaly fascinovat coby materiál neomezených možností. V přípravě dat pro zpracování bakalářské práce jsem narazil i na techniku starou několik tisíc let, tj. zpracování choroše v materiál podobný kůži. Je to řemeslo skoro mrtvé, ale do 20. století bylo například na Moravě či na Chodsku velmi rozšířené.

Obhajoba bakalářské práce Tomáše Rachůnka v ateliéru produktového designu UMPRUM, Foto: Lucie SchubertováObhajoba bakalářské práce Tomáše Rachůnka v ateliéru produktového designu UMPRUM, Foto: Lucie Schubertová

Produktový design nebo environmentální aktivismus?

Vnímáš svoji práci jako produktový design, umělecký objekt nebo environmentální aktivismus? A kde obecně cítíš hranice designérské práce?

TOMÁŠ: Na to je těžká odpověď. Jak to tak bývá, výstupem bakalářské práce je produkt či alespoň jeho model, něco hmatatelného a zhodnotitelného. Praktická část mé práce je vlastně druhotným produktem textové části a celého výzkumu. Jedná se tedy spíše o hommage či umělecký objekt přenášející informace, teze a představy teoretického výzkumu.

Domnívám se, že práce designéra nemůže být nadále definována estetizací produktů nebo prostředí kolem nás. Je nezbytné překračovat oborové hranice a hledat nové způsoby řešení či samotné definice produktů, které budou vizuálně přitažlivé, trvanlivé a ekologicky přijatelné. Cesta už zkrátka není jen materiálová udržitelnost, ale i estetická či etická udržitelnost.

Ve své práci jsi se pokusil nahradit kůži organickým materiálem choroše. Má tento materiál opravdový potenciál nahradit vlastnosti kůže? Pokoušíš se vyvinout regulérní, masově využitelnou náhradu nebo se jedná spíše o aktivistické poukázání na problematiku kožedělství?

TOMÁŠ: Rezavě hnědý hubkovitý materiál, který lze z choroše získat, se stal už před několika tisíci lety ceněným a vyhledávaným materiálem. Byl například nalezen u 5 000 let starého zamrzlého muže, který tuto houbu zřejmě používal k rozdělání a udržování ohně, při první pomoci, jako repelent proti hmyzu nebo pro duchovní účely. Přibližně do roku 1950 hrál choroš stěžejní roli v lokální produkci na Valašsku či Chodsku, kde poslední řemeslníci vymřeli v 60.–80. letech 20. století. Šlo o jednu z nejdůležitějších surovin a hlavní artikl horalů, kteří bydleli v blízkosti lesů a živili se mimo jiné i jeho sběrem, zpracováním a prodejem.

Tento materiál byl využíván pro výrobu čepic, vest, rukavic nebo bot a vytvářel jistou alternativu koženého výrobku. I přestože jsem se ve své práci zaměřoval na zefektivnění celého procesu vytěžení kýženého materiálu a urychlení kultivace plodnic Fomes fomentarius, se v této fázi ale jedná spíše o poukázání. Popisuji důležitost vztahu člověka k přírodě a pomyslné „mutualistické symbiozy“ člověka a hub, která aktivně probíhala několik tisíc let a následně se vytratila. Vezměte si jako příklad mycelium – životní forma hub, která všednímu člověku nepřijde nijak zajímavá, avšak poslední vědecké publikace poukazují na neuvěřitelné vlastnosti této životní formy, která vytváří nekonečnou biochemickou komunikační síť.

Choroš - potenciální zdroj alternativy kůže, Foto: Lucie SchubertováChoroš - potenciální zdroj alternativy kůže, Foto: Lucie Schubertová

Zázračné mycelium

Vypadá to, že mycelium vyniká opravdu fascinujícími vlastnostmi. Jak tento materiál funguje, v jakých sektorech by se dle tebe mohl reálně uplatnit a proč se tak zatím nestalo?

TOMÁŠ: Je důležité uvést na pravou míru jedno, když se řekne houba, každý z nás si představí houby, které sbíráme v lese. To jsou však pouze rozmnožovací orgány hub. Základní životní formou hub je ono mycelium, což je směs vláken v půdě, které nejsou na první pohled patrné.

Například společnost Mycoworks ze San Francisca dokáže pěstovat cihly z mycelia, které několikanásobně překračují kvality obyčejných pálených cihel či za měsíc vypěstují kůži formátu celé krávy, která je její absolutní a plnohodnotnou náhradou. Hranice využití mycelia neexistují. Firma Mogu zajišťuje z mycelia a vedlejších produktů zemědělsko-průmyslových procesů výrobu podlah, tepelně izolačních panelů, akustických modulů, dekoračních obkladů atd. Diskutuje se o pěstování domů na Marsu, vesmírných raketách, bateriích, dokonce o formách biochemického počítače.

Dosavadní nevyužití může mít mnoho příčin – skepticismus spotřebitelů, nedostatečná znalost, vysoká cena, odlišnost. Utopistická představa by byla začít do výzkumu mycelia více investovat a objevit, co vše nám může tato životní forma nabídnout. Tu však pravděpodobně vždy standardy současného průmyslu převálcují.

Mycelium jako alternativa kůže, Foto : Lucie SchubertováMycelium jako alternativa kůže, Foto : Lucie Schubertová

Ambivalentní přístup nemladší generace designérů

V rámci současné tíživé ekologické situace je v produktovém designu více než žádané nacházet nové alternativní materiálové cesty. Jak moc se na tuto problematiku zaměřují ostatní studenti produktového designu, coby slibná nastupující generace progresivních designérů?

TOMÁŠ: Češi jsou opravdu silní v řemeslu a díky vlivům z okolních evropských států dochází k zajímavé fůzi zaběhlých praktik s experimentem. Je to ale o uvědomění a studentech, kteří tyto proudy uchopí a i na vzdory komerčním bojům budou prosazovat nové způsoby myšlení. Co se týče našeho ateliéru, mám občas pocit, že se takto děje velmi málo. Otázky etiky, ekologie a experimentu často překřičí estetika, produkce a prodej.

Díky dobrému jménu se váš atelier dostává i k nadnárodním zakázkám velkých firem. Snaží se studenti do takových projektů vnést environmentální uvědomělost?

TOMÁŠ: Náš ateliér je zářným příkladem spolupráce s velkými firmami. Vedoucí prof. Froněk i prof. Němeček přináší výzvy, které nás posouvají dál a formují naše budoucí působení. Studenti jsou často nespokojení s komerční stránkou těchto zakázek, nicméně je pouze na nich, jak je uchopí. Mohou se bouřit, kritizovat, nacházet nové cesty a tím společnosti inspirovat. Za posledních pár semestrů jsme spolupracovali s množstvím velkých firem a další možnosti stále přichází. V září by se měla odhalit instalace z recyklovaných kapslí, kterou navrhuji pro Nespresso, blíží se odhalení krátkého dokumentu o mé houbě, která prorůstá člověkem, či výstava a další aktivity celoškolní soutěže UMPRUM ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR „snížená produkce“.

Hodláš ve svém bakalářském výzkumu pokračovat i nadále? Máš už v plánu nějaké další konkrétní posuny?

TOMÁŠ: Jsem rád, že kolega Jakub je jistým způsobem naladěn na stejné vlně. Nedávno jsem se mu ale zmínil, že po prázdninách chci začít pěstovat mycelium sám na sobě a jen otočil oči v sloup, :D. Přitahuje mne myšlenka prozkoumat, jakým způsobem se tento organismus sžije s naším tělem a zda by bylo možné tímto způsobem vytvářet oblečení. Vlastně takové ještě rychlejší fast fashion, ale bez etických a ekologických otázek. To je však otázkou budoucnosti. Troudnatec ani mycelium nereprezentují záchranu světa před ničivými dopady průmyslu na náš ekosystém ani osvětu globální ekonomiky. Reprezentují hodnoty, které jsou naší současnou společností opomínány. Důležitost snížené produkce, udržení výroby na lokální úrovni a skutečnou udržitelnost.

Další články