Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Architektonickou soutěž na novou podobu hlavního vlakového nádraží v Brně vyhrál nizozemský ateliér Benthem Crouwel, který je i autorem nádraží v Rotterdamu nebo dostavby nádraží v Amsterdamu. | Zdroj: Kancelář architekta města Brna Architektonickou soutěž na novou podobu hlavního vlakového nádraží v Brně vyhrál nizozemský ateliér Benthem Crouwel, který je i autorem nádraží v Rotterdamu nebo dostavby nádraží v Amsterdamu. | Zdroj: Kancelář architekta města Brna

Moderní brána do Brna. Jak reagují odborníci, ale i strojvedoucí a místní obyvatelé na novou podobu vlakového nádraží v moravské metropoli?

Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí například za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Že bude nové nádraží stát u řeky na místě dnešního dolního nádraží, rozhodli zastupitelé města a kraje v roce 2018 i na základě studie proveditelnosti a expertních posudků. Co si o přemístění a podobě předloženého návrhu myslí odborníci a místní? Přijmou Brňané nové nádraží za své?

Světová architektura v Brně

Brněnský železniční uzel už dnes kapacitně ani technicky nevyhovuje a jeho modernizace je nutná. Bez ní by Brno ustrnulo na konci minulého století, kdy spolu s vybudováním nákladního průtahu proběhla poslední velká změna. Na stavbu nového nádraží v přesunuté poloze přitom bylo Brno už několikrát připraveno, opakovaně ale plány zastavila nepříznivá situace od velké hospodářské krize přes druhou světovou válku po okupaci v roce 1968. 

Nové hlavní nádraží je nejdůležitější součástí modernizace brněnského železničního uzlu. Jeho polohu u řeky upřednostnila 30. května 2018 Centrální komise Ministerstva dopravy. Ještě dříve o ní ve stejném roce rozhodli zastupitelé města i kraje. Dnes už známe jeho podobu vzešlou z veřejné soutěže, kterou vyhrál nizozemský ateliér Benthem Crouwel Architects. Jak výslednou podobu návrhu hodnotí ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Praha Ondřej Boháč, Richard Vodička, ředitel Egoé Studio, jež se zabývá architekturou v dopravní infrastruktuře a grafická designérka Veronika Rút Fullerová se dočtete v dnešní anketě, ve které se kromě odborníků ptáme i na názor Brňanů.

Nový vlakový terminál, jehož otevření by mohlo nastat mezi roky 2032 až 2035, se má stát vstupní branou jak do samotného Brna, tak i do nově vznikající čtvrti Trnitá. | Zdroj: Kancelář architekta města Brna Nový vlakový terminál, jehož otevření by mohlo nastat mezi roky 2032 až 2035, se má stát vstupní branou jak do samotného Brna, tak i do nově vznikající čtvrti Trnitá. | Zdroj: Kancelář architekta města Brna

Nynější areál nádraží je od roku 1983 památkově chráněn. | Zdroj: wikipedia.orgNynější areál nádraží je od roku 1983 památkově chráněn. | Zdroj: wikipedia.org

Organizátor soutěže vystaví na konci září všechny návrhy – včetně velkého modelu nové čtvrti – v Křížové chodbě brněnské Nové radnice. Vernisáž za účasti vítězného týmu proběhne 30. září 2021. V současné době je v přípravě modernizace nádraží Brno-Židenice, které se posune blíž městské hromadné dopravě, i vznik nového terminálu v brněnských Černovicích na ulici Olomoucká. 

Z pohledu shora vypadá nádraží jako kvádr, což je oproti ostatním návrhům konzervativní. | Zdroj: Kancelář architekta města BrnaZ pohledu shora vypadá nádraží jako kvádr, což je oproti ostatním návrhům konzervativní. | Zdroj: Kancelář architekta města Brna

Ondřej Boháč

Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Praha. 

Ondřej Boháč | Zdroj: asb-portal.czOndřej Boháč | Zdroj: asb-portal.cz

ONDŘEJ: Železniční nádraží jsou všude po světě vnímána jako vstupní brány do města a svou formou, architekturou a zapojením do struktury města odrážejí kulturu společnosti a jsou jakousi vizitkou města. Na příkladu brněnského vítězného návrhu od nizozemských architektů je dobře vidět, že jít cestou architektonických soutěží se i u velkých dopravních staveb vyplatí. Správa železnic se vydala rozumnou cestou, jež přináší kvalitní architekturu, kterou si česká nádraží zaslouží. Věřím, že se tento přístup stane standardem při přípravě všech nových nádražních budov na železniční síti. Koneckonců prvních vlaštovek, kdy nová nádraží vznikají formou architektonické soutěže, je již dnes více (například nová stanice Praha – Východ).

Nové nádraží nabídne větší kapacitu, komfort pro cestující a modernizaci vlakové dopravy. | Zdroj: Kancelář architekta města BrnaNové nádraží nabídne větší kapacitu, komfort pro cestující a modernizaci vlakové dopravy. | Zdroj: Kancelář architekta města Brna

Richard Vodička

Ředitel Egoé studio

Richard Vodička | Foto: Sylva KoudelkováRichard Vodička | Foto: Sylva Koudelková

RICHARD: Jsou to přesně dva roky, kdy měl ateliér Benthem Crouwel Architects výstavu v Galerii Jaroslava Fragnera. Tehdy jsem si říkal, že by bylo skvělé, kdyby se podařilo mít v Čechách nějakou realizaci od BCA. Na poli architektury v dopravní infrastruktuře se jedná o velmi zkušené profesionály a zároveň také rád vzpomínám na skromné vystupování Melse Crouwela při jeho přednášce v C.A.M.P. Brno dostane novou dominantu, na kterou všichni netrpělivě čekáme.

Veronika Rút Fullerová

Grafická designérka a brand specialistka na volné noze, která kultivuje veřejný prostor nejen v Brně.

Veronika Rút Fullerová | Zdroj: font.czVeronika Rút Fullerová | Zdroj: font.cz

VERONIKA: Vizualizace nového nádraží mě nijak extra nevzrušují vzhledem k tomu, že na věc ještě ani nejsou vyčleněné peníze. Návrh působí dobře na vizualizaci, ve vítězné variantě jsou patrné i nějaké zamýšlené materiály, ale na řadě míst se v tom člověk opravdu nemá šanci vyznat skrz vzrostlou vegetaci. Zarazilo mě, že u nádraží vzniká nová čtvrť s reprezentativním bulvárem, ale vstup nádraží nesedí na osu bulváru a nevytvoří se velkolepý závěr bulváru, jako je tomu například na Husově nebo Joštově ulici. Asi je v tom nějaký záměr. Obecně je zásadní, aby nějaké nádraží konečně vzniklo, bez přístupu rychlovlaků se město zabrzdí na desítky let a vyškrtne se z evropské mapy jako vesnice na okraji.

Martin Koplík

Průvodce po brněnské architektuře. 

Martin Koplík | martinkoplik.czMartin Koplík | martinkoplik.cz

MARTIN: Brněnské nádraží a jeho přesun je takový evergreen už posledních sto let. Můj osobní názor na tuto věc se vyvíjel od jakéhosi odmítání přesunu až po to, že se jedná o důležitou věc. Jsem rád, že byla konečně vyhlášena mezinárodní soutěž, ze které byl podle mého názoru vybrán opravdu zajímavý projekt, který plní všechny požadavky technické a současně je vizuálně krásný. Tak nějak bych si představoval moderní bránu nejen do Brna, ale celého Jihomoravského kraje. Vlastně se moc těším, až se začne stavět a celé se to promění v realitu. Jediné, z čeho mám trošku strach, je napojení nového nádraží na živé město. Ono postavit novou čtvrť zní relativně jednoduše, ale dostat skutečný život do úplně nového města postaveného na zelené louce tak jednoduché není. Jsou s tím historické zkušenosti, že z těchto hypermoderních aglomerací se mnohdy stávají po setmění města duchů a lidé si do nich jen stěží hledají přirozenou cestu. Budu ale optimista a budu doufat, že Brno se poučí a vznikne opravdu krásná čtvrť s pulzujícím životem. Už aby to bylo. 

Šimon Musil

Brněnský strojvedoucí u Českých drah. 

ŠIMON: Nové nádraží Brno rozhodně potřebuje. Stávající už kapacitně nestačí. Veliká škoda u nového nádraží bude, že po výstupu z vlaku nebudete hned v centru města. Vzhled nové stanice vypadá skvěle, za což se Brno konečně nebude muset stydět, za mě všechny palce nahoru.

Odstranění železničních náspů umožní podél ulice Uhelná vytvořit pás parků lemovaný bytovými domy, vznikne tak zelená stezka, která bude sloužit jako cyklistické a pěší propojení historického jádra města s řekou Svratkou. | Zdroj: Kancelář architekta města BrnaOdstranění železničních náspů umožní podél ulice Uhelná vytvořit pás parků lemovaný bytovými domy, vznikne tak zelená stezka, která bude sloužit jako cyklistické a pěší propojení historického jádra města s řekou Svratkou. | Zdroj: Kancelář architekta města Brna

Další články