Město, kde má v rodině každý jednoho skláře. Nový Bor je po staletí mekkou českého sklářství

Nový Bor láká na tradici i moderní uchopení skla. | Foto vlevo: Studio Flusser / Foto vpravo: Tomáš Souček Nový Bor láká na tradici i moderní uchopení skla. | Foto vlevo: Studio Flusser / Foto vpravo: Tomáš Souček

České sklo má ve světě výbornou pověst. Z části za to vděčíme dlouholeté sklářské tradici v Novém Boru, která zaujímá v dějinách české kultury a průmyslu jedno z nejvýznamnějších míst. Sklo s městem jsou spojené nádoby a těžko byste nenašli v širší rodině nějakého skláře. Zeptali jsme se proto novoborských ikon, proč je pro ně důležité na severu Čech zůstávat, jak se podle nich tradice sklářství promítla do charakteru regionu a jak to vidí se sklem do budoucna.

Itálie má své Murano a Česko Nový Bor

Podhůří Lužických hor společně se zručností a pracovitostí sklářů umožnilo vzniknout dlouholeté tradici skla na Novoborsku sahající až do vrcholného středověku. Místo sklářským hutím se místní obyvatelstvo začalo od poloviny 17. století věnovat zušlechťovatelské profesi a obchodu se sklem, a učinili tak z novoborského skla celosvětově známý pojem. I přes znárodněný sklářský průmysl po roce 1945 odcházely z Novoborska exportní zakázky. Následné zřízení generálního ředitelství podniků, zabývajících se výrobou skla, udělalo z Nového Boru v 70. letech Mekku československého sklářství. K výrazným změnám došlo po roce 1989, kdy v Novém Boru vedle významné společnosti Crystalex vznikaly nové soukromé firmy a Novoborsko navázalo na tradici desítek drobných a rodinných sklářských studií, ze kterých se postupně stali úspěšní celosvětoví exportéři. 

V Novém Boru se úspěšně mísí tradice s modernitou. Architektura firmy LASVIT zrcadlí silnou historickou tradici sklářství. | Zdroj: ov-a.cz / Foto: Tomáš SoučekV Novém Boru se úspěšně mísí tradice s modernitou. Architektura firmy LASVIT zrcadlí silnou historickou tradici sklářství. | Zdroj: ov-a.cz / Foto: Tomáš Souček

V současné době ve městě funguje řada uměleckých skláren a dalších sklo zpracujících firem. Jak říká Leon Jakimič, zakladatel designérského a sklářského studia LASVIT, Itálie má své Murano a Česko Nový Bor. „Díky IGS – Mezinárodní sklářské symposium, které se koná každé tři roky a LASVIT je jeho partnerem – je Nový Bor vnímán jako Mekka světového sklářství a to nejen mezinárodní, ale hlavně sklářskou komunitou,“ uvádí Jakimič. Sklo je v Novém Boru bezpochyby všudypřítomné. Kromě zmíněného IGS a kvalitního Sklářského muzea se zde pravidelně konají Sklářské slavnosti a nový sklářský areál v opravené budově firmy LASVIT společně s prezentačním prostorem Galerie 5 bratrů Houdkových láká mnoho pozornosti. „Veškeré akce, ať už je pořádá kdokoliv, jsou v menší nebo větší míře spojené se sklem. Například Muzejní noc, které se účastní i naše škola, koná nejrůznější workshopy, zaměřené na sklo,“ vysvětluje Jiří Janás, ředitel Vyšší odborné školy sklářská a Střední školy v Novém Boru. 

Galerie 5. Konstrukce pozlacená 24karátovým zlatem je doplněna o mléčné sklo. Procestovalo svět a dnes je pro bratry Houdky tak nedocenitelným dílem, že je neprodejné. | Zdroj: hgatelier.comGalerie 5. Konstrukce pozlacená 24karátovým zlatem je doplněna o mléčné sklo. Procestovalo svět a dnes je pro bratry Houdky tak nedocenitelným dílem, že je neprodejné. | Zdroj: hgatelier.com

Zakladatel sklářského studia Kolektiv Ateliers Michal Vlček říká, že sklářství a město jsou do značné míry spojené nádoby. „Už od svého počátku je Kolektiv spojen například s IGS. Jako jeden z pořadatelů vnímáme během dní otevřených dveří v rámci IGS, že Boráky sklo zajímá a účast na těchto akcích je vždy velmi silná. Věřím, že Boráci sklo vnímají jako nedílnou součást života v našem městě a jsou s ním spjati. Přeci jenom je obtížné najít někoho, kdo by v širší rodině neměl nějakého skláře. Prostě se tomu nedá vyhnout,“ uvádí Michal Vlček. 

Skleněná instalace v privátní vile v Dubaji. Skleněný lev navržený do budovy Ministerstva obrany v Haagu. | Zdroj: Kolektiv Ateliers Skleněná instalace v privátní vile v Dubaji. Skleněný lev navržený do budovy Ministerstva obrany v Haagu. | Zdroj: Kolektiv Ateliers

Podle Filipa Houdka, jednoho z bratrů Houdkových a zakladatelů Houdek.art - HG Atelier Design, přetrvává v Novém Boru náhled na tradiční sklo a přístup k němu. Chybí zde však dobří obchodníci, kteří by vedle profitu nezapomínali uvažovat i o podpoře řemeslníků a jejich edukaci v marketingu či cenotvorby investic do budoucna. „Samozřejmě jsou zde i skvělé výjimky, kterým patří velké dík. Společnosti jako Novotný Glass, společnost LASVIT, Kolektiv Ateliers spolupořádající mezinárodní sympozium. Dále Jiří Pačinek a jeho skleněný chrám, studio kamarádů Jitky Skuhravé a jejího manžela Tomáše a společnost Sanssouci, která spravuje své sídlo kousek od Nového Boru. Myslím si, že všichni tito, co jsem jmenoval, a řada dalších dělají skvělé jméno Novému Boru a českému sklu. Skvělá podpora je také směrem od města a současného pana starosty Jaromíra Dvořáka, který si moc dobře uvědomuje sílu a potenciál českého – novoborského – skla,“ vysvětluje Filip Houdek.

Crystal Valley

Leon Jakimič pro Novoborsko a Liberecký kraj nachází příznačný pojem Crystal Valley. Pro studio LASVIT je proto v této lokalitě důležité zůstávat hned z několika důvodů. „Nachází se zde většina českých uměleckých skláren a dalších sklo zpracujících firem, které se zabývají pokovováním, leptáním, malováním, broušením, tavením, leháním a dalšími technikami a technologiemi s tím spojenými. Toto masivní seskupení sklo zpracujících řemesel je světovým unikátem a být součástí tohoto seskupení je pro firmy navzájem výhodné. A vzhledem k tomu, že LASVIT už není pouze sklářská firma, ale využívá skvělé konstruktéry, elektroinženýry a moderní technologie, jako jsou například kinetické instalace, dynamické nasvícení, umělá inteligence a umělecké instalace reagující na zvuk nebo pohyb, tak je pro nás blízkost města Liberec a Technické univerzity nebo jiných technologických a výzkumných firem jako VUTS velmi důležitá,“ vysvětluje Leon Jakimič. 

Skleněný dům společnosti LASVIT je knihovnou vzorků a prostorem pro jednání, černý dům je skladem i prostorem k představení nových artefaktů. | Zdroj: ov-a.cz / Foto: Tomáš SoučekSkleněný dům společnosti LASVIT je knihovnou vzorků a prostorem pro jednání, černý dům je skladem i prostorem k představení nových artefaktů. | Zdroj: ov-a.cz / Foto: Tomáš Souček

Velmi podobně to vidí také Michal Vlček: „Jsem přesvědčen, že umístění naší firmy do Nového Boru je naprosto zásadní pro její fungování. Velká většina z firem, které v Boru působí, není zcela nezávislá. Nemůže fungovat sama o sobě. Potřebuje partnery, specifické subdodavatele, know-how. V Novém Boru a jeho nejbližším okolí díky dlouholeté sklářské tradici existuje celá řada špičkových firem se specifickými znalostmi a zkušenostmi. Skláři mezi sebou navíc – na rozdíl od mnoha jiných oborů – dobře spolupracují. Díky této spolupráci je možné sdílet znalosti a čerpat i ze zkušeností okolních firem a tato spolupráce pak pomáhá nejenom jednotlivým subjektům, ale i rozvoji celého oboru a našeho regionu, který tím získává zcela unikátní postavení jak v ČR, tak i ve světě,“ vysvětluje. 

Světelné instalace Snowflakes a Levi v Galerii 5. | Zdroj: HGAtelierSvětelné instalace Snowflakes a Levi v Galerii 5. | Zdroj: HGAtelier

Také Filip Houdek považuje místní blízkost mezi sklářskými odborníky za hlavní důvod setrvání na Novoborsku. „Jsou zde zastoupena všechna sklářská řemesla a máme je doslova na dosah ruky. Při naší tvorbě je přímý kontakt s řemeslníky zásadní a jen díky tomu jsme schopni vytvořit naprosto unikátní díla nejen co se týče uměleckého tématu, ale také precizního řemeslného zpracování, které je pro naši tvorbu charakteristické,“ dodává. Nekonečným zdrojem inspirace jsou pro něj nedaleké Lužické hory a prostředí kolem Nového Boru, které považuje mimo jiné za jedno z nejhezčích míst v České republice. 

Být sklářem je vzrušující 

I přes to, že významné osobnosti současné sklářské tvorby věří v potenciál sklářského řemesla, doba pro sklo není vůbec příznivá, jak konstatuje sám Jiří Janás, ředitel Vyšší odborné školy sklářská a Střední školy v Novém Boru. Na vyšší odbornou školu se v posledních letech hlásí stále méně žáků, a to jak na tříletý učební obor Sklář výrobce a zušlechťovatel skla, tak také na maturitní obor Uměleckořemeslné zpracování skla. „Zájemci jsou, ale je jich poskrovnu. Na skláře-foukače se na příští rok nepřihlásil nikdo. Celé to spojuji se situací ve světě, válkou na Ukrajině a krachujícími sklárnami v důsledku nehorázného navyšování cen zemního plynu. Převážná většina skláren jede na zemní plyn. A rodiče toto vědí. Nejvíce zájemců máme na malírny. Tam máme plno. Další, celkem naplněny, jsou brusičské dílny, následuje rytí skla a jen několik sklářů-foukačů, na příští rok ani jeden zájemce,“ uvádí Jiří Janás. 

Skleněné vázy Tulip a světelná instalace od Jitky Skuhravé. | Zdroj: Jitka SkuhraváSkleněné vázy Tulip a světelná instalace od Jitky Skuhravé. | Zdroj: Jitka Skuhravá

„Co se týče studentů, je skvělé, že se podařilo i přes obtíže minulých let zachovat obě sklářské školy, které v našem okolí působí. Děti se na školy hlásí a to je dobře. Samozřejmě bych mohl žehrat na to, jak málo dětí se hlásí na ty řemeslné obory, ale to je, myslím, obecný problém současné společnosti, nikoliv sklářství jako takového. Naším úkolem je přesvědčit děti, které se teď rozhodují kam dál, že být sklářem je vzrušující, celoživotní náplň, že se tím dá uživit a hlavně že to má další perspektivu do budoucna. A já věřím, že má,“ zdůrazňuje Michal Vlček. „Absolventi končí výjimečně i na UMPRUM. Většinou však zůstanou v ateliérových studiích v okolí Nového Boru. Dva absolventi, šikovní skláři, skončili ve firmě LASVIT, někteří směřují na Crystalex, jiní do Kamenického Šenova do sklárny JÍLEK,“ dodává Janás. 

A jak je na tom Česko a sklo? 

Po globální finanční krizi z roku 2008, během které zkrachovala největší novoborská sklárna Crystalex, si sklářství nejen na Novoborsku sáhlo na dno. „Zažil jsem ve škole krizi 2008. Tehdy to vypadalo na konec ne vodníků, ale sklářství v Čechách,“ vzpomíná ředitel Jiří Janás. Sklárny se však dokázaly postavit na nohy a v regionu vznikla nová studia, například již zmíněné studio Pačinek či Novotný Glass. „V Novém Boru se zabydlela firma LASVIT, která má velmi dobrý zvuk v zahraničí. A je jednoznačně designově velmi úspěšná. I my ve škole se snažíme v rámci nového oboru Design interiéru začlenit alespoň něco ze skla do tohoto oboru. Neboť sklo do interiéru patří,“ vysvětluje Janás a dodává na závěr, že i přes to, že je sklo jednou z komodit, která Českou republiku proslavila daleko za hranicemi, nedělá vláda pro její zachránění více. 

Skleněný lustr Streetball a ikonická lampa Pearl Earring od designérů Lukáše Houdka a Yulin Huang. | Foto vpravo Anna Pleslová / Foto vlevo: Jiří VlášekSkleněný lustr Streetball a ikonická lampa Pearl Earring od designérů Lukáše Houdka a Yulin Huang. | Foto vpravo Anna Pleslová / Foto vlevo: Jiří Vlášek

Podle Filipa Houdka je české sklo na vzestupu a je důležité neusnout na vavřínech a pokračovat dál v práci. „Snažit se spolupracovat, což je někdy dost obtížné, jelikož to vyžaduje velký nadhled a profesionální přístup. Více by se měly především sklářské školy zaměřit na přednášky a vzdělávání v oblasti prodeje, marketingu a tvorby cen. Bez toho není šance, abychom na světovém trhu s uměleckým i normálním sklem uspěli. Máme vynikající umělce a designéry a myslím, že naše budoucnost bude skvělá. Studenti projevují poslední dobou velký zájem o stáž v našem studiu Houdek.art - HG Atelier Design a to nás velmi těší. Velmi rád každému předám to, co umím a znám, svět je velký a je zde místo pro tvorbu nás všech a jsme schopni v něm velice dobře uspět,“ dodává na závěr. 

Nový sklářský areál firmy LASVIT do Novoborska láká mnoho turistů. Leon Jakimič věří, že se karta obrátila a sklářské řemeslo zažívá svou renesanci, ke které přispělo právě studio LASVIT. | Zdroj: ov-a.cz / Foto: Tomáš SoučekNový sklářský areál firmy LASVIT do Novoborska láká mnoho turistů. Leon Jakimič věří, že se karta obrátila a sklářské řemeslo zažívá svou renesanci, ke které přispělo právě studio LASVIT. | Zdroj: ov-a.cz / Foto: Tomáš Souček

Leon Jakimič věří, že se karta obrátila a sklářské řemeslo zažívá svou renesanci, ke které přispělo právě studio LASVIT. „V čem vidím náš největší přínos, je, že díky nám celý region pochopil, že budoucnost českého sklářství není v ručně vyráběných nápojových soupravách, ale v uměleckých solitérech, ať již ve formě uměleckých svítidel, nebo plastik za využití kvalitních a talentovaných designérů z pražské UMPRUM. Díky zlepšující se reputaci sklářství jako oboru se na studium sklářství hlásí více uchazečů, a to na všechny sklářské školy v Libereckém kraji. Aktuálně sice řada skláren bojuje o přežití kvůli růstu cen za plyn a energie, ale já pevně věřím, že ty správně nastavené a dobře řízené sklárny tuto energetickou krizi přežijí a budou nadále šířit krásu a slávu českého sklářství po celém světě,“ uzavírá pozitivně na závěr Leon Jakimič.

Související

Made by Fire
 

Made by Fire

Výstava
17. 4. 2023 - 23. 4. 2023

Bratři sklu, kovu a Novému Boru zaslíbení. Sourozenci Houdkovi otevřeli ve svém rodném městě studio, kde poznáte jejich fúzi exkluzivity a vtipu
Ostatní

Bratři sklu, kovu a Novému Boru zaslíbení. Sourozenci Houdkovi otevřeli ve svém rodném městě studio, kde poznáte jejich fúzi exkluzivity a vtipu

Lilia Gutiérrez - 15. 12. 2021 - 5 min.

Roubenka ze skla. Lasvit v Novém Boru postavil architektonický skvost
Interiér a architektura

Roubenka ze skla. Lasvit v Novém Boru postavil architektonický skvost

Tereza Bíbová - 27. 3. 2020 - 5 min.

České sklo opět boduje. Rytec Tomáš Lesser ze sklárny Moser se stal rytířem Řádu umění a literatury
Produktový design

České sklo opět boduje. Rytec Tomáš Lesser ze sklárny Moser se stal rytířem Řádu umění a literatury

Kateřina Tobišková - 27. 2. 2020 - 5 min.

Zkáza českého skla. Kam směřují české firmy a co jim může zlomit vaz?
Produktový design

Zkáza českého skla. Kam směřují české firmy a co jim může zlomit vaz?

Martina Zátorská - 21. 6. 2019 - 9 min.

Zlatá éra českého skla je zpět. Kterým značkám můžeme poděkovat?
Produktový design

Zlatá éra českého skla je zpět. Kterým značkám můžeme poděkovat?

Veronika Pařízková - 16. 8. 2018 - 7 min.

jelínek
MYP 2024