Mřížka, koule a encyklopedie. Studio Permanent Office navrhlo vizuální identitu pardubickému vzdělávacímu centru Sféra

Zleva Daniel Šmíra, Cindy Kutíková a Jiří Mocek. Dohromady tvoří studio Permanent Office. | Zdroj: Permanent Office Zleva Daniel Šmíra, Cindy Kutíková a Jiří Mocek. Dohromady tvoří studio Permanent Office. | Zdroj: Permanent Office

Potkali se na UMPRUM, dnes společně tvoří pod značkou Permanent Office. Cindy Kutíková, Jiří Mocek a Daniel Šmíra balancují mezi kulturou a komercí, mezi společným grafickým studiem a vlastními projekty. Z poslední doby mají na svědomí třeba rebranding televize Voyo nebo vizuální identitu vzdělávacího centra Sféra v Pardubicích. Jak přistoupili k návrhu, se kterým vyhráli v soutěži vyhlášené Czechdesignem? A na čem dalším trojice aktuálně pracuje?

Vaše studio Permanent Office vyhrálo soutěž o vizuální identitu vzdělávacího centra Sféra v Pardubicích. Mohli byste popsat, jak jste ji pojali?

JIŘÍ: Nechtěli jsme, aby šlo pouze o zástupnou vizualitu, která subjekt reprezentuje. Naším záměrem bylo vytvořit identitu, která bude něco sdělovat o obsahu, do určité míry edukovat. Která bude odborná, ale zároveň srozumitelná pro širší spektrum společnosti. Identitu, která má v jistém smyslu encyklopedický charakter.

Dalším zásadním bodem pro nás byla univerzálnost. Aby se s identitou dalo jednoduše pracovat a mohl ji obsluhovat každý. Máme celkem negativní zkušenosti, pokud někomu předáte systém, který obsahuje příliš kreativní složky a někdo ji musí vymýšlet. Postupem času se celek většinou rozpadne. Vytvořili jsme tedy obrazové sady, s nimiž vizuální systém pracuje. Má tak vymezený rámec, ze kterého se vizualita generuje.

 

Různorodá a univerzální. Taková je vizuální identita vznikajícího vzdělávacího centra v pardubickém areálu Automatických mlýnů. | Zdroj: Permanent OfficeRůznorodá a univerzální. Taková je vizuální identita vznikajícího vzdělávacího centra v pardubickém areálu Automatických mlýnů. | Zdroj: Permanent Office

Jako když otevřete encyklopedii

S jakými prvky jste pracovali?

CINDY: Celý koncept je postavený na zmíněných obrazových sadách, dále na gridu, do kterého jsou elementy umístěny. Všudypřítomný je i symbol kruhu nebo koule, který se váže přímo k názvu Sféra. Od těchto základních pilířů se odvíjel zbytek vizuálního stylu. Dále jsme použili písmo Youth od Jana Nováka / All Caps Type. Vytvořili jsme alternativní řez Youth Rounded, kde jsou jednotlivé litery umístěny do kruhu. 

I písmo Jana Nováka je propojené s motivem kruhu. | Zdroj: Permanent OfficeI písmo Jana Nováka je propojené s motivem kruhu. | Zdroj: Permanent Office

JIŘÍ: Kruh a mřížka definují vizuální charakter a zároveň jsou pro nás pomocnými prvky, aby všechno drželo pohromadě. Nepracujeme s korporátní barevností, s jednou vytyčenou vizualitou nebo jedním vizuálním charakterem. Vsadili jsme na různorodost. Jako když otevřete zmíněnou encyklopedii, kde není tolik důležité, jak konkrétní věci vypadají, ale co vám sdělují.

CINDY: Ano, pracujeme se schématy, ilustracemi, technickými grafy, fotkami. A všechno to drží symbol kruhu, grid a typografie. 

Pro nízkou účast zrušeno

Jak probíhala samotná soutěž?

CINDY: Loni v listopadu jsme byli na poslední chvíli osloveni, jestli se nechceme zúčastnit soutěže. Pořadatelé tehdy obepsali několik pardubických studií, ale chtěli oslovit i někoho z Prahy. Mám dojem, že nás bylo dohromady osm. Konečný návrh jsme ale odevzdali jenom my a další dva subjekty.

Ostatní návrh neodevzdali a asi po měsíci nám přišla odpověď, že si pořadatel vyhradil právo odstoupit bez udání důvodu, protože neměl z čeho vybírat. Nicméně o pár měsíců později se ze Sféry rozhodli oslovit Czechdesign, aby se soutěž vypsala znovu. 

S vizuálním systémem může instituce dál pracovat podle svých potřeb. Třeba na sociálních sítích. | Zdroj: Permanent OfficeS vizuálním systémem může instituce dál pracovat podle svých potřeb. Třeba na sociálních sítích. | Zdroj: Permanent Office

Proč myslíte, že byla účast nakonec tak malá?

JIŘÍ: Návrhy v první soutěži nebyly honorované, což si myslím, že je základní kámen úrazu. Moment, kdy se subjekty rozhodují, jestli do soutěže jít, nebo ne. A mám dojem, že oslovené agentury a studia možná ani neměly zaměření na vizuální identity pro podobný typ institucí. Druhá soutěž byla vypsaná profesionálně, jak už to má Czechdesign ve zvyku. Což se odrazilo v celkovém procesu a konkurenčních návrzích. 

Ne náhodou evokuje vizuální identita encyklopedii. | Zdroj: Permanent OfficeNe náhodou evokuje vizuální identita encyklopedii. | Zdroj: Permanent Office

Na úkor dalších projektů

Jak jste reagovali na to, že byla soutěž zrušená?

CINDY: Když nám to oznámili, byli jsme samozřejmě zklamaní. Strávili jsme nad návrhem dost času, kterého obecně moc nemáme. Museli jsme krátký deadline vyždímat na maximum a odsunout další projekty. A také jsme samozřejmě zvažovali, jestli do soutěže vůbec jít kvůli absenci skicovného v prvním kole.

Tehdy jsme ještě nevěděli, že bude soutěž pokračovat. Mě to mrzelo i proto, že jsem z Pardubic a brala jsem tu zakázku jako srdcovou záležitost. Budovu Automatických mlýnů, v jejímž areálu Sféra vzniká, mám hrozně ráda. Jedná se o skvělou architekturu navrženou Josefem Gočárem. Navíc jde o takové kulturní epicentrum Pardubic, protože současní majitelé Smetanovi se snaží o rozvoj kultury a pozvednutí města v této rovině. 

JIŘÍ: Byli jsme přesvědčeni, že náš návrh může fungovat, a přišlo nám škoda, že nedostane šanci jen proto, že nebylo dost konkurenčních návrhů. Kdyby vyhrál lepší návrh, tak nás to taky zamrzí, ale zároveň mu budeme fandit. 

Organizace prvního kola zkrátka nebyla ideální. Ale nemůžeme to instituci zazlívat, vyhlašovat soutěže není jednoduché, když se v oblasti nepohybujete. Je dobře, že pozvali odbornou porotu, která jim pak i poradila, jak dál.

Revize a risk

Soutěž tedy byla vypsaná podruhé. Mohli jste se zúčastnit se stejným návrhem?

CINDY: Ano, řešili jsme to, ale naštěstí jsme mohli. Jinak bychom do soutěže asi už nešli. Snažili jsme se zamyslet, jakým způsobem návrh posunout dopředu. S časovým odstupem jsme si uvědomili nějaké nedostatky, takže bylo na čem pracovat. 

JIŘÍ: Nechtěli jsme uvažovat o ničem novém. Ne z lenosti, věřili jsme, že základ původního návrhu funguje. Dělali jsme ho nicméně poměrně narychlo, protože poprvé jsme byli osloveni celkem pozdě, takže si některé části vyžádaly změny. A myslím, že revize návrhu určitě prospěla. 

Zároveň byl pro nás trochu risk zúčastnit se znovu se stejným konceptem, protože instituce v prvním kole návrh viděla, mohla k němu zaujmout určitý postoj, který se časem v hlavě rozleží a konkurence je mohla překvapit novými přístupy. Byla to trochu nekomfortní pozice v tom smyslu, že nepředkládáte něco úplně nového, čím můžete od základu překvapit. 

Celou vizuální identitu drží pohromadě kruh a grid neboli mřížka. | Zdroj: Permanent OfficeCelou vizuální identitu drží pohromadě kruh a grid neboli mřížka. | Zdroj: Permanent Office

Dokážete říct, proč uspěl zrovna váš návrh?

CINDY: Myslíme si, že rozhodující byla praktická stránka a nekonvenční koncept.

DANIEL: Zásadní roli z mého pohledu sehrál právě vizuální systém, který jsme navrhli tak, aby se s ním dalo pracovat v mnoha dalších mutacích pro konkrétní téma. Jsme rádi, že tuto část porota zohlednila při posuzování.

Kulturní vs. komerční

Jako studio navrhujete vizuál pro komerční subjekty a na druhé straně pro mladé umělce, kulturní akce a podobně. Jak moc rozdílné jsou přístupy v případě těchto sfér? 

JIŘÍ: Je to zadání od zadání. Naposledy jsme dělali na rebrandingu pro televizi Voyo. K této zakázce jsme přistupovali opačně než například ke Sféře. Chtěli jsme, aby měla utaženou, korporátní identitu. Striktně daná barevnost, práce s typografií a vizuálním obsahem. Aby se s ní pracovalo pořád stejně a aby si ji člověk jednoduše zapamatoval, protože se objevuje v oblasti s širokým spektrem vizuálního obsahu. 

Nicméně i u kulturních institucí se dá pracovat touto korporátnější formou. Nemáme jasně daná pravidla, jak se v určitém sektoru pohybovat a přemýšlet. Je to hodně o obsahu, o klientovi, o pocitu a o tom, jak by určitý subjekt měl na trhu působit. Snažíme se každopádně být rozkročení, zabíhat v rámci zakázek jak do komerčního sektoru, tak do kulturního i někam mezi ně.

Rebranding Voyo, placené služby televize Nova. | Zdroj: Permanent OfficeRebranding Voyo, placené služby televize Nova. | Zdroj: Permanent Office

DANIEL: Ona komerční sféra nemusí být nutně utopená v korporátní šedi, stejně jako umělecký svět nemusí být vážně akademický. Záleží na přístupu. Samozřejmě do věcí častokrát promlouvá klient, ale i ten je nedílnou součástí celého procesu. Je to o postoji k dané problematice a také na jakou část veřejnosti ve výsledku cílíte. Právě ona rozkročenost, kterou Jirka zmiňuje, nám pomáhá mít více nadhledu pro oba světy a lépe s nimi komunikovat.

CINDY: Rádi to balancujeme, nechtěli bychom dělat jen komerci, ani jen kulturu.

Katalog pro AVU pracuje s korporátním prvkem a potvrzuje tak filozofii studia: I v kulturním sektoru se dá uvažovat jako v komerčním. A naopak. | Zdroj: Permanent OfficeKatalog pro AVU pracuje s korporátním prvkem a potvrzuje tak filozofii studia: I v kulturním sektoru se dá uvažovat jako v komerčním. A naopak. | Zdroj: Permanent Office

I trochu štěstí

A daří se vám to? Balancovat?

JIŘÍ: Myslím, že se to zdravě nakombinovat dá. Dobrým příkladem je třeba větší německé studio Bureau Borsche, které má od kulturních zakázek od artových časopisů až po velké komerční rebrandingy automobilek nebo fotbalových klubů. A všechny práce jsou kvalitní a dobře zvládnuté.

Tak bych to chtěl do budoucna držet i u nás. Obecně je to o tom, jak k danému zadání přistoupíte, jak si sednete s klientem, jak moc vás to baví. Jestli je to kultura nebo komerce, je jedno, problematické může být obojí. Myslím, že k vydařenému výsledku potřebujete někdy i trochu štěstí.

K zakázce vizuální identity Galerie moderního umění v Hradci Králové se studio dostalo také skrze otevřenou soutěž. | Zdroj: Permanent OfficeK zakázce vizuální identity Galerie moderního umění v Hradci Králové se studio dostalo také skrze otevřenou soutěž. | Zdroj: Permanent Office

Korporátní zvyklosti

Jiří, vy jste zmínil pojem korporátní barevnost. Má tedy korporátnost nějaká pravidla? 

JIŘÍ: Těžko říct, jestli se dá definovat vyloženě jasnými pravidly, spíše bych zmínil zvyklosti. Obecně jsou vizuální identity definované logem, typografií, barvou, prací s vizuálním obsahem… Někdy to může být i třeba copywriting nebo obecný koncept. Primárně bych ale řekl, že vizuální korporátnost je o jednotě, o identitě, o vizuálním systému, který je definován zmíněnými principy.

Je to v první řadě o vizuálním kontaktu, jestli si ho kvůli něčemu zapamatujete, spojíte s obsahem a odlišíte od konkurence. Každopádně přístupů je mnoho a každé zadání si dle mého názoru vydefinuje ten svůj. Nechceme být vyhranění jenom na jednu stranu. I v kulturním sektoru můžete vizuálně uvažovat jako v komerčním a naopak, pokud si to zadání vyžádá. 

Významnou část zakázek tvoří spolupráce s mladými českými designéry. Mezi nimi Tereza Rosalie Kladošová, Dominika Kozáková nebo Mia Jadrná. | Zdroj: Permanent OfficeVýznamnou část zakázek tvoří spolupráce s mladými českými designéry. Mezi nimi Tereza Rosalie Kladošová, Dominika Kozáková nebo Mia Jadrná. | Zdroj: Permanent Office

Daří se vám třeba prosazovat výtvarnější styl u korporátního subjektu?

CINDY: Záleží, koho potkáte na druhé straně a na umění dialogu s klientem. Pokud je příliš konzervativní nebo prosazuje příliš svůj pohled na věc, přestože oboru moc nerozumí, těžko bude výsledek uspokojivý. 

Hudební projekty, podcast i mladí designéři

Na čem kromě Sféry teď pracujete nebo co vás v poslední době bavilo?

DANIEL: Mimo práci připravuji se třemi bývalými spolužáky z UMPRUM podcast, který by měl mít za úkol otevírat palčivá témata světa grafického designu a designu obecně. Snažíme se nahlížet na věci svým profesním pohledem a často i tím osobním. Popularizujeme, mudrujeme a občas se i pohádáme.

JIŘÍ: Z posledních větších projektů mě například bavila spolupráce na výroční výstavě pro Trafo Gallery, v rámci které jsme vytvořili rozsáhlejší katalog. Vizualita byla založená na spolupráci s vystavujícími umělci. Určitě to byla i diplomantská výstava studentů AVU, kde jsme pracovali s fotografickým konceptem a byli v kontaktu se studenty.

V rámci osobnějších zájmových projektů to byly v poslední době určitě vizuály pro klub Ankali, muzikantku Katarzii, pop up klub Kaiser na karlovarském filmovém festivalu, výstupy pro hudební label LBD Sounds nebo zahraniční platformu Boiler Room.

Vizuální identita pro skláře Lukáše Nováka. | Zdroj: Permanent OfficeVizuální identita pro skláře Lukáše Nováka. | Zdroj: Permanent Office

CINDY: Pracujeme na vizuálech pro lokální designéry nebo umělce. To jsou většinou srdcové projekty, u kterých je prostor k experimentu. Z poslední doby například vizuální styl pro módní návrhářku Miu Jadrnou, s Jirkou pro Terezu Rosalii Kladošovou, konceptuálního skláře Lukáše Nováka nebo uměleckou sklářku a malířku skla Dominiku Petrtýlovou.

Dále bych také zmínila diplomantskou výstavu AVU nebo třeba foto zin pro fotografku a intermediální umělkyni Veroniku Čechmánkovou. Mimo Permanent Office se věnuji svému brandu Cindy K. Navrhuji knitwear a navlékám či vytkávám oděv a doplňky z korálků. 

Propojení módy, skla a grafického designu

Jak jste se dostala k pleteninám a korálkům?

CINDY: Vždy mě bavilo experimentovat a zkoušet pracovat s novými technologiemi a materiály. K módě jsem se dostala v rámci studijní stáže v Ateliéru módní tvorby na UMPRUM. Od této stáže se intenzivně věnuji tématu praktického využití grafického designu v módním a textilním průmyslu.

Konkrétně k pletenině jsem se dostala skrze módního návrháře Adama Kosta, kterému jsem navrhla vizuální identitu pro jeho značku a vizuální identitu k jeho projektu, jenž se zaměřoval na recyklaci pleteného oděvu. Jako součást výstupu jsem navrhla plakáty, které nově navržené identity propagovaly a které byly vypleteny na pletacím stroji. 

Korálky jsem navlékala celé dětství. V posledním ročníku na UMPRUM jsem potom absolvovala další studijní stáž v Ateliéru skla. Ta mě tedy znovu přivedla ke korálkům, které tvořily i moji diplomovou práci. Nyní v navlékání a vytkávání z korálků pokračuji.

Katalog k výroční výstavě T 9-2-7: Jednota v rozmanitosti v pražské Trafo Gallery. Jádro vizuální identity obsahovalo zadání pro vybrané umělce: „Vytvoř písmeno T ve svém vizuálním jazyce“. | Zdroj: Permanent OfficeKatalog k výroční výstavě T 9-2-7: Jednota v rozmanitosti v pražské Trafo Gallery. Jádro vizuální identity obsahovalo zadání pro vybrané umělce: „Vytvoř písmeno T ve svém vizuálním jazyce“. | Zdroj: Permanent Office

Vizuálně reprezentovat hudbu

K čemu to táhne vás, Jiří, Danieli?

JIŘÍ: Zajímá mě hudební oblast, ať už jde o konkrétní kapelu, muzikanta, nebo vydavatelství. Baví mě, že vizuál může být rozkročený od různých fyzických nebo digitálních médií přes merch až do videoklipů a animací. A to vše lze uchopit i velmi různorodě. Zároveň mě baví dělat pro hudební segment v tom smyslu, že samotná hudba není vizuálně definována a vy ji můžete nějakým způsobem vizuálně charakterizovat nebo reprezentovat.

DANIEL: Baví mě pracovat s různými formami vizuální interpretace, jako je 3D, motion design nebo processing. To mi pomáhá nahlížet na věci trochu jinou optikou, než na jakou jsme zvyklí u grafického designu obecně.

DIY balíček 

Soutěžní pravidla na vizuální identitu vzdělávacího centra Sféra v Pardubicích byly konzultovány v rámci DIY balíčku s odborným týmem organizace Czechdesign. V balíčku klient získá kompletní soutěžní pravidla a jasný postup při výběru odborné poroty i kvalitních soutěžících. Zadavatelům umožní pohlídat si všechny klíčové prvky a nastavit realistický harmonogram. Stejnou cestu při hledání své nové vizuální identity zvolila i moravská obec Pozořice.

V případě zájmu o konzultaci či dotazů se obracejte na Radima Tučka na radim.tucek@czechdesign.cz.

Související

Tržnice pro všechny. Holešovická ikona představuje svůj vizuální styl
Grafický design

Tržnice pro všechny. Holešovická ikona představuje svůj vizuální styl

Jarmila Řehořková - 20. 10. 2022 - 8 min.

Velké dějiny nejlépe přiblíží konkrétní lidský osud. V Pardubicích vzniklo ambiciózní muzeum nové generace organizace Post Bellum
Ostatní

Velké dějiny nejlépe přiblíží konkrétní lidský osud. V Pardubicích vzniklo ambiciózní muzeum nové generace organizace Post Bellum

Tereza Pinkasová - 28. 6. 2022 - 7 min.

Naděje české grafiky. Našli jsme 5 mladých grafických designérů, před kterými je velká budoucnost
Grafický design

Naděje české grafiky. Našli jsme 5 mladých grafických designérů, před kterými je velká budoucnost

Eva Hanzalová - 13. 11. 2018 - 6 min.

jelínek
MYP 2024
botanická zahrada
SHOP Snoubení