Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Na střeše Lucerny, v kostele nebo na hrázi rybníka. 3 inspirativní svatby českých designérů

Ve spolupráci s magazínem Mile přinášíme v následujícím článku dávku inspirace nejen pro budoucí svatebčany. Pojďte s námi nakouknout, jaké to je, mít svatbu jako designér.

Pár slov pro ty, kteří o Mile ještě neslyšeli. Jedná se o čtvrtletník, který vás provede světem nejen svatebních oslav. Minimalistický vzhled magazínu a obsah týkající se i zahraniční inspirace přitáhne i ty nejnáročnější nevěsty. V online i tištěné variantě naleznete mnoho inspirace týkající se nejrůznějších aspektů svatební oslavy, od šperků až po lokaci nebo dárky pro novomanžele. Součástí webu je i adresář, obsahující kontakty na vybrané dodavatele, jejichž oslovením neuděláte chybu. Tento Atlas svatebních dodavatelů vychází i v tištěné formě. Bezpochyby veledůležitou součástí Mile, tak jako každého lifestylového média, je inspirační editorial. V případě Mile jde mimo jiné o fotografie skutečných svateb, které byly dostatečně stylové, aby zaujaly redaktory. Díky tomu vám můžeme zprostředkovat pohled do zákulisí tří takových svateb, jejichž hlavními aktéry jsou čeští designéři. 

Linda Vránová (Procházka) a Marcel Procházka 

Obřad na střeše pražského paláce Lucerna. | Foto: Ceranna PhotographyObřad na střeše pražského paláce Lucerna. | Foto: Ceranna Photography

Za vším je příběh. Mokrý look nevěstiných vlasů, protože s mokrými vlasy chodila po tréninku do školy, kde se před jedenácti lety potkala se svým nastávajícím. Prstýnky z karbonu, protože se z něj vyrábějí lodě a pádla a Linda reprezentovala Českou republiku ve sjezdu na divoké vodě. Lepicí páska coby výslužka a k připevnění květinové korsáže, protože čím jinak rychle opravit loď. Takovými drobnými detaily a reminiscencemi svatba Lindy a Marcela přímo hýřila. Promyšlený obřad pro 130 hostů na střeše pražského paláce Lucerna pár připravoval necelých šest měsíců. Linda je designérka a Marcel muzikant, jsou obklopeni spoustou šikovných přátel a každý z nich kouskem svého talentu pomohl svatbu uskutečnit.

Vlevo: Mokrý vzhled vlasů a prstýnky z karbonu - připomínky nevěstiny sportovní kariéry. Vpravo: Dort od studia Cukrohled. | Foto: Ceranna PhotographyVlevo: Mokrý vzhled vlasů a prstýnky z karbonu - připomínky nevěstiny sportovní kariéry. Vpravo: Dort od studia Cukrohled. | Foto: Ceranna Photography

„Když vzpomínáme na začátek plánování, ulevilo by se nám, kdybychom věděli, že tak veliká svatba se všemi přáteli a rodinou je to nejlepší pojetí svatby, jaké vůbec může být. Ovšem nikdo nám neřekl a v žádných příručkách jsme se nedočetli, že organizace svatby je velikou zátěžovou zkouškou, kterou pár musí společně projít a zase o kus dál posune a prověří svůj vztah. Protože žijeme v zahraničí, byli jsme kvůli organizaci v mnohem užším kontaktu s přáteli a rodinou, což bylo moc příjemné. Zpětně bychom jinak neudělali nejspíš vůbec nic, měli jsme obrovské štěstí, náš svatební den byl asi opravdu nejkrásnějším dnem v našich životech,“ pochvalují si novomanželé. Together until the last star falls. Věta, která se stala leitmotivem celé svatby: byla vytištěná na pozvánce, nevěsta ji měla vyšitou na šatech a uzavřela jejich svatební slib. Tak ať vám hvězdy nehasnou!

text: Hana Janišová

Zuzana a Ondřej Chybík 

Vlevo: Novomanželé s dcerou Josefínkou. Vpravo: Církevní obřad se odehrál v brněnském kostele sv. Jakuba, kde se brali i ženichovy prarodiče. | Foto: Anna ÉdesVlevo: Novomanželé s dcerou Josefínkou. Vpravo: Církevní obřad se odehrál v brněnském kostele sv. Jakuba, kde se brali i ženichovy prarodiče. | Foto: Anna Édes

Neformální žádost o ruku v hotelovém pokoji, svatební přípravy, které si nevyžádaly více než měsíc času, žádná složitá organizace a hlavní kulisy město Brno. Tak vypadala svatba designérky Zuzany a architekta Ondřeje vystrojená pro 350 hostů. Pár, který žije s malou dcerkou Josefínou v moravské metropoli, chtěl mít na své svatbě hodně kamarádů včetně jejich dětí a nekomplikovat účast na svatebním obřadu nikomu ze zúčastněných složitými přesuny. „V klidu jsme se sešli s nejbližší rodinou před obřadem, dvě hodiny poseděli, dali jsme si moje nejoblíbenější jídlo, připili si na zdraví,“ popisuje Zuzana. Církevní obřad se odehrál v kostele svatého Jakuba, kde se brali ženichovi prarodiče, a poté se všichni přesunuli na nádvoří Místodržitelského paláce, vzdáleného necelých dvě stě metrů. Ondřejův architektonický ateliér pracuje na jeho rekonstrukci, a svatební párty se stala pěknou ukázkou toho, jak barokní palác oživit.

Vlevo: Květinová výzdoba na dvoře Místodržitelského paláce vznikla díky zapojení otce nevěsty. Vpravo: Svatební večírek. | Foto: Anna ÉdesVlevo: Květinová výzdoba na dvoře Místodržitelského paláce vznikla díky zapojení otce nevěsty. Vpravo: Svatební večírek. | Foto: Anna Édes

„Konečný výsledek vznikl ve spolupráci se zahradním architektem Zdenkem Sendlerem (otcem nevěsty, pozn. red.) a jeho skvělými kolegyněmi Lucií Radilovou, Radkou Táborovou a Barborou Kubickou,“ přibližuje Ondřej. Architekti vyjeli za Brno a natrhali, co právě rostlo. Holé nádvoří se za jediný den proměnilo v zelený prostor, který decentně doplnila luční květinová výzdoba. Nevěstin tatínek zavzpomínal na svoji vlastní svatbu a stejně jako kdysi své nastávající uvil teď kytici z lučního kvítí i své dceři. Tradic se novomanželé drželi také ve volbě typické svíčkové, pořízení skupinové fotografie před kostelem, hodu kyticí a při krájení svatebního dortu. „Celý den měl pár bodů, na kterých vše stálo, nebyla zapotřebí složitá organizace a všechno fungovalo. Byl to jeden z nejkrásnějších dnů v mém životě,“ pochvaluje si Zuzka. „Nejvíc se mi líbila výzdoba, kontrast mezi tradičním obřadem a uvolněnou párty a samozřejmě nevěsta,“ dodává se smíchem Ondřej.

text: Hana Janišová

Lucka a Vladimír Žák

Organizace svatby se chopili přátelé páru za pomoci nevěsty. | Foto: Tomáš PolákOrganizace svatby se chopili přátelé páru za pomoci nevěsty. | Foto: Tomáš Polák

„Představte si ten nejkrásnější rybník v jižních Čechách nedaleko malého městečka Trhové Sviny. Představte si hráz osázenou stromy, samotu uprostřed lesů, kde je s vámi rodina a přátelé a hraje jemná živá hudba.“ Tak popisuje Lucie nejdůležitější okamžiky dne, kdy se zaslíbila svému příteli Vladimírovi. Svatba dvou osobností ze světa českého designu a módy se konala na místě, kam vedou jejich rodinné vazby. „Obřad se konal po poledni na hrázi rybníka, po kterém jsme s ženichem připluli na kánoi. Před obřadem vydatně zapršelo a pak se magicky roztrhly mraky a vysvitlo slunce, které nás provázelo až do setmění.Jsou takové dny, kdy klapne všechno včetně počasí.

Obřad se konal na hrázi rybníka, kam nevěsta a ženich připluli na kanoi. | Foto: Tomáš PolákObřad se konal na hrázi rybníka, kam nevěsta a ženich připluli na kanoi. | Foto: Tomáš Polák

Novomanželé zářili štěstím a byli nepřehlédnutelní – nevěsta s úchvatnou indiánskou čelenkou a ženich jako skutečná třešnička na dortu. Svatebního koordinátora nebylo třeba – organizace se chopili přátelé novomanželů a Lucka přispěla svými zkušenostmi, protože sama svatby organizuje. Důležitým prvkem oslavy byla hudba. Obřad na hrázi doprovázel zpěv a tóny klavíru a kytary. Pak se svatebčané přesunuli na Buškův hamr, kde už hrála vynikající cikánská kapela, po setmění se nástrojů chopil cover band a do ranních hodin pak tanečníky bavil DJ. Raut s rozmanitými dobrotami byl k dispozici neustále, ať už měl někdo chuť na guláš, nebo veganské kari. Kombinace české klasiky a moderních chutí, které zohledňují individualitu každého hosta, je skvělý trend a všichni si tak přijdou na své. Péče o svatebčany je ostatně jednou z esencí pohodové svatby a Lucie to skvěle vystihla: „Svatbu dělají hosté a my jsme ji díky nim nemohli mít lepší. Chtěli bychom takovou svatbu zažít ještě jednou a slíbili jsme si, že za deset let uděláme oslavu na stejném místě.

text: Helena Stiessová

Další články