Jak celou snahu o podporu nejmladší generace vizuálních umělců shrnuje ředitel Signal Festivalu Martin Pošta: „Vizuální umění s médiem světla je v Česku na vzestupu. Máme zde několik výrazných osobností a přibývá mladých umělců, kteří se touto disciplínou začínají zabývat a stále častěji a velmi šikovně pracují s moderními technologiemi. Cena Neon finančně podporuje právě mladé umělce a umělkyně, kteří by jinak obtížně financovali svůj umělecký záměr.“
Simulakra
(2021)
Autory vítězného návrhu Simulakra, který bude k vidění na letošním ročníku Signal Festivalu, jenž po roční pauze opět rozzáří ulice Prahy ve dnech 14.–17. 10. 2021, jsou studenti 4. ročníku programu Výtvarné umění – tvorba ve veřejném prostoru na Fakultě umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci Vítězslav Plavec a Filip Zeman. Instalace se svým tvaroslovím snaží zapadnout do kolážovité či chladné městské architektury. Objekty mohou být na první pohled vnímány jako součást městského mobiliáře.
Instalaci Simulakra můžete vidět během letošního ročníku Signal Festivalu. | Zdroj: Signal Festival
Jakmile se ale člověk podívá zblízka, uvidí, že neplní žádnou zřetelnou funkci a pouze si pohrávají s vizuální iluzí. Dílo je tvořeno čtvercovými formáty lentikulárních čoček, které jsou usazeny v pravoúhlé sestavě kovových rámů. Právě čočky vytváří deformaci obrazů a díky refrakci světla návštěvník vidí z každého úhlu pohledu jen určitou jejich část. „Simulakra představují zmatení jedince v současné společnosti plné intenzivních a zrychlených smyslových vjemů. Vidíme v něm vlastní odraz na pozadí deformujícího se světa,“ vysvětlují autoři.
Náklady na vznik vítězného díla podpořila Pražská plynárenská částkou 200 000 Kč. Oceněné dílo se zároveň stane součástí umělecké sbírky Pražské plynárenské, do jejíhož portfolia patří díla respektovaných českých umělců, jakými jsou Toyen, Jindřich Štýrský, Adolf Hoffmeister, Jiří Kolář nebo Běla Kolářová.
Živý les
(2020 – 2021)
Od roku 2017 Signal Festival podporuje nejmladší generaci českých vizuálních umělců. Za pět let otevřených uměleckých výzev v rámci programu Signal Calling se podílel na vzniku 9 unikátních instalací. Na jeden z nejvýraznějších počinů, který vznikl v rámci výzvy Signal Calling ve spojení s PrusaLabem, se můžete přijít podívat do pražské Stromovky. Jedná se o instalaci Živý les od multidisciplinární designérky Kateřiny Blahutové, která byla realizována již pro loňský ročník, jenž se ale vzhledem k pandemické situaci nemohl konat.
Kateřina Blahutová vystudovala architekturu a městské plánování na Fakultě architektury ČVUT v Praze a zkušenosti s multimédii a scénografií sbírala na benátské univerzitě IUAV. Ve své tvorbě vyzdvihuje dialog mezi přírodou a vedlejšími účinky existence lidské civilizace a téma udržitelnosti. Jinak tomu není ani u instalace Živý les, u díla, které s důmyslnou hravostí a zábavnou interaktivní formou zpracovává vážné aktuální téma kůrovcové kalamity. Na Signalu bude mít svou premiéru a následně, jelikož je instalace koncipována jako znovupoužitelná, vyrazí na další cestu.
Reflexe
(2019)
Mezi ty nejzajímavější instalace patřil v minulosti i vítězný návrh Reflexe z roku 2019 od kolektivu autorů – architektů Petra Vacka a Adama Ciglera, kteří se seznámili na na liberecké Fakultě umění a architektury. Spojuje je nadšení pro vesmír, vědu a pokročilé technologie, jež je však odvádí od fyzické architektury směrem k volným tvůrčím experimentům.
Esteticky působivé umělecké dílo Reflexe, které bylo tento rok k vidění například ve francouzských Métách v rámci festivalu Constellations de Metz, nabízí divákům možnost hloubkového zamyšlení. Objekt funguje na principu pohyblivých zrcadel, která odrážejí a proměňují okolní prostředí. Sám divák se tak stává jeho součástí.
Horizont
(2018)
Za jednou z nejpůsobivějších instalací od mladých umělců stáli před třemi lety studenti architektury a urbanismu na Technické univerzitě v Liberci Ivo Louda a Tomáš Ullrich. Jejich instalace ve tvaru světelné konstrukce Horizont, kterou mohli návštěvníci najít v Riegrových sadech, se díky svému nepřirozenému deformování jevila jako virtuální objekt. Zkoumala, jakou hloubku má virtuální prostor a jakou roli ve vnímání hraje zvuk.
Heardt
(2017)
Název projektu Heardt vznikl spojením dvou anglických slov: heart, neboli srdce, a heard, být slyšen. Za instalací stáli čtyři čeští umělci – Anna Feyrerová, studentka pražského gymnázia, filmařka Bára Anna Stejskalová, světelný designér a zakladatel uměleckého kolektivu Blok_4 Tomáš Bukáček a specialista na IT a počítačovou grafiku Richard Dobřichovský. Úspěch projektu nezůstal jen v České republice, nýbrž zaujal i v zahraničí. Nejprve získal podporu Linhartovy nadace a následně grant a pozvání do pouště v Black Rock City od amerického festivalu Burning Man, kde čtyřmetrová konstrukce ve tvaru lidského srdce spojená s upraveným vysoce interaktivním pianem jistě vynikala.
