Jen pár kilometrů od Kutné Hory leží Třebešice. V mnoha ohledech typická česká, malebná vesnička. To co ji odlišuje od jiných, je renesanční zámek, původně tvrz, kterou obhospodařuje naopak na české poměry netypická skupinka. Italové Alberto di Stefano a Eugenio Percossi u nás žijí už dost dlouho na to, aby uměli perfektně česky a hlavně aby ještě lépe znali českou uměleckou scénu. V Praze mají pod palcem dvé respektované galerie – Futuru a Karlín Studios. Vřelý vztah k umění pak promítli i do svého třetího „dítěte“, renovace zámku Třebešice.
Hlavní sál, zdroj: Chateau Třebešice
Česká elita na zámku
Když se v místních nádherných zahradách procházíte, o špičky českého umění doslova zakopáváte. Je doslova všude. Je tu Jiří David, Kryštof Kintera, Dominik Lang i Eva Koťátková. Zkrátka česká elita. Zajímavé je ovšem, jak skromně a pokorně se tu veškeré umění prezentuje. Přirozeně se prolíná s exteriéry, nestrhává na sebe pozornost, naopak jen tak nenápadně koexistuje s okolím. To je ostatně ta hlavní devíza, kterou Třebešicím majitelé vtiskli. Ačkoliv jste v areálu luxusního hotelu, jste i v jedné z nejlepších galerií českého umění 20. století. A vůbec vám to pravděpodobně nedojde. Žádní kustodi, cedulky nesahat a nepřirozené světlo ze zářivek. Tohle je rafinovaný koncept, který naučí lidi milovat umění lépe než jakýkoliv vzdělávací program.
Modrý pokoj, zdroj: Chateau Třebešice
Stejným espritem oplývají i interiéry zámku. Každý pokoj dostal specifickou podobu, která kombinuje staré s novým neotřelým způsobem. Vana zabudovaná do podlahy a vedle toho původní čínský čajový servis? Proč ne! Třebešice jednoduše dokazují, že správná kombinace starého s novým je geniální strategií.
Geografické apartmá, zdroj: Chateau Třebešice
Umění kam se podíváš
Host na zámku se může na každé z uměleckých a designových děl podívat pěkně zblízka. Jsou totiž opravdu všude, někdy si suverénně usurpují i velkou část pokoje, jindy jsou to třeba jen nenápadné vzkazy na zámeckém ochozu. Vždy si ale můžete být jistí, že se díváte na výrazný exponát českého umění. Vedle Evy Eisler a jejího striktně přísného a přitom vzdušného objektu, je tu koberec v podobě vycpané kočky od provokatéra Brodyho i oslava perfekcionalismu zpodobněná slepencem tužek od Jana Nálevky. Takovým výčtem bychom mohli bychom pokračovat dlouho, ale seznam jmen není podstatný. Ostatně ani ne každý zde má u svého díla jmenovku. O to přirozeněji ale celý koncept funguje.
Knihovna zámku Třebešice, zdroj: Chateau Třebešice
Chateau Třebešice je pro člověka, který vnímá umění jako běžnou součást svého života, malým zázrakem. O to větším, že v Čechách se s podobným chápáním příliš často nesetkáváme a prim hraje často ještě „devadesátková“ sázka na těžké koberce a Muchovy plakáty. Prostřednictvím umění a designu se ale nekultivuje jenom vkus, ale i myšlení a postoje. A možná to bude znít opět jako klišé, ale potřebujeme to stále jako sůl!
