Zaměření oboru umožňuje studovat jak umělcům se zájmem o hlubší pochopení vlastní tvorby, tak badatelům inklinujícím k hlubší reflexi ověřované vlastní výtvarnou činností. Jeho cílem je připravit odborníky pro výzkum výtvarného umění v kontextu jeho mezioborového uplatnění. „V rámci našich projektů prostupuje umění, design a technologie, anebo se výzkum odehrává na hranici mezi nimi,“ vysvětlil garant tohoto studijního programu Josef Mištera s tím, že studium je vhodné i pro uchazeče z jiných fakult a škol. Nejde totiž o to, odkud zájemci přicházejí, ale jakými tématy se chtějí zabývat.

Projekt Do not disturb my coffee zen Jany Potiron využívá kávovou sedlinu. | Zdroj: Fakulta designu a umění ZČU

Témata výzkumu studentů jsou široká stejně jako bakalářské či magisterské obory fakulty, nechybí grafický design a typografie, ilustrace či fotografie, stejně tak je možné se věnovat produktovému designu s důrazem na technologie a materiály.

Prostor na pomezí umění a vědy poskytuje mnoho možností zkoumání

Zaměření studia vychází ze společenských požadavků na rozvoj kreativity a reaguje na bouřlivý rozmach vizuální kultury a komunikace. „Cílem našeho doktorského studia je rozšířit v souladu se světovými trendy pole bádání o nová rozsáhlá území. Tento prostor na hranici mezi disciplínami vědeckými a uměleckými je rozlehlý a relativně nezmapovaný,“ doplnil Josef Mištera. Výzkum je vysoce experimentální a vychází z předpokladu, že vizuální umělecká tvorba není vedena pouze záměrem estetického účinku, jakkoli je její součástí.

Svítidlo z recyklovaných materiálů vytvořila Michaela Tomášková. | Zdroj: Fakulta designu a umění ZČU

Doktorandi se na Sutnarce zaměřují na roli kultury v utváření a aktualizaci poznávacího potenciálu společnosti. „Hlavními pilíři ve výzkumných tématech jsou zejména budoucí mobilita, interaktivní design, virtuální nebo rozšířená realita. Ve studentských projektech často rezonují i sociální otázky či politický kontext. To přináší i širokou škálu výstupů uměleckého výzkumu, od ilustrací a odborných textů, materiálových experimentů, průmyslových vzorů až po multimediální projekty a aplikace zejména v digitální fotografii, videu či filmu,“ vysvětlila proděkanka pro tvůrčí činnost Jana Potiron s tím, že silným tématem je také udržitelnost, především ve specializacích nábytkového a produktového designu či v nově akreditovaném ateliéru Environmentální design pro architekturu.

Studentské práce kladou velký důraz na udržitelnost a ekologii

Nová generace designérů již totiž nemůže přicházet s nápady pouze na úrovni estetiky, ale směruje k věcem etickým a spojeným s environmentální a sociální udržitelností. „Ideologie udržitelnosti je populární a tento trend je možné v mnoha ohledech vnímat jako užitečný. Zejména kvůli akcelerující produkci a současné materiálové krizi, ale také kvůli často skloňované odpovědnosti designérů za nadprodukci. Změna v přemýšlení o surovinových zdrojích je patrná dokonce i u těch tvůrců, kterým jde jenom o hledání nové estetiky. Pozitivní ale je, že mladá generace vyrůstá v prostředí, kde je ekologie často skloňována a míra udržitelnosti produktu se stává měřítkem jeho kvality. S ekologickými a sociálními aspekty se proto přirozeně setkáváme i u studentských prací,“ doplnila Jana Potiron.

Materiálové vzorky, které vznikly na Sutnarce. | Zdroj: Fakulta designu a umění ZČU

V souvislosti s ekologickou krizí se ve studentských pracích projevuje určitý druh citlivosti, který vede k efektivní práci s materiály, k dokonalému hospodaření s dostupnými zdroji a k minimalismu. „Primárně se orientují na odpovědnou spotřebu přírodních zdrojů. V projektech se učí analyzovat základní vztahy mezi člověkem a životním prostředím a velice přirozeně se zajímají o původ materiálů,“ popsala proděkanka. Tento přístup vede k vyhledávání specifických surovin, které se stávají základem výroby alternativních materiálů.

Materiálová banka nabízí studentům stovky vzorků

Na podporu takového přístupu u mladé generace designérů fakulta vybudovala unikátní materiálovou banku, která obsahuje stovky fyzických vzorků nejrůznějších materiálů. „Její podstatnou část tvoří udržitelné nebo alespoň recyklované materiály. Studenti se naučili přirozeně ptát na jejich původ, složení a použití. Také vlastníme několik nových materiálů, které vyvinuli přímo naši studenti,“ doplnila Jana Potiron s tím, že studenti pracují rovněž na tématech recyklace odpadu a upcyklace s ohledem na environmentální dopady lidské činnosti v architektuře, produktovém i interiérovém designu. Studenti jsou vedeni k experimentování a hledání konceptuálních řešení s přesahy do umění, řemesla či nových technologií.

Studenti Sutnarky mohou využívat bohatou materiálovou banku. | Zdroj: Fakulta designu a umění ZČU

Fakulta designu a umění Západočeské univerzity v Plzni je moderní umělecká škola, jejíž studenti získávají pod vedením řady významných umělců a designérů bakalářské, magisterské a nyní již i doktorské vzdělání v širokém spektru oborů zaměřených zejména na design a užité umění. Navazuje na inspirativní odkaz mezinárodně uznávaného designéra Ladislava Sutnara, jehož dílo uchovává a zároveň ho prezentuje veřejnosti. „Práce našich studentů prezentujeme v Galerii Ladislava Sutnara i dalších našich výstavních prostorách. Naši doktorandi mají k dispozici unikátní rozsáhlý archiv Ladislava Sutnara a velkou sbírku jeho děl,“ upozornil děkan fakulty Josef Mištera. Fakulta rovněž spolupracuje s českými i zahraničními univerzitami a podniky.

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.