Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Česká centra u příležitosti českého předsednictví Radě EU zvou do Laboratoře budoucnosti. Její součástí je i výstava ECO? Český design směrem k udržitelnosti, která je od 11. do 31. července k vidění na Mariánském náměstí v Praze. | Foto: David Stecker Česká centra u příležitosti českého předsednictví Radě EU zvou do Laboratoře budoucnosti. Její součástí je i výstava ECO? Český design směrem k udržitelnosti, která je od 11. do 31. července k vidění na Mariánském náměstí v Praze. | Foto: David Stecker

Nálepka „ekologický produkt“ nemusí bohužel nic znamenat. Výstava Eco? ukazuje, jak si české firmy a designéři vedou na cestě k udržitelnosti

Udržitelnost a zodpovědný životní styl šetrný k životnímu prostředí jsou témata, která globálně rezonují čím dál tím víc. Fakt, že je nezbytné začít se chovat ohleduplně a ekologicky, již nezpochybňuje téměř žádná rozumná autorita. Přesto je především v prostředí České republiky zapojení designu do řešení environmentálních problémů stále na počátku a firem či jednotlivců, kteří by se problematice dlouhodobě věnovali, není mnoho. Takové téma se snaží otevřít výstava Eco? pod kurátorským vedením Veroniky Pařízkové.

Český design na cestě k udržitelnosti

Právě design a jeho možnosti mohou představovat ideální výchozí platformu pro nastavení nových spotřebních zvyklostí. Dobře promyšlené produktové tvarosloví, chytře zvolené materiály a uvědomělý přístup k produkci (včetně zapojení nových technologií) jsou základní atributy, které dokážou nabídnout nová pravidla. 

Ekologie a udržitelnost jsou však bohužel paralelně zneužívány pro marketing a klasický „green washing“. Jak tedy rozeznat čistou motivaci firem, které jsou si vědomy nutnosti změny, od těch, které se jen chytře vezou na módní vlně? Těžko. Výstavní projekt Českých center nemá ambici firmy a designéry lustrovat, při důsledně kritickém pohledu by se možná výběr ještě výrazně zúžil. Na příkladu jednotlivých řešení a nápadů chce ale dokázat, že i na první pohled dílčí realizace mohou do budoucna představovat zásadní předěl ve výrobě a designu.

Výstava ECO? bude od 4. srpna dostupná také virtuálně v online prostředí. | Foto: David SteckerVýstava ECO? bude od 4. srpna dostupná také virtuálně v online prostředí. | Foto: David Stecker

„Do výstavního projektu jsme proto hledali české firmy, ale také jednotlivce, kteří svou konkrétní ideou ukazují, jak obratně lze využívat design pro nové konzumní zvyky. Design v těchto souvislostech nevnímáme jako estetický, samoúčelný efekt, ale naopak jako ryze funkční nástroj, který nabízí snoubení praktických a vizuálně dokonalých vlastností,“ popisuje Veronika Pařízková, kurátorka projektu, která spolu se specialisty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pod vedením prof. Vladimíra Kočího představila inovativní produkty, vize a myšlenky v oblasti udržitelného designu.

Od 11. do 31. 7. 2022 oživí Mariánské náměstí na Praze 1 nevšední instalace tvořená modulem s ukázkami eko-produktů s vlastním příběhem a mírně kontroverzním názvem ECO? Cílem je otevřít širší kritickou debatu, co vlastně ona „udržitelnost“ reprezentuje. | Foto: Simona AmiriduOd 11. do 31. 7. 2022 oživí Mariánské náměstí na Praze 1 nevšední instalace tvořená modulem s ukázkami eko-produktů s vlastním příběhem a mírně kontroverzním názvem ECO? Cílem je otevřít širší kritickou debatu, co vlastně ona „udržitelnost“ reprezentuje. | Foto: Simona Amiridu

Výstava vznikla ve spolupráci Českých center a Vysoké školy chemicko-technologickou v Praze pod vedením prof. Vladimíra Kočího a pod kurátorským vedením Veroniky Pařízkové. Ve spolupráci s Magistrátem hl. města Prahy. | Zdroj: Česká centraVýstava vznikla ve spolupráci Českých center a Vysoké školy chemicko-technologickou v Praze pod vedením prof. Vladimíra Kočího a pod kurátorským vedením Veroniky Pařízkové. Ve spolupráci s Magistrátem hl. města Prahy. | Zdroj: Česká centra

Eko-logické hodnocení eko-designu 

„Naplňování cílů udržitelnosti je v současnosti celospolečenským úkolem. OSN definovala 17 hlavních cílů udržitelnosti, tzv. SDGs. Jednotlivé cíle udržitelnosti zahrnují respekt nejen k životnímu prostředí, ale i k ekonomice a společnosti. Výkonné hospodářství nemůže fungovat bez kvalitního životního prostředí poskytujícího důležité zdroje a suroviny ani bez zdravé a uvědomělé společnosti,“ uvádí prof. Vladimír Kočí. 

Každý z vystavených produktů byl podroben zkoumání nejen z hlediska zátěže prostředí množstvím CO2 při výrobě, ale také z hlediska spotřeby vody při výrobě nebo používání toxických látek. | Foto: David SteckerKaždý z vystavených produktů byl podroben zkoumání nejen z hlediska zátěže prostředí množstvím CO2 při výrobě, ale také z hlediska spotřeby vody při výrobě nebo používání toxických látek. | Foto: David Stecker

Výstava Eco? | Foto: David SteckerVýstava Eco? | Foto: David Stecker

Pro hodnocení míry ekodesignu produktů autoři výstavy zvolili tři pilíře udržitelnosti: environmentální, ekonomický a sociální. Jelikož design považují za kreativní složku lidské kultury, rozhodli se uměleckou roli designu zdůraznit rozšířením hodnocení o čtvrtý pilíř – kulturní přínos. 

Výstava je určena nejen široké veřejnosti, ale také designérům, kteří hledají cesty, jak změnit spotřební návyky, nebo odborníkům, kteří na téma udržitelnosti nahlížejí optikou vědy. | Zdroj: Česká centraVýstava je určena nejen široké veřejnosti, ale také designérům, kteří hledají cesty, jak změnit spotřební návyky, nebo odborníkům, kteří na téma udržitelnosti nahlížejí optikou vědy. | Zdroj: Česká centra

Přínos produktů k ekodesignu hodnotili pomocí celkem 8 kritérií, z nichž 5 bylo zvoleno s ohledem na připravovanou taxonomii EU z environmentální oblasti: 

Kritéria přínosu k ekodesignu:

  • Předcházení klimatické změně,
  • snížení spotřeby surovin,
  • ochrana vodních ekosystémů,
  • zachování biodiverzity,
  • omezení úniku toxických látek,
  • ekonomický přínos,
  • sociální přínos,
  • kulturní přínos. 

Jak však přidělovat hvězdy výrobkům, které mají rozdílnou povahu, plní různé spotřebitelské funkce a ani nejsou stejně veliké? Jelikož v průběhu životního cyklu prakticky všech produktů výstavy se spotřebovalo určité množství elektrické energie, rozhodli jsme se použít environmentální zátěž vznikající při výrobě elektrické energie jako měřítko. Jedna průměrná kWh vyrobená v Evropské unii (průměrný energetický mix) má komplexní environmentální dopady a postihuje všechna námi zvolená environmentální kritéria. Metodou LCA jsme určili, jakou environmentální zátěž má 0,1 kWh průměrné evropské elektřiny a dále 1 kWh, 10 kWh, 100 kWh a 1000 kWh. Toto rozpětí elektrické energie pokrývá jak nízkou spotřebu malého domácího úsporného svítidla, tak spotřebu velkých energeticky náročných průmyslových zařízení,“ popisuje prof. Vladimír Kočí. 

Výsledky 

Brokis

Česká firma Brokis se věnuje výrobě skla řadu let. Sklárna Janštejn, kde své produkty vyrábí, funguje již od roku 1809. Až nedávno ovšem v janštejnské sklárně, společně s firmou Brokis, přišli na ideu, jak zpracovat tuny střepů, které generuje výroba svítidel. Odpadní materiál vzniká při foukání skleněných částí a v minulosti se cca 30 % skládkovalo. Nově ve sklárně uřezané části roztřídí podle barevnosti a typu střepů a opět při vysoké teplotě taví. Výsledkem je opakovaně recyklovatelný materiál nazvaný Brokisglass. Vyrábět z něj lze celou řadu produktů – kromě svítidel to může být i nábytek, doplňky či produktový design.

Brokis: Kolekce GEOMETRIC, design: Boris Klimek a Lenka Damová | Zdroj: Brokis.czBrokis: Kolekce GEOMETRIC, design: Boris Klimek a Lenka Damová | Zdroj: Brokis.cz

mmcité

Firma mmcité patří mezi přední světové výrobce městského mobiliáře. Její produkty najdete v evropských velkoměstech, jako je Londýn, Kodaň nebo Paříž. Ve své kolekci PIXEL, kterou navrhlo duo Herrmann & Coufal, aplikuje principy udržitelnosti do výroby. Variabilní sedací systém byl navržen tak, aby využil kratší rozměry kvalitních dřevěných lamel, které vznikají při výrobě jiného mobiliáře a staly by se jinak odpadem. Důležitým aspektem ekologické výroby je také volba materiálů zaručující vysokou životnost. Jednoduchá hra se čtverci nabízí téměř neomezené možnosti při vytváření sedacích prvků ve veřejném prostoru.

 Modulární sedací prvek Pixel | Zdoj: mmcité Modulární sedací prvek Pixel | Zdoj: mmcité

Egoé

Od kolébky ke kolébce neboli princip Cradle to Cradle začíná aplikovat stále více firem. V českém prostředí se o koncept maximálního využití produktu s šancí na efektivní cirkulaci materiálů snaží bílovická značka Egoé. Její kolekce stoliček Štok byla inspirovaná projektem, ve kterém Egoé umístila na krásné vyhlídky svoje křesla a židličky. Designéři chtěli, aby se jejich produkt, když už se objeví v přírodě, do ní také dokázal bez problému vrátit. Štok je proto vyrobený z takových materiálů a s takovou povrchovou úpravou, že by se v čase celý rozložil.

Dřevěná štokrle Štok | Zdroj: EgoéDřevěná štokrle Štok | Zdroj: Egoé

TON

Výrobce ohýbaného nábytku z Bystřice pod Hostýnem se stal již dávno legendou. Značka TON se snaží své renomé udržet i dnes a patří mezi nejvýznamnější české firmy vůbec. Při výrobě židlí vzniká množství odpadu, který je však často i velmi kvalitní surovinou. Proto TON přišel s nápadem vyrábět ze zbytkového materiálu věšáky LOGS. Ačkoliv je to v celém sortimentu jen nepatrná část produkce, dokazuje, že se aspekty udržitelnosti pomalu dostávají do DNA i velkých firem.

Věšáky Logs | Zdroj: TONVěšáky Logs | Zdroj: TON

Anna Marešová

Spotřeba hygienických vložek a tampónů, které jsou velmi těžko recyklovatelné, je vysoká. Řešením jsou alternativní pomůcky typu menstruačních kalíšků. Na trhu jich figuruje několik, ten, který navrhla designérka Anna Marešová, z běžné produkce vyčnívá svojí vizuální identitou a zcela funkčním designem. Estetické kvality produktu, jeho precizní provedení, včetně obalového materiálu a vhodně zvoleného fontu, jsou zásadním momentem, který zatraktivňuje kalíšek v očích veřejnosti.

Menstruační kalíšek Whoop·de·doo | Zdroj: Anna MarešováMenstruační kalíšek Whoop·de·doo | Zdroj: Anna Marešová

Veronika Janečková

Příprava kávy z hliníkových kapslí je dlouhodobě považována za neekologický a diskutabilní proces. Hliník je sice možné opět recyklovat, jde však o náročný a ne všude dostupný způsob. Veronika Janečková proto hledala možnosti, jak se hliníkového obalu nadobro zbavit. Vynalezla rozložitelné kávové kapsle, vytvořené z bio odpadu, který by jinak skončil na kompostu. Jí vyvinutý materiál navíc nemusí sloužit jen jako kávový obal, ale má téměř neomezené možnosti tvarování.

Kompostovatelné kávové kapsle | Zdroj: Veronika JanečkováKompostovatelné kávové kapsle | Zdroj: Veronika Janečková

O výstavě

Výstava si dává za cíl nabídnout kritický pohled na téma ekologie a otevřít širší diskusi o reálných dopadech naší spotřeby na udržitelnost.

Projekt se poprvé představil na Mariánském náměstí v Praze 11. července, kde bude ke zhlédnutí do 31. července. V průběhu českého předsednictví v Radě EU bude do prosince putovat po sedmi evropských městech: Berlíně, Bratislavě, Budapešti, Bukurešti, Miláně, Stockholmu a Varšavě.

Výstava ECO? bude od 4. srpna dostupná také virtuálně v online prostředí.

Vystavující firmy a umělci: BROKIS and Janštejn GlassMMCITÉTON
EgoéSára MatysováAnna Marešová, Maria Nina Václavková, NahakuKave FootwearDavid Valner Glass
Filip KramplaAnna VácováAdam ŽeleznýTextile MountainLLEV,
Veronika Janečková, Balance is MotionPlastic Guys

Tvůrčí tým:

Kurátor: Veronika Pařízková

Analýza: prof. Vladimír Kočí (děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT), Jan Kulhánek (Ústav udržitelnosti a produktové ekologie)

Architektura výstavy: Monument Office

Grafika: Terezie Prušlová

Produkce: Naďa Lhotská, Česká centra

Supervize: René Kubášek, Česká centra

Další články