Pražský Manifesto Market, infopointy na festivalech po celé republice, restaurace McDonald’s, ale také školy, školky, nemocnice nebo nově i letiště v Senegalu. Firma KOMA MODULAR na své evoluční cestě z buněk přes kontejnery až po designové moduly postavila po celém světě už nespočet modulárních staveb, které lidem ulehčují a obohacují život zároveň. Ve Vizovicích jsme objevili jejich třicetiletou historii, prohlédli si stále se proměňující areál v čele s pavilonem z výstavy EXPO 2015 a seznámili se s novinkami, které vizionářská firma inspirovaná baťovskými principy z nedalekého Zlína chystá do příštích let.
„Jestli se někdy bude stavět ve vesmíru, z cihel to určitě nebude. Je jasné, že budoucnost stavebního průmyslu je v modulech,“ říká Stanislav Martinec, který před třiceti lety firmu KOMA MODULAR ve Vizovicích založil. Výraz KOMA je zkratka pro Kontejnery Martinec, právě s kontejnery neboli buňkami totiž firma v 90. letech začínala. Dodávala je tehdy jak na stavby, tak i pro vojáky do Čečny, kde si Stanislav Martinec uvědomil, kolik benefitů takové moduly vlastně mají a jak se dají rozvíjet a použít i v mnoha dalších oblastech. Snadný přesun z jednoho místa na druhé, variabilita, ekologie, a především rychlost výstavby posunuly Komu od prostých kontejnerů k sofistikovaným a designovým modulům, v nichž se dnes už dá i bydlet nebo je používat jako administrativní budovy, nemocnice či školy.
„Realizace modulárních staveb je velmi rychlá, 90 % výroby proběhne na výrobní lince a na místě se už moduly jen poskládají dohromady. Třípatrovou přístavbu Karvinské hornické nemocnice se podařilo postavit za dvanáct dní, výstavba školky v italské Aquile, kterou v roce 2009 zasáhlo zemětřesení, se stihla přes léto za osm týdnů a 700 dětí z 23 tříd se mohlo do školky po prázdninách vrátit,“ vyjmenovává marketingová ředitelka Marie Schüller.
Na přelomu milénia Koma žila hlavně výstavbou restaurací McDonald’s na mnoha místech v Česku, ale třeba i v Nizozemsku, a právě tímto projektem se pomyslně završila éra kontejnerů a nastal čas o něco sofistikovanějších modulů. Dalším milníkem pro fungování firmy bylo spuštění projektu KOMA RENT. Ten dobře znáte z úspěšného pražského projektu Manifesto Market – streetfood oáza, která se nyní nachází naproti smíchovskému autobusovému nádraží Na Knížecí, je postavená právě z modulů z Vizovic.
„Nedávno jsme celé Manifesto stěhovali asi o tři sta metrů dál, a to je velká výhoda modulů – jednoduše celou stavbu přesunete z místa na místo. A kdyby náhodou přišel covid, pořád máte dvacet výdejních okének,“ připomíná Stanislav Martinec další z výhod modulárních staveb. „Teď už s Martinem Barrym, zakladatelem Manifesta, začínáme řešit další projekty. Chystá Berlín, bavili jsme se o Las Vegas, on je opravdu hodně progresivní,“ doplňuje David Šikl, ředitel divize KOMA RENT a zároveň lídr projektu designových modulů Fashion Line, které pro Komu navrhla designérka Adéla Bačová.
Zlomové EXPO
Sídlo KOMA MODULAR najdete na okraji valašského městečka Vizovice a z hlavní silnice ho v podstatě nemůžete přehlédnout. Od roku 2018 zde totiž coby hlavní administrativní budova celé firmy slouží pavilon navržený pro EXPO 2015 poskládaný jak jinak než z modulů. „Na konci roku 2013 jsme vyhráli výběrové řízení pro výstavu Expo v následujícím roce. Původně jsme ale chtěli být ideálně na druhém nebo třetím místě, protože tam byla finanční odměna. Říkali jsme si, bude to trochu PR a aspoň se nám zaplatí ta investice, protože pavilon dělali architekti, což něco stojí. No a nakonec jsme to vyhráli, takže jsme pavilon museli dodat, to se nám trošku roztřepala kolena,“ směje se Stanislav Martinec.
Pavilon následně na výstavě EXPO získal bronzovou medaili za architekturu. „Původně byl koncipovaný tak, že se prodá a odveze. Ale nechtěli jsme, aby se z něj stala další prázdná administrativní budova. Obzvlášť po covidu vidíte takových budov zejména kolem Prahy spoustu. Tak jsme se nakonec rozhodli, že pavilon převezeme sem do Vizovic a přestaví se na firemní sídlo,“ vypráví Marie. Exteriér pavilonu zůstal ve stejné podobě, jen se změnilo spodní patro, které bylo původně otevřené jako výstavní prostor. Interiér se technicky proměnil, budova byla zateplena a změnila se dispozice. Jeho součástí jsou nyní kanceláře, konferenční místnosti, lobby s kavárnou v přízemí a také neotřelá výzdoba v podobě grafického plátna, které se line celým prostorem kolem schodiště až na střechu.
Na plátně je zaznamenaná historie Stanislava Martince a Komy a zobrazuje jak světlé, tak stinné momenty firmy. „V celém areálu Komy je hodně použitá symbolika. Prostoru nad schodištěm říkáme katedrála, některé části výtvarného díla jsou zalité sluncem, ale jiné jsou temnější, protože ne každý nápad, který člověk má, se povede a skutečně zrealizuje. Ne vše vede ke zdárnému konci, vývoj je nejistá záležitost a zde je zaznamenaný celý ten kreativní proces,“ popisuje Marie části malby, které odkazují k těžkým momentům, jimiž si KOMA MODULAR musela projít. Zejména rok 2003 byl pro firmu velmi složitý, dlužila tehdy částku 100 milionů korun.
„Budovy v areálu se rozpadaly. Byli jsme rádi, že se uživíme, a firma se stala platebně neschopná. Tehdy nastoupila nová ekonomka paní Grygarová, která nám ve snu předpověděla budoucnost. Viděla nákladní rampu a velkou moderní výrobní halu. Věděli jsme, že musíme něco udělat, zorganizovat se. Zavedení informačního systému Helios nám udělalo pořádek v procesech a ekonomice a používáme ho dodnes. Byla to naprosto klíčová investice, která odstartovala digitalizaci v naší firmě,“ vzpomíná na nelehké časy Stanislav Martinec.
Pohled na firmu v roce 2007 (vlevo) a nyní v roce 2022 (vpravo). | Foto: archiv KOMA MODULAR
„Dříve se tu činila kůže nebo zde byla traktorová stanice, takže budovy byly nevyhovující. Za ty roky se to tady neskutečně změnilo, vystavěli jsme nové výrobní haly, vybavili je novými technologiemi. Změnil se i přístup k výrobku, na začátku jsme dělali buňky a kontejnery, ovšem dnes vyrábíme sofistikované moduly ve vysokém standardu. Nejvíc jsem hrdý na lidi, kteří tvoří Komu a obrovsky tady vyrostli,“ říká majitel a ředitel firmy.
Baťovská inspirace
Jelikož Vizovice leží nedaleko Zlína, není velkým překvapením, že se Stanislav Martinec ve vedení firmy v mnoha věcech inspiruje odkazem Tomáše Bati. „Baťa byl v Československu první, kdo používal modularitu při výstavbě. Když se podíváte na baťovské domky a tovární budovy, zjistíte, že tam už ten modul skutečně byl. On ho přivezl z Ameriky a použil ho zde jako první, protože zjistil, že mu modul jako takový významně šetří peníze. Dokázal pak u budov opakovat stejné prvky, používal stejné systémy, stejná okna, budovy jsou jedna jak druhá. No a my jsme udělali jenom to, že jsme to celé rozpohybovali – moduly jsme udělali samostatné a teď z nich stavíme komplexnější celky,“ vypráví majitel firmy, v čem je pro něj prvorepublikový podnikatel vzorem.
Velkou inspiraci Stanislav Martinec vidí také v Baťově přístupu k průběžnému vzdělávání zaměstnanců, proto zde funguje několik druhů vzdělávání, jako je Všeobecná KOMA škola, kterou musel při nástupu do firmy projít každý zaměstnanec, aby se řádně seznámil s hodnotami a principy firmy a s výrobním procesem, ale také Mistrovská KOMA škola, v rámci níž zaměstnanci mohou absolvovat kurzy externích odborníků z nejrůznějších sfér, například z mediální či finanční gramotnosti, etikety, digitálního detoxu nebo minimalismu.
„Nedá se to pochopitelně dotáhnout do konce, u Baťů to taky nefungovalo tak, jak si všichni představují. Vždycky uvádím na pravou míru, že u Bati byla obrovská fluktuace, protože lidé nezvládali ten všeobecný tlak. Najednou jim řekli: ‚Běž a založ pobočku na druhé straně světa.‘ Šla byste? Bylo to dost těžké, tak abychom si to úplně neidealizovali. Baťa hodně zasahoval do soukromých životů, to je potřeba si říct – paní Baťová dokázala jít do domu a podívat se, jestli mají uklizeno. Řešila vztahy zaměstnanců, osobní složky, člověka dost sledovali, byl třeba upozorněný na to, že se o sebe dobře nestará. Dobře věděli, že pokud člověk bude zdravý, tak bude mít lepší výkony v práci. Pokud ho bolely zuby, tak mu řekli, ať jde k zubaři, šli až tak daleko, že to dávali až skoro jako nařízení, že prostě musí. My používáme jen to, co lze, a to je interní vzdělávání lidí. Zveme si sem různé odborníky, bavíme se o životě, o tom, že práce je součástí života, že to není jen to, že si oddělám těch svých osm hodin a odcházím. Proto i prostředí u nás vypadá trochu jinak než ve fabrice, i když ta fabrika tady samozřejmě je,“ popisuje Stanislav Martinec.
Vizovické Valley
Podobně, jako Baťa vybudoval Zlín, by si i Stanislav Martinec přál modularitu posunout na další úroveň a vytvořit takzvané KOMA Valley. Firma má koupený pozemek naproti výrobnímu areálu, kde by v následujících letech mělo vzniknout modulární městečko. Projekt je ve fázi urbanistické studie a u některých budov je již zahájené stavební řízení.
Urbanistický plán budoucího KOMA Valley ve Vizovicích. | Foto: archiv KOMA MODULAR
„Městečko bude demonstrovat modularitu v plném rozsahu – nejprve vytvoříme chodníky, další infrastrukturu a následně jeřábem dodáme jednotlivé domy. Myšlenka je sázet modulární domy do přírody bez jejího narušení jako stromy – tedy na zavrtávané zemní vruty, ne na betonové základy. Vruty lze v případě potřeby vyvrtat a krajina zůstane neponičená,“ popisuje Marie Schüller. Oblast je navržena jako modulární město s možností rekonfigurace, kterou mohou provést tři jeřáby. Pokud se tedy potřeby obyvatel v průběhu času promění, přijedou jeřáby a město se překonfiguruje. V tuto chvíli Koma pracuje na budovách, jako je modulární penzion, galerie v přírodě, mateřská škola, tréninkové a výcvikové centrum modularity, ubytovací kapacity a lázně. Cílem firmy je demonstrovat modularitu na reálném příkladu.
Dva současní zaměstnanci firmy Koma v modulech bydlí, přičemž jeden má dokonce „rostoucí“ dům. „Potřeboval zvětšit užitnou plochu, a tak si objednal další modul a vytvořil si nový pokoj. Každopádně domy pro koncové zákazníky nenabízíme, živí nás primárně B2B, toto je opravdu jen pro naše zaměstnance,“ upřesňuje Marie Schüller. Pro koncového zákazníka Koma v tuto chvíli nabízí pouze zmíněnou Fashion Line – moduly určené k trávení volného času s vysokou mírou variability, kdy se nejrůznější prvky včetně stěn dají různě přemisťovat a vyměňovat.
Stavba KOMA MODULAR z řady Fashion Line RELAX dle návrhu Adély Bačové. | Foto: archiv KOMA MODULAR
V této oblasti vidí Koma velkou budoucnost a připravuje i Fashion Line moduly určené pro výstavbu na vodě. V Praze vznikla už i office budova postavená z 22 kusů modulů do dvou pater. „Chceme skloubit strojírenství s uměním, už nechceme být ti ‚kontejneráři‘. Budoucnost modularity je velká a současná situace s energiemi změnu v tomto oboru jen urychluje. My přemýšlíme stále stejně, ale lidé začali přemýšlet jinak. Já mám pocit, že asi budeme muset postavit nový závod,“ usmívá se na závěr Stanislav Martinec.
K 25. výročí si Koma nadělila knihu KOMA 25 +-, v níž se ohlíží do minulosti a dívá se do budoucnosti, a letos, o pět let později, slaví firma 30 let krátkým zfilmovaným dokumentem. Jsou v něm zachycené milníky, které Komu za tři dekády potkaly, očima jejích dlouholetých zaměstnanců. Na dokument se můžete podívat zde.
