MUO v soutěži na novou vizuální identitu obdrželo 4 vynikající návrhy. Jak vypadaly ty nevítězné?

Návrhy nové vizuální identity Muzea umění Olomouc, zleva: Jakub Gruber, duo Jan Matoušek a Miroko Maroko, Side2 | Zdroj: účastníci soutěže

Muzeum umění Olomouc našlo novou podobu své vizuální komunikace v designérské soutěži pořádané odbornou organizací CZECHDESIGN. Představujeme návrhy od Jakuba Grubera, dua Jan Matoušek a Miroko Maroko a studia Side2, které v soutěži neuspěly.

Třetí největší muzeum výtvarného umění v České republice díky soutěži našlo styl, který sjednotil a systematizoval veškerou vizuální komunikaci muzea, všech jeho budov, expozic, výstav a programů. Porota soutěže zvolila jako vítězný návrh elegantní, čistý, snadno rozpoznatelný a zcela nezaměnitelný koncept vizuální identity od kolektivu autorů Anežky Hrubé Ciglerové, Nikoly Wilde a Richarda Wilde. O vítězném návrhu jsme psali v tomto článku.

Seznamte se i s dalšími návrhy od dalších účastníků soutěže.

Jakub Gruber

Návrh grafického designéra Jakuba Grubera je založen na vizuální metafoře rámu obrazu, který tvoří písmena MUO. Vychází z přesvědčení, že vizuální identita třetí největší instituce svého druhu v ČR má být jednoduchá a úderná.

Návrh vizuální identity MUO od Jakuba Grubera | Zdroj: Jakub Gruber

Vizuální systém reaguje na proměnlivost formátů různých výstupů a těží z jejich různorodosti, ať už jde o vizitku, velkoformátový plakát či fasádu budovy.

Návrh vizuální identity MUO od Jakuba Grubera | Zdroj: Jakub Gruber

Vizuální systém může sloužit zároveň i jako metafora vývoje samotné instituce, která je připravena nadále růst svým významem i programem, obohacovat se, reagovat na podněty ze světa historie, umění, architektury, na nároky všech generací návštěvníků i na mezinárodní kontext. „Být dynamická, být v pohybu. Živá,“ doplňuje Gruber.

Návrh vizuální identity MUO od Jakuba Grubera | Zdroj: Jakub Gruber

Jakub Gruber dle poroty předložil pečlivě propracovaný návrh systému vizuální identity s jasně definovanými principy fungování. Celkově byl ale hodnocen jako snadno zaměnitelný a nedostatečně unikátní.

Pravidla používání barevnosti v rámci vizuálního stylu působila na porotu nelogicky, systém střídání barev z uměle vytvořené palety nereaguje na prezentovaný obsah a porota jej proto hodnotila jako omezující. Nevhodně působí též různá velikost názvů jednotlivých objektů MUO v kombinaci s logem i výrazný kontrast mezi sílou řezů písem.

Jan Matoušek a Miroko Maroko

Téma rovnováhy, vyváženosti či středovosti je zásadním momentem předloženého vizuálního stylu autorů Jana Matouška a Mirky Mitískové (Miroko Maroko). Autoři kladou důraz na to, aby logo nebylo didaktické, tečka se stává bodem pro imaginaci, prostorem pro kreativitu každého diváka, prostorem pro MUO.

„Ústředním tématem naší koncepce je počátek, bod, ze kterého se vše dále rozpíná a do kterého se vše v důsledku i vrací. Jsou to myšlenky, které vyvěrají z mysli. Je to světlo, které ze svého zdroje září do prostoru. Je to koncentrace neboli soustředění. Je to mysl jednoho bodu. Střed. Celek. Úplnost. Rovnováha,“ popisují autoři.

Návrh vizuální identity MUO od Jana Matouška a Miroko Maroko | Zdroj: Jan Matoušek a Miroko Maroko

Písmeno O symbolizuje prostor pro umění, pro zaostření i průnik mezi objektem a pozorovatelem. Eliptický tvar písmene O autoři transformují na tvar čistého kruhu, symbolu rovnováhy.

Návrh vizuální identity MUO od Jana Matouška a Miroko Maroko | Zdroj: Jan Matoušek a Miroko Maroko

Do konceptu promítli autoři též ambici o rovnováhu mezi historií a současností a mezi duchovním a výtvarným prostředím, které u Muzea umění Olomouc vnímají jako zásadní.

Základní barevnost tvoří bílá a černá. Pro tiskoviny i online aplikace byl vytvořen systém umožňující širokou škálu použití. Základem zůstává vždy to, že samotné dílo je ústředním motivem, který je rámován informacemi.

Návrh vizuální identity MUO od Jana Matouška a Miroko Maroko | Zdroj: Jan Matoušek a Miroko Maroko

„V aplikacích vizuální identity sledujeme vrstevnatost Muzea umění Olomouc a jeho sbírek. Předkládáme i polohy, kdy se na jednom plakátu setkává Toruňská madona a Victor Vasarely. Jakkoliv se toto propojení může jevit jako provokativní, jsme přesvědčeni o tom, že prolínání jednotlivých vrstev může současnému i budoucímu návštěvníkovi pomoci lépe chápat náš kulturní kontext,“ doplňují autoři.

Návrh vizuální identity MUO od Jana Matouška a Miroko Maroko | Zdroj: Jan Matoušek a Miroko Maroko

Celý systém je živý pulzující organismus. Vizuální identita působí velmi současně a atraktivně pro mladého diváka, přesto v sobě nese respekt k historické a umělecké povaze zobrazovaného, ale především k celé instituci. Volnost předloženého systému je ale dle poroty zároveň jeho slabinou.

Systém ve své grafické šíři výborně funguje v oblasti merchandisingu, samotné logo a jeho praktické aplikace (např. na bannerech před budovy muzea) však tento potenciál nevyužívají.

Kvalita návrhu je vysoká, udržet ji ale v dlouhodobém samostatném užívání institucí se jeví jako problematické, prostor pro nedokonalé vystihnutí původních představ a standardů je příliš velký.

Side2

Základním stavebním kamenem vizuálního stylu představeného studiem Side2 je grafém, jehož centrem je město Olomouc, centrum regionu, centrum kultury, centrum víry. Předložený vizuál je propojen výraznou linearitou, z grafému vyvstává diagonální kompozice loga/zkratky MUO.

Návrh vizuální identity MUO od Side2 | Zdroj: Side2

„Vedle ‚viditelného centra‘ (O), z něhož vycházejí a kolem nějž vznikají různorodé umělecké aktivity i události (U) v rozličných prostorech i místech (M), může vzdáleně odkazovat na širší kontexty. Grafém může odkazovat na organizování prostoru jednotlivce, společnosti či města, může vycházet z jeho významných památek, z jejich výrazných prvků či tvarosloví architektury, konkrétních symbolů a v neposlední řadě připomínat tradiční duchovní centrum (kříž, slunce, šachovnice z moravské orlice, gotika, baroko, artdeco atp.),“ komentují autoři.

Návrh vizuální identity MUO od Side2 | Zdroj: Side2

Základními barvami autoři zvolili černou a bílou, neboť většina aplikací používá interakci typografie s uměleckými díly. Díla jsou sama o sobě nositeli a určovateli barevnosti. Výběr doplňkových barev pak závisí již na užití a kombinaci s konkrétními díly.

Návrh vizuální identity MUO od Side2 | Zdroj: Side2

Představenou myšlenku grafému hodnotí porota jako nosnou, ve vizuálním stylu se ale bohužel vytrácí do pouhé formální hry a vrací se, částečně, pouze v aplikacích v rámci merchandisingu. Předložený návrh je po formální stránce profesionálně odvedený, ve svém celku ale působí dojmem zaměnitelnosti a nedrží jej pohromadě jedna výrazná idea.

Návrh vizuální identity MUO od Side2 | Zdroj: Side2

Slabinou tohoto návrhu je jednak práce s fotografií, jednak celkový koncept tiskových výstupů k propagaci výstav. Podoba plakátů působí nekonzistentně a zamýšlený vizuální styl tak nerozvíjí příliš přesvědčivě. Z použitých fotografií je jasné, že se jedná o kulturní instituci, v návrhu však chybí jasněji definovaný systém, který by propojoval všechny materiály dohromady a odlišil muzeum od příbuzných institucí.