Místo papučí vymyslel multifunkční minilyže. S návrhem Bigfoot vyhrál Vojtěch Veverka Národní cenu za studentský design 2021

Vítěz Národní ceny za studentský design 2021 Vojtěch Veverka | Foto: Maria Furletová Vítěz Národní ceny za studentský design 2021 Vojtěch Veverka | Foto: Maria Furletová

Rozhodl se spojit minilyže a sněžnice v jeden produkt. Student Fakulty architektury na ČVUT obě funkce zabalil do stylového provedení a v rámci ateliérové práce navrhl Bigfoot. S tímto hybridním řešením na konci minulého roku vyhrál Národní cenu za studentský design. Jak nápad vznikl? A dočkáme se sériové výroby? Nejen o konceptu Bigfoot jsme si povídali s vítězem Vojtěchem Veverkou.

Mohl byste na úvod svůj návrh Bigfoot blíže představit?

VOJTĚCH: Jsou to minilyže, jen o něco větší než bota, které mají z vrchní strany adhezní strukturu. Když se tedy protočí touto plochou dolů, pomáhají k lepšímu výšlapu. Nedokázal bych zcela specifikovat, jestli je to sněžnice, nebo nesmek. 

Už jsem totiž dostal párkrát vynadáno, že používám přímo pojmenování sněžnice, protože ta to úplně není. Říkejme tomu tedy plocha s adhezní strukturou, která má usnadnit cestu po ledovci nebo v hlubším sněhu.

Na jedné straně hladký povrch, na druhé adhezní struktura –⁠ Bigfoot spojuje dvě funkce v jeden produkt. | Zdroj: Vojtěch VeverkaNa jedné straně hladký povrch, na druhé adhezní struktura –⁠ Bigfoot spojuje dvě funkce v jeden produkt. | Zdroj: Vojtěch Veverka

Přidaná hodnota

Jak vás napadl takový koncept?

VOJTĚCH: Všiml jsem si, že minilyže jsou dost oblíbené. Alespoň já je na horách vídám čím dál tím více. Konkrétně mě zaujaly dva typy, problém byl v tom, že se mi vůbec nelíbily. Ten produkt jako takový mě něčím hrozně fascinuje. Líbí se mi představa jít do hor a mít v batohu něco, s čím si užiju zábavu. Něco, co je zábavnější a „sportovnější“ než třeba boby. 

Původní vize byla vyrobit hezké minilyže nebo snowskates, ale chtěl jsem zároveň produktu dát přidanou hodnotu, další funkci. Aby byl zajímavější, užitečnější. Tak vznikla lyže, která má z jedné strany skluznici s bočním vedením pro udržení směru. Když ji otočíte, najdete zubatý plech. 

Jako kbelíky

Proč se vám existující minilyže nelíbily?

VOJTĚCH: Tak například Klu-Ski jsou skvělé, ale na designu je zkrátka vidět, že ještě pamatuje sklonek minulého tisíciletí. Připomínají mi kbelíky. Pak existuje ještě jeden design, ten mi přišel trochu lepší, ale já jsem si dal za cíl udělat to jiné, po svém.

Z čeho jsou přesně vyrobené?

VOJTĚCH: Na úvod musím přiznat, že to byl celkem rychlý koncept. Není to diplomka, spíš menší zadání, semestrální práce. Až nyní, díky soutěži, která mě namotivovala, jsem s bratrem vyrobil dva prototypy. A teprve v polovině ledna jsme je vyzkoušeli v praxi. Původně jsem vyrobil 3D tištěný model, ten by se asi ani nerozjel.

Každopádně se budou určitě vyrábět z polyethylenu, což je typ plastu, který se používá právě na skluznice lyží, ale často také na lyžáky, boby a lopaty. Dobře se s ním pracuje a dobře se vstřikuje. To je základ. 

3D tištěný model konceptu, který studentovi FA ČVUT zajistil výhru v soutěži. | Zdroj: Vojtěch Veverka3D tištěný model konceptu, který studentovi FA ČVUT zajistil výhru v soutěži. | Zdroj: Vojtěch Veverka

Druhá část je hliníková, lyži obepíná a plní funkci bočního vedení a zároveň hrotů, které vás udrží na kluzké ploše. Aktuálně jsou použité přezky ze snowboardu a do nějaké míry bych to chtěl takto zanechat. Ačkoliv si myslím, že se to v rámci prototypů ještě hodně promění. 

První zkouška

Proběhlo testování v terénu podle vašich představ?

VOJTĚCH: Bylo to skvělé, překvapilo mě, že většina věcí funguje, jak má. Samozřejmě jsem zaznamenal několik nedoladěných věcí. Ale na to, že jde o první funkční prototyp, byl opravdu zábavný a užitečný. 

První zkouška v terénu a první prototyp | Zdroj: Vojtěch VeverkaPrvní zkouška v terénu a první prototyp | Zdroj: Vojtěch Veverka

Měli jsme s sebou dvě varianty. Jednu původní a druhou větší a „mechanickou“, s možností uvolnění paty, více připomínající sněžnici. Jedna je skladnější a trochu zábavnější na sjezdy, ta druhá zase dovoluje chůzi v hlubším sněhu. 

Druhý prototyp se od původního návrhu liší tím, že má možnost uvolnění paty. | Zdroj: Vojtěch VeverkaDruhý prototyp se od původního návrhu liší tím, že má možnost uvolnění paty. | Zdroj: Vojtěch Veverka

Fajn bylo, že prototypy už měly reálné materiály, hlavně polyethylenovou skluznici, takže při sjezdech dokázaly být opravdu rychlé, tak jako v hotovém produktu.

Minilyže místo papučí

Říkal jste, že šlo původně o ateliérovou práci. Jaké bylo zadání?

VOJTĚCH: V ateliéru jsme dostali zadání semestrální práce papuče. Mě to téma nebavilo a se souhlasem Jana Jaroše a Mirka Bednáře jsem se nakonec pustil do konceptu, ze kterého postupně vykrystalizoval Bigfoot. 

Ve škole se pak vybíralo pár projektů, které měly být za univerzitu nominovány do soutěže studentského designu. Já jsem to přímo neplánoval, ale měl jsem dobré ohlasy, tak jsem se rozhodl to zkusit. 

Lyži obepíná hliníková část, která plní funkci bočního vedení a hrotů pro stabilitu na kluzké ploše. | Zdroj: Vojtěch VeverkaLyži obepíná hliníková část, která plní funkci bočního vedení a hrotů pro stabilitu na kluzké ploše. | Zdroj: Vojtěch Veverka

Soutěž mi dala motivaci

Produkt tedy budete dál nějak rozvíjet a vylepšovat. Bude se to odehrávat na akademické půdě, nebo už je to ve vašich rukou?

VOJTĚCH: Aktuálně na prototypech pracuji ve svém volném čase. Rád bych ale Bigfoot v budoucnu překlopil do diplomky. Protože mě to baví a je tam ještě celá řada věcí k řešení. Diplomku jsem si teď nicméně odložil kvůli státnicím, takže je to zatím otevřené.

Je pro vás Bigfoot momentálně priorita? Dotáhnout to do hotového produktu a třeba ho i komercializovat?

VOJTĚCH: Určitě teď mám tyto ambice. Soutěž studentského designu mi nejvíc dala právě obří motivaci to celé dotáhnout. A samozřejmě taky spoustu cenné zpětné vazby. Ale jak to u vstřikování plastu je, tak forma vyžaduje velkou investici. Proto to musí být bezchybně navržené. Čeká mě, řekl bych, ještě několik prototypů a testování.

Jak to budete řešit finančně? Poskytne vám zázemí pro výrobu škola?

VOJTĚCH: Myslím, že to bude spíš na mně. Je otázka, jestli by do toho chtěl jít nějaký výrobce zimního vybavení, nebo by to byl vlastní podnikatelský záměr.

Vítěz Národní ceny za studentský design 2021 Vojtěch Veverka | Foto: Maria FurletováVítěz Národní ceny za studentský design 2021 Vojtěch Veverka | Foto: Maria Furletová

Doplněk k turistice

Jak přesně vám bratr pomáhá?

VOJTĚCH: Ondřej dělá hardware vývojáře, takže má s vývojem plastových dílů velkou zkušenost. Poslední dva měsíce děláme vývoj spolu, do té doby jsem to dělal dost punkově a  koncepčně, teď více řešíme technické detaily

Kdo má být vlastně cílový uživatel? 

VOJTĚCH: Je to zamýšleno jako doplněk k turistice. Ani ne tolik ve smyslu extrémních sportovních výkonů, je to spíše záležitost zábavy a usnadnění výšlapů. Hory se hemží skialpinisty, lidé mají rádi výšlapy a rádi sjíždějí kopce. Tohle je skvělé hybridní řešení, které na horských túrách dokáže v jisté míře požitek ze skialpů nahradit.

Dobrý soutěžní produkt

Nároky tedy jsou, aby byly hezké a funkční. Co lehkost, jak pracujete s tímto parametrem?

VOJTĚCH: To je stoprocentně priorita. Každý gram se počítá. 

Jak velkou zkušeností pro vás byla účast v soutěži Národní cena za studentský design a výhra? Co jste si odnesl ze zpětné vazby?

VOJTĚCH: Překvapilo mě, že mezi spoustou krásně navržených a dopracovaných věcí vyhrála taková koncepční věc. Ale myslím, že je to dobrý produkt do soutěže. Minilyže jsou totiž zábavné a zároveň koncepčně jednoduché. 

Porota přímo napsala, že myšlenka je jednoduchá, ale technické řešení je dobře zpracované. Kombinace zábavy, myšlenky a zpracování vytvořila konkurenceschopnou soutěžní věc. Pevně věřím, že to bude platit i pro trh.

Soutěž mi dala motivaci to celé dotáhnout, říká mladý designér. | Zdroj: Vojtěch VeverkaSoutěž mi dala motivaci to celé dotáhnout, říká mladý designér. | Zdroj: Vojtěch Veverka

Hranice estetiky

Musel jste dělat kompromisy mezi estetickou stránkou a funkcí, zvlášť když váš výrobek má vlastně funkce dvě?

VOJTĚCH: Při navrhování konceptu jsem udělal několik rozhodnutí, která pro zachování estetického výrazu omezila určité „funkční vychytávky“, v aktuální fázi vývoje je pro mě zase důležitější funkční stránka, i když ji samozřejmě budu řešit v hranicích estetiky. Podobná věc, myslím, neexistuje. Vymýšlet hybridy je samo o sobě hodně těžké a dělat je správně je opravdu výzva. 

Poradit a nasměrovat

Vypadá to, že ve škole máte relativní volnost, možnost se rozvíjet, dělat, co vás baví. Jak to vnímáte?

VOJTĚCH: Teď jsem na stáži na UMPRUM, ale dva semestry předtím jsem byl v ateliéru Jaroš – Bednář a řekl bych, že jsem tam zaznamenal největší progres za celé svoje studium. Konzultace s nimi mě neuvěřitelně motivovaly. Je fakt, že každému sedí jiný ateliér a mně tento sedl opravdu hodně. Oba umí poradit, nasměrovat, ale taky dobře kritizovat. 

Tyhle tři věci jsou podle mě alfa a omega vysoké školy jako takové. Jeden z největších přínosů vedoucích je, že pomůžou, nakopnou správným směrem. Cením si také toho, že obecně u nás na fakultě vedoucí neprezentují sami sebe skrze studenty. A pokud jsou někomu blízká určitá témata, vždycky najde podporu. 

Vojtěch Veverka navrhl Bigfoot v rámci ateliéru Jana Jaroše a Mirka Bednáře. | Zdroj: Maria FurletováVojtěch Veverka navrhl Bigfoot v rámci ateliéru Jana Jaroše a Mirka Bednáře. | Zdroj: Maria Furletová

Jak vnímáte svoji generaci, pokud se bavíme o přístupu k designu?

VOJTĚCH: Určitě vnímám jako výrazný pojící prvek větší vztah k životnímu prostředí, tudíž pojetím udržitelnosti v rámci designu. Občas jsou z toho skvělé projekty, někdy je to na mě moc politické a málo designérské. Jiný společný jmenovatel mě nenapadá. 

Nejsem vázičkář

Našel jste si už nějaký směr, kterým se chcete do budoucna ubírat?

VOJTĚCH: Nejsem si zcela jistý, hodně se to mění. Jako bakalářku jsem dělal venkovní houpací křeslo a v tu chvíli jsem byl přesvědčený, že to chci dělat celý život. U Jaroše jsem si našel víc technická témata a momentálně je právě to cesta, kterou bych se chtěl ubírat. Víc se napojit na techniku. Nejsem úplně vázičkář. 

Venkovní houpací křeslo jako bakalářská práce. | Zdroj: Vojtěch VeverkaVenkovní houpací křeslo jako bakalářská práce. | Zdroj: Vojtěch Veverka

Management výroby

Na čem momentálně kromě Bigfoot pracujete?

VOJTĚCH: Brigádně pomáhám s konstrukcí automobilových nástaveb, to znamená, že dělám výkresy a řeším technické věci. Estetika jde stranou. Do portfolia mi to nic moc nedává, ale ta zkušenost je obrovská. 

Každému, kdo neví kudy kam a zajímá ho design a technické věci, bych doporučil zkusit si čistě konstruktérskou činnost. Dává mi to i nějaký management výroby, je to přínosné, když potom navrhuji nějaký design, kde je potřeba shánět věci a umět to nějak časově zvládnout.

Do Veverkova portfolia patří také návrh disků pro koncept Mercedes Benz EQS. | Zdroj: Vojtěch VeverkaDo Veverkova portfolia patří také návrh disků pro koncept Mercedes Benz EQS. | Zdroj: Vojtěch Veverka

Design v karanténě

Co covidové období, zbrzdilo vás nějak profesně, nebo naopak třeba posunulo?

VOJTĚCH: Ze sociálního hlediska to bylo náročné, chyběl mi kontakt s lidmi. Ale jinak mám velké štěstí, protože mám doma u rodičů skvělé zázemí – dílnu a 3D tiskárnu. Takže jsem se nemusel omezovat. Měl jsem také víc času, který jsem věnoval tvorbě. Věci, které jsem dělal v karanténách, se mi povedly. 

Problém byl konzultovat hmotné věci s vedoucím přes web kameru. Určitý dopad na náš obor také mělo to, že firmy, které nám nabízejí spolupráce, neměly úplně ambice pracovat v těch časech se studenty. 

Vítěz Národní ceny za studentský design 2021 Vojtěch Veverka | Foto: Maria FurletováVítěz Národní ceny za studentský design 2021 Vojtěch Veverka | Foto: Maria Furletová

Čeho byste chtěl dosáhnout v příštích letech? 

VOJTĚCH: Už jenom věnovat se designu je samo o sobě celkem náročné. Ten designérský prostor u nás není nafukovací a udržet si v něm nějakou fajn pozici není jednoduché. Mám několik nápadů, které bych chtěl rozvíjet, protože na škole se věci kolikrát jen nakousnou. Já bych je chtěl dotáhnout. Ideálně do té sériové výroby.

Související

Film, který řeší, jak obstála budova Fakulty architektury ČVUT od Aleny Šrámkové, má dnes premiéru. Tvůrci vyzpovídali přední osobnosti oboru
Interiér a architektura

Film, který řeší, jak obstála budova Fakulty architektury ČVUT od Aleny Šrámkové, má dnes premiéru. Tvůrci vyzpovídali přední osobnosti oboru

Redakce Czechdesign - 17. 1. 2022 - 2 min.

Mládí vpřed! Národní cena za studentský design 2021 zná své vítěze
Ostatní

Mládí vpřed! Národní cena za studentský design 2021 zná své vítěze

Redakce Czechdesign - 11. 12. 2021 - 6 min.

Buď na vleku, nebo po svých. Egoé poprvé představilo dětské lyže, které kombinují sjezdové a skialpové lyžování
Produktový design

Buď na vleku, nebo po svých. Egoé poprvé představilo dětské lyže, které kombinují sjezdové a skialpové lyžování

Redakce Czechdesign - 28. 10. 2021 - 2 min.

Kudy v Krkonoších poradí v novém dřevěném informačním kiosku. Pro Zlaté návrší ho dočasně navrhli na ČVUT
Interiér a architektura

Kudy v Krkonoších poradí v novém dřevěném informačním kiosku. Pro Zlaté návrší ho dočasně navrhli na ČVUT

Sabina Ježková - 30. 8. 2021 - 3 min.

výstava czd
web expo
SHOP Snoubení
job lab 2024